Zrcadlo a ZRCADLO - vliv na astrofoto

[MiniMistr]

Ahoj.
Koukám, že na podzim bude legrace....
Pokud to uskutečníte, snad tam přijedu a postavím se do fronty, to bych si nechtěl nechat ujít
Petr

[Josef II]

Dal jsem si ten příspěvek,ještě jednou, pro jistotu. ----- No, sice jsem tam letos cestu neplánoval,ale na jeden den tam klidně přijedu,ale rád bych tam viděl l i místní oponenty.kteří vystupovali zde na AF v posledních dnech hlavně Milana,hlavního hybatele ,protože jsem přesvědčený,že i přes důkazy ,které jsem zde ,již uvedl se nedali zviklat ,takže pokud tam nepřijedou,tak tam budou ,jen ti kteří,již prozřeli.
Takže přivítám jmenovitě z opozičníků zprávu zde na AF ,že potvrdí svou účast.Přeci se to ,už musí rozseknout a tuhle zbytečnou diskuzi ukončit.

[Homer]

Josef II:
Můj příspěvek jste si nevyložil správně, anebo jsem jej já napsal nešikovně a tak se pokusím to napravit. Nezpochybňuji to, co zastáváte - k tomu nemám dost erudice, ale uvedl jsem, že nerozumím Vámi stanoveným podmínkám srovnávacího testu, byť chápu, že máte snahu nějak ty různé dalekohledy před testem "sestejnit". Chtěl jsem naznačit, že astronomický dalekohled je konstruován každý na svoji světelnost ( ano, jsou i reduktory a prodlužovače ohniska ), která ale není oněch 1:50 či 1:80 a není primárně konstruován na pozorování ve vzdálenosti 200m. To samozřejmě neznamená, že se dalekohledem nedá na vzdálenost 200 m podívat a či nějak té světelnosti dosáhnout. To jsem přece nepsal. Jen nevím, jak validní a smysluplné takové testování je.
A onen traktor nebyl výsměch, jak jste si to možná vyložil, ale nastínění možnosti, že mezi oněmi soutěžícími, kdy se stroje testují na něco, k čemu nejsou primárně konstruktéry určeny - tedy k pozorování testem danou světelností na danou vzdálenost a mezi nimi je jeden, který díky konstrukci tento test zvládne nejlépe - tedy v mém příkladě orby traktor mezi auty ( pro přiblížení si představte pole aut osobních, nějaký náklaďák, SUV, městské autíčko atd. - všechno to jsou nějaká vozidla ). Toto vše podrobíme jednomu konkrétnímu testu. Kdo pak bude vítězem je zde zřejmé. To na vysvětlenou mých myšlenkových pochodů.

Snad chápete, že to nebylo nic výsměšného či záludného, jen ( opakuji ) jsem neporozuměl právě tomuto testování a jeho smyslu.

[Josef II]

Homer dík za příspěvek,jsem rád,že se to takto vysvětlilo,vycházel jsem ,jen z toho co bylo napsáno.
Jinak dám příklad příklad jak zestejnit ohniska ,mám newtona 1:5,fokus 1m, pokud chci mít světelnost 1:50 stačí použít mikr.objektiv 10x ,stačí vynásobit světelný poměr 5x ,což je světelnost Newtona výsledná světelnost je 10x 5 -čili 1:50,v podstatě je mikro.objektiv (MO) prodlužovač ohniska newtona ,takže pokud bude mít Měsíc v ohnisku 1m F1 zhruba 9 mm,tak výsledná velikost Měsíce v ohnisku MO 90mm,je nutno dodržet vzdálenost ohniska F2 pro kterou je MO spočítaný ,nejrozšířenější vzdáleností je vzdáleností pro MO je dnes vzdálenost 16cm,kde se vytváří ohnisko F2,v tomto ohnisku bude mít Měsíc velikost zhruba 9cm.přitom výsledné ohnisko je 10 000 mm.
Světlost bude u toho Měsíce stále stejná,i když použiju např zrcadlo o jiném průměru a jiné světelnosti,pokud použiju stejnou výslednou světelnost, dám příklad mám zrcadlo světelnost 1:4 a v tomto případě musím použít MO 12,5 x ,násobek těchto čísel dá světelnost 1:50 ,je jedno,jaký použiji průměr,k tomu abych měl Měsíc stejně jasný ,je třeba používat stálou světelnost.Asi to píšu dost polopaticky a nejspíš nosím dříví do lesa,ale napsat jsem to musel,.Klasický SCT má původní světelnost zpravidla 1:10,stačí MO 5x.Rozlišovací schopnost je zde jen limitovaná průměrem,přitom obrázky při porovnávání musí ukazovat stejnou ostrost pozorovaného objektu.
Případné vady jsou na monitoru dobře rozlišitelné bez ohledu na průměr ,ale pokud se porovnává kvalitní dalekohled s nekvalitním,tak vady se u nekvalitního ukáží u toho dobrého nikoliv.
Výhodou zrcadel oproti refraktorům je taky to ,že u refraktorů větších průměrů nastávají znatelné světelné ztráty,což se projevilo při stejných světelnost ,kde oproti zrcadlům byl obraz znatelně tmavší,o barevné vadě ani nemluvě.
Ono to vypadá složitě,ale praxe je mnohem jednodušší.Není třeba se toho obávat.
Taky je nutno si uvědomit,že vady soustavy se projeví,až skutečně při malých světelnostech,jinak převedeno ,až při velkých zvětšeních ,kde jsou dobře patrny i v okuláru,pokud je objekt jasný,nemá smysl šolíchat testovanou soustavu malým zvětšením,,

[Josef II]

Jdu spát ,zítra se může v líté seči pokračovat.

[LKamarad]

Njn .... ale pokud průměr výstupní pupily klesne pod 1 mm, tak nejen že z principu už nic víc vidět nemůžeme, ale z dalekohledu se stává cosi jako "tester kvality a homogenity sklivce v oku" .... a postupně začínáme vidět (zvláště po 60. roku života) různé "duchy, červíky, měňavky a jiný průhledný strašidýlka", jež nám dovedou dost znepříjemnit až zkazit požitek z pozorování .........

Kvok(cvok).

[Artaban]

Takovej test asi ukáže rozdíl mezi dalekohledy ale... Popravdě mně ani moc nezajímá, jak bude vypadat Jupiter na monitoru ( natož pak ciferník na věži) přes nějaký, nebo můj dalekohled. Do kina si zajdu jinam.
Co mně zajímá, je pohled do okuláru na planetu. Takhle se pozoruje a náš mozek je tak naučený a vytrénovaný. Když pak budu moct použít binohlavu, tak se dostanu na max možné detaily. Zvětšení dám podle podmínek. Kouknu k sobě, kouknu do dalších dalekohledů a odcházím se zkušeností, jak který dalekohled ukazuje.

[Josef II]

No,jsem rád,že jste se ozvali,doufám,že s radostí se přihlásíte jmenovitě na MHV do Věšína. ,přijedu v sobotu 28.září.

[Josef II]

LKamarad,můžeš dát odkaz na ten princip o kterém píšeš ? rád se dozvím něco nového.

[LKamarad]

On to je totiž základní fyzikální zákon ......
Difrakce ......
Stačí jednoduchej pokus (chce to ale dobrý oči):
Uděláme např. v alobalu 3 kruhové otvory - 2mm, 1mm, 0.5mm (0,5D ... 1D ... 2D).
Dobře osvětlíme drobný text (např. noviny) a díváme se na ně z takové vzdálenosti, abychom text právě ještě (obtížně) přečetli.
Potom ze stejné vzdálenosti koukneme na tentýž text přes 2mm dírku = čitelnost se o něco zlepší (clona nám odstraní zbytkové vady oka) ....
Při 1mm dírce se ale čitelnost zhorší a musíme se posunout o něco blíže, abychom tento text přečetli ......
Při 0,5mm dírce již nepřečteme nic ......

Co k tomu více dodat ......

Kvok

[Josef II]

Dík,ale stejně je to divný,protože ,když si dám zvětšení 5D,tak vidím ostře obraz po celé ploše okuláru,přitom výstupní pupila byla 0,2 mm a při testování za určitých podmínek ,když byl obraz zvětšený na 10 D ,byl sice obraz tmavší, ale je nutno mít objekt nasvětlený sluncem ,byl obraz taky pěkný v okuláru ,žádná mazanina to nebyla,přičemž výstupní pupila byla logicky 0,1 mm.takže tady je někde rozpor,pokud přijedeš do Věšína můžeš se o tom přesvědčit a doufám,že i jiní ,lidské.oko při pohledu do okuláru není vůbec namáhané . přesto ty pozorované detaily jsou dobře rozeznatelné.,

[astar]

Přátelé , emoce stranou . Jak jsem již napsal ve svém minulém příspěvku , Fyzika existuje bez nás . My jen pozorujeme co vytváří. A to je to oč tu běží. Vše je dáno pozorovacím úhlem lidského faktoru . Ten v nejlepších případech je 1´ pro snazší rozlišení pak byly stanoveny 4´ . Jsou lidé, kteří jdou na samý kraj, ale i ti kterým nestačí ani 10´ což by znamenalo zvětšení 5D . Já sám sem kdysi používal 4D- 800x ,ale jen proto abych snadněji pointoval . Další věc je , že tento úhel se musí zvětšit v případě málo intenzivních předmětů.

U posouzení kvality soustav, je to také na lidském faktoru . Jen vytrénované oko ty rozdíly vidí a ještě ví jaké další kroky udělat pro posouzení. Jediná cesta je vyloučit lidský faktor a proměřit pomocí měřícího zařízení , To je opakovatelné a činím neovlivnitelné . Vlastně ano , špatným nastavením zařízení , ale to je něco jiného.

U toho snímání kamerou , je to trošku jinak .Úhlové rozlišení je dáno průměrem optiky a žádné prodlužování f to nezmění , jen se to metricky úměrně zvětší. (Velikost ayriho pro danou světelnost je konstantní při různém průměru ). To prodloužení pak má význam jen proto aby nejmenší detaily byly zaznamenatelné čipem kamery .
U světelnosti 1:80 je pak velikost Airy disku 0,108mm což pro běžný čip 0,005mm je 20 pixelů .
Pokud bych to měl k něčemu přirovnat tak ke kinu . Malý obraz na políčku filmu se pak zvětší na několikametrové plátno. Někdo bude sedět vzadu a jiný ve předu , jo je právě důvod toho jaký preferuje pozorovací úhel .
To podložení f tady provádějí fotoči planet, ale výsledek je pak složením tisíců snímků . Tim se dostanou a na samou hranici možností optiky.
Jedna možnost kontroly je nafotit nebo pozorovat čárový test. Pro průměr 200mm a 200m daleko by šířka čáry měla být 0,35mm (základní rozlišovací schopnost ). Ale nepředpokládám , že se to někomu podaří, neboť při povrchu je vždy velká turbulence.

Láďo to mi nenapadlo, tak to demonstrovat. Přitom je možné taky vidět ty kazy v oku .

[LKamarad]

To není rozpor (Josef II), to je pouze "blud", autosugesce, "víra zatemňující mysl" a neschopnost si připustit, že je "všechno jinak" .....
Říká se tomu "šalba kurevná" ........

[Josef II]

Žádný blud to není,uvidíš sám.takže ještě jednou,pro tak velké zvětšení používám MO 20x,což u zrcadla se světelností 1:5 dělá výslednou světelnost 1:100 a protože standartně používám Zeissův okulár 10 mm,je jasný,že výstupní pupila je taková,jak uvádím.

[astar]

Prosím čtete zde . http://www.opto.cz/havelkaII/t084.html#SEC8_323