Stavěl jsem hvězdárnu, domeček

[Habl]

To: Duk
Viděl jsem jen snímky na tomto vláknu a odhaduji mezi
30° až 40°.

Habl

[Habl]

To: mkcz
To sednutí s plnou zátěží od trubky a přístroje nemusí býti tak podstatné. Záleží na rozložení celkové hmotnosti a případném zhutnění podloží (snad tam nejsou tekuté písky ). Důležité je to rovnoměrné roznesení hmotnosti.
Přečtěte si laskavě # příspěvek 38 kolegy Brata ???
Jinak Váš návrh neodpovídá právě tomu příspěvku.
Habl

[Duk]

Přesně tak, navíc bych jen dodal, že pokud by bylo uděláno tím stylem, co jsem zde popsal, k sednutí dojde jistě už po obetonování truby, kde objemová hmotnost bude podstatně vyšší oproti montáži s přístroji.
Je o čem přemýšlet.

Zdraví Duk

[Habl]

Vyšel průměr ocelové trubky bez vyplnění 140 mm, tl. stěny 6mm, délka 1200 mm (při svislici)

Habl

[mkcz]

Habl napsal: To: mkcz
To sednutí s plnou zátěží od trubky a přístroje nemusí bíti tak podstatné. Záleží na rozložení celkové hmotnosti a případném zhutnění podloží (snad tam nejsou tekuté písky ). Důležité je to rovnoměrné roznesení hmotnosti.
Přečtěte si laskavě #38 kolegy Brata ???
Jinak Váš návrh neodpovídá právě tomu příspěvku.
Habl
Můj návrh rozhodně neodpovídá žádnému takovému příspěvku, protože odpovídá na příspěvek #42, který psal Risben. A od toho okamžiku jsem si dovolil se taky na něco zeptat, protože řeším případný problém s vodou ve vrtu. Zeptal jsem se kolegy Homera a dostal odpověď. Je mi úplně jedno jestli Vy osobně věříte nebo nevěříte tomu, co píši o pilíři, pouze jsem vyjádřil svůj pohled na tu problematiku, protože mám svoji pozorovatelnu rozestavěnou a tak jsou některé ty věci pro mne aktuální.

[Martin Vyskočil]

Ja si myslim, ze je uplne jedno, jestli je pilir z cihel nebo z betonu. Mnohem dulezitejsi podle me je to, ze je dobre odizolovanej od "podlahy". Nejvetsim zdrojem kmitani jsou podle me kroky pozorovatele. Pilir sice nejakou pruznost a nejaky kmitani taky mit bude, ale treba v porovnani s tuhosti montaze je to neporovnatelny. Aspon si to myslim.

P.S. Predpokladam pilir na zahrade nebo v pozorovatelne do vysky 2m. Na turnovsky hvezdarne ma betonovej pilir hodne velkou stihlost (kopule je v patre a pilir ma vlastni zaklady) a tam to mozna nejakej vliv muze mit.

[Duk]

To brat:

Napadla mě ještě jedna možná varianta a ta by byla úplně nejjednodušší a každopádně nejlacinější.
Psal jsi, že celkové zatížení bude cca 75kg a v domečku stejnak u dalekohledu nebudeš, pak je možno zvolit variantu bez pilíře. Jednoduše a prostě ukotvit sloup montáže do betonové podlahy a máš vystaráno.
D.

[Medved]

Myslím, že z toho sloupu děláte zbytečnou vědu. Předpokládám, že se jedná o sloup pro domeček brata. Řekl bych, že nějaký pohyb i v případě kopání do nezámrzné hloubky, vždy nastane, okolní zmrzlá zemina se základem vždy zacvičí. Aby k pohybu nedošlo musel by být základ vetknut do skalního podloží nebo značně rozměrněrný, obě varianty jsou v popsaném prostředí náročné na provedení a varianta rozměrná je i neekonomická. V tomto případě bych vyjmul prostřední betonovou dlaždici 50x50 a kopal a kopal. Kopal díru průměru tak 40-50cm do hloubky tak 80-90-100cm, co to půjde. Ano, nepůjde to moc dobře, díra bude relativně malá a v hlíně je kamení, ale dá se to. Vzniklou jámu bych vyplnil betonem přiměřeně proloženým tím místním kamenem. Nad vhodností kamene do betonu bych moc nemudroval- pro daný účel to není až tak podstané jen bych je zbavit zeminy a zjevně zvětralých částí. Do takto vzniklého bloku bych zabetonoval tři stejně dlouhé kusy nařezané ze závitové tyče tyče většího průměru - standartně k dostání, tak aby čouhaly 5-7cm z bloku. Pro lepší ukotvení do betonu bych na tyčích "utopil" jednu či dvě matky, ale vzhledem k závitům to bude zbytečné. Na ty tři kusy závitové tyče bych teprve matkami uchytil železnou - ocelovou desku s navařeným sloupem pro hlavu montáže. Blok i ukotvení sloupu bude naprosto dostatečné pro zatížení uvažovanými 75kg. Nebude sice v nezámrzné hloubce, ale nějaké to pošinutí se bude
dobře kompenzovat. Přenosu vibrací na blok bych se nebál, stačí nedupat a ty dlaždice na písku to vychytají. Tolik můj "zednický" přístup.  :)
Néé, netlučte mě, auu to bolí.

Jo a ještě k tomu vetknutí do skály.
Dalo by se uvažovat, pokud nezvětralá skála není moc hluboko.

A na cihly mi nešahejte. Cihla je věčná.
Ovšem z cihel bych sloup, pilíř nestavěl. Je to pracné a cihly snášející vlhké mráz by, v potřebném množství, stály tolik co malý dalekohled. Současná běžná produkce cihelen - rozuměj obyčejná cihla plná pálená, no někdy i ty různé bloky, nestojí za moc. Beton je v tomto případě, při dodržení základních pravidel, mnohem méně rizikový.

Jinak vlastnosti cihlářských výrobků, zejnéna s ohledem na jejich trvanlivost, to je samostatné a velice obsáhlé téma zcela mimo tuto debatu. Rozšířené "lidové" znalosti mají, například co se barvy týká, platnost pouze do určité míry, případně za určitých podmínek.

A doplněk:
Nesbírá tu někdo staré cihly a tašky - střešní?

[Homer]

Přátelé, teď jsem se podíval na tohle téma a musím říct, že jste ve formě
Ne že by ty rady byly neprofesionální, naopak, ale mnoho z nich je vhodných spíš pro zakládání něčeho úplně jiného, než pilíře pro užitečné zatížení 75 kg, jak zní požadavek.
Kromě funkčnosti je třeba se zaměřit na cenu díla. a podle toho jej navrhnout.
Pro tuto potřebu je zbytečná izolace proti vodě a rovněž i nějaká roznášecí či vyrovnávací ( dokonce armovaná ) deska.Zbytečné jsou i úvahy o sedání. I naprosto obyčejné, nezvodnělé podloží má v pohodě únosnost 1,5 kg/cm2. Pak při rozměru patky 60x60 cm unese základová spára 5 400 kg, Taková patka se sloupem a dalekohledem nepřekročí 1500 kg, takže je to předimenzované až až. Natož pak patka 1x1 m - proč?
Je zbytečné jít s betonem až do zámrzné hloubky - ten profil lze bezpečně nahradit zčásti kamenivem ( štěrkodrtí )bez příměsi hlíny. Chcete-li jít na hl. -140, pak doporučuji 60 cm kameniva a zbytek do úrovně podlahy dobetonovat. V zemi stačí B15. Pokud bude zhotoven obsyp patky kamenivem - prosím, ale otřesů bych se nebál, to spíš půjde o tuhost sloupu.
Sloup lze připevnit přes plotnu a kotvami, nebo nechat v patce kalich, do něj sloup osadit, srovnat do kolmice a dobetonovat. tato varianta je rozhodně levnější. Antikorozní nátšr jistě nic nepokazí,ale je-li montáž kryta, i bez něj to přežije (tím neříkám nenatírat ).
Osobně bych kladl důraz na štíhlost sloupu- než trubku zvolil bych šalování a masivní bet. pilíř nebo si klempířem nechat stočit z 2mm plechu rouru řekněme pr.30 cm a zaplnit betonem. Tuto variantu bych asi k patce ukotvil pomocí ocel, výztuže, která by byla zabetonována kolmo do patky a koukala z betonu ven v místě osazení sloupu. Tak dojde k ropojení patky a sloupu.
Řešení je jistě víc, ale výsledný efekt se dá pořídit levně nebo taky ne.
To Brat: po domluvě mohu přijet ( je to v Peci p.Sněžkou ?), podívat se na místě a poradit 8) . Na oplátku s příp. proměnkami. Homer

[Duk]

To Homer:

Nevím jak dalece jsi obeznámen s horninou, která se nachází v Krkonoších.
Nebudu tvrdit, že podloží je v Peci stejné jako na Pomezních boudách, ale tipl bych si, že velký rozdíl ne. A tak pokud budeš mít někdy tímto směrem cíl své cesty, ohlédni se u hraniční čáry vpravo. Ty podmínky znám velice dobře, tak i nosné patky pro ocelovou halu 18 x 36 metrů. Vím, že se zde jedná o trochu jiná zatížení, přesto bych pilíř pod montáž s dalekohledy nepodceňoval a to hlavně v oblasti zámrzné hloubky + vliv svažitosti terénu.
Ale jak jsem výše o pár příspěvků uvedl, stačilo by montáž osadit jen do podlahy, neboť riziko otřesů zde nehrozí (brat bude ovládat z obýváku), zatížení podlahy zanedbatelné.
D.

[Habl]

To: Homer
Sám majitel pozorovacího domku přiznal, že zemina trochu pracuje a po 3 měsících trochu ujíždí. Pro jistější a stabilnější podmínky jsem se snažil vylepšit návrh majitele s osazením ocelové trubky o patku raději v
nezámrzné hloubce.
Při zakládání roubených chalup v Krkonoších, vím, že byly zakládány převážně na kamených zdech.
Zde nejde o únosnost zeminy, ta je dostatečná, ale ve svažitém terénu s více než 35° sklonem na podmáčených a erodovaných fylitech je toto riziko reálné.
Neznám přesnější geologické údaje z místa stavby. Ale mám za to, že jsem zásadní chybu neudělal. To jestli stavebník zvolí jiné řešení je jeho svobodným rozhodnutím.

Habl

[brat]

Vážení kolegové,

děkuji všem mnohokrát za cenné rady.
Jaké je zde podloží - někde mám naskenovaný geologický průzkum naší stráně. Tuším, že je to 30cm svrchní zeminy, potom 2m zvětralého svoru (snad směs zvětralých šutrů a hlíny) a pak skála. Tolik co si pamatuji z té zprávy.

Co se týče svahu, tak ten je kolem domku 30°, ale samotný domek ja na malé rovné terasovité plošině ve svahu. Takže těžko říci, jak to brát...

Podle Vašich příspěvků bych si dovolil poupravit tedy svůj plán výstavby pilíře na tento:

1) Vykopání 1,5m hluboké díry v místě prostřední dlaždice podlahy
2) Vysypání spodku kameny do výše 30 - 50 cm
3) Vybetonování jámy betonem + kameny jako pojivo až na povrch
4) Do hloubky cca 30 cm od vrchu zabetonování 3 závitových tyčí k uchycení nadzemního pilíře
5) Cca 1m vysoká trubka s navařeným plátem vespod bude sloužit jako pilíř. Bude připevněn maticemi na zmiňované závitové tyče.
6) Na vrch pilíře bude přivařena další deska - menší, na kterou bude připevněna hlavice EQ-6 montáže.

Opravdu tolik záleží na tom, jaký beton použiji? Já vždycky jenom koupím cement, smíchám s pískem a vodou a směs je hotová...

Na různých www stránkách s amatérskými hvězdárnami jsem viděl, že hlavice montáže není připevněna přímo na vrchní desku na pilíři, ale na vrchní desku je přes 4 krátké tlusté šrouby připevněna druhá deska a až na ní je přišroubována hlavice montáže. Je to asi z důvodu přesného "honění" vodorovné plochy.

Zdraví
Luboš Brát

[MMys]

Nejen kvůli honění vodorovné plochy. Také kvůli tomu, abys tu hlavu té montáže mohl k té desce zespod přišroubovat. Jinak bys musel mít díru na ruku a klíč v tom sloupu. Takhle je k tomu možná lepší přstup.

[Duk]

Myslím, že krom jiného by ve vrchní plotně měli být místo děr okrouhlé rýhy (drážky ) . To z důvodu směrového ustavení ( natočení ) montáže.
D.

[VK]

Existuje víc řešení upevnění montáže k pilíři. To řešení, které popisujete, je konstrukčně velmi jednoduché. Má ale nevýhodu v podobě obtížného seřizování polární osy paralaktické montáže. Protože se ale předpokládá, že polární osa se bude seřizovat jen jednou, tolik to nevadí. Viděl jsem to řešení u více pevně montovaných montáží.

Já osobně bych dal přednost jinému řešení (k jeho popisu je potřeba obrázek, a tan zrovna žádný nemám).

V. K.