Pozorování planet

#91

Večer jsem začal na kopci Venuší. V devět byla fantasticky viditelná, ani jsem to nečekal. Její malý kotouček jsem triedrem nerozluštil, ale vím jak vypadá, měl jsem na ni pěkné pohledy ve dne na Jizerce 27.7.

Pak jsme přejeli do Jizerek a díky Vicovi jsem postupně viděl dlouho neviděné. Po příjezdu samozřejmě Saturn, seeing dost pěkný, prstenec s Cassiniho dělením po stranách, nějaký ten pás v atmosféře, tenká černá linka u prstence před planetou, stín planety na prstenci, měsíčky Titan, Japetus, Rhea, Tethys..

Pokračování později bylo na pomezí sluneční soustavy u Pluta. Ač mimoplanetární, bylo zajímavé jej přes čtyřicítku zkusit. Mezi mnoha hvězdami Mléčné dráhy se vyskytovala i jedna, která tam byla navíc a i přes velký průměr to bylo dost slabé, ne úplně hraniční, ale nic moc.

Dál přišel na řadu Neptun, jehož kotouček byl při cca 300x dobře patrný a vedle něj plula slabá, ale dobře viditelná hvězdička - Triton.

Uran byl znatelně větší, ne tak modrý. Vic měl v okuláru clonku pro spatření Titanie a Oberona a prý je tam zahlídával, já si mohl oči vykoukat, ale neviděl jsem.ů

Pak už k ránu vyšel Měsíc a po něm jsme pozorovali Jupiter. Nejprve byly vidět pěkné detaily už v 10° výšce, při trochu horším seeingu za svítání se muselo na detaily i počkat, ale pak byla vidět GRS a stín Europy hned u ní.

Končil jsem s Marsem pouze okem a triedrem a pak i Merkurem. Ten mě překvapil. Triedrem jsem jej našel hned jak vyšel nad opar u obzoru (výška 0, 0 prd). Okem prakticky vzápětí ve výšce tak kolem 2°. Vidět byl potom až do světla.

Na závěr jsem koukl na východ Slunce, což byla jak triedrem tak emocionálně tečka jak z praku. 10x50 jsem viděl tři oblasti se skvrnami a to díky oparu a cárům oblak u obzoru.

Pak už jsem jen poslouchal, jak slunce vyšlo před 25 minutami, zatímco mě před 33

1x Slunce

1x Měsíc
9x měsíce planet
8x planeta
1x trpasličí planeta
a hafo zážitků s meteory, deep-sky a focením

Report s fotkami vložím na web..

denis.marc · #92

Moc pěkné, to bych mohl zkusit, ale na Plutona a měsíce vzdálených planet nejsem vybaven.

abulafin · #93

Fotografie z dnešního rána:

Zprava: Měsíc, Jupiter, Mars, Merkur. Foceno Canon EOS 600D setovým objektivem.
Překvapuje velmi dobrá viditelnost Merkura. Určitě si vyplatí přivstat. Nebo to řešit protažením pozorování až do rána.
Co dalšího mne zaujalo: z večera Saturn, Juno, kometa C/2012 F6 Lemon, Uran, Neptun... A pokud někdo dosáhne, tak i Pluto.

Stanislavxyz · #94

MaGu, nebo i další zkušení - při jakém asi (nejmenším) zvětšení se dá rozeznat kotouček u Uranu případně Neptuna? V sobotu jsem zkoušel něco vykoukat při zv. 130x (1D), ale do kotoučku daleko... Tedy aspoň doufám že jsem se díval na tu správnou "hvězdičku"- pomocí triedru a spektivu (25x) jsem celou zájmovou oblast důkladně prozkoumal a myslím že newton mířil dobře. Případně dá se nějak rozeznat planeta od hvězdy i při menším zvětšení? Třeba podle barvy? Nebo se spolehnout na mapku a to co je podle mapky Uran, je prostě Uran i když se jeví stejně jako hvězdičky vedle? Rozlišovací schopnost mojí 130-ky i magnitudo-dosah by stačit měl.

MilAN · #95

Při tomhle zvětšení bys měl bez velkých potíží rozeznat, že se jedná o kotouček - i když miniaturní, tak bude od hvězdy k rozeznání i při menším zvětšení. Uran má navíc dost výraznou modrou/modrozelenou barvu, která je dost nepřehlédnutelná, Neptun zase barvu slabě do oranžova. Svit těchto planet působí i klidnějším světlem na rozdíl od hvězd.
Pokud máš mapu s dostatečným dosahem jako dalekohled a můžeš identifikovat hvězdy v poli, potom ti tyto planety nemohou uniknout. Poloha planet, pokud se na ně máš spolehnout, musí být aktuální pro datum pozorování , +/- pár dnů.

Stanislavxyz · #96

Diky za odpověď, myslel jsem si že by těch 130 mohlo stačit. Chyba bude asi jinde... Mapu mám tuhle: http://udalosti.astro.cz/?p=2675 není nejpodrobnější, ale měla by stačit.

MilAN · #97

Osobně si myslím, že nebude stačit, leda bys náhodou natrefil na planetu.
Tohle je orientační mapka, ne vyhledávací . Ta musí být podrobnější, zvlášť pro jinak nenápadné objekty pod hranicí slušné viditelnosti prostým okem.

elon254 · #98

tady je lepší mapka Stanislavxyz:
http://www.nakedeyeplanets.com/neptune.htm

Stanislavxyz · #99

MilaN: Myslel jsem tu podrobnější na druhé straně toho letáku, kde jsou výřezy až do deváté mag. Nebo i to je málo?

elon254: diky, mrknu na to.

#100

Ty mapky by měly stačit. Kolem Uranu pod deltou Psc není moc jasných hvězd jako je Uran. S Neptunem to chce trpělivost, ale poznat, že to je maličký kotouček by při tvém zvětšení mělo jít. Přesně jak psal Milan.

TomTom · #101

Nemá cenu zakládat nové téma Merkur a Venuše 2013 protože už nebude tolik příležitostí k pozorování a stejně to tu jen málokdo pozoruje, takže to hážu zde.

V sobotu 3.8. jsem se vydal s dalekohledem za město, abych se koukl na Venuši, seeing byl docela špatný - maximálně 7/10, jinak víceméně pořád 5/10. Ale i tak se mi povedlo odpozorovat pár detailů v atmosféře - tentokráte na plné čáře selhal OIII filtr - je ale fakt, že bylo ještě dost světla, takže OIII vymazal všechny detaily. Tak jsem tam hodil #15 (žlutý) filtr od Celestronu a ten už nezklamal. Povedlo se mi vypozorovat docela dost detailů na celé ploše kotoučku, které najdete v kresbě. Pozoroval jsem při zvětšení 150x a 200x - což s klidem stačilo.

Merkur jsem pozoroval další den ráno - od 03.45 do 05.00, ale kreslil jsem až skoro u konce. Nevím, zda-li to byl jen pouhý klam, nebo se mi doopravdy podařilo vypozorovat nějaký útvar. Ale jedna skvrnka tam pořád byla, takže jsem ji zakreslil.

Mějte se pěkně.

P.S.: Kdyby měl někdo nápad, co by to mohlo být za útvar na tom Merkuru, tak určitě napište

denis.marc · #102

Merkur se vyhoupl na ranní oblohu. Dnes společně s ISS:

Foto s popisky

#103

Měl jsem taky štěstí. Docela mě to ráno překvapilo, že to, o čem píšu každý týden, tam opravdu je a tak snadno viditelné. Snažil jsem se (velké) foto nechat asi jako to bylo okem..

Artaban · #104

Ulkesch napsal dnes ve vlákně.. Výběr dalekohledu

Takže tie kresby sú viac realistické, ako som si myslel a nie je to vždy len o ducharinách na pár momentov vzhliadnutých bočným videním?
Na tom obrázku vidím slušné množstvo detailov, neviem či nebudeš mať zle nastavený monitor.
Hľadal som obrázok, na ktorom by už boli nejaké tie detaily, ale aby bol zároveň aj realistický - ale to už musia posúdiť ľudia, ktorí ten Jupiter aj naozaj videli. Ja som iba extrapoloval svoje skúsenosti s malokukom a 114/(2*500) od Tasco.
Takže na takýto obrázok Jupitera môže za dobrého seeingu stačiť aj niečo menšie ako 15cm? Napríklad 10cm ED refraktor, či ten už nie?

Takže ak si zaobstarám čokoľvek aspoň trochu použiteľné na planéty - nie krátky svetelný achromát s biednym H okulárom a nevhodným hranolom, či 114/(2*500) nekolimovateľný newton so vstavaným Barlow členov a tiež len H okulármi, tak ma planéty nesklamú?

Ulkesch:
Pozorování planet je hodně zábavné. Neplatí to ale pro každého. Je to dost o trpělivosti a častém pozorování. Jedině tak, lze už na první pohled vidět detaily. Nejde jen o to, že stačí vidět pár detailů, které si člověk přeje vidět daným dalekohledem. To nestačí a byla by to nuda. Je třeba poznat, co se na planetě od minule změnilo. Průměr dalekohledu a kvalita přístroje není jednoznačně dána. Někomu stačí menší refrák na AZ montáži a někomu nestačí 300mm průměr na drahé paralaktice.
Když se má pozorovat i Mars, kdy se používá spíš větší zvětšení asi 200x-300x tak je jasný, že to chce trochu větší dalekohled o průměru 100-150mm.
To Jupiter a Saturn se dá slušně pozorovat s 80-120mm průměrem.
Velký dalekohled neznamená automaticky velké množství detailů. Detaily veliké 0,5" často spolehlivě vymaže špatný seeing. Stává se to bohužel hodně často. Velký dalekohled má taky ale lepší kontrast a to je třeba využít. K tomu pomůže trpělivost a zkušenost.
Když si pozorně projdeš kresby planet od nějakého kresliče , tak často zjistíš, že kresby maj podobnou úroveň detailů za rozdílného seeingu. Za dobrého seeingu je kresba rychle hotová a víc kreslič nevykouká, protože má třeba málo zkušeností, nebo trpělivosti a nebo malej průměr dalekohledu.
Za špatného seeingu je pak ta snaha veliká a víc se kreslí i ty duchařiny. Množství detailů se tak trochu vyrovná. Je to boj se seeingem a někdy to holt nedopadne. Někdy se naopak ukáže zkušenost hvězdáře.
Takže brát kresby, jako příklad co lze daným průměrem vidět lze, protože to tak i často vidíme, ale je nutno k tomu přistupovat opatrně

.
Jinak ten snímek je bídný a určitě pozorujem víc detailů a mnohem ostřeji. Dobré okuláry jsou třeba, ale není nutno hned kupovat to nej na trhu. Na AF se vždy najde rada, jaký si koupit okulár.

Peťa · #105

Dovolím se přidat s pár postřehy pro začátečníky, právě proto, že se po odpozorování jedné opozice Jupitera a Saturnu stále cítím být jen lehce poučeným začátečníkem. Pokud si někdo nezkušený chce udělat obrázek o tom, co lze danným průměrem a dalekohledem vidět, obrázky na planety.g6.cz moc nepomůžou. Pokusím se shrnout, co mi pomohlo se alespoň přiblížit k dojmu, který kresby zprostředkovávají, a co naopak nefungovalo.

- naprosto zásadní je investovat do správného optického systému a alespoň průměrné kvality, levný světelný newton nebo f/5 achromát jsou pro kočku (co se týče planet). 10cm ED refraktor přinese pro mne jako začátečníka lepší zážitek než 15cm schmidt-cassegrain. 50mm dlouhoohniskový Zeiss objektiv mi ukazuje lépe než 80mm f/4 malokuk. 70mm Lidlskop bude lepší než třeba levný 10cm Newton.

- kvalitu okulárového výtahu taky netřeba podcenit, solidní crayford je opět velká výhoda, co je mi platná kvalitní optika, když díky levnému plastovému neseřiditelnému hřebenovému výtahu poskočí obraz při změně směru ostření o půl zorného pole...

- rozhodující výhodu pro snadné pozorování přináší binohlava, i malá MaxBright obrovsky usnadní pozorování, pokud si za stejné peníze postavím vedle sebe menší dalekohled s binohlavou a několika páry relativně obyčejných okulárů, nebo větší dalekohled, vyhraje u mne jednoznačně menší průměr s binohlavou, tohle byl pro mne nejdůležitější a nejpřekvapivější poznatek

- okuláry nemusí být drahé, zejména s násobičem, binohlavou a paralaktickou montáží velmi dobře vyhoví i moderní Plössly s delším ohniskem, případně Baader Classic Ortho. Rozhodující je nejen optická kvalita, ale i komfort pozorování, je gigantický rozdíl pokud máte 20 minut soustředěně civět se zavřeným druhým okem do jednoho 6mm Plösslu (oční pupila 2mm od okuláru) nebo pohodlně do dvou 18mm okulárů s 20mm vzdáleností oční pupily. Na planety zapomeňte na drahé půlkilové granáty.

- zapomeňte i na Pentaxy XO, monocentrické okuláry, 300x zvětšení a podobné fajnovosti, to je pro zkušené pozorovatele, k tomu se člověk musí propracovat. Třeba rozdíly mezi jednotlivými modely ortho okulárů existují a ve světelném špičkovém apochromátu mi připadaly velmi zřetelné, ale v lidlskopu si při pohledu na Jupiter kolem osy rozdílu nevšimnu, sestava má být vyvážená

- seeing je podstatný, když se nedaří, chce to třeba změnit stanoviště a čas pozorování, soumrak na louce se může od půlnoci na balkónu dramaticky lišit

- opakování je matka moudrosti, teprve častým pozorování jsem se k něčemu dobral

Samozřejmě je to můj subjektivní pohled, založený na pozorování Saturnu a Jupitera, spousta uvedeného neplatí pro zkušené pozorovatele kde hraje asi větší roli průměr, ale pro první kroky platily alespoň pro mne tyto pravidla. Měl jsem možnost pozorovat na hvězdárnách i doma s nejrůznějšímy vypůjčenými přístroji, stejně jsem se nevyvaroval chybných investic, asi nejzbytečnější bylo pořízení sady kvalitních jednotlivých krátkoohniskových orthoskopických okulárů - s binohlavou jsem pak musel vše od 9mm výše pracně dopárovávat a doplňovat o páry dlouhých ohnisek.