Astronomické fórum

Koňská hlava byla v metru bez filtru prakticky neviditelná, s UHC dobře a skvěle s h-beta -byl zřetelný i tvar a další detaily. V případě koně byl dalekohled dost při zemi, ale i ve výšce na štaflích to byl komfort. Dalekohled lze snadno otočit, je tam i pomocný hledáček u okuláru. Vůbec to není stres a nebezpečí pádu, objekty jsou velmi nápadné, ale jak správně podotýkáš, poměrně dost zvětšené, což se trochu projevilo, i když tu noc nebyl seeing nejhorší.

Jako důkaz slušného seeingu slouží mnoho hvězd v Trapezu:
M 42, Velká mlhovina v Orionu, byla konečně tam! Viděl jsem ji tu noc dvakrát, s hodinovým odstupem. Jestliže první pozorování alespoň naznačilo její nádheru, lepší seeing nad ránem ji ve spojení s tímto přístrojem ukázal naprosto neskutečně. Očekával jsem, že si vyřeším provždy jednu věc, je barevná? Vídal jsem ji lehce namodralou již ve třicítce a čtyřicítce. Metrový dalekohled ji ukázal barevně. Nebylo pochyb, že je modrá v oblasti Trapezu s nádechem do zelené. Po červené však jakoby se země slehla i když majitel se mi zmiňoval, že nádech červené u ní vídal. Popsat co bylo vidět je obtížné. Snad kamarád, který prohlásil, že je jak na fotografii z Palomaru, měl asi částečně pravdu. Byla vidět celá, i laloky na druhé straně. Byly vidět jemné struktury v okolí Trapezu, temné mlhoviny poblíž pak nebyly tak temné a byly nesmírně členité. M 43 vypadala možná ještě lépe a viditelnost reflexní mlhoviny nad M 43 (NGC 1977) byla také velmi dobrá, včetně typických ostrých okrajů temných částí (opět popis spíše jak ji znám dosud jen z fotografií). Když vemu samotný Trapez a jeho okolí, mohu opravdu mluvit jen v superlativech. Uvidím vůbec někdy v jeho okolí tolik dalších hvězd? Bylo jich tam na malém prostoru mlhoviny na deset.

.. a B33:
Možná si řeknete, že zde může výčet skončit, jenže to jsme stihli ještě B 33, alias Koňskou hlavu. Pocit z pozorování této mlhoviny byl velmi rozporuplný. Po celou noc bylo totiž na všech objektech patrné, jak velmi ztemňující je h-beta filtr. Jenže právě s tím se musíte vytasit na "koně", abyste jej viděli co nejlépe. Právě ono ztmavení jí možná trochu ubralo na úžasnosti, nikoli na kráse. Mlhovina byla neviditelná bez filtrů! Možná to bylo podmínkami, možná to nejde, berte to jako ukázku, co bylo tu noc vidět.. S UHC filtrem však vidět byla a ne zrovna špatně. H-beta ji však ukázal skvěle, hlavně co se struktur či tvaru týče. Prostě Koňská hlava jak z fotek. Nebyl jsem zklamaný, vždyť to bylo poprvé, co jsem ji vůbec viděl.

Jinak v září 2009 tam jedu, takže se se mnou pak domluvte v příslušné sekci. Stojí to za to. Mám osobní pozvánku od hlavního pořadatele, tu už nelze donekonečna odmítat

To Rigel: Priste zkus urcit MHV v zenitu nebo  se pokus podivat na nektere tezko pouhym okem viditelne objekty lezici v dostatecny vysce nad obzorem, ktere jsou subjektivne vypovidajici o stupni tmavosti oblohy. (M33, tmave pasy mezi polarkou a mlecnou drahou, tmave pasy v Cassiopei). Pak jeste stoji za to se podivat na protisvit a pripadne za vynikajicich podminek na zodiakalni most. SQM neni nezbytne nutny. Martin Gembec dik bohatym zkusenostem mi zpravidla rekne hodnotu SQM s odchylkou +-0.05mag bez pouziti SQM, po par minutach pod oblohou

ladin napsal: Martin Gembec dik bohatym zkusenostem mi zpravidla rekne hodnotu SQM s odchylkou +-0.05mag bez pouziti SQM, po par minutach pod oblohou :)Pod to pozorování detailů v Mléčné dráze a podle toho popisu jak je temno bych se podepsal. Ta přesnost odhadu bez SQM je u mně určitě mnohem nižší, ale ještě to s ladinem průběžně ověříme Příště mu budu hlásit SQM hodnoty dříve, než je on ukáže na přístroji

Tak já můžu z dnešní noci potvrdit vcelku bezproblémovou viditelnost B33 bez jakéhokoliv filtru v 350mm dobsonu. Samozřejmě o nějakých rozsáhlejších strukturách jsem si mohl nechat jen zdát , ale byla opravdu dobře patrná jako ztmavení o přesně odpovídající velikosti, obklopené okolní, jasnější mlhovinou. Bylo to za slušných šumavských podmínek nad inverzí, jen klasicky hodně rušil všudypřítomný sníh. SQMko jsem s sebou bohužel neměl, ale jas oblohy odhaduji tak na 21.2 MSA. Hodně zdaru všem lovcům tohoto vyzývavého objektu přeji .

Proběhla tu diskuze i s náčrty, jak je vidět B33. Při testu sestavy jsem vyfotil okolí alnitaku. Je to mázlé ale je tam i b33 možná tak, jak by mhla být vidět.

Jo, tohle je velmi realistické ztvárnění. Velmi podobně jsem ji v té 350ce vnímal a zhruba stejně detailně jsem vnímal i plamínek (NGC 2024) vedle. Co bylo vizuálně vidět o něco lépe, byla NGC 2023 kolem jasné hvězdy zhruba 15' severovýchodně od B33. Zřetelněji jsem tvar koňské hlavy nebyl schopný rozlišit, opravdu to byl jenom takový obdélníkový výběžek. Snad by v mém případě pomohl nějaký UHC filtr...

EDIT: Vkládám sem ještě přímý odkaz na psmollyho fotku, kde se zobrazí v plné velikosti. Zde v jeho příspěvku se totiž zobrazuje zmenšená a osobně jsem B33 na ní na první pohled vůbec neviděl...

Koukali jsme na B33 v Orlických horách 29.12. Martinovou čtyřstovkou, kde byla vidět celkem dobře, nicméně můj obdiv mají všichni, kteří ji viděli něčím menším, alespoň pod naší průměrnou oblohou.

Videl jsem naznak obdelnikoveho temneho vybezku do mlhoviny s 200/1200. O tvaru nemohlo byt reci, ale rozhodne mlhovina nebyla souvisla, jakoby predel tam byl, ktery tvorila prave B33.

Plaminek byl videt nadherne, vcetne vnitrnich detailu, struktur.

Obloha: SQM-L dlouhodoby nocni prumer po pulnoci 21.32, MHV 6.7

tohel je asi objekt, který mi není dáno hned tak vidět. při 21.1 MSA v zenitu jí cassi našel ve 250ce s UHC, když už jí jednou měl, tak už vždycky jenom příšel, kouknul a "máš jí uprostřed", ale já teda neviděl lautr nic, ani žádné rozhraní, takže se mi neměl kůň do čeho vykousnout.

Aby se nereklo, ze ji vidim tak snadno B33 jsem v dalekohledu videl az po poradnem rozkoukani (N254mm, ethos 13mm, UHC). Je to velice slaby a ne moc dobre zretelny objekt. Chce to take vedet, kam koukat a pouzivat bocni videni. Pokud jsem nekomu predaval dalekohled (a daval mlhovinu doprostred), tak jsem to tam namiril podle hvezd.

Ja jsem ji taky nevidel, pro me to bylo prilis velke zvetseni na tak plosne slaby objekt. Kdybysme tam dali nejaky delsi okular tak to podle me muselo byt videt lip.

Napíšu to ještě do tohoto tématu, aby si to ti mohli příapdní maitelé metrových dobsonů přečíst:

I celkem nízko nad obzorem, na okraji čepice světelného znečištění, je metrovým dobsonem přes Hbeta filtr vidět přímým viděním

Kolik ze je zorny uhel tveho primeho videni?

Kone jsem pozoroval pred tydnem na Lastovu (~21.6 MSA v zenitu) ve 200mm dobsonu s UHC jako tmavy vybezek, tvar hlavy ale moc videt nebyl, na to byla prilis mala. Pri vetsim zvetseni se zase nedostavalo svetla...

Kolik ze je zorny uhel tveho primeho videni?  ;)

Kone jsem pozoroval pred tydnem na Lastovu (~21.6 MSA v zenitu) ve 200mm dobsonu s UHC jako tmavy vybezek, tvar hlavy ale moc videt nebyl, na to byla prilis mala. Pri vetsim zvetseni se zase nedostavalo svetla...
Pri jakem zvetseni jsi ji videl nejlepe? Jinak gratuluji!

Pri jakem zvetseni jsi ji videl nejlepe? Jinak gratuluji!Pri nejmensim, v tomhle pripade asi 45x. Me obecne vyhovuji spis mensi zvetseni, zvlast u plosne slabsich veci.