ČAM - Česká astrofotografie měsíce

[ceres]

Je to naozaj pekny obrazok, len mi nejde do hlavy ta farba ??? - vid napriklad tu:
http://www.astrooptik.com/Bildergalerie ... /m97_m.jpg

A tiez mi nie je jasne, preco je to exponovane tak dlho ??? 400 minut pri binovani SBIG-om pri 30cm f/10 sa mi zda na tento objekt vela... Ale mozno tomu vobec nerozumiem :-/

[MMys]

Tuším odpověď - je to focené přímo z města. A červená tam chybí zřejmě jako důsledek znormování odstínu pozadí na neutrální (protože na městských snímcích je pozadí v R kanálu velmi výrazné).

Pokud se nepoužije kalibrace na hvězdu spektrální třídy podobné Slunci (a nepřesaturovanou) tak se barva trefuje jen velmi špatně, prakticky můžeme pouze "opisovat" podle jiného snímku. Pouhé vyvážení na neutrální barvu pozadí bez dalších korekcí způsobí, že se ve snímku ta barva, která byla v pozadí.

S tím městem souvisí asi i ten čas. Pokud je jas pozadí velmi blízký jasu objektu, je pro dobrý odstup signálu objektu od pozadí třeba mnoha expozic.

[ceres]

MMys napsal: S tím městem souvisí asi i ten čas. Pokud je jas pozadí velmi blízký jasu objektu, je pro dobrý odstup signálu objektu od pozadí třeba mnoha expozic.
To je zrejme, ale asi by som nerobil z mesta 20-minutove expozicie, ale ovela viac kratsich. Pri tych 20-minutovych mam totiz pocit, ze sa prave slabsie detaily stratia v pozadi, miesto aby vystupili ???

[Alien_MasterMynd]

No a to je prave umeni, jak na prezarene obloze zvolit expozicni dobu, aby jas pozadi nepotlacil ty slabe casti ::)

[thynek]

Děkuji Martinovi za správné vysvětlení. K tomu exp. času bych jen v rychlosti pár body poznamenal:

- ST-8XME má v ohnisku 3 metry rozlišení 0.6" na pixel, tedy při bin 2x2 je to 1.2"/pix. - což je důvod pro dlouhé exp. časy
- navíc relativní otvor dalekohledu jen 1/10 je další velký důvod proč zvolit dlouhé exp. časy u plošně slabého objektu
- M97 je plošně dost slabý objekt a v kombinaci s předchozími dvěmi body je tedy nevyhnutelné použít dlouhé exp. časy (nejslabší části mlhoviny mají nasycení jako hvězdy kolem 20 mag), zkracovač ohniska by umožnil použití kratších časů, ale chtěl jsem mít mlhovinu na snímku pěkně velkou, proto jsem ho nepoužil
- právě proto, aby nejslabší části mlhoviny dostatečně vystoupili z pozadí a neztrácely se v něm, bylo nutné použít exp. 20 minut, až teprve tento exp. čas se ukázal trochu uspokojivý a nejslabší části mlhoviny dostatečně z pozadí vystoupily
- delší exp. čas jsem nezkoušel, ale při bin 1x1 pro Lum snímek asi bude nutné zvolit exp. čas delší, nevím, uvidím až to příští rok zkusím
- uvedených 400 minut je celkový součet všech expozic, ovšem každý filtr byl exponován zvlášť (ST-8 není barevná kamera), tedy jde spíše o dvou-hodinový snímek, než o 6.6 hodinový (chtěl jsem mít nejen Lum, ale i R,G,B snímky dostatečně kvalitní s malým šumem ve slabých částech mlhoviny a dostatečným odstupem od pozadí)

Tomáš Hynek

[Duk]

Není to tak dlouho, co se tu rozvinula debata, tuším u snímků Sluníčka, aby byly správně orientované.
Ale jak je vidět, dle vítězného snímku za období 06/2007, nikomu to příliš nevadí, natož pak porotě ::)

[karel.mokry]

Duk napsal: Není to tak dlouho, co se tu rozvinula debata, tuším u snímků Sluníčka, aby byly správně orientované.
Ale jak je vidět, dle vítězného snímku za období 06/2007, nikomu to příliš nevadí, natož pak porotě ::)
Snimek je orientovan tak, jak jej zaslal autor. Porota nema pravo upravovat dosle snimky - to by pak porota mohla menit i barevnost, kontrast...

Karel Mokry

[GaP]

Na orientaci snímku jistě záleží, ale musí se také člověk zamyslet o jaký snímek se jedná a jakou informaci chce sdělit, či zdůraznit a zhodnotit do jaké míry je pro ten či onen snímek její správnost důležitá. Já se domnívám, že mnohdy může být zajímavější právě ta nesprávná. Ale logicky třeba star trials s horizontem vzhůru nohama je asi nesmysl a tudíž by nemohl ani v ČAMu uspět.

Přesné barvy to je již jiná věc, každý kdo svůj snímek do ČAMu posílá tak činí s vědomím, že jej pro soutěž připravil tak nejlépe jak jenom dovedl, včetně i co nejpřesnějšího barevného podání, případně záměrně změněného.

[MilAN]

Pro snímek vzhůru nohama v tomto případě nevidím důvod. Jedná se o výstup a tudíž musí být na druhé straně. Protože jinak informace ze snímku bez komentáře, pokud je snímek určen k popularicaci a zveřejnění , je zkreslená = chybná.

[MMys]

Česká astrofotografie měsíce Červen 2007 - Měsíc a Venuše (Jan Měšťan)



Autor: Jan Měšťan, 15 let
WWW stránky autora: http://www.astro-jm.wz.cz/

Fotoaparát: digitální fotoaparát CAMEDIA C-5000 ZOOM
Místo: Písek
Přístroj: refraktor Nexstar 102 SLT 102/660; montáž azimutální s automatickým naváděním, zvětšení 50x
Zpracování: Iris, Photoshop
Postup: Snímek je upraven v programu Adobe Photoshop 7.0 CE a to z hlediska jasu, kontrastu a vyvážení barev, popis snímku autor provedl na závěr celého procesu úprav.


Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2007 obdržel snímek zákrytu planety Venuše Měsícem pořízený studentem Gymnázia v Písku Janem Měšťanem.

Již tisíce let si lidstvo pečlivě všímá změn na noční i denní obloze a tisíce let také pozoruje zákryty jedněch nebeských těles jinými. Z nich nejvíce upoutávají pozornost zákryty planet Sluneční soustavy Měsícem.

K jednomu z těchto úkazů došlo 18. června tohoto roku. Měsíc na své pouti oblohou zakryl jasně zářící Venuši. Astrologové by z této konjunkce vyčetli patrně příznivé a harmonické období a vhodný čas pro uměleckou tvořivost. Třeba i tento aspekt vyburcoval mnoho našich astrofotografů k pokusu zachytit tento krásný, ale velmi obtížně fotografovatelný jev na čip či film fotoaparátu. Jedním z nich byl i patnáctiletý student Gymnázia v Písku Jan Měšťan. S jeho jménem jsme se v ČAM již setkali. A nejen zde. 8. června zvítězil ve finále starší kategorie 4. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Jako cenu získal astronomický dalekohled, který hned za 10 dní použil k vytvoření snímku, který zvítězil v červnovém kole soutěže ČAM.

Zákryty planet Měsícem patří k velmi obtížně fotografovatelným astronomickým úkazům a zákryt z 18. června s sebou navíc přinesl ještě jednu nemalou potíž. Nastal totiž na denní obloze, navíc mnohde pokryté kupovitou oblačností. Toto vše kladlo velké nároky jak na použitou techniku a způsob fotografování, tak zejména na fotografa samotného.

Našemu vítězi se všechny potíže podařilo zdárně překonat a získal tento hezký snímek. Vidíme na něm úzký srpek Měsíce 3 dny po novu a nažloutle zářící polokotouček Venuše, po výstupu zpoza Měsíce pomalu se od něho vzdalující. Autorovi se podařilo nastavit expozici a následně snímek upravit tak, že můžeme pozorovat nejen jasný Venušin disk, ale i poměrně jemné detaily na slabě svítícím měsíčním povrchu.

Doufáme, že Vás snímek Jana Měšťana potěší stejně jako potěšil porotu. A stejně tak doufáme, že se pro ty, kteří se k pořízení podobného obrázku neodhodlali nebo nám jej do soutěže neposlali, stane vyzývavou inspirací. Příležitostí bude v nejbližších letech ještě několik. Na vánoce tohoto roku a 10. května roku příštího zakryje Měsíc Mars, Venuši pak 1. prosince 2008 a Jupitera 15. července 2012. A komu se to nepodaří ani v těchto dnech, bude mít ještě jednu mimořádnou příležitost. 13. února 2056 zakryje Měsíc současně planety dvě – Merkur a Mars.

Ale to je již opravdu vzdálená budoucnost a my bychom ještě jednou rádi Janu Měšťanovi za tento krásný příspěvek do ČAM poděkovali.

[MMys]

Červenec 2007 - NGC 7023: Iris (Martin Myslivec).



Autor:Martin Myslivec, 32 let
www stránky autora: http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz

Technické údaje a postup
Datum: 23.7.2006 od 00:15
Dalekohled: Vixen VC200L, 200/1800mm (f/9), Astronomik CLS filtr
Montáž: Upravená montáž EQ6
Pointace: TVGuider mimoose přes OAG Tracker III
Místo: Hradec Králové, Bělečko
Postup: 8 snímků s expozičním časem 20minut (tedy celkem 160 minut expozice) pořízeno pomocí CCD kamery QHY8 a SW Maxim DL. Pomocí něho byla provedena i kalibrace (dark frame, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální doladění snímku v Adobe Photoshopu.

Reflexní mlhovina v Cepheu. Za povšimnutí stojí temné, ale přesto slabě zářící, oblasti mlhoviny. Je docela oříšek to nafotit u velkého města.

Kdesi v souhvězdí Kefea, ztracena v opomíjených oblastech oblohy, září mlhovina NGC 7023 zvaná též Iris či Kosatec. V červencovém kole ČAM se sešly hned tři snímky tohoto velice zajímavého objektu. A jeden z nich zaujal porotu do té míry, že jej zvolila snímkem tohoto měsíce.

V tomto téměř alchymistickém tyglíku je mladá hmotná a velmi horká hvězda na počátku svého života ještě ponořena do prachového závoje původní pramlhoviny. Přestože je dominující barvou mlhoviny barva modrá, charakteristická pro světlo rozptýlené na prachových zrnech, prosvítá nám tu i nádech červené. Za ten může jev zvaný fotoluminiscence, při němž některá prachová zrnka mění neviditelné ultrafialové světlo mladé hvězdy na světlo červené, nám již viditelné.

Nejen ona modravá mlhovina, dosahující přibližně 6 světelných let v průměru, ale i samotná mladá centrální hvězda má své jméno - SAO 19158. S jejím spatřením pouhýma očima bychom však měli potíže, neboť dosahuje sedmé hvězdné velikosti, přičemž naše lidské oko dosáhne tak stěží ke hvězdné velikosti šesté.

V každém případě nám však autor snímku dokázal, že je možno vyfotografovat nejen toto „hvězdné mládě“, ale i zbytky jeho rodiště, mlhovinu Iris. A nejen to. Na snímku jsou patrna i prachová a molekulární mračna odolávající prudkému jasu mladé hvězdy a zakrývající to, co by snad našim zrakům mělo zůstat skryto. Martinovi Myslivcovi, autorovi vítězného snímku, bychom rádi na závěr vyjádřili dík za to, že po dubnovém a květnovém pohledu na poslední léta života hvězd nasměroval náš pohled i k hvězdným batolatům a popřáli mu mnoho dalších takto zajímavých a působivých obrázků nám stále tajemnějšího vesmíru.

[hr]
Vzpomínky porotce: Když jsem před deseti roky vedl astronomický kroužek děvčat z učňovského střediska vánočních ozdob, přicházela často na hvězdárnu ozdobena jemným třpytivým práškem okolo očí. Nevím, jak se ta zkrášlující jemná a třpytivá skelná drť, kterou kromě zdobení očí používaly i ke zdobení ozdob jmenovala doopravdy, ale říkaly jí „iris“. A stejně jako se barevná zrnka třpytila na kůži dívek, září svým tajuplným svitem i obrázky mlhoviny Iris v galerii soutěže ČAM. Ne, není to chyba a množné číslo je skutečně namístě.

[MMys]

Srpen 2007 - NGC 6992 (David Kraft)



Autor: David Kraft, 27 let
WWW stránky autora: http://www.astronom.cz/deavi/

Datum: 19.8.2007 - 02:00 hod. SELČ
Místo: Čbán
Podmínky: jasno, bezvětří, seeing 9/10, výborné podmínky s vysokou průzračností oblohy, teplota 6,4°C
Montáž: EQ-6 Synscan
Optika: WO ZenithStar 110/616 mm, TMB Triplet APO
F/stop: f/5,6 William Optics 0,8x Flattener II
Filtr: Baader UV/IR filtr + Astronomic CLS filtr
Pointace: SW ED 80 + TVGuider
Fotoaparát: Canon EOS 300D, modif. ATC-CL1
Délka expozic: 18x7 minut, 1600 ASA
Postup zpracování: 18 snímků s expozicí 7 minut s citlivostí 1600 ASA bylo převedeno do dng a od každého snímku byl v programu subraw odečten Dark frame a aplikován Flat field, snímky byly zprůměrovány v Registaru a finální doladění provedeno ve Photoshopu.

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2007 obdržel snímek řasové mlhoviny NGC 6992 v souhvězdí Labutě pořízený Davidem Kraftem.

Jestli před pěti tisíci lety vládli v předdynastickém Egyptě legendární panovníci Irej, Ro či Ka, nebo snad panovník jmenovaný Škorpión, se možná již nikdy nedozvíme. Jisté však je, že na jejich obloze, či obloze jejich předků, zazářila v souhvězdí Labutě hvězda dosahující svým svitem jasu měsíčního srpku. Ale mohlo to být i o nějaký ten tisíc let dříve. Kdo ví, co si tehdy lidé na Zemi pomysleli, když vzhlédli k obloze?

My dnes již víme, že zde v té době vybuchla gigantickou explozí supernova a ukončila tak krátký a překotný život velmi hmotné hvězdy. Víme také, že k této události došlo ve vzdálenosti necelých 1500 světelných let. Na naší obloze však po této jasné hvězdě již není ani památky. Pouze rozpínající se oblaka plynu vytvořila na obloze systém smyček v křídle souhvězdí Labutě, s obtížemi viditelná v triedru či populárním binokulárním dalekohledu Somet Binar.

Poprvé mlhovinu popsal v roce 1784 neúnavný pozorovatel oblohy William Herschel, který ji spatřil v dalekohledu o průměru 47 centimetrů. Jeho syn tato pozorování doplnil o několik dalších oblouků a další části přidal v letech 1866-1868 profesor Safford a na počátku minulého století E. Ch. Pickering.

Na srpnové vítězné fotografii ČAM od Davida Krafta spatříme západní část komplexu, podle svého vzhledu nazývanou „Vláknitá mlhovina“, v katalogu NGC označenou čísly 6992 a 6995. Na snímku převažuje červená barva ionizovaného vodíku, zelená a modrá barva některých částí představuje záření jednou ionizované síry a neutrálního kyslíku. Tyto plyny září zejména v místech, kde se plyn vyvržený explozí sráží s okolním materiálem a vytváří tak zárodečnou, o těžké prvky obohacenou polévku, jak stvořenou pro vznik nové generace hvězd obklopených planetami. Ale to bude spíše záležitost budoucnosti, neboť i když teplota této plynné polévky dosahuje až milión Kelvinů, hustota zatím nepřesahuje 10 miliónů atomů na krychlový metr.

Na závěr poděkujme Davidu Kraftovi za pořízení snímku populární „řasové mlhoviny“, v němž se můžeme skrze jemný závoj zářícího plynu podívat do hvězdných hlubin Mléčné dráhy.

[MMys]

Září 2007 - M31 (Martin Myslivec)



Autor: Ing. Martin Myslivec, 32 let
WWW stránky autora: http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz

Datum: 17.-19.9.2007 od 22:05
Místo: Jedlová v Orlických horách - "Vesmír"
Dalekohled: Newton vlastní výroby, 185/610mm + Televue Paracorr
Montáž: upravená montáž EQ6
Pointace: TVGuider na refraktoru Borg 77ED
Postup: Snímek je mozaika ze dvou polí formátu APS-C nastojato vedle sebe. Každé z polí je exponováno 10 x 10minut (tedy celkem 200minut na celou galaxii) + 5 x 1minuta na jádro galaxie. Pořízeno pomocí CCD kamery QHY8 a SW Maxim DL. Pomocí něho byla provedena i kalibrace (dark frame, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální doladění snímku v Adobe Photoshopu (korekce pozadí na neutrální, korekce gamma (křivky) a zvýšení saturace barev na 200%).

Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná. A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její pravé jméno. Říkáme jí všelijak – „Velká mlhovina v Andromedě“, NGC 224 či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti 2 a půl miliónů světelných let, a přesto takřka za humny. Ovšem svou pravou podstatu před námi dlouho skrývala. William Herschel ji umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší, než vzdálenost Síria a jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda – supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující „hvězdné“ složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.

Edwin Hubble roku 1923 pomocí 100 palcového reflektoru na Mt. Wilsonu objevil přímo v galaxii 12 cefeid a stanovil její vzdálenost na 285 000 parseků. Nyní víme, že ani on se úplně netrefil a dnes ji odhadujeme na téměř 770 kpc, tedy přibližně 2 a půl miliónů světelných let. Její průměr je odhadován na 180 tisíc světelných let. A co je zajímavé, rychlostí 310 km/s se přibližuje k naší domovské Galaxii. Co to pro nás znamená? Asi za 2 miliardy let, tedy ještě v době aktivního života našeho Slunce, se obě galaxie přiblíží a proletí velkou rychlostí těsně kolem sebe. Poté se na svých drahách obrátí a za další 3 miliardy let splynou do jedné, pravděpodobně eliptické galaxie. Slunce bude vyvrženo ze své dráhy a usadí se ve vzdálenosti asi 100 000 světelných let od středu této nově vzniklé galaxie. To bude asi 4-krát dále od středu než dnes. Spirální ramena naší Galaxie – Mléčná dráha zmizí a namísto ní uvidíme nad hlavami chaos mnoha hvězd.

Ale to bude až za moc dlouho. Dnes se však můžeme kochat fotografií, kterou do ČAM zaslal Martin Myslivec. Na snímku můžeme obdivovat krásně vyvinutá spirální ramena a mnoho dalších detailů, které jistě stojí za povšimnutí. Mimo dvě satelitní galaxie, eliptickou M 32 a poněkud netypickou NGC 205, je to zejména velké a jasné hvězdné mračno NGC 206. Tento objekt je velmi podobný hvězdnému oblaku M 24 ve Střelci, je však mnohem větší. Porovnáme-li snímek s podrobnou mapou, nalezneme i mnoho kulových hvězdokup, plynných i prachových mlhovin, cefeid i jasných hvězd. To je však možná nyní trochu zbytečné. Krása autorovy fotografie tkví spíše v precizním pohledu na notoricky známý astronomický objekt, ve hře barev a tvarů, v čistém pohledu do krásných hlubin vesmíru. Ukazuje nám prostě galaktickou dámu v tom nejlepším světle. A za to mu děkujeme.

[psmolly]

Martine, proč není v galerii ČAM novější album, než duben-červen? Petr

[MMys]

Koukám, že kolega asi opomněl udělat aktualizace Myslím, že tam co nevidět přibyde další várka.