R 150/750+měření a porovnávání bar. vady objektivů

[kavka]

Jenom připomínám, že jde o hodnoty nasimulované, nikoli naměřené. Ale to minimálně trojnásobné snížení barevné vady bych odhadoval i ze snímků těch věžních hodin. Barevná vada při visuálním pozorování rozhodně není větší, než u Telementoru, kde je RC gesamt uváděn 2,4. To jsem porovnával mnohokrát. Těžko už se posuzovalo, co je barevná vada objektivu, okuláru a oka. Pokud byste měl zájem o snímky v plném rozlišení, mohl bych Vám je poslat mailem.

[astar]

To kavaka:
Jsem rád, že jsi zveřejnil parametry chromacoru . Pokud můžeš pošli mi celkové parametry té soustavy včetně základního objektivu na kterém si to analyzoval . Může to být i obrázek okna parametrů . Z toho co jsi napsal ,to není moc dobře patrné ( je to tmelený korektor ze 6. čoček ?). Díky.

To SIRIUS_758:
Tvé snímky jsou dobré ,ale tim, že je to foceno přes okulár a barlow , tak i tyto elementy zanášejí nějakou barevnou vadu , případně ji kompenzují . Jak už sem psal minule, je tolerance rozostření závislá na 2 mocnině světelnosti výstupního paprskového svazku . Pak je obtížné identifikovat co je chyba objektivu a co ostatních elementů? Další věc je , že oko má jinou citlivost k barvám než FUJI F31. V tomto případě je to plus pro oko.

To sofram: odpověď 68
Vždy je rozhodující celkový pohled na soustavu . Pak skutečně hodnota SR je nejlepším kriteriem kvality. SR by se pak mělo vypočítat pro co možná nejvíce vlnových délek s příslušnými hodnotami citlivosti senzoru, pro jaký je to určeno (oko, ccd ,film atd.).

Hodnota RC je, jak už sem také psal, pouze hodnota vyjadřující apochromatičnost . Neříká pak nic o zbytkové primární vadě , což je rozptyl v jiných zónách.

Nevím ,zda-li je to dostatečně pochopitelné vysvětlení . Pokud by měl někdo hlubší zájem, může se na mne obrátit pro bližší informace .

astar

[astar]

Dodatek:

Achromatický objektiv (BK7-F2) pr. 100 mm a světelnosti 1/44 má hodnotu RC=1 . Tak v tom to případě se může považovat za apochromát.

[sofram]

Ano vim že jde pouze o simulaci. Ale přesto to o něčem vypovídá. O snímky mám zájem. Milan Drbohlav
kavka napsal: Jenom připomínám, že jde o hodnoty nasimulované, nikoli naměřené. Ale to minimálně trojnásobné snížení barevné vady bych odhadoval i ze snímků těch věžních hodin. Barevná vada při visuálním pozorování rozhodně není větší, než u Telementoru, kde je RC gesamt uváděn 2,4. To jsem porovnával mnohokrát. Těžko už se posuzovalo, co je barevná vada objektivu, okuláru a oka. Pokud byste měl zájem o snímky v plném rozlišení, mohl bych Vám je poslat mailem.

[kavka]

to Sofram: snímky jsem zaslal.
to Astar: podle dostupných informací ano. Chomacor je tmelen ze šesti čoček.

toto je adresa, ze které jsem čerpal informace:
http://rohr.aiax.de/Chapter%205.htm
Už v minulosti jsem zjistil, že někdy funguje a někdy ne. Teď zrovna zase ano.

[kavka]

Vložil jsem nové, lépe zaostřené snímky.
http://www.astro.cz/galerie/d/30072-1/Porovn__n__+8.jpg

[sofram]

Ten rozdíl je markantní. Milan Drbohlav

[kavka]

Ještě pár poznámek ke chromacoru. Mohly by se případným zájemcům snad hodit, pokud se jeho výroba opět rozjede, jak zde bylo avizováno.
Chromacor výrazně redukuje až eliminuje barevnou vadu polohy. Zároveň ale vnáší barevnou vadu zvětšení!
Z toho vyplývá, že je vhodný především pro malá zorná pole při velkém zvětšení. Tedy pro visuální sledování planet a detailů na Měsíci. Pro toto užití může být, v kombinaci s kvalitním achromátem, ekonomickou alternativou k mnohem dražšímu (ale universálnějšímu) apochromátu.
Není vhodný pro fotografii na formát APS, natož full frame.
Největším přínosem bude u dalekohledů s relativním otvorem cca 1:10 (postačí chromacor I), nebo 1:8 (raději chromacor II).
U dalekohledů s relativním otvorem 1:15 a menším (zvláště u poloapochromátů AS), je barevná vada už natolik nezřetelná, že "přidaná hodnota" chromacoru tolik nevynikne.
Dalekohledy 150/990, 150/750 jsou určeny pro velká zorná pole. Na okraji velkého zorného pole může chromacor napáchat více škody, než užitku.
Čerpal jsem z vlastních zkušeností s Chromacorem N (typ I), u dalekohledu TS 152/1200 a 135/1602, počítačových simulací, konzultací s kolegy a internetových stránek, např:

http://www.astrobuffet.com/ab/chromacor_main.html
http://www.starlab.ru/showthread.php?t=3947
http://www.brayimaging.co.uk/Astro/Tech ... elios.html
Případným zájemcům můžu poslat více materiálů.

[SIRIUS_758]

 V tomto vlákně je už spousta zajímavých informací o posuzování barevné vady refraktorů,či jejich kvality obecně. Hodně se diskutovalo o interpretaci RC-indexu p.Rohra a protože, jak už jsem nejednou zmínil, pokládám jeho stránky za nejlepší dostupnou databanku na toto téma, s mnoha desítkami měřících protokolů, pokládám za velmi užitečné sepsat shrnutí, které, jak doufám, umožní méně teoreticky znalým astroamatérům lepší orientaci ve výsledcích měření a pak i na trhu refraktorů.

 Největší dezinformace a z toho vyplývající spory má na svědomí terminologie a interpretace oné "magické" předpony APO - a to z pohledu teorie optiky versus markentinku výrobců optiky.
Ujasnili jsme si,že apochromát je soustava korigovaná pro tři lvnové délky - barvy, na rozdíl od achromátu, který má korekci jen pro dvě barvy. Z tohoto pohledu mnoho vyráběných APO refraktorů vůbec skutečnými apochromáty nejsou a ani použití drahých exotičtějších skel, včetně fluoritových, automaticky neznamená, že objektiv je opravdu korigován pro 3 barvy. Stejně tak tříčočkový ( triplet ) i vícečočkový ( např. 4-čočk. Petzval nebo 6-ti a vícečočk. Gaussovy soustavy fotoobjektivů ) objektiv neznamená automaticky, že je skutečně navrhován jako apochromát. A obráceně - apochromát lze vícečočk. soustavou vyrobit i z méně exotických skel, jak to dokazují něk. desítek let staré objektivy vyráběné v době,kdy skla typu S - FPL-53 a pod. neexistovala..

Vzhledem k tomu, že dokonalý apochromát ani teoreticky neexistuje ( ideálu se blíží soustavy se světelnosti až od cca 1:12 ), sériová výroba má nutně nějaké technologické meze ( jinak by byla neúměrně drahá ), a většina refraktorů se z prakt. hlediska vyrábí i o dost světelnější než 1:10, je zbytková barevná vada realitou,která refraktoristům více,či méně, ztrpčuje život..

Pokračování..

[grajda]

;DJen do toho, těším se, jak si počtu. ;D

[astar]

SIRIUS_758 napsal :
" jak to dokazují něk. desítek let staré objektivy vyráběné v době,kdy skla typu S - FPL-53 a pod. neexistovala.. "

Můžeš uvést nějaké příkldy těch objektivů? Docela by mi to zajímalo a možná i ostaní , co je to za objektivy?

[SIRIUS_758]

..pokračování :

S rostoucí konkurencí výrobců optiky na trhu vyvstal problém, jak se v dané problematice v orientovat..

Diskutovaný RC-index p. Rohra v tomto významně pomáhá - je to poměrové číslo,které udává míru a(po)chromatičnosti objektivu - jeho zbytkovou sekundární barevnou vadu. Nezahrnuje tedy primární zbytk. barevnou vadu. Hranice, či intervaly, stanovené p. Rohrem, slouží pouze pro rychlou orientaci o kvalitě objektivu s ohledem na míru apochromatičnosti :

RC-index menší,či roven 1 = apochromát
RC-index od 1 do 2 = poloapochromát
RC-index větší než 2 = achromát

U objektivu se stanoveným RC-indexem 0,8 tedy neznamená, že jde o skutečný apochromát korigovaný pro 3 vlnové délky. Např. kolega "astar" spočítal,že i obyč. achromát průměru 100mm a F/44 má RC-index právě roven 1, takže dle tohoto posuzování už by byl "apo".

Celkovou zbytkovou barevnou vadu můžeme, jak je rovněž patrné na stránkách p.Rohra, posoudit z fotografií umělé hvězdy zaostřené nejen v ohnisku,ale i těsně okolo. Takto lze vyfotograf. i ohybové kroužky při velkém zvětšení umělé hvězdy silným okulárem, používá se i "umělá obloha", kde jsou nasimulovány i dvojhvězdy se známou roztečí.
Celková barevná vada je dobře patrná i na foto Ronchigramu, kde je navíc zdvojnásobená díky dvojímu průchodu objektivem při autokolimaci. Ronchigram, a především pak difrakční obrazce umělé hvězdy, odhalí i sebemenší astigmatismus, způsob. nejčastěji nedokonalým vycentrováním objektivu.
Pro náročnější uživatele, především astrofotografy, je pak užitečné znát kvalitu nejen na ose, ale v celém využitelném poli. Kvůli tomuto se někdy v testech fotí ohybové kroužky v různ. vzdálenostech od osy, nebo se proměřuje tzv. spotdiagram, jehož výsledkem pak jsou skutečné velikosti hvězd v celém použitelném poli.

Barevná vada objektivu je velice závislá na preciznosti výroby, čehož důkazem jsou i dosti různé hodnoty zbytk. barevné vady u objektivů jinak totožných parametrů. Proto je potřeba se umět orientovat i v metodách,které obšírněji, než dosud uvedené postupy, postihnou celkovou kvalitu objektivu.

Pokračování..

[SIRIUS_758]

 ..pokračování :

 Hned v počátku chci zdůraznit, že jediným objektivním parametrem,který dokáže vypovídajícím způsobem postihnout celkovou kvalitu objektivu, je Strehl-Ratio. Jediným úskalím tady je, že to musí být hodnota změřená, nejlépe na několika vlnových délkách ( což není vůbec jednoduché a vyžaduje to nároč. vybavení pro interferometrii ), a nikoli jen přepočtená z kritéria PV, či RMS.
 Naopak hodnoty PV a RMS se staly poslední dobou v rukách prodejců stejně "magickými", podobně jako označení "APO"..

 Nechci tady rozepisovat poučky a vzorce - ty lze podrobně nastudovat, např. na POSECu. Chci vypíchnout podstatu. Pan Strehl byl velice chytrý člověk, umožnil nám postihnout celkovou kvalitu objektivu pomocí míry soustředění světelné energie do Airyho disku ( pro laiky - střed difrakčního obrazce - ohybových kroužků ),což je určující, neb se uvádí,že v Airyho disku je soustředěno 84% světel. energie ( uvažujeme refraktor,tedy bez centrál. stínění ). Hodnota SR může být v hodnotách 0 až 1,kde 1 je SR hodnota ideálního objektivu. Hodnota SR měřeného objektivu vznikne poměrem jeho hodnoty (množství světla soustřed. do Airyho disku ) ku  maximální hodnotě ideálu, tedy např. 0,95. Právě tato hodnota je někdy uváděna jako hranice, od které je objektiv vynikající. S ohledem na Rayleighovo kritérium může (píši záměrně "může",viz dále ) hodnota SR = 0,95 odpovídat přesnosti plochy PV lambda/8. Pro vyšší nároky, hlavně u zrcadel, je lépe jako minimum vyžadovat SR = min.0,97, kterému může odpovídat hodnota PV = lambda/10. Hodnota PV lambda/4 je brána jako naprosté minimum, odpovídá SR = 0,82, a u solidnějších výrobců je právě tato hodnota udávána jako standartní kvalita. Chceme-li pak kvalitu vyšší,pak někteří výrobci ji za příplatek zaručují - např. ORION UK nebo ruský INTES. V těchto případech jde většinou už o ruční korekci,takže cenový nárůst je větší - např. u Maksutov-Cassegr. od INTESu si za zlepšení z lambda/6 na lambda/10 přilatíte téměř 100% !

 Proč může ? Hodnota PV totiž udává velikost rozdílu největšího vrcholku na opt. ploše a nejhlubšího ďolíčku..a je úplně jedno,jestli těch nerovností stejně velkých je tam milión, nebo jen jedna - PV bude stejné, ale už tušíte, že na hodnotě SR se to určitě projeví.. Nebo jinak - když budu mít ideální optickou plochu s oním rozdílem např. lambda /12 a palcem budu pár vteřin silným tlakem krouživě "vrtat" ( to jsem kdysi fakt vyzkoušel,že tak málo stačí udělat tam ďolík.. ;D ) - můžu taky ostrým nástrojem udělat malý vryp  ::) ,tak hodnota PV značně poklesne - v případě toho drastického "vrypu" až na teoret. nepoužitelnou velikost - Ale hodnota SR se zmenší jen nepatrně,protože plocha defektní je oproti celku zanadbatelná. Vzpomínám na dobu dávnou, kdy rusové potřebovaly trumfnout USA i největším zrcadlem, tak aby pokořili Palomarský "pětimetr", postavili v Zelenčukské 6ti metr - ale v zrcadle pak museli začernit metrovou díru  ;D ,takže si udělali ostudu a dělali pak snad úplně nové zrcadlo..

 Takže tolik na vysvětlení,že hodnoty PV a RMS (statisticky vyhodnoc.veličina) samy o sobě nemusí vůbec nic objektivního udávat. A i  když existují,byť přibližné, přepočty mezi nimi a především k SR, je to velmi problematické.. A proto znovu opakuji, že velkou vypovídající hodnotu má jen parametr SR, a to pouze poctivě změřený !

[SIRIUS_758]

 Pro kolegu "astara" :

 Zmiňoval jsem se v příspěvku #65, že jsem viděl na několika odkazech němec.astrofor,že často čerpají z katalogu objektivů fy "Lichtenknecker".. včetně samotného p.Rohra, který odtud převzal RC-index. Na jeho stránkách -

http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post27479

- je nějaké torzo katalogu té firmy.
Pak tady taky psal p.Skalský,že apochromáty se mohou vyrobit i z běžnějších skel..

[cacik]

Poslal jsem e-mail pro Sirius