Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[egres]

Na fotke pelikána mám v okolí hviezdy HIP 102401 nejaký "artefakt".Najskôr som si myslel, že je to nejaká chyba optickej sútavy ale všimol som si, že to je na každej fotke z tejto oblasti aj tu na AF. Neviem zistiť čo to je.

[MilAN]

Nevím , co přesně myslíš, ale 10´ severně od hvězdy je planetární mlhovina PNG 84,2 +1.0 , jinak ( Koh 4 -55), velikost cca 27"

[egres]

Označené X

[MilAN]

Tak to jsme  ale jinde než u tebou určené hvězdy. Tenhle objekt má v GSC nebo Tycho 2 katalogu označení 3178 :632 a je  značení jako nehvězdný objekt.  V DSS  najdeš i fotku, ale  ani v Aladinu není  jiný název z nějakého katalogu ( nebo ho nevidím ...)

[xMarek]

Ahojte. Neviete ako zabranit pohybu okularoveho vytahu na Crayforde pri jeho zamykani pomocou pritlacneho srobu? Totizto, vzdy ked si presne zaostrim, a chcem si vytah zamknut, aby som si nerozhodil ostrenie, pripadne aby sa mi neposuvalo pri foteni, tak prave tym srobom pri jeho zatahovani, sa mi jemne posunie zaostrenie, rozmyslal som ci by nepomohlo tam kvapnut trochu mazadla, ale radsej sa spytam tu, ako spravit nejaku hlupost.

Marek.

[MilAN]

Podívej se na to, jak vypadá ta ploška šroubu, co se dotahuje na tubus. Měla by mít nějaký radius. Pokud jsou vystouplé okraje, dělá to vždy to, co popisuješ. Když tam však bude malý rádius, budou se ti do tubusku vytlačovat díry.
Dělám to tak, že mám "špici" šroubu v velkým rádiusem a mezi šroub a tubusek navíc vložený kousek kůže. Dotažení šroubu reguluji tuhost pohybu, ale po zaostření s ním už nic nedělám .

[xMarek]

Pozeral som ho a spicka vyzera byt v pohode, teda okraje nema vystupene. Co sa tyka velkosti, je siroka ako samotny srob. Skusim ako sa to bude spravat ked to iba jemne dotiahnem, aby to islo tuhsie, tak ako si pisal.
Marek.

[kesi]

Ve vesmíru se nemá v čem šířit zvuk, proto je vesmír pro lidský sluch naprosto bezzvučný, je to tak? Mohla by být slyšet rázová vlna na "blízké" planetě?
Potom pořád nechápu, proč nám ve videích cpou např. při výbuchu supernovy onen zvukový záznam exploze jak ho známe.
chápu jako pro lepší představivost, ovšem zároveň je to matoucí.
Rád se o tom něco ve stručnosti dozvím. Děkuji.

[Honza Ebr (honza42)]

To ale nijak nesouvisí s lidským sluchem - vesmírem se prostě zvuk nešíří - a kde nic neni, ani to nejsofistikovanější zařízení nebere.

Na druhou stranu to platí pro vesmír v jeho "obvyklém", tedy prázdném stavu. Například při výbuchu supernovy se do okolí šíří hmota a to dost velkou rychlostí. Změna tlaku při průchodu vlny této hmoty kolem pozrovatele by rozhodně způsobila akustický vjem. Zas to ale nebude moc pro to lidské ucho optimální, protože to si to nestihne užít než se vypaří Tedy samozřejmě ten klasický záběr "výbuch supernovy a k tomu bum" je dost nesmyslný, ale tam kde proudí nějaká hmota, může být i akustická informace.

Mimochodem, ne vždy byl vesmír tak řídký jako dnes - krátce po vzniku byl dokonce tak hustý, že v něm zvukové vlny hrály zásadní roli při určování, jaké v něm budou struktury. Dodnes lze tyto vlny vidět otištěné v rozložení hmoty a reliktního záření - fenomén je známý pod názvem Baryon Acoustic Oscillations.

[MilAN]

Potom pořád nechápu, proč nám ve videích cpou např. při výbuchu supernovy onen zvukový záznam exploze jak ho známe.
chápu jako pro lepší představivost, ovšem zároveň je to matoucí.
Oni tam necpou ani záznam výbuchu SN, ale jen malířovu představu, resp,  malířovu animaci představy výbuchu SN. . Pokud ses díval na včerejší seriál, tak tam   měl své místo jen ten   komentář. Jenže ten by bez obrázků asi nedal vzniknout  seríálu. No a obrázky bez zvuku - také ne.

[Cztwerec]

Dobrý den,

existuje nějaký matematický vztah k délce expozice, znám - li to co je zřejmé: průměr dalekohledu, ohnisko, objekt, efemeridy (popř. tedy i magnituda, úhlový rozměr...), informace o kamerce, filtry atd. kterou potřebuji k tomu, abych dobře proexponoval detaily například na kotoučku planety, nebo třeba Slunce, nebo naopak abych neměl expozici slabou a detaily zanikali? Jak by tedy měl vypadat ten "správný" histogram? Vždy jsem to bral jen citem, ale vztah, pokud lze vyjádřit, bych velmi rád dále interpretoval. Děkuji za případnou odpověď...

[MMys]

Výpočet bude dost složitý, nebo pro většinu objektů spíš nemožný. Musel bys počítat se závislostí na kapacitě pixelu kamery (FWC), nastavením jejího A/D převodu(zisk, gamma) plošném jasu objektu, propustnosti celé soustavy, měřítku obrazu v arcsec/pix. Navíc, pokud není objekt jasově homogenní, tak těžko vůbec něco počítat, protože dopředu neznáš plošnou jasnost nejjasnějších útvarů na objektu.

Podle mě je optimální expozice taková, kde nejjasnější místo obrazu je lehce pod saturací senzoru. Histogram vypadá vždy různě, podle toho, jaké je rozložení jasů v obraze, a tu je zcela odlišné třeba při snímání palnety, nebo detailu fotoscféry či chromosféry.

Sluníčko osobně nastavuji tak, že najdu takovou expozici, kdy se začínají objevovat přepaly, a pak trochu (tak 10%) uberu.

Druhý problém, hlavně u méně jasných planet, či třeba hodně úzkého chromosférického H-alfa filtru nebo focení v IR oblasti, může být ten, že pokud budeš chtít výše uvedené pravidlo dodržet, vyjde moc dlouhý expoziční čas s ohledem na seeing. Takže podle mne dobře fungující postup, minimalizující šumy, a použitelný s kamerou, kde lze nastavovat expoziční dobu a zisk kamery je tento:

1) nastavit zisk na minimum (zde je dobře vyrobená kamera obvykle nastavená tak, že využívá celý dynamický rozsah senzoru)
2) nastavit expoziční čas o trošku nižší, než při kterém už se nejjasnější místa obrazu dostanou do saturace
3) pokud vyjde rozumný čas s ohledem na záměr, seeing a typ snímku, nechat to tak a snímat.
4) pokud vyjde expoziční čas moc dlouhý, nastavit použitelný čas, a proexponování dohnat vyšším ziskem kamery
5) pokud je to i tak bída, přizpůsobit optickou soustavu (vzít si větší průměr, nebo zmenšit velikost objektu na senzoru - zkrátit ekvivalentní ohniskovou vzálenost), nebo na to proexponování rezignovat, a poměr S/N nahnat složením více snímků (což je ale limitováno změnou vzhledu objektu v čase - otáčení planety, změna struktur na povrchu Slunce)

Snad jedinou vyjímkou je silná erupce na Slunci, snímaná v H-alfa. Tam se může stát, že pokud bys chtěl erupci nepřepálenou, tak zbytek sluníčka bude velmi tmavý, skoro neviditelný (viděl jsem jednou při snímání na vlastní oči na MHV). Pak se prostě ta erupce musí ignorovat, a udělat nějaký kompromis.

U Měsíce ještě bývají problém jasné valy kráterů a světlé vyvrženiny, s více než 8-bitovou kamerou je to OK, kátery se dají udělat nepřepáleneé. S 8-bitovou to je trochu problém, a obvykle je třeba nějaké lokální přepaly dovolit, aby zbytek nebyl moc tmavý, a nebo použít převodní tabulku (LUT) či nějakou gamma křivku, když jedeš na 8 bitů.

[tomm60]

Zdravím. Včera som tu na fóre našiel odkaz na stránku nejakého observatória či čohoto kde ked zadá niekto požiadavku na astro foto nejakého objektu tak mu to odfotia pridajú nejaky popis a odoslu foto na e-mail. ... no... a dnes to nemôžem nájsť nech robím čo robím. Dobrý ludia poraďťe... ďakujem..

[Mike888]

tomm60 : http://mo-www.harvard.edu/cgi-bin/OWN/Own.pl myslím že toto je to čo hladáš

[Andrej]

Viete prosím poradiť? Existuje nejaký jednoduchý vzorec na výpočet zdanlivej rýchlosti hviezdy po nebeskej sfére vzhľadom na jej deklináciu? Vopred ďakujem.