Astronomické fórum

Hmm, to je zajimave. Jsme jen kousek od sebe a ja mel kolem 23:00SEC mnohem horsi seeing nez vcera. Pri 170x to v AS80/1200 jen poskakovalo. Hlavni utvary tam byly viditelne, ale se vcerejkem se to nedalo srovnat.

Nevim, jestli znate tyhle stranky kreseb Marsu, me docela nadchly:

http://www.astrobert.de/Texte/Marsprojekt.htm

Je to docela zajimave porovnani kreseb pres 63mm a 127mm refraktor v opozici roku 2003 (tehdy mel velikost pres 25"). Tak jsem zvedavy, jestli nekdy zahlednu byt jen polovicku toho, co tam maji ti panove nakresleno... Jinak ta 63ka prakticky vubec nezaostava za 2x vetsim prumerem.

Na konci je zminena i ta technika stridani bocniho a primeho pohledu jako dulezity trik, jak videt neco vic.

Je velmi poučné se podívat, jak ty kresby jsou někdy úpně jiné, ačkoliv útvary jsou stejné. T.j. jak velká je i fantazie při pozorování a kreslení. A jak už je jen blízko k tomu, nakreslit tam ty kanály, které se "pozorovaly" podobně malými aperturami.

Malinko do historie kresby kanálů na Marsu. Doporučuji si trochu pročíst knihu "Sto astronomických omylů" str. 95-97 - Horský, Mikulášek, Pokorný.

www.fext.cz/cokoliv/opravnik_10.htm

Habl

Je velmi poučné se podívat, jak ty kresby jsou někdy úpně jiné, ačkoliv útvary jsou stejné.   T.j. jak velká je i fantazie při pozorování a kreslení. A jak už je jen blízko k tomu, nakreslit tam ty kanály, které se "pozorovaly"  podobně malými aperturami.
To jo, ale taky je tam hodne stejnych podobnosti a neni pochyb, ze v te 63tce je zachyceno spoustu zajimavych a realnych detailu. Je to podobne jako rozdil mezi optimistou a pesimistou, kteri sedi u polo-prazdne (polo-plne) sklenice. Navic kresby nevznikly ve stejnou dobu. Nevim, jak moc je vyrazny sezonni vliv na vzhled albedovych utavru, taky tam mohla byt nejaka boure ci oblacnost. Cili rozdily nemusi byt jenom o fantazii, i kdyz o ni je to samozrejme taky (alespon u mych pozorovani). Tady je kdyz tak odkaz jeste na jednu stranku, kde jsou informace za jakych podminek byly kresby porizeny:

http://www.serifone.de/mars2003.htm

Osobne si z tech stranek beru to, ze na prumeru moc nezalezi a ze na Marsu je toho potencialne k vykoukani hodne i pro maly refrak. Minulou opozici jsem byl u vytrzeni, kdyz jsem v 80mm apochromatu vykoukal polarni cepicku a naznakem nejaky ten velky albedovy utvar. To co jsem videl predevcirem byl uplne jiny level, bylo to mnohem vic podobne temhle kresbam. Jenom jsem tu informaci nedokazal zachytit a zpracovat - proste to ten mozek nejak neskladal dohromady (nevim, jak bych to lip popsal). Tohle ale snad pujde castejsim pozorovanim a kreslenim nacvicit.

O těch reálných detailech na Marsu se zdánlivým průměrem Marsu necelých 15" a s objektivem 63 mm silně pochybuji... Může býti vidět tak maximálně polární čepička, nikoliv méně kontrastnější albedové útvary. Roli bude hrát též seeing.
Rozliš. schopnost = 114"/D (D je v mm)...  

Habl

Sašo ten odkaz znám. Dávál jsem ho do vlákna kreslíme vesmír. V těch odkazech je i pozorování 90cm refrákem. http://mtham.ucolick.org/public/TwoWeek ... /drawings/
Jsou tam k porovnání staré kresby s dnešníma a ještě taky s Habláčem.
Jinak si myslím, že 80mm kvalitní refrák v rukou opravdu zkušeného pozorovatele trochu šanci má. U té 63jky to bude hodně hraniční záležitost. Třeba si právě vzpomínám na moje porovnávání (před 22 roky) mého Zeiss AS 80/1200 a dobře kreslícího AD 800. (průměr 56mm) Koukal jsem na Jupiter. V AD 800 byl pěkný obraz,
( zvětšení si už přesně nepamatuju) ale v Zeiss 80 to byla jiná liga. Hlavně když jsem dal zvět. 200x. To byl prostě jinej Jupiter.

Tak to se omlouvam, nejak jsem to zasklil.

Tak trochu za to můžou i některé odeslané kresby na ALPO, právě s obdobnými apreturami... U Marsu k tomu přispěla třeba větší znalost o marsovské atmosféře a její průzračnosti.
Jinak současné poznatky o planetách díky planetárním sondám jsou již konzistentní a těch úletů a omylů spíše ubývá.

Habl

Tak jsem zvedavy, jestli nekdy zahlednu byt jen polovicku toho, co tam maji ti panove nakresleno.No a myslím, že právě Tvoje kresba Sašo, jen dokazuje, co refrák o průměru 80mm na ještě malém Marsu dokáže. To určitě k zamyšlení je. Přeju hodně zdaru při dalším pozorování

No jo, jenže Saša je Pan Velký Pozorovatel, jeho oko dokáže hodně i na DSO. Na vše je potřeba talent, trpělivost, dobré oko, (výborný seeing) atd. Saša má štěstí, že má všechny tyto přednosti. Je spoustu amatérů co dlouho pozorují a nedosáhnou takových výsledků s malým dalekohledem jako Saša.
Naděje to sice je, ale kdo kreslí ví, že to co je na kresbě, není vidět na první pohled, že je to výsledek několika minutového pozorování a těch předností a skušeností.
Radši velký dobson s F/5 než malý ED refrák to mám vyzkoušeno .

No jo, jenže Saša je Pan Velký PozorovatelTak to áno. Pozrel som si jeho kresbu cez 80tku a nemohol som sa vynadívať. Ja keď som pozoroval minulú sobotu ráno Mars, tak som tam nemohol žiadne detaily zazrieť, a to mám 200vku. Bolo to asi aj dosť kôli seeingu ktorý bol odhadom medzi 4 až 5 /5. Takýto seeing je u mňa často. Skúsim to cez víkend znovu ak bude jasno a ja nebudem chorý
Som veľmi zvedavý aj na iných kresby ale aj na svoje prvé, ktoré budem chcieť porovnávať.
Veľa šťastia a jasnú oblohu !

a ještě taky s Habláčem.
Karlíku a Lukášku,
jsem rád že jste dobří a zkušení pozorovatelé planet, ale nepouštějte se do kreseb, kde se Vám objevují nové albedové útvary, zvláště s malými apreturami u Marsu... Sopečná činnost na Marsu již je vyhaslá... takové doporučení dává

Habl

zvláště s malými apreturami u Marsu
Pavle neboj! Lukáš snad už nemá malej dalekohled a ten můj? Myslím, že už taky nepatří k drobečkům. Ty albeda co máme na kresbách, jsou snad dost reálný.
Jinak přesně nevím, co máš za lubem ;D
To porovnání S Hablovým teleskopem, se mně náhodou líbí. Dobře to ukazuje, že ta 90tka dokáže už dost.

Je to jak pise Lukemon, tyhle detaily nejdou v malem dalekohledu videt hned, vyzadujou velke soustredeni. Vetsi dobson udela urcite lepsi sluzbu. U me je to jenom lenost, chci si pozorovani v klidu uzit a ne byt jeste po pozorovani unaveny. Vlastne jenom diky tem refrakum pozoruji tak casto. S N250/1600 bych se tak casto netahal. Zatim mi staci to, co v nich vidim. To ze tedkom taham prakticky jenom 80mm Zeisse a nechavam doma i ED100 (to je ted hlavni DSO dalekohled pri vyjezdech za tmou) je spis uchylka. ED100 je lehci, na alt-az montazi stabilnejsi a az na vyjimky (kratka pozorovani v tehle mrazivych dnech) jde s nim videt jednoznacne vic... Ale AS80/1200 je mym poslednim prirustkem, tak se s nim chci vic seznamit a to jinak nez pravidelnym pozorovanim nejde. Zatim me porad prekvapuje, viz. treba to posledni pozorovani Marsu. Predchozi kresby Marsu z 80mm refraku, co jsem sem daval, tak nejak odpovidaly memu ocekavani z predchozi opozice a tomu, co popisuje Habl: vyrazna polarni cepicka s tmavym lemem a ostatni albedove utvary jenom takove slabe cmouhy. To, co jsem videl toho 11.2., jsem necekal. Krasny zivy obraz s pekne kontrastnimi hlavnimi utvary. Nic takoveho si nepamatuji ani z posledni opozice v N250.

Jinak ty albedove utvary jsem asi identifikoval, tvar je obcas divny, ale tak nejak to alespon v hrubych rysech sedi. Dokonce i ta osamocena tmavsi cmouha pobliz terminatoru a rovniku tam ma byt, dalo mi velkou praci ji vubec rozlisit od blizkeho vybezku. Je to myslim Sinus Meridiani. Ten vybezek kousek od te skvnky je Margaritifer Sinus a ten dalsi vybezek z jizniho pasu jeste vic na vychod je asi Aurorae Sinus. Ale s tou jizni polarni cepickou nevim. Ja tam ale ten svetlejsi tenky pasek chvilema videl docela zretelne a obcas chytnul barvu do bilo-modra (za to bych ale ruku do ohne nedal). Fotky ukazuji vetsinou svetlejsi albedovy utvar, ale nektere posledni snimky z 12.2 na ALPO Japan tam neco jako namodralou cepicku ukazuji. Ale ne vsechny (zalezi asi na zpracovani), navic je to v jine poloze.

to freex: nezoufej, chce to hodne zkouset. Ja jsem vlastne na Marsu posledni opozici s planetami zacinal. Tehdy me to chytlo. Pozoroval jsem N250/1600 a ze zacatku jsem tam toho taky moc nevidel - viz.

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... /Mars.html