M33 v Trojúhelníku

[MMys]

To MMys:

V pravém horním kvadrantu mi připadají difrakční kříže zdvojené. Je to patrno na povrchu kotoučků hvězd. Jinak snímek je velmi pěkný  ....  to by nebyl Martin

MartinV

Ano, přesně tak. V tom rohu to je nezaostřené. Jak jsem pospíchal s výrobou kroužku pro reduktor do OAG (soustružil jsem ho odpoledne poslední den v práci před odjezdem na MHV) tak jsem to někde neuhlídal. A něco je nakřivo, takže ostrost v jednom rohu je horší. Ten Vixen totiž dokáže kreslit viditelně lépe.

Budu to muset ještě poladit...

[Maser]

Tady je můj pokus o tuto galaxii.
Mám asi příliž malý zorný úhel než abych krásně zachytil celou galaxii, ale i tak sem byl zvědav jak to bude vypadat.
Takže snímek vznikl na přelomu dne 13.-14.10.2007
sestavou 203/2000 SCT+Canon EOS350 a to expozicí
7x6minut při ISO1600. Je jasné, že délka expozice nestačí, ale světelné znečištění je již značné, pohleďte na nezpracovaný snímek.
I tento snímek sem pointoval ručně.

snímek v rozlišení 1:2 na klik

[FunTomas]

Prečo si prosímťa nefotografoval galaxiu na výšku? Takto tam máš len polovicu.

[Maser]

Prečo si prosímťa nefotografoval galaxiu na výšku? Takto tam máš len polovicu.

Dobrá otázka a odpověd je ještě lepší.
Když pointuješ pomocí OAG, tak si moc vybírat nemůžeš. Abych ještě vubec viděl pointační hvězdu, potřebuju aby byla nejméně 8 - 8,5mag. No kolem M33 takových hvězd zrovna moc není. :-/
Ono by samozřejmě šlo pohrát si s foťákem a notočit ho trochu, ale když je -3°C, tak sem rád že ten foťák s OAG vůbec namontuju.
Až budu mít auto pointér, tak si stím vyhraju.  ;D

[ccerdo]

Zdravím na fóru,
Tak jsem opět včera řádil se synem na Sulově.
Tentokráte jsem vytáhl 10"NWT a namířil (už k ránu) na na M33.



info:
15 x 7 min 1600ISO
10"NWT, ATC CCF 5A, EQ6 SS, Autoguider MMys, Canon 350 nemod.
DSS, Photoschop
Lehký nárazový vítr, cca 15°C

PS. Vím, že má k dokonalosti daleko, ale vlastně jsem tak oslavil roční výročí co jsem si koupil první dalekohled a propadl tym věcam nad nami.... ;D

Jura

[Neci]

A nebolo by lepsie 800 ISO a dlhsie casy? Mne sa to zda prilis presumene alebo nejaka chyba v spracovani?

[MaG]

Krom nižšího ISO by bylo lepší si příště vybrat něco výše nad obzorem Na M 33 máme čas.

[ccerdo]

Zdravím,
tak budu "otravovat s M33 ještě jednou, ale zpracovanou  honzou.ho za což mu touto cestou děkuji.

Jura

PS. doposavad jsem honil hardware a teď hold budu muset študovat software  ???

[honza.ho]

Ještě bych doporučil vyrobit flat field. Vinětace je dost vidět. Přichytit na tubus papír(y) a nafotit si ho podle návodů v jiné sekci zde na fóru proti obloze. Dá to minimum práce a snímek budeš mít hezky rovnoměrný.

Ten šum mi přijde normální, pokud bys udělal expozic třeba 20+, bylo by to velice dobré. Myslím, že na to, že fotíš takovým dělem, je to velice dobrý výsledek. Chtělo by to spíše zpracovat samotný tiff, však si to můžeš zkusit.

[Fra]

Krom nižšího ISO...

Proč je lepší nižší ISO? Ono to nevyjde nastejno, pokud fotím na 1600ISO 5minut a nebo na 800ISO 10minu? Za stejnou dobu, např. 2 hodiny, udělám na 1600ISO 24 záběrů, na 800ISO polovinu, takže při zprůměrování 24 snímků by měl být šum redukován na velmi podobnou úroveň jako při použití 800ISO a 12 záběrů...

Moje zkušenost je taková, že to vychází nastejno. Máte někdo jiné zkušenosti?

Franta

[Rob_B]

Proč je lepší nižší ISO? Ono to nevyjde nastejno, pokud fotím na 1600ISO 5minut a nebo na 800ISO 10minu? Za stejnou dobu, např. 2 hodiny, udělám na 1600ISO 24 záběrů, na 800ISO polovinu, takže při zprůměrování 24 snímků by měl být šum redukován na velmi podobnou úroveň jako při použití 800ISO a 12 záběrů...

Moje zkušenost je taková, že to vychází nastejno. Máte někdo jiné zkušenosti?

Franta

Ja si myslim, ze pri rovnakom pocte zaberov pre obe ISO bude lepsie tych 800 a 10 minut, ak ide o to zachytit viacej fotonov (ISO1600 a 800 za rovnaky cas je to iste), pretoze to vyssie ISO aj tak znamena len zosilnenie toho signalu, navyse sa zosilni aj sum oproti signalu pri tom zosilnovani...

[MMys]

Těch fotonů zachytí senzor stále stejně, bez ohledu na nastavené ISO. Pokud by byly vyčítací obvody, zesilovač, A/D převodník, prostě celý ten řetězec, ideální, bylo by to opravdu jedno. Jenomže nejsou, a tak je potřeba citlivost přizpůsobit snímanému objektu. U objektů s velkou dynamikou mezi světlými a tmavými částmi je lepší nižší citlivost, aby nedošlo k saturaci u jasných částí objektu. Naopak u celkově slabých objektů je lepší vyšší citlivost, která zajistí že se slabý signál ze senzoru neztratí v systémovém šumu (zesilovače a kdoví čeho ještě). Je jasné, že společně se signálem z objektu zesílíme i fotonový a čtecí šum, ale ty lze eliminovat zpracováním více snímků.

Nicméně uvedené jevy jsou dost neznatelné, a u naprosté většiny objektů není velkého rozdílu ve výsledku při použití 400-1600ASA. Ovšem za předpokladu, že celkový čas expozice je shodný.
Je jedno, jestli je složený z více krátkých nebo méně dlouhých expozic.

Z praktických důvodů (kvalita pointace montáže, ustavení - stáčení pole, nižší pravděpodobnost likvidace kratší expozice nějakým jevem) ale většina fotografů preferuje spíše více kratších expozic.

[KDan]

Proč je lepší nižší ISO? Ono to nevyjde nastejno, pokud fotím na 1600ISO 5minut a nebo na 800ISO 10minu? Za stejnou dobu, např. 2 hodiny, udělám na 1600ISO 24 záběrů, na 800ISO polovinu, takže při zprůměrování 24 snímků by měl být šum redukován na velmi podobnou úroveň jako při použití 800ISO a 12 záběrů...

Moje zkušenost je taková, že to vychází nastejno. Máte někdo jiné zkušenosti?

Franta

Je to jak píše MMys. Ještě to zkusím říct jinými slovy: Když na DSLR nastavíš nižší ISO, senzor samozřejmě žádné fotony nezahazuje, proč by to dělal.

Přesně to funguje takhle: Z CMOS senzoru vylézá při různých ISO ale stejných délkách expozice (a stejných podmínkách při focení) stále stejný analogový signál.

Ten se musí kvantizovat, tedy převést na signál digitální. Proto se analogový signál vzorkuje a v okamžiku vzorkování se provádí ten převod. Kvantizace ovšem zavádí do zpracování chybu, protože signál dělíme jen s 12-bitovou přeností. Tato chyba se projevuje jako šum a tento šum - tzv. kvantizační šum - by slabší signály ze senzoru úplně přemazal. Proto se signál ze senzoru zesiluje nízkošumovým zesilovačem, který zvětší velikost analogového signálu ze senzoru, sám přidá jen nepatrné množství šumu a teprve výsledný zesílený analogový signál se digitalizuje v ADC.  
Tak je zařízeno, že kvantizační šum analogově digitálního převodníku se ve výsledku tolik neprojeví. Podobně fungují úplně všechny přístroje, které mají za úkol snímat signál s velkým dynamickým rozsahem (tj. s velkým rozpětím mezi jeho nejslabší a nejsilnější hodnotou) a zpracovat ho digitálně.

Takže hodnota ISO - která určuje zesílení toho nízkošumového zesilovače, čím vyšší ISO, tím vyšší je jeho nastavené zesílení, funguje to přímo úměrně - se mění směrem k vyšším hodnotám proto, aby se slabší signály z CMOS senzoru neutopily v tomto systémovém šumu a aby nezmizely ze zpracování kvůli stále poměrně velikému kvantizačnímu kroku, danému 12-ti nebo 14-ti bitovým zpracováním. Hlavně z tohoto hlediska je na tom C40D a 450D líp, než třeba 350D...

Z čehož plyne, že kdyby byl v dnešní DSLR použitý a efektivně využitý 24-bitový převodník, nebylo by žádné přepínání ISO potřeba; analogový signál ze senzoru by byl převeden na digitální s takovou přesností, že by jeho nuance zanikaly v šumech daných přímo senzorem.  ;)

[MMys]

Tak, teď už je to myslím vysvětlené víc než dostatečně

[Rob_B]

11.8.2008 2:50-3:45 LSEČ + 12.8.2008 3:00-3:30 LSEČ
celkovo 11x5 min ISO 1600 manualna pointacia
EOS 350D nemod.
SW ED80 f/7.5
sprac. IRIS, PS CS3, Neat Image