EQ8
EQ8
Mě to jen zajímalo, to není přeci žádná kritika něčeho . Já jen, že 2,3 /2 = 1,15. Jen tolikrát je větší měřítko ve tvém výsledku. Proto mě zajímalo, stojí- li to za to.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
EQ8
OK, ale zkoumat , jak se to chová při dlouhém ohnisku a to při bin 2x2 je totéž, jako bez jeho prodloužení , ale při bin 1x1. Nic víc jsem neměl na mysli.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
- MMys
- Příspěvky: 18638
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
EQ8
Nechápu, co tam může vstupovat do hry. Světelný tok na jednotku plochy je takřka stejný, ~poloviční ohnisko - poloviční pixel bez binningu. A obrázek bude mít aspoň větší zabrané pole. To není k zahození. Žádný další rozdíl být nemůže.
Zrovnatak s délkou expozice. Měřítko je stejné, takže musí jít udělat stejně dlouhá expozice, než se to rozjede.
Pokud to tak není, je něco špatně.
Zrovnatak s délkou expozice. Měřítko je stejné, takže musí jít udělat stejně dlouhá expozice, než se to rozjede.
Pokud to tak není, je něco špatně.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
EQ8
Mňa by tiež veľmi zaujímalo, ako sa prejavuje uvedená konfigurácia na dátach. Matematicky a teoreticky by to malo byť tak ako píše MilAn a MMys. Na druhej strane, prax niekedy ukáže iné správanie ako predpokladá teória. V tomto prípade by to ale malo byť celkom ľahko overiteľné. Stačí zobrať dva skalibrované fity a porovnať.
Pavebo píše, že prax mu ukázala takýto postup. Predpokladám teda, že metódou pokusov a omylov sa dopracoval k tomuto postupu a nemal by byť problém vziať starší nebinovaný obrázok pri krátkom ohnisku a novší binovaný pri dlhom ohniskou. Tieto dva obrázky následne premerať a výsledok zbavený subjektívnych dojmov a predstáv bude na svete. Potom sa ukáže súvislosť medzi teóriou a skutočnosťou. Spraví niekto ten pokus?
Pavebo píše, že prax mu ukázala takýto postup. Predpokladám teda, že metódou pokusov a omylov sa dopracoval k tomuto postupu a nemal by byť problém vziať starší nebinovaný obrázok pri krátkom ohnisku a novší binovaný pri dlhom ohniskou. Tieto dva obrázky následne premerať a výsledok zbavený subjektívnych dojmov a predstáv bude na svete. Potom sa ukáže súvislosť medzi teóriou a skutočnosťou. Spraví niekto ten pokus?
mail to:fun2mas(at)gmail.com
EQ8
Ve skutečnosti to ale musí být uděláno na stejném objektu a ve velmi podobný čas a při jednom ustavení montáže ( poloha objektu - velmi podobná výška a azimut) kvůli seeingu ,refrakci a odchylkám , způsobených nepřesností ustavení, a dále celou řadou snímků v průběhu jedné otočky šneku, kvůli nepřesnostem v chodu montáže vlivem PE. A teprve potom porovnat nejhorší výsledky.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
EQ8
Neni to obycejna hloubka ostrosti? Kdyz budu mit system s dvojnasobnym ohniskem, tak bude mit (pokud se nepletu) 4x vetsi hloubku ostrosti - samozrejme se to tyka prirozeneho ohniska, ne nahnaneho barlowem nebo protazeneho Paracorrem. Krome jednodussiho zaostreni se system s vetsi hloubkou ostrosti muze chovat i lip za spatneho seeingu. Pamatuji se, ze kdyz jsem mel jeste Newtona 250/1600 a pozoroval jsem planety, tak jsem velmi casto preostroval. Nevim, jestli to znate, preostrite, oko se chytne obraz vypada dobre, pak se trochu zhorsi a vy si rikate, pockam na lepsi seeing. Jenze on neprichazi. Pak jenom trochu preostrite a hned je tam na nekolik sekund ten lepsi obraz, ten pak casem zmizi. V malo svetelnych refracich prakticky nepreostruji (v ED100 f/9 jeste trochu ano, v AS80 f/15 prakticky ne) - to je jeden z duvodu, proc je mam rad. Nevim, cim to je - nemam pro to poradne vysvetleni.
Visualni pozorovani je samozrejme neco jineho nez astronomicka fotografie, kde hraje roli spis dlouhodoby prumer pres seeing. Ale je mozne, ze tu nejake spojeni bude.
Visualni pozorovani je samozrejme neco jineho nez astronomicka fotografie, kde hraje roli spis dlouhodoby prumer pres seeing. Ale je mozne, ze tu nejake spojeni bude.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
EQ8
Pamatuji se, ze kdyz jsem mel jeste Newtona 250/1600 a pozoroval jsem planety, tak jsem velmi casto preostroval. Nevim, jestli to znate, preostrite, oko se chytne obraz vypada dobre, pak se trochu zhorsi a vy si rikate, pockam na lepsi seeing. Jenze on neprichazi. Pak jenom trochu preostrite a hned je tam na nekolik sekund ten lepsi obraz, ten pak casem zmizi. V malo svetelnych refracich prakticky nepreostruji (v ED100 f/9 jeste trochu ano, v AS80 f/15 prakticky ne) - to je jeden z duvodu, proc je mam rad. Nevim, cim to je - nemam pro to poradne vysvetleni.
Taky to znám a taky pro to nemám pořádný vysvětlení. Za špatnýho seeingu přeostřuju celkem často. R 172/F9,6 je už trochu náchylnější na seeing podobně, jako průměr 250mm nebo větší. Možná to má tedy taky něco dočinění s průměrem objektivu.
Taky to znám a taky pro to nemám pořádný vysvětlení. Za špatnýho seeingu přeostřuju celkem často. R 172/F9,6 je už trochu náchylnější na seeing podobně, jako průměr 250mm nebo větší. Možná to má tedy taky něco dočinění s průměrem objektivu.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
- MMys
- Příspěvky: 18638
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
EQ8
Neni to obycejna hloubka ostrosti? Kdyz budu mit system s dvojnasobnym ohniskem, tak bude mit (pokud se nepletu) 4x vetsi hloubku ostrosti - samozrejme se to tyka prirozeneho ohniska, ne nahnaneho barlowem nebo protazeneho Paracorrem.
To zaprvé, leda že by nehýbal Barlowem společně s kamerou, což Pavel ale určitě hýbe.
A zadruhé, pokud má ale zároveň 2x větší pixely (na delším ohnisku binuje) tak má zase větší toleranci v zaostření. Takže plichta.
Fakt netuším, proč by systém s ~2x protaženým ohniskem a 2x binovanou kamerou měl být lepší než v přirozeném ohnisku bez binningu. Spíš naopak, víc optických členů tam zanese víc vad. Ale třeba to Pavel ještě objasní, v čem je to vlastně lepší.
To zaprvé, leda že by nehýbal Barlowem společně s kamerou, což Pavel ale určitě hýbe.
A zadruhé, pokud má ale zároveň 2x větší pixely (na delším ohnisku binuje) tak má zase větší toleranci v zaostření. Takže plichta.
Fakt netuším, proč by systém s ~2x protaženým ohniskem a 2x binovanou kamerou měl být lepší než v přirozeném ohnisku bez binningu. Spíš naopak, víc optických členů tam zanese víc vad. Ale třeba to Pavel ještě objasní, v čem je to vlastně lepší.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
- MMys
- Příspěvky: 18638
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 53
- Kontaktovat uživatele:
EQ8
To že s delším ohniskem musíš krátit expozice je jasné (přesnost chodu montáže, fluktace vrstev atmosféry a pomalé "plavání" obrazu) To je bez diskuze. Ale hlava mi nebere toto:
Vysvětlení v čem je lepší (nebo by měl být lepší) systém s delším ohniskem a B22 versus kratší a B11 se shodným image scale, neznám. Prostě v dlouhém ohnisku fotím.
Nicméně mi přijde, že snímky ve dlouhém ohnisku dělané krátkými nepointovanými expozicemi v oversamplingu mi umožní vykopat více detailů. Ale, nikomu svůj názor nevnucuji
Snímky v dlouhém ohnisku, s dostatečným převzorkováním a krátkými expozicemi, jistě že pomůžou detailům. je to totéž, jako když fotíme planety. Snímků uděláš hodně, a pak to zpracuješ, a zafunguje statistika, při vhodném zpracování se víc uplatní ty ostřejší. Ale pokud je pro tebe oversampling 2x prodloužené ohnisko a 2x zbinovaný senzor, tak úplně stejný oversampling je neprodloužené ohnisko, a nebinovaný senzor. A tady mi fakt není jasný ten rozdíl. Podle mě žádný není, jen se zbytečně okrádáš o zorné pole. Pidi senzor Atika musí Paracorr zkorigovat bezvadně celý. Zkus to někdy, třeba budeš překvapený a zatratil jsi to zbytečně.
Vysvětlení v čem je lepší (nebo by měl být lepší) systém s delším ohniskem a B22 versus kratší a B11 se shodným image scale, neznám. Prostě v dlouhém ohnisku fotím.
Nicméně mi přijde, že snímky ve dlouhém ohnisku dělané krátkými nepointovanými expozicemi v oversamplingu mi umožní vykopat více detailů. Ale, nikomu svůj názor nevnucuji
Snímky v dlouhém ohnisku, s dostatečným převzorkováním a krátkými expozicemi, jistě že pomůžou detailům. je to totéž, jako když fotíme planety. Snímků uděláš hodně, a pak to zpracuješ, a zafunguje statistika, při vhodném zpracování se víc uplatní ty ostřejší. Ale pokud je pro tebe oversampling 2x prodloužené ohnisko a 2x zbinovaný senzor, tak úplně stejný oversampling je neprodloužené ohnisko, a nebinovaný senzor. A tady mi fakt není jasný ten rozdíl. Podle mě žádný není, jen se zbytečně okrádáš o zorné pole. Pidi senzor Atika musí Paracorr zkorigovat bezvadně celý. Zkus to někdy, třeba budeš překvapený a zatratil jsi to zbytečně.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM