Vítejte proměnáři.
Vítejte proměnáři.
Dovolím si reagovat, i když to není otázka přímo na mě. MHV dalekohledu je vlastně souhrn několika aspektů a může se měnit v závislosti na stavu atmosféry, použitém okuláru a přizpůsobení očí v daném okamžiku. Nejednodušščí je asi zjistit si max. magnitudu takové hvězdy, kterou ještě vidím v dalekohledu.
Např. při mém jednom pozorování byla moje vizuální MHV zhruba 6,47mag a při použití dalekohledu 60/700 jsem byl schopen uvidět hvězdu s 10,1mag. Ostatní už se mi schovali. Jinak lze na netu nalezt i prográmky, které vypočítají teoretickou limitní magnitudu přístroje v závislosti na parametrech přístroje. Tento údaj je ale pouze orientační, protože v něm nejsou zahrnuty subjektivní aspekty pozorovatele a prostředí. Viz. odkaz http://www.obloha.webzdarma.cz/dalekohled.php
Uff, snad jsem to nepomotal.
Např. při mém jednom pozorování byla moje vizuální MHV zhruba 6,47mag a při použití dalekohledu 60/700 jsem byl schopen uvidět hvězdu s 10,1mag. Ostatní už se mi schovali. Jinak lze na netu nalezt i prográmky, které vypočítají teoretickou limitní magnitudu přístroje v závislosti na parametrech přístroje. Tento údaj je ale pouze orientační, protože v něm nejsou zahrnuty subjektivní aspekty pozorovatele a prostředí. Viz. odkaz http://www.obloha.webzdarma.cz/dalekohled.php
Uff, snad jsem to nepomotal.
Vítejte proměnáři.
Ahoj Lubos,
este jednu malickost, ako zistim MHV mojho dalekohladu (RF 60/800) ?
Dik Andrej
Ahoj Andrej,
ja z toho nedelam vedu - s timhle pristrijem pozoruj hvezdy, co neklesaji pod 10 mag. Ale na hodne jasne hvezdy asi uz budes mit male zorne pole - musis mit preci jen srovnavacku i promenku najednou v zornem poli. Takze pro Tebe jsou hvezdy v rozpeti tak 7-10 mag ... plus / minus
Cau Lubos
este jednu malickost, ako zistim MHV mojho dalekohladu (RF 60/800) ?
Dik Andrej
Ahoj Andrej,
ja z toho nedelam vedu - s timhle pristrijem pozoruj hvezdy, co neklesaji pod 10 mag. Ale na hodne jasne hvezdy asi uz budes mit male zorne pole - musis mit preci jen srovnavacku i promenku najednou v zornem poli. Takze pro Tebe jsou hvezdy v rozpeti tak 7-10 mag ... plus / minus
Cau Lubos
Bc. Luboš Brát
Vítejte proměnáři.
Ďakujem obom za radu.
Libros,
pozrel som si ten odkaz, je to fajn stránka a dozvedel som sa tam cenné informácie.
Luboš, mimo iné Tvoja ALTAN.Observatory vyzerá skvelo
Andrej.
Libros,
pozrel som si ten odkaz, je to fajn stránka a dozvedel som sa tam cenné informácie.
Luboš, mimo iné Tvoja ALTAN.Observatory vyzerá skvelo
Andrej.
Vítejte proměnáři.
To jak se Lubos venuje temto forum, by zaslouzilo pochvalu. Takze ji mas aspon ode mne. Jen tak dal. Ja jen nechci odpovidat na to, co odpovis lepe nebo uz jsi odpovedel. Ale sleduju a ctu ;D
Celestron CGE1400 SC355mm,Celestron C11GPS SC280mm,Televue TV-NP127 127mm APO FlatField refraktor,SW-80ED 80mm ED refraktor SBIG-ST2000XM CCD kamera, StellaCamII TV kamera, 100mm H-alfa refraktor....
Vítejte proměnáři.
Tak zas po nějakém čase mám několik dotazů:
1) Při pročítání starších čísel Persea jsem mockráte narazil na zmínku o O-C diagramu. Ačkoliv jsem ho prohlížel ze všech možných stran, nenechal se uhranout a svůj význam mi neprozradil. Otázka první tedy zní: Co je O-C diagram, k čemu slouží, jak se tvoří?
2) S O-C souvisí i následující zápis
Min=24119,2388 + 0,62893125 * E
Opět jsem nedokázal vysledovat, jaký význam je skryt v zápisu. Jediné, co tuším, je že se jedná o vyjádření minima a periody????
3) V jednom z ročníků 92 nebo 93 (teď to nemohu najít >:() je zmínka o příručce, kde je stručně popsáno vše, co začínající pozorovatel potřebuje vědět. Údajně by mohla tato příručka obsahovat i odpovědi na výše uvedené otázky. Dala by se taková příručka někde vyštrachat?
Díky za odpovědi.
1) Při pročítání starších čísel Persea jsem mockráte narazil na zmínku o O-C diagramu. Ačkoliv jsem ho prohlížel ze všech možných stran, nenechal se uhranout a svůj význam mi neprozradil. Otázka první tedy zní: Co je O-C diagram, k čemu slouží, jak se tvoří?
2) S O-C souvisí i následující zápis
Min=24119,2388 + 0,62893125 * E
Opět jsem nedokázal vysledovat, jaký význam je skryt v zápisu. Jediné, co tuším, je že se jedná o vyjádření minima a periody????
3) V jednom z ročníků 92 nebo 93 (teď to nemohu najít >:() je zmínka o příručce, kde je stručně popsáno vše, co začínající pozorovatel potřebuje vědět. Údajně by mohla tato příručka obsahovat i odpovědi na výše uvedené otázky. Dala by se taková příručka někde vyštrachat?
Díky za odpovědi.
Vítejte proměnáři.
Ahoj Libore
"O-C diagram" to je magicke souslovi. Znamena "Observed minus Calculed diagram" a znazornuje zavislost EPOCHA (na ose x) a O-C (na ose Y).
A ted trochu podrobneji.
Kdyz se pozoruji zakrytove dvojhvezdy, tak se u nich vetsinou pozoruje minimum jasnosi (kdyz jedna slozka dvojhvezdy zastini druhou slozku, tak celkovy jas soustavy poklesne, protoze pozorovatel v tu chvili vidi jen jednu hvezdu misto dvou). Touto bohulibou cinnosti se zabyvam i na ALTAN.Observatory (viz http://pod.snezkou.cz/altan/vysledky.php?lang=cz). Svetelna krivka takoveho minima ma tvar "V" a je mozne z ni urcit presny okamzik minima jasnosti ... cili presny okamzik stredu zakrytu. Kdyz takovy okamzik urcis, mas hodnotu "O" v O-C Protoze je obeh dvojhvezdy periodicky jev, je mozne z nej vypocitat pri znalosti periody a zakladniho minima predoved, kdy by melo dojit k zakrytu. Tim ziskas hodnut "C" v O-C. Odectenim tech dvou hodnot ziskas primo hodnotu "O-C", cili jak moc se napozorovany okamzik minima lisi od okamziku, na ktery bylo predpovezene. Muze to byt par sekund az nekolik hodin.
O-C diagram slouzi ke studiu vyvoje hodnoty O-C v case, ale cas se zde neurcuje ve dnech ci letech, ale v EPOCHACH, respektive v poctech obehu dvoujhvezdy. Pokud by sis predstavil, ze Zemekoule je slozka dvojhvezdy k nasemu Slunci, tak jedna EPOCHA ma delku jeden rok.
Z O-C diagramu je mozne urcit, jestli je spravne urcena obezna perioda soustavy, jestli je spravne urceno zakladni minimum a nebo ... a to je nejzajimavejsi ... jestli se obezna perioda nemeni.
Podivej se na O-C branu, kterou prave tvorime spolu s Antonem Paschkem - je na http://var.astro.cz/ocgate a naleznes zde prozatim nekolik stovek O-C diagramu. Kolega Paschke zatim stale pracuje na naplnovani databanky, takze casem tam bude diagramu jeste vic.
Ohledne te prirucky, tak dobra publikace je Navod na pozorovani promennych hvezd a zminku o nem najdes na http://var.astro.cz/navod.php. Zakoupit lze na Hvezdarne a Planetariu M.Kopernika v Brne a vrele Ti jej doporucuji. Muzes si jej koupit treba na listopadove Konferenci o vyzkumu promennych hvezd - viz http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1126610174
Čau Luboš
"O-C diagram" to je magicke souslovi. Znamena "Observed minus Calculed diagram" a znazornuje zavislost EPOCHA (na ose x) a O-C (na ose Y).
A ted trochu podrobneji.
Kdyz se pozoruji zakrytove dvojhvezdy, tak se u nich vetsinou pozoruje minimum jasnosi (kdyz jedna slozka dvojhvezdy zastini druhou slozku, tak celkovy jas soustavy poklesne, protoze pozorovatel v tu chvili vidi jen jednu hvezdu misto dvou). Touto bohulibou cinnosti se zabyvam i na ALTAN.Observatory (viz http://pod.snezkou.cz/altan/vysledky.php?lang=cz). Svetelna krivka takoveho minima ma tvar "V" a je mozne z ni urcit presny okamzik minima jasnosti ... cili presny okamzik stredu zakrytu. Kdyz takovy okamzik urcis, mas hodnotu "O" v O-C Protoze je obeh dvojhvezdy periodicky jev, je mozne z nej vypocitat pri znalosti periody a zakladniho minima predoved, kdy by melo dojit k zakrytu. Tim ziskas hodnut "C" v O-C. Odectenim tech dvou hodnot ziskas primo hodnotu "O-C", cili jak moc se napozorovany okamzik minima lisi od okamziku, na ktery bylo predpovezene. Muze to byt par sekund az nekolik hodin.
O-C diagram slouzi ke studiu vyvoje hodnoty O-C v case, ale cas se zde neurcuje ve dnech ci letech, ale v EPOCHACH, respektive v poctech obehu dvoujhvezdy. Pokud by sis predstavil, ze Zemekoule je slozka dvojhvezdy k nasemu Slunci, tak jedna EPOCHA ma delku jeden rok.
Z O-C diagramu je mozne urcit, jestli je spravne urcena obezna perioda soustavy, jestli je spravne urceno zakladni minimum a nebo ... a to je nejzajimavejsi ... jestli se obezna perioda nemeni.
Podivej se na O-C branu, kterou prave tvorime spolu s Antonem Paschkem - je na http://var.astro.cz/ocgate a naleznes zde prozatim nekolik stovek O-C diagramu. Kolega Paschke zatim stale pracuje na naplnovani databanky, takze casem tam bude diagramu jeste vic.
Ohledne te prirucky, tak dobra publikace je Navod na pozorovani promennych hvezd a zminku o nem najdes na http://var.astro.cz/navod.php. Zakoupit lze na Hvezdarne a Planetariu M.Kopernika v Brne a vrele Ti jej doporucuji. Muzes si jej koupit treba na listopadove Konferenci o vyzkumu promennych hvezd - viz http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1126610174
Čau Luboš
Bc. Luboš Brát
Vítejte proměnáři.
Min=24119,2388 + 0,62893125 * E
Ještě jsem zapomněl na tento dotaz...
Je to lineární rovnice popisující O-C diagram. To "Min" je vlastně "C" v O-C hodnotě - rovnice slouží k výpočtu, kdy má nastat zákryt soustavy.
24119,2388 je zkracene JD zakladniho minima (jakékoliv dobře určené minimum soustavy v minulosti) ... plné JD by bylo 2424119,2388.
0,62893125 je oběžná perioda dvojhvězdy ve dnech
a to
E je celé číslo (integer pro programatory), respektive EPOCHA pro hodnotu "Min". Pokud vynásobíš periodu nějakým celým číslem a přičteš výsledek k okamžiku základního minima, dostaneš okamžik, kdy dojde opět k zákrytu soustavy.
Pokud si chceš vypočítat konkrétní E pro výpočet O-C hodnoty, postupuj takto:
$E = Int_Val(($jd-$M)/$PER)
$E je cele cislo epochy
$jd je JD napozorovaneho minima
$M je zakladni minimum - v nasem pripade 24119,2388
$PER je obezna perioda - v nasem pripade 0,62893125 dni
Kdyz znas $E, muzes si vypocitat O-C pro Tvé pozorovani vzorcem
O-C = $jd - ($M+$PER*$E);
Kde $M+$PER*$E je vlasne nase puvodni rovnice
Min=24119,2388 + 0,62893125 * E
cili muzeme napsat
O-C = $jd - "Min"
a mame tady dukaz, ze jsem nekecal a to "Min" je skutecne "C" v hodnote "O-C".
Ufff jdu radsi pozorovat
Ještě jsem zapomněl na tento dotaz...
Je to lineární rovnice popisující O-C diagram. To "Min" je vlastně "C" v O-C hodnotě - rovnice slouží k výpočtu, kdy má nastat zákryt soustavy.
24119,2388 je zkracene JD zakladniho minima (jakékoliv dobře určené minimum soustavy v minulosti) ... plné JD by bylo 2424119,2388.
0,62893125 je oběžná perioda dvojhvězdy ve dnech
a to
E je celé číslo (integer pro programatory), respektive EPOCHA pro hodnotu "Min". Pokud vynásobíš periodu nějakým celým číslem a přičteš výsledek k okamžiku základního minima, dostaneš okamžik, kdy dojde opět k zákrytu soustavy.
Pokud si chceš vypočítat konkrétní E pro výpočet O-C hodnoty, postupuj takto:
$E = Int_Val(($jd-$M)/$PER)
$E je cele cislo epochy
$jd je JD napozorovaneho minima
$M je zakladni minimum - v nasem pripade 24119,2388
$PER je obezna perioda - v nasem pripade 0,62893125 dni
Kdyz znas $E, muzes si vypocitat O-C pro Tvé pozorovani vzorcem
O-C = $jd - ($M+$PER*$E);
Kde $M+$PER*$E je vlasne nase puvodni rovnice
Min=24119,2388 + 0,62893125 * E
cili muzeme napsat
O-C = $jd - "Min"
a mame tady dukaz, ze jsem nekecal a to "Min" je skutecne "C" v hodnote "O-C".
Ufff jdu radsi pozorovat
Bc. Luboš Brát
Vítejte proměnáři.
Ahoj Luboši,
nevím, jestli jsi to na těchto stránkách už nevysvětloval, ale rád bych věděl, co znamená v O-C diagramu parabola obrácená oproti RT And, kterou jsi uváděl, (např. V 836 Cyg) - prostě ne konvexní, ale konkávní. Dík za odpověď.
Petr
nevím, jestli jsi to na těchto stránkách už nevysvětloval, ale rád bych věděl, co znamená v O-C diagramu parabola obrácená oproti RT And, kterou jsi uváděl, (např. V 836 Cyg) - prostě ne konvexní, ale konkávní. Dík za odpověď.
Petr
Vítejte proměnáři.
Lynx napsal: Ahoj Luboši,
nevím, jestli jsi to na těchto stránkách už nevysvětloval, ale rád bych věděl, co znamená v O-C diagramu parabola obrácená oproti RT And, kterou jsi uváděl, (např. V 836 Cyg) - prostě ne konvexní, ale konkávní. Dík za odpověď.
Petr
Snad se Luboš nebude zlobit, když odpovím místo něj Parabolický O-C diagram znamená, že se lineárně mění perioda světelných změn. Jestli se perioda prodlužuje nebo zkracuje vyvodíme z toho, zda má parabola "fousy" nahoru nebo dolů (anebo kladnou či zápornou křivost, jak je komu libo).
Identifikovat konkrétní situaci lze snadno: když míří fousy dolů, tak se O vůči C nakonec začne zmenšovat až je O < C, což znamená, že extrémy nastávají dřív, než je vypočteno. Tj. perioda se zkracuje.
nevím, jestli jsi to na těchto stránkách už nevysvětloval, ale rád bych věděl, co znamená v O-C diagramu parabola obrácená oproti RT And, kterou jsi uváděl, (např. V 836 Cyg) - prostě ne konvexní, ale konkávní. Dík za odpověď.
Petr
Snad se Luboš nebude zlobit, když odpovím místo něj Parabolický O-C diagram znamená, že se lineárně mění perioda světelných změn. Jestli se perioda prodlužuje nebo zkracuje vyvodíme z toho, zda má parabola "fousy" nahoru nebo dolů (anebo kladnou či zápornou křivost, jak je komu libo).
Identifikovat konkrétní situaci lze snadno: když míří fousy dolů, tak se O vůči C nakonec začne zmenšovat až je O < C, což znamená, že extrémy nastávají dřív, než je vypočteno. Tj. perioda se zkracuje.
- Anton_Paschke
- Příspěvky: 12
- Registrován: 10. 10. 2005, 21:54
Vítejte proměnáři.
VK napsal:
1. pozorovatelé proměnných hvězd mají dlouhodobě dobře fungující organisace, které je nejen sdružují, ale také účinně podporují. o pozorování proměnných hvězd mají zájem profesionální observatoře a/nebo výzkumní pracovníci.
To je ovsem optimisticky pohled na vec.
V detailu to vypada mene ruzove. Organisace
se sklada z lidi a ti maji ruzne starosti, nekdy
vice a nekdy mene. Kdyz jsou celkem v pohode,
tak se muzou zabyvat promennymi hvezdami.
Zmena celkovych zivotnich podminek tedy
muze silne ovlivnit funkci promenarske organisace.
Ja vzdycky zastavam nazor, ze chci pozorovat
a ne schuzovat a organisace je mi celkem fuk.
Uplne bez organisace to ale zjevne nejde a tak
si delam starosti, jak bude promenarska sekce
CAS vypadat, kdyz se treba nepodari najit
nikoho do vyboru. Ze by se kandidati hrnuli, to
se zrovna rict neda.
Jiste mnozstvi kancelarske prace je nutne a je to
moznost prispivat k funkci organisace, aniz by bylo
treba investovat 100000 korun do ccd kamery.
1. pozorovatelé proměnných hvězd mají dlouhodobě dobře fungující organisace, které je nejen sdružují, ale také účinně podporují. o pozorování proměnných hvězd mají zájem profesionální observatoře a/nebo výzkumní pracovníci.
To je ovsem optimisticky pohled na vec.
V detailu to vypada mene ruzove. Organisace
se sklada z lidi a ti maji ruzne starosti, nekdy
vice a nekdy mene. Kdyz jsou celkem v pohode,
tak se muzou zabyvat promennymi hvezdami.
Zmena celkovych zivotnich podminek tedy
muze silne ovlivnit funkci promenarske organisace.
Ja vzdycky zastavam nazor, ze chci pozorovat
a ne schuzovat a organisace je mi celkem fuk.
Uplne bez organisace to ale zjevne nejde a tak
si delam starosti, jak bude promenarska sekce
CAS vypadat, kdyz se treba nepodari najit
nikoho do vyboru. Ze by se kandidati hrnuli, to
se zrovna rict neda.
Jiste mnozstvi kancelarske prace je nutne a je to
moznost prispivat k funkci organisace, aniz by bylo
treba investovat 100000 korun do ccd kamery.
Vítejte proměnáři.
Ahoj Ondro,
dík za odpověď. Existují nějaká skripta, (kromě Pozorování prom. hv. I), kde je to rozvedeno podrobněji? (Případně, kde sehnat?) Dík Petr
dík za odpověď. Existují nějaká skripta, (kromě Pozorování prom. hv. I), kde je to rozvedeno podrobněji? (Případně, kde sehnat?) Dík Petr
Vítejte proměnáři.
Ahoj Lynxi,
problematika O-C diagramu je rozebírána i v mé bakalářské práci na
http://var.astro.cz/brat/bakalar.pdf.zip
Má to 1.5 MB
Čau Luboš
problematika O-C diagramu je rozebírána i v mé bakalářské práci na
http://var.astro.cz/brat/bakalar.pdf.zip
Má to 1.5 MB
Čau Luboš
Bc. Luboš Brát
Vítejte proměnáři.
Lynx napsal: Ahoj Ondro,
dík za odpověď. Existují nějaká skripta, (kromě Pozorování prom. hv. I), kde je to rozvedeno podrobněji? (Případně, kde sehnat?) Dík Petr
Skripta k některým přednáškám z astronomie na MFF UK jsou k dispozici na http://astro.mff.cuni.cz/predmety.html, relevantní předmět je AST019 Dvojhvězdy.
Skripta má na svých stránkách i doc. Mikulášek z PřF MU http://www.physics.muni.cz/~mikulas/zvc.html, relevantní předmět se tentokrát jmenuje Proměnné hvězdy.
dík za odpověď. Existují nějaká skripta, (kromě Pozorování prom. hv. I), kde je to rozvedeno podrobněji? (Případně, kde sehnat?) Dík Petr
Skripta k některým přednáškám z astronomie na MFF UK jsou k dispozici na http://astro.mff.cuni.cz/predmety.html, relevantní předmět je AST019 Dvojhvězdy.
Skripta má na svých stránkách i doc. Mikulášek z PřF MU http://www.physics.muni.cz/~mikulas/zvc.html, relevantní předmět se tentokrát jmenuje Proměnné hvězdy.
Vítejte proměnáři.
Skripta k některým přednáškám z astronomie na MFF UK jsou k dispozici ...Skripta má na svých stránkách i doc. Mikulášek ...Teda dlouho jsem hledal nějakou literaturu, ale tohle jsem nenašel. Bezvadné odkazy.
Libor alias Libros
Libor alias Libros
Vítejte proměnáři.
Anton_Paschke napsal:
To je ovsem optimisticky pohled na vec.
V detailu to vypada mene ruzove. Organisace
se sklada z lidi a ti maji ruzne starosti, nekdy
vice a nekdy mene. Kdyz jsou celkem v pohode,
tak se muzou zabyvat promennymi hvezdami.
Zmena celkovych zivotnich podminek tedy
muze silne ovlivnit funkci promenarske organisace.
Ja vzdycky zastavam nazor, ze chci pozorovat
a ne schuzovat a organisace je mi celkem fuk.
Uplne bez organisace to ale zjevne nejde a tak
si delam starosti, jak bude promenarska sekce
CAS vypadat, kdyz se treba nepodari najit
nikoho do vyboru. Ze by se kandidati hrnuli, to
se zrovna rict neda.
Jiste mnozstvi kancelarske prace je nutne a je to
moznost prispivat k funkci organisace, aniz by bylo
treba investovat 100000 korun do ccd kamery.
V tom mas samozrejme pravdu. Prace pro ostatni byla vzdy nevdecna a ne kazdy ma naturu poslouchat od lidi (zejmena od tech co nedelaji nic), jak delat neco lepe a jinak Presto verim, ze se ti, kterym neni sekce lhostejna uz jen za to co jim dala a dava doposud, najdou. Treba se zase vytvori ta pohodova parta, ktera dela neco co je bavi, jako drive Sekce nemusi mit velke vedeni, sekce nemusi mit velky pocet clenu. Spise vedeni, ktere skutecne udela co je treba a cleny, kteri tam nejsou pro clenstvi, ale ti, kteri uvedomi, ze kdyz nekde clenem jsem, je i mou ostudou, ze to ne vzdy funguje jak ma a nebrat sekci jako televizi
To je ovsem optimisticky pohled na vec.
V detailu to vypada mene ruzove. Organisace
se sklada z lidi a ti maji ruzne starosti, nekdy
vice a nekdy mene. Kdyz jsou celkem v pohode,
tak se muzou zabyvat promennymi hvezdami.
Zmena celkovych zivotnich podminek tedy
muze silne ovlivnit funkci promenarske organisace.
Ja vzdycky zastavam nazor, ze chci pozorovat
a ne schuzovat a organisace je mi celkem fuk.
Uplne bez organisace to ale zjevne nejde a tak
si delam starosti, jak bude promenarska sekce
CAS vypadat, kdyz se treba nepodari najit
nikoho do vyboru. Ze by se kandidati hrnuli, to
se zrovna rict neda.
Jiste mnozstvi kancelarske prace je nutne a je to
moznost prispivat k funkci organisace, aniz by bylo
treba investovat 100000 korun do ccd kamery.
V tom mas samozrejme pravdu. Prace pro ostatni byla vzdy nevdecna a ne kazdy ma naturu poslouchat od lidi (zejmena od tech co nedelaji nic), jak delat neco lepe a jinak Presto verim, ze se ti, kterym neni sekce lhostejna uz jen za to co jim dala a dava doposud, najdou. Treba se zase vytvori ta pohodova parta, ktera dela neco co je bavi, jako drive Sekce nemusi mit velke vedeni, sekce nemusi mit velky pocet clenu. Spise vedeni, ktere skutecne udela co je treba a cleny, kteri tam nejsou pro clenstvi, ale ti, kteri uvedomi, ze kdyz nekde clenem jsem, je i mou ostudou, ze to ne vzdy funguje jak ma a nebrat sekci jako televizi
Celestron CGE1400 SC355mm,Celestron C11GPS SC280mm,Televue TV-NP127 127mm APO FlatField refraktor,SW-80ED 80mm ED refraktor SBIG-ST2000XM CCD kamera, StellaCamII TV kamera, 100mm H-alfa refraktor....