Astronomické fórum

Dave . Snímal jsem dnes do půlnoci - kolísavý seeing mi moc nepřál. Dokumentační animace východ Europy a GRS. Zkusím z toho ještě něco vytáhnou C11, ADK GreatStar, Baader UV/IR, ASI678MC

KpS píše: ↑21. 01. 2026, 12:38 Jen se divím tomu, proč kupovat zrovna Edge HD.

U klasiky mi chybí možnost zamykání zrcadla, ale i ta uzavřenost proti prachu. Rád bych zkusil časem i něco víc, než jen planety... odmala mě lákaly galaxie a možnost chytit si v nich supernovu, semtam i Měsíc a nebo delší expozice větších mlhovin a hvězdných polí. Tam se to ploché pole hodí.
Hlavně mě ale přesvědčují informace o tom, jak je Edge verze mnohem méně náchylná na kvalitu obrazu při lehkém rozhození kolimace. Opakovaně se mi stávalo, že při blbém seeingu nedokážu dotáhnout třetí fázi kolimace na ostrý obraz hvězdy při přehnaném zvětšení, protože ta symetrie difrakčního obrazce se rychle mění a tak jsem opakovaně kolimoval trochu blbě a už to v obraze bylo znát. Jednou jsem si udělal i srovnání, kdy jsem měl dalekohled lehce rozkolimovaný(zjistil jsem to až fakt na tom nadměrně zvětšeném difrakčním obrazci hvězd = třetí krok kolimace) a už jsem měl nafocenou část dat. Pak jsem fotil i po kolimaci a srovnal výsledky a na ty jemné detaily je to naprosto klíčová věc. Edge není tak citlivý na tenhle efekt a přiznejme si, že tu máme celé týdny, kdy je seeing opravdu příšerný zrovna v tech několik málo nocí, kdy je jasno. Ta nižší citlivost na občasné úlety se tedy může dost hodit.

DejvStorm paráda ten posledný Jupiter!

Dobrý večer všem,

po tom, co se kvůli pěknému počasí posledních dnů nahromadilo docela dost dat, jsem se dnes konečně mohl pár hodin věnovat úpravám snímků Jupitera ze neděle (18.01.). Výsledek by mohl být možná jeden z nejlepší, které se mi zatím na 20" Dobsonovi podařily. Všechno samozřejmě opět na oldschool Dobsonu s čistě kinetickou energií pro sledování...

Novinkou u tohoto snímku pro mě bylo použití filtru "Astronomik ProPlanet 642 IR BP" na mono kameře (místo dřívějšího Baader červeného filtru... - ano, vím, že to nezřeší můj problém s posunem barev nakonec! ) a také pokus zachytit měsíce Kallisto a Ganymed, který byl o něco dál od planety. Seeing toho večera se zdál být chvílemi velmi dobrý a relativně stabilní (odhadovaně II až III+ na Ant.Skala).

Sestava:
- 20" ICS (Intercon Spacetec, Augsburg) Dobson f/16 (4x Televue Powermate, odpovídá ohniskové vzdálenosti 8 m)
- ZWO ADC
- ZWO ASI 462 MM + Astronomik ProPlanet 642 IR BP filtr
- PlayerOne Uranus-C + IR/UV blokovací filtr

Místo: Horní Bavorsko, Přírodní park Altmühltal

Celkem jsem natočil 66 videí (33x černobílá, 33x barevná) o délce 75 sekund, celkem 485 GB.
Nakonec se ale použilo jen 9 nejlepších barevných a 15 mono snímků a byly derotovány na vybraný referenční čas.
Výsledkem je obrázek Jupitera s přechodem stínu Europy dne 18.01.2026 v 23:43 CET.
I když na fotce není žádný GRS, jsem tentokrát dost spokojený s detailním rozlišením – použitá optika už samozřejmě sama o sobě vzbuzuje určitá očekávání, zvlášť když se člověk rozhlédne po scéně a vidí, jak úžasné výsledky se dají dosáhnout i s mnohem menšími aperturami!
V následující noci (19./20.01.) jsem byl taky venku, ale zřejmě bylo seeing mnohem horší. Každopádně z těchto dat jsem zatím nic uspokojivého nezískal. No uvidíme – třeba se ještě povede zachytit dobrý GRS tranzit, než Jupiter zase zmenší svou velikost...
Ještě krátká poznámka k Ganymedu / Kallistu (protože jsem ty informace zobrazil v angličtině a velmi malým písmem):
Měsíce byly foteny zvlášť a jejich pozice vůči planetě byly posunuty, aby vše bylo na jedné fotce. Grafika níže ukazuje, jak byly měsíce ve skutečnosti umístěny v tu dobu. Navíc byly Ganymed a Kallisto focené jen mono kamerou. Jen jsem uměle přidal malý barevný nádech, aby se lépe hodily do celkového obrazu.
Měsíce taky rozhodně potřebují speciální zacházení: Tady jsem sice použil stejné nastavení kamery jako u planety, ale použil jsem jen 2 (!) procenta získaných jednotlivých snímků z videa (místo 15 % nebo 20 % jako u planety). Na těchto relativně málo snímcích se měsíce skutečně ukazují jako malé, dobře ohraničené kotoučky. V přes 90 procentech snímků jsou to rozmazané „bláznivé skvrny“ nebo úplně rozptýlené dvojité obrazy a proto jsou skoro k ničemu.
Aspoň bych ale řekl, že průměry dávají smysl!

S pozdravem a jasnou oblohu,

Peter Maier

Neskutečný.
Mimochodem, kdo vyráběl to zrcadlo do toho dobsona, víš to ?

Nádhera! Velký průměr optiky a nadprůměrný seeing udělaly svoje, ale teprve krásné a jemné zpracování dodaly snímku ten vyjímečně poutavý vzhled.

MMys píše: ↑24. 01. 2026, 23:55 Mimochodem, kdo vyráběl to zrcadlo do toho dobsona, víš to ?

John A. Hudek („Galaxy Optics“), duben 1998, mám také interferometrický protokol.
Mechaniku a konstrukci postavil Martin Birkmaier †2016 (Intercon Spacetec, Augsburg).
Tento dalekohled patřil jemu osobně. Byli jsme dobří kamarádi.

Dokonalý a nevídaný výsledek. Zajímal by mě ten protokol zrcadla, musí být velmi kvalitní.

Paráda

Dobsonaut krásne detaily, gratulujem!

Jupitera jsem snímal skoro hodinu, ale kvůli přecházející nízké oblačnosti a velmi proměnlivému seeingu zbyla vyhovující a po sobě jdoucí videa jen tři. Snímky animace nejsou derotované. Jsou výsledkem zpracování dvouminutových videí s kamerou Uranus M Pro na C11.
.

Videa jsem snímal v pořadí IR642 1m, Astronomik L 2m. Ke třem snímkům animace jsem přidal čtyři IR, derotoval vše na společný střední čas a pokusil se o doostření metodou NIR-Color wavelet composite. Snímky v IR bohužel neobsahovaly o moc víc detailů a záleží také na tom, jak se snímky před složením připraví. Je tu moře stupňů volnosti, ostatně jako u každého zpracování planetárních fotek.
.

Aktuálny livestack v Sharpcape bez úprav MAK 127

Počasí stále nepřeje a tak se občas věnuji úklidu. Našel jsem mezi jinými dosud nezpracovaný adresář z roku 2015, ve kterém se ukázala být Amalthea. Ta zde na fóru není často a tak uvedu její animaci. Střídal jsem tehdy jednosekundové expozice a 28FPS. Zpracováno převážně ve WS3 včetně vytažení Amalthey nad pozadí.
.

První snímek pořízený mým novým, ale jinak přes 20 let starým Newtonem SW 250/1200 (sekundár 40 mm), kamerkou ASI224MC a filtrem IR/UV‑cut