Zerochromat

Psion · #91

Tak jsem se dnes vzbudil dříve a v 6 hod. jsem vytáhnul nevytemperovaný dalekohled na Jupiter. Kolem planety bylo jemné modravé halo, které nijak nerušilo obraz a chvílemi, když se uklidnil obraz v okuláru, vylézaly z pásu a severní oblasti pěkné podrobnosti. Ganymed nad povrchem Jupitera byl jako ostrá piha na tváři planety.

Psion · #92

Tak výrobce dokončil vývoj 250mm a 300mm Zerochromatu a dalekohledy jsou připraveny k výrobě. Ceny jsou s ohledem na průměr velmi slušné.

Zerochromat

Cztwerec · #93

Hmm, to je za opravdu velmi dobrou cenu. Doufám, že se s nějakým podívám

masan · #94

Ty brďo 25.000 dolačov, a čo stoji 300-ka dobson?

Artaban · #95

masan: Jasně, 30tka dobson od SW, GSO atd. stojí neporovnatelně méně. I tak to může být pro někoho drahé. Nebo naopak 25 táců v dolarech za dalekohled je někdy třeba málo.
Prostě prašule jsou, nebo ne. Horší asi je, když si člověk řekne, dám max. tolik a tolik a víc ani floka, protože už víc nemám.
V takovém případě je dobrý vědět, co od dalekohledu za max. cenu očekávat. Protože, když dalekohled nesplní očekávání, tak jeho prodej, je prodělečný.
Každý má svou hranici, kolik ještě dá a kolik už ne. To ale nestačí. Je třeba znát další případné náklady, jak často budu asi pozorovat. Taky co budu pozorovat. Jak často využiju průměr pro většinou horší seeing. Nebudu línej tahat velký dalekohled? Těch otazek je ještě hodně.
Říct, že něco je dráhé, nemusí mít pokaždé stejnou informační hodnotu. Každý dalekohled je drahý tak, jak často se s ním pozoruje

Psion · #96

Myslím že průměr 200mm je dostatečný a ten 300mm je už spíše na malé DSO objekty (vzhledem k zornému poli a délce ohniska), protože v horším seeingu nebude na planety ideální. Takový průměr v provedení achromat by byl nesmysl (váha a délka tubusu pro běžného amatéra šílenost) a vyšel by i s montáží dráže než Zerochromat Jenom celkem levný 12" objektiv (achromat) dnes stojí 8.5 tis. USD (D&G Optical) resp. 9.8 tis. (Istar Optical). Podle mě je 200mm ideální kompromis za skvělou cenu.

masan · #97

to:Artaban
isteže cena je subjektívna vec, ale keby som mal volit 30cm zerochromat alebo 60 cm dobson s tým, že mi ešte 10.000$ zostane na postavenie luxusnej pozorovatelne, tak volim radšej to druhe.

Psion · #98

To je o preferencích co chceš pozorovat a samozřejmě finančních zdrojích, 60cm dobson na planety rozhodně ideální není a u nás myslím není nikdo, kdo jej provozuje (i když o jednom stojícím ve skladu vím). Takže 250mm APO za 50 tis. EUR a 1 metrový dobson jsou taky nesrovnatelné věci a přitom se prodá toho refraktoru podstatně více.

Maser · #99

60cm dobson na planety rozhodně ideální není To ale myslíš v našich podmínkách, seeingu, že?

Artaban · #100

Jeden z důvodů krom seeingu v našich končinách je temperace. Takhle velký dalekohled musí být dobře vytemperovaný. I za hodně slušnýho seeingu, kdy menším dalekohledům už dochází krátké okuláry na velká zvětšení, nemusí mít velký dob. vyhráno. Je třeba zajistit rychlou temperaci, což v amatérských podmínkách moc dobře nejde. Je jasný, co se stane s obrazem, když se přepískne zvětšení. No a využít rozlišovací schopnost takové 60tky se jen tak nepodaří. Kolik lidí si asi koupilo např. celkem běžný dobson 400mm jen proto, že už to je slušný průměr na pozorování planet?

Psion · #101

Maser: Ano, bavíme se o pozorování u nás. Při této velikosti dodržet vynikající optické vlastnosti není žádná sranda a pokud vím u nás nikdo tak velké a kvalitní zrcadlo nevyrobil. Komu bych věřil je asi Zambuto. Ale je to s kanonem na vrabce a to rozlišení se využije nejspíše v Antarktidě. Ty nejlepší snímky jsou pořizovánu převážně dalekohledy s průměrem kolem 30cm.

astar · #102

Ahoj Pepo.
Mám k Zerochromátu jisté výhrady . Podle těch výsledků co uvádějí na svých stránkách , tak Zerochromát nemůže být APO. Z nákresu sféro-chromatické vady vychází sekundární barevná vada cca 0.6 -0.7 mm. Pokud tuto hodnotu převedu na RCindex , tak dostávám hodnotu kolem 4 ??? . Aby při této světelnosti (1:12) byla soustava APO , tak hodnota sekundární BV měla být 0.15mm. Otázka je, jak se pak odchyluje skutečnost do návrhů? Také je divné, jak vysvětlují, že je to systém APO. Podle mne uvádějí hodnoty RMS OPD pro jednotlivé vlnové délky zaostřené přímo na nejlepší polohu. Nebrali v potaz , že poloha řezu (zaostření ) je na střední vlnovou délku (560nm)? Také se domnívám , že při vysvětlování zaměnili hodnoty RMS s hodnoutou P-V??? Také mi udivuje proč používají ve výpočtu pro červenou, vlnovou délku 610nm??? Sou to jen moje postřehy . Mám nasimulovanou soustavu s podobnou sféro-chromatickou vadou.Pokud budeš chtít soubor OSLO, tak ti jej mohu zaslat .

Sasa3 · #103

Bacha na te strance

http://www.zerochromat.net/features-and-images.html

jsou dva typy dalekohledu. Zerochromat je ten nahore. Tam vidim, ze posun je asi 0.25mm, tedy f/df na urovni 9600 a barevny faktor SN2 je pak nekde kolem 1.6. Technicky tedy semi-apo, coz mi tedy nesedi s uvadenim polystrehl 0.995.

To pod tim je achromat (tam je ten posun onech 0.6-0.7mm), netusim, ale jaky achromat to je, protoze klasicky by mel ten posun 2x tak velky, kolem 1.2-1.4mm.

Kami · #104

Zerochromat je dobrá alternativa velkého refraktoru. Neberu v potaz jeho cenu vs reflektorovou sestavou podobných rozměrů. Rozhodně z rozměrových důvodů a setrvačných hmot je to jasná cesta jak solidně získat velký refraktor. Klady a zápory v zobrazení je už to druhořadé, co by člověk krom ceny řešil.

zrcadlo nevyrobil. Komu bych věřil je asi Zambuto. Ale je to s kanonem na vrabce a to rozlišení se využije nejspíše v Antarktidě. Ty nejlepší snímky jsou pořizovánu převážně dalekohledy s průměrem kolem 30cm.
No osobně mám trochu jiný názor, jinou cestu. Je pravdou, že v našich končinách je limitní zhruba 300mm průměr optiky. (V mém okolí asi sotva 200, dle dlouhodobých měření o proti jiným lepším lokalitám)
Proti seeingu se dá bojovat různými prostředky. Poloha, momentální stav prostředí, typ dalekohledu,.... Zapomíná se však na jeden faktor, který je velmi významný a tou je citlivost a snímkovací frekvence daného snímače. Ten je ještě umocněn světelností sestavy. Když už zvětšovat průměr optiky, tak se snažit o co nejvyšší snímkovací frekvenci a světelnost sestavy, aby se seeing co nejvíce potlačil. Tak jedině se můžem posunout o kus dál a to ne jen v planetární astronomii.

Samozřejmě super kvalita něco stojí, ale má ta kvalita u nás cenu? Za výjimečných podmínek by to bylo super, jen těchto dnů je v roce sakra málo, takže si můžem dovolit trochu na kvalitě optiky slevit. Případně ušetřit a dobrou optiku obalit vlastním tubusem.

Koukal jsem 400, 457, 559 a i 610 u p.Murína na Slovensku a ten pozorovatelský i fotografický konec, kde to už nejde,... nějak nevidím.

astar · #105

To Sasa3. Ano vím o tom. Vycházel sem z Zerochromátu 12 inch, prostřední sada na této stránce .
http://www.zerochromat.net/254mm-and-30 ... omats.html

U 250 a 300 je sekundární barevná vada skoro stejná oněch cca 0.6mm.
Strehl co uvádějí 0.99 je pravděpodobně monochromatický . Pokud by měl být polychromatický , tak by odchylky červené a modré byli tak setinu asi ???
Nevím jak si přišel na těch 0.25mm?