statis - zjevně ti učitelé leží v žaludku. Mě příjde že ti jde hlavně o jejich dehonestaci (a stav našeho školství ti dává hodně munice).
Ono se světlem je to složitější - chová se jako vlnění i částice. Záleží na konkrétním případě.
Edit to co se tu probírá stran zahřívání a svícení těles je spíše Zákon o zachování energie
Zviditelnění
Zviditelnění
Rovnice E = mc^2 vypada moc hezky, zvlaste vedle namalovaneho portretu Alberta Einsteina, ale bez potrebne matematicke a fyzikalni prupravy je to opravdu jen napsana rovnice, eventualne vedle ni ten portret Einsteina.Ono většina rovnic se na většině SŠ učí pouze jako vzorečky na zapamatování, protože v době, kdy se učí Fy (na většině středních škole 1. a 2. ročník) nemají žáci ještě dostatečný matematický aparát.
A můžeme začít jednoduchým dráha, rychlost a zrychlení. Při jejich vysvětlování a počítání se také hned nepoužívá derivace či integrace.
A můžeme začít jednoduchým dráha, rychlost a zrychlení. Při jejich vysvětlování a počítání se také hned nepoužívá derivace či integrace.
Zviditelnění
Panove, vy jste nenapravitelni ...
ucitele mi vubec nelezi v zaludku, ani mi nejde o jejich dehonestaci. Sam ucitelem jsem.
Ten ucitel, ktery ucil Nicka, podle me neni fyzikar, protoze kdyby jim byl, nerikal by jim nesmysly. Obcas se ve skolach stane, ze vyucuji lide, kteri maji aprobaci na neco jineho, ale protoze zrovna nikdo jiny neni, jsou "nasazeni" na predmet, ktery vlastne moc neumeji. S tim, ze se predpoklada, ze se to sami pred tim tak trochu nauci. Neni, a nemelo by to byt pravidlem, ale nekdy to proste tak je. Vetsinou docasne. I kdyz i ta docasnost se muze protahnout ... ale to uz je na uplne jinou diskusi.
Pokusil jsem se vzit do mysleni nefyzikare, ktery ma odpovedet zakovi otazku, kterou neumi. Ale treba jsem to s tim vztim prehnal. Treba si ten ucitel rika: "kdy uz konecne prijde fyzikar a reditel me tohohle bremene zbavi!"
ucitele mi vubec nelezi v zaludku, ani mi nejde o jejich dehonestaci. Sam ucitelem jsem.
Ten ucitel, ktery ucil Nicka, podle me neni fyzikar, protoze kdyby jim byl, nerikal by jim nesmysly. Obcas se ve skolach stane, ze vyucuji lide, kteri maji aprobaci na neco jineho, ale protoze zrovna nikdo jiny neni, jsou "nasazeni" na predmet, ktery vlastne moc neumeji. S tim, ze se predpoklada, ze se to sami pred tim tak trochu nauci. Neni, a nemelo by to byt pravidlem, ale nekdy to proste tak je. Vetsinou docasne. I kdyz i ta docasnost se muze protahnout ... ale to uz je na uplne jinou diskusi.
Pokusil jsem se vzit do mysleni nefyzikare, ktery ma odpovedet zakovi otazku, kterou neumi. Ale treba jsem to s tim vztim prehnal. Treba si ten ucitel rika: "kdy uz konecne prijde fyzikar a reditel me tohohle bremene zbavi!"
Zviditelnění
Potom je ještě druhá strana mince - neznáme kontext, ve kterém onen učitel látku vysvětloval a také zda správně žák látku interpretoval.
Kolikrát učitel vysvětlí nějak danou látku a žák to pochopí jinak a ještě i jinak to prezentuje dál. Také je nutné si uvědomit, že je potřeba mnoho učiva zjednodušit, aby se to vůbec dalo jednoduše vysvětlit či snáze pochopit a tam také vznikají mnohé nepřesnosti.
Kolikrát učitel vysvětlí nějak danou látku a žák to pochopí jinak a ještě i jinak to prezentuje dál. Také je nutné si uvědomit, že je potřeba mnoho učiva zjednodušit, aby se to vůbec dalo jednoduše vysvětlit či snáze pochopit a tam také vznikají mnohé nepřesnosti.
Zviditelnění
Učitel je fyzikář učí tuto " fyziku " asi 8 let ( co nám říkal ) .
když něco neví tak to má přiznat a nemachrovat ( on to vždy tak podá že machruje a pak ho setře i student ) on si stojí za svým a když se žák " zeptá " třeba ale pane učiteli nemělo by to být spíš takhle a takhle ... " on hned začne mít ty svoje řeči a musí mít pravdu ačkoli to tak neni .
to mě na tom mrzí .
když něco neví tak to má přiznat a nemachrovat ( on to vždy tak podá že machruje a pak ho setře i student ) on si stojí za svým a když se žák " zeptá " třeba ale pane učiteli nemělo by to být spíš takhle a takhle ... " on hned začne mít ty svoje řeči a musí mít pravdu ačkoli to tak neni .
to mě na tom mrzí .
SW Heritage 130/650mm + SW SWA Plossl 4mm + triedr 10x50
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3576
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Zviditelnění
Odhlédněme na chvíli od výuky na střední škole a pojďme si pro pořádek shrnout fakta.
1. asi se sluší ještě jednou zopakovat, že statisových 524 stupňů je naprostá blbost. i kdyby operoval "viditelným" světlem, tak těleso každé teploty vyzařuje světlo všech vlnových délek. Planckův zákon je zcela spojitý. Ano, my lidi s teplotou 310 K vyzařujeme fakt, fakt hodně málo tepelného IR záření ... ale nula to není.
2. MiLANův příklad se dřevem je zajímavý. Samozřejmě většina "uniklé" hmotnosti dřeva je kouř, ale každé záření nějakou hmotnost odráží. Takže pokud bychom dokázali vysledovat osdu každého atomu zmíněného dřeva a spáleného vzduchu, skutečně zjisítme, že něco chybí. Akorát to není moc prakticky proveditelné
3. světlo je ovlivňováno jakoukoliv gravitací, podobně jako hmotné objekty - ale ne zcela stejně. je například zajímavé, že pokud vypočtete ohyb světla v gravitačním poli Slunce podle "klasické" teorie jako hmotný bod v gravitačním poli Slunce, vyjde vám hodnota oproti obecné teorii relativity špatně faktorem 2. Toto bylo skutečně měřeno při zatměních Slunce (i když nejdřív s trochu rozporuplnými výsledky).
1. asi se sluší ještě jednou zopakovat, že statisových 524 stupňů je naprostá blbost. i kdyby operoval "viditelným" světlem, tak těleso každé teploty vyzařuje světlo všech vlnových délek. Planckův zákon je zcela spojitý. Ano, my lidi s teplotou 310 K vyzařujeme fakt, fakt hodně málo tepelného IR záření ... ale nula to není.
2. MiLANův příklad se dřevem je zajímavý. Samozřejmě většina "uniklé" hmotnosti dřeva je kouř, ale každé záření nějakou hmotnost odráží. Takže pokud bychom dokázali vysledovat osdu každého atomu zmíněného dřeva a spáleného vzduchu, skutečně zjisítme, že něco chybí. Akorát to není moc prakticky proveditelné
3. světlo je ovlivňováno jakoukoliv gravitací, podobně jako hmotné objekty - ale ne zcela stejně. je například zajímavé, že pokud vypočtete ohyb světla v gravitačním poli Slunce podle "klasické" teorie jako hmotný bod v gravitačním poli Slunce, vyjde vám hodnota oproti obecné teorii relativity špatně faktorem 2. Toto bylo skutečně měřeno při zatměních Slunce (i když nejdřív s trochu rozporuplnými výsledky).
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Zviditelnění
...těleso každé teploty
vyzařuje světlo všech vlnových
délek. Takže i těleso o teplotě třeba 20st. Celsia bude vyzařovat i třeba záření gama? Nebo to špatně chápu?
vyzařuje světlo všech vlnových
délek. Takže i těleso o teplotě třeba 20st. Celsia bude vyzařovat i třeba záření gama? Nebo to špatně chápu?
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3576
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Zviditelnění
Bude, ale "málo". Pak je samozřejmě otázka, kolik to "málo" je. Taky to může být jeden fotom za dobu existence vesmíru, takže je to prakticky nula. Klíčové je, že neexistuje žádný ostrý schod, zvyšování vyzařování je vždy spojité.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Zviditelnění
Takže pokud bychom dokázali vysledovat osdu každého atomu zmíněného dřeva a spáleného vzduchu, skutečně zjisítme, že něco chybíŘekl bych že přebývá. To je klasická chemická reakce látek, ze kterých je dřevo složené -celulóza atd. + kyslík. Oxidace za vzniku tepla (a tím i světla), plynů, popele. Např. část plynů - sloučeniny Síry - se zachytává v elektrárnách. Z plynného stavu na pevný. Neztratí se nic, jenom se přemění.
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3576
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Zviditelnění
Jak přebývá? A jak s tim souvisí nějaký odsiřování elektráten proboha?
Pokud dojde k chemické reakci, při níž se uvolní nějaká energie, tak jsou produkty reakce lehčí než reaktanty. Může to znít kontraintuitvně pro někoho, kdo je vzdělaný v chemii a ne v částicové fyzice, protože ten rozdíl je tak smašně malý, že se v chemii neuvažuje. Ale celková energie se prostě musí zachovat.
Prakticky se to realizuje tím, že vazbová energie je záporná. To znamená například, že molekula CO2 je o trochu lehčí než volně poletující 1 atom uhlíku a dva kyslíku.
Pokud dojde k chemické reakci, při níž se uvolní nějaká energie, tak jsou produkty reakce lehčí než reaktanty. Může to znít kontraintuitvně pro někoho, kdo je vzdělaný v chemii a ne v částicové fyzice, protože ten rozdíl je tak smašně malý, že se v chemii neuvažuje. Ale celková energie se prostě musí zachovat.
Prakticky se to realizuje tím, že vazbová energie je záporná. To znamená například, že molekula CO2 je o trochu lehčí než volně poletující 1 atom uhlíku a dva kyslíku.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Zviditelnění
Já měl za to že těleso musí mýt určitou teplotu aby vyprodukovalo určité záření. Kde vezme tak chladné těleso energii na gama foton?
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3576
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Zviditelnění
Následkem nějaké fluktuace. Právě proto, že je to tak těžké, je to tak málo pravděpodobné a tudíž ten vyzažovaný výkon v daném oboru je extrémně nízký. Ale Planckův zákon funguje právě proto, že toto bere v potaz.
Důležité je také uvědomit si, že toto platí pouze pro makroskopická tělesa. Tedy pro taková, jejichž "konečnost" je zanedbatelná oproti jiným veličinám. Pokud v tělese není tolik energie, kolik je v jednom fotonu dané vlnové délky, tak ho nikdy nevyzáří. Ale ono přestože jde o "tvrdé" záření, tak energie jednotlivých fotonů jsou, z hlediska makrospokoických objektů, směšně malé.
Důležité je také uvědomit si, že toto platí pouze pro makroskopická tělesa. Tedy pro taková, jejichž "konečnost" je zanedbatelná oproti jiným veličinám. Pokud v tělese není tolik energie, kolik je v jednom fotonu dané vlnové délky, tak ho nikdy nevyzáří. Ale ono přestože jde o "tvrdé" záření, tak energie jednotlivých fotonů jsou, z hlediska makrospokoických objektů, směšně malé.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Zviditelnění
Neztratí se nic, jenom se přeměníJak správně uvádíš, celková energie musí být zachována, při opačném postupu, rozložení na kyslík a uhlík musíme energii dodat.
Zviditelnění
Vždyť Honza Ebr psal, že bude zářit, ale velmi málo. Takže železo v temné místnosti bude produkovat fotony ve viditelném spektru, ale bude jich tak málo že je oko neregistruje.
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
Zviditelnění
koukám že se to tu tak trochu změnilo v hádku tak radši nadhodím jiné téma : nemůžu to nikde najít... nevím jak se říká ( existuje nějaký termín ) hvězdě (většinou rudý obr) která doprovází bílého trpaslíka jež ji okrádá o hmotu... (ve dvojhvězdí)
díky
díky
SW Heritage 130/650mm + SW SWA Plossl 4mm + triedr 10x50