Mezní magnituda

[Honza Ebr (honza42)]

Já jsem taky trochu přehlédl, že saša hledá dalekohled do hvězdárny - protože bydlí v Říčanech, kde obloha stojí za houby a ten efekt zvětšení tam musí být mnohem větší. Já naopak pozoruju pouze na tmavé obloze, kde prostě ta potřeba ztmavit pozadí zvětšením není taková - a tak klidně svojí naprosto neoptimální 400kou vidim v chabym 200násobným zvětšení věci 16. velikosti

Stejně si ale myslim, že bys to měl vyzkoušet s kvalitním širokoúhlým okulárem a nejlépe ještě paracorrem, kdy skutečně můžeš do toho Dobsona vejrat minutu ve velkym zvětšení, zatimco ti to leze od kraje ke kraji a pořád je to dobře vidět - to neznamená, že bych obrátil a tvrdil, že takový věci jsou potřeba ke štěstí:) ale myslim, že tvůj hvězdný test by to mohlo zásadně ovlivnit.

[Sasa3]

Sašo tohle jsou věci zapeklité a krajní meze. Možná bys musel bádat delší dobu a hlavně tím dobsnem.
Rozhodne souhlas, kdybych tahal tu 250tku casteji ven, je vetsi sance, ze se mi podari dostat bliz k jejimu limitu. Byly ale doby, kdy jsem s ni docela intenzivne pozoroval. Aby nevznikla mylka, ze ji hanim. Ani v nejmensim, kdyz uz jsem se dokopal vytahnout ji ven, tak jsem toho vetsinou nelitoval (teda pokud se do pulhodiny nezatahlo). Obecne bych ale rekl, ze se mi povedlo zahlednout, resp. aspon trochu ochutnat toho, ceho je dalekohled schopen na planetach a Mesici jen dvakrat (a to vzdy jen na nekolik minut). Na DSO jsem nikdy nemel ten pocit, ze by to bylo nejak oslnive (snad trochu posledne pri pozorovani z Ondrejova). I tak je to samozrejme oproti ED100 naprosto jiny level.

Jeste k tomu dosahu achromatu (versus treba apochromatu). Nemam zkusenost, ale muj odhad by byl, ze treba u toho tveho refraku by to melo byt uz jedno. Mozna to muze delat nejakou desetinku magnitudy, vyraznejsi rozdil bych ale necekal.

[Sasa3]

Já jsem taky trochu přehlédl, že saša hledá dalekohled do hvězdárny - protože bydlí v Říčanech, kde obloha stojí za houby a ten efekt zvětšení tam musí být mnohem větší. Já naopak pozoruju pouze na tmavé obloze, kde prostě ta potřeba ztmavit pozadí zvětšením není taková - a tak klidně svojí naprosto neoptimální 400kou vidim v chabym 200násobným zvětšení věci 16. velikosti
Jeste bych dodal, ze je naprosto v poradku, ze 400vka neni "optimalne" vyuzita. Je to naprosto legitimni a nikde jsem nepsal, ze je to spatne (proto, ze si nemyslim, ze to spatne je). Jedna se asi o nejjednodussi zpusob, jak se k te 16te magnitude dostat. Pri danem zvetseni vetsi prumer ukaze slabsi hvezdy. Jenom uz se to nechova podle pomeru ploch, ale benefit je mnohem mensi (je to taky jedna z tech krivek na tom obrazku, z Schaeferova clanku). S tim se ale neda nic delat.

Me slo spis o to pochopit, proc se k te 16tce nedostanu v 250tce, kdyz bych podle toho, co vidim v ED100, toho mel byt schopen. Nakonec je to trivialni, staci pozorovat pri zvetseni 500x...


Stejně si ale myslim, že bys to měl vyzkoušet s kvalitním širokoúhlým okulárem a nejlépe ještě paracorrem, kdy skutečně můžeš do toho Dobsona vejrat minutu ve velkym zvětšení, zatimco ti to leze od kraje ke kraji a pořád je to dobře vidět - to neznamená, že bych obrátil a tvrdil, že takový věci jsou potřeba ke štěstí:) ale myslim, že tvůj hvězdný test by to mohlo zásadně ovlivnit.
Mam f/6.4, ten Paracorr (zvlaste u velkych zvetseni) by nebyl asi treba. Treba Nagler 3.5 (460x) ma polni clonu 4.8mm, tam je jeste difrakcne limitni obraz. Pouzival jsem kombinaci Panoptik19+Powermate 5x, koukani v 4mm orthu na planetarky hlavne s UHC filtrem bylo uz i na me moc... Jinak urcite souhlas. Komfort pri pozorovani je hrozne dulezity - nejen okularu, ale tyka se i montaze a celkove pohody u pozorovani.

[Artaban]

Jeste k tomu dosahu achromatu (versus treba apochromatu). Nemam zkusenost, ale muj odhad by byl, ze treba u toho tveho refraku by to melo byt uz jedno. Mozna to muze delat nejakou desetinku magnitudy, vyraznejsi rozdil bych ale necekal.
No já myslím, že bude záležet, jaký achromát. Jak douhý a taky jak dobře udělaný. Při minimálních zvětšeních bude rozdíl malej, ale bude třeba ta desetinka mag. protože prostě achromát. S rostoucím zvětšením bude náskok APO optiky narůstat. Nejdříve hodně pomalu. Při zvět. 200x třeba jen 2 desetinky. Při 300x už možná 3 desetiny a pak to půjde rychleji a při velkém zvětšení 2,5D to může být 0,5 mag. a to je sakra hodně. Myslím, že to rozmázání hvězd při velkých zvětšeních bude hrát velkou úlohu a kde je světelné znečištění ještě větší. To jsem myslel spíš můj achromát. U dlouhánů to bude lepší.
Zároveň si myslím, že není třeba moc plašit, protože nejpoužívanější zvětšení je na planetách 150x-250x a to se rozmazání obrazu ještě tolik neprojevuje.

[Psion]

Pri danem zvetseni vetsi prumer ukaze slabsi hvezdy
Ještě bych tady Sašo rozlišoval optické soustavy. Mám ověřeno, že kvalitní refraktor dosahuje stejné mag. jako vetší Newton, protože vykreslí bodovější hvězdy, ale to jsi určitě ověřil i Ty sám.

[Artaban]

Mám ověřeno, že kvalitní refraktor dosahuje stejné mag. jako vetší Newton, protože vykreslí bodovější hvězdy,
U hvězd to tak nějak je, ale u plošných objektů má větší průměr zrcadla už větší dosah v mag.