Planetární speciál

[Psion]

Práší se stejně, ale v tomto případě na přední stranu objektivu, zadní stranu objektivu a dvě zrcadla- tedy 4 vrstvy prachu proti jedné (v případě plno tubusu). Parazitní světlo bude patrně také na obtíž. V době, kdy J. hevelius provozoval své dlouhé refraktory, bylo výrazně méně rušivých světel i v takovém městě jako byl Gdaňsk.

Že cena takových rovinných zrcadel nebude nízká, to je nasnadě... Ovšem ten objektiv "s příběhem", to je paráda. Předpokládám, že se jedná o dublet se vzduchovou mezerou a bez AR vrstev, nebo se mýlím? A je znám výrobce? p. Drbohlav?

A také bych se připojil k prosbě o nějaké foto - zaregistroval jsem pouze jakýsi snímek z loňského jarního MHV (?) (A zde si neodpustím menší rýpnutí, ale tubus byl provizorně přikrytý nějakým papírem, nebo tak něčím, protože za dne by obraz v otevřeném tubusu očividně dost utrpěl...)

Prach a pyl je parciální problém, důležité je, až bude dalekohled hotový a ukáže se kvalita objektivu v porovnání s refraktory 150 ED apod. Posledně jsem dalekohled přikryl papírem, který měl trochu zlepšit denní pozorování, v porovnání s odkrytým to moc velký rozdíl nebyl. Na zrcadlech chybí krátké rosnice a jeden stínící element, přes který nebude pronikat světlo z objektivu přímo do okulárového výtahu. Výrobcem objektivu (je bez AR vrstev) by měl být VOD Turnov (jistý si nejsem) a v roce 2007 ho tam pan Melich ještě jeho slovy justoval.

Přikládám foto dalekohledu, který pořídil Boris, já na to nějak zapomněl

[Achernar]

[

[

Já pozoruji primárně planety, pak Slunce, Měsíc a potom vše ostatní. Je to do jisté míry z nouze ctnost, protože bydlím v lokalitě se značným světelným znečištěním a nechce se mi jezdit daleko za tmou. Ovšem třeba letos je to u mě podobná mizérie- Jupiter jen párkrát, Mars jednou a Hladolet vůbec... je mi stydno...

Ano, to naprosto chápu. Jednak je mi taky stydno, jak málo pozoruju v poslední době a ještě méně kreslím (snad se rozhoupu aspoň na oposici Smrtonošovu). A pak i v mém případě hraje velkou roli realita. Jezdit někam za tmou je náročné a dělám to jen zřídka. V našem malém bytě navíc mohu provozovat jen malé dalekohledy (L50mm, L63mm a N100mm), kdežto ty velké (L102mm 1:16, L140mm a N400mm) musím mít v domě u našich, kam kvůli tomu musím extra jet. I proto jsem třeba minulou oposici celou pozoroval jen těmi nejmenšími dalekohledy, ačkoli jsem byl v pozorování aspoň dost poctivý.

[honza22]

Tak tohle je paráda první kategorie. Klobouk dolů.

[Achernar]

Už se to tu asi někde objevilo, vzpoměl jsem si ale na velice zajímavý refraktor, který využíval 3 rovinných zrcadel. Má ho pan Ehrenberger z Poličky. Kdo dělal tu konstrukci, nevím, optika je ale od inženýra Gajduška. Ten dalekohled vypadá trošku jako dvouoká zrcadlovka (rolleiflex nebo flexaret), přičemž horní objektiv slouží jako hledáček a nevyužívá žádných odrazů, kdežto dolní objektiv je hlavní objektiv dalekohledu a okulár k němu vede cca v úhlu 45° nahoře v té konstrukci. Je to nádherně mechanicky udělané i s vestavěným perovým hodinovým strojem. Bohužel fotku jsem žádnou nenašel, někde na nějakém negativu z dávných dovolených s dalekohledem ji určitě mám, elektronicky ale ne.

[re]

Ano, dalekohled stále mám, nevím, jestli budu mít k dispozici foto, ale určitě pořídím a pro zajímavost vložím do tohoto vlákna.

[Achernar]

Ano, dalekohled stále mám, nevím, jestli budu mít k dispozici foto, ale určitě pořídím a pro zajímavost vložím do tohoto vlákna.

Pamatuju si to velmi dobře, úžasná věc! A naprosto ojedinělá konstrukce.

[Stanislavxyz]

Prach a pyl je parciální problém, důležité je, až bude dalekohled hotový a ukáže se kvalita objektivu v porovnání s refraktory 150 ED apod. Posledně jsem dalekohled přikryl papírem, který měl trochu zlepšit denní pozorování, v porovnání s odkrytým to moc velký rozdíl nebyl. Na zrcadlech chybí krátké rosnice a jeden stínící element, přes který nebude pronikat světlo z objektivu přímo do okulárového výtahu. Výrobcem objektivu (je bez AR vrstev) by měl být VOD Turnov (jistý si nejsem) a v roce 2007 ho tam pan Melich ještě jeho slovy justoval.

Přikládám foto dalekohledu, který pořídil Boris, já na to nějak zapomněl

Děkuji za fotografii (ostatně další už se objevily v Borisově foto-reportu z MHV). Jak jsem již napsal- já bych tuto koncepci nevolil, pro mě nevýhody výrazně převažují, ale je to každopádně zajímavý a pěkný přístroj!



PS: Omlouvám se všem za překlepy v mém minulém příspěvku zde (např. Hevelius s malým "h"!), tak to dopadne, když člověk krom psaní dělá ještě další tři věci a ani si to po sobě nepřečte!

[Artaban]

Je to pěkná práce ale asi to vnímám podobně jako kolega Stanislavxyz a nešel bych do něj.
Ovšem s větším objektivem např . od Istar 220/F15 https://www.istar-optical.com/achromatic.html#ach220f15
By to mohl být výkonný a rozměrem né moc velký stroj. Ani si moc nedokážu představit co by dokázal na planetách, ale na pozorování Měsíce by to byla jistě pecka.

důležité je, až bude dalekohled hotový a ukáže se kvalita objektivu v porovnání s refraktory 150 ED apod.

No nevím dobrý ED 150 bude těžký soupeř, ale třeba porovnání s R 172/1654 by bylo asi zajímavé.

[Psion]

Já mám refraktor 200 mm (Zerochromat), který má parametry ED 200, tedy více nepotřebuju Obyčejný refra cca 150 mě vlastně neoslovuje, něco takového je pro mě zbytečnost, proto volba otevřeného achromatického refraktoru. Dnes mám stále neucelenou řadu refraktorů v průměrech 50, 60, 75, 80, 90, 100, 140, 150 a 200 mm, takže ještě něco chybí

No nevím dobrý ED 150 bude těžký soupeř, ale třeba porovnání s R 172/1654 by bylo asi zajímavé.

Bohužel by achromát 172 mm v souboji s kvalitním ED 150 neměl moc šancí. Achromát 150 F15 by měl být kvalitativně s ED 150 na podobné úrovni (ED předpokládáme sklo FPL-51 apod.).

[Artaban]

Bohužel by achromát 172 mm v souboji s kvalitním ED 150 neměl moc šancí.

Tak jistě když to bude opravdu kvalitní ED.
V Benátkách máme APM ED APO 152 a zatím jsem v něm zdaleka neviděl Jupiter tak detailně jako v mém R172. Proč tomu tak je tady nechci rozvádět. Jde hlavně o problém konkrétního kusu.
Když jsme tedy v tomhle speciálním vlákně, tak malá úvaha k R150/F15 kde jsou 2 zrcadla.
Věřím, že bude dobrý na Měsíc, Saturn a možná i Mars.
Jupiter to je ale takovej prevít co některé detaily neukazuje tak snadno. Věřím, že R 150/F15 plus dvě zrcadla bude ukazovat pěkně někde okolo zvětšení 1D. Na některé detaily je lepší, nebo někdy až skoro nutné větší zvětšení, aby je oko dokázalo rozlišit.
Např. na dění v oblasti EZ stačí i menší dalekohled a taky zvětšení. Něco bude vidět ale bude asi problém vidět tvar těch různých šmouh, nebo jak to pojmenovat. Snad ještě náročnější jsou malé bílé skvrny v oblasti jižního mírného pásma. Něco se tam dá zahlédnout zvětšení kolem 150x-180x, ale vidět tvar, tedy že jde o kulatou, nebo oválnou skvrnu to chce asi tak 220x a pro ověření asi 250x. Větší zvětšení znamená tmavší obraz a tedy taky horší kontrast. Tady dost pomáhá binohlava, ale ta taky trochu světla ubere. R 172 si s tím díky průměru objetivu ještě poradí, ale v případě R 150/F15 plus dvě zrcadla, kde nebude problém s temperací díky otevřenému tubusu, ale stejně mi to nedá si myslet, jestli v některých případech nebude nad zrcadlem ( hlavně tím větším) tenoučká vrsvtička teplého vzduchu jak bude zrcadlo chladnout a to nedělá moc dobrotu.
Určitě jsem ale zvědav na pohled do tak stavebně krátkého achromátu. Co tu píšu tak prosím berte v klidu je to hlavně spíš teorie.

[Psion]

Slyšel jsem, že se některé APM 150 ED hodně nepovedly. Otevřený systém se bude rychle temperovat, ten 172 mm objektiv v uzavřeném tubusu na tom bude podstatně hůře, ale nedělejme předčasné závěry, uvidíme, jak to bude v praxi. Ten objektiv, co jsem měl za krátkou chvíli možnost zkoumat při denním pozorování ukazuje velmi pěkně, tak uvidíme na planetách. MMys tím juknul na Měsíc a říkal, že pěkný

[Artaban]

Jasně rozhodující je přímá a taky dlouhodobá zkušenost. Já bych si dnes ten můj kur jen podle toho jak asi bude pravděbodobně ukazovat planety taky nepořídil. Však původně byl určený hlavně na kochání otevřenkama a kulovkama. Hlavně ale až binohlava s násobičem 1,7x zvedla pozorování planet o level výš. Další zkušenosti jsou zjištění, že na planety je třeba jistě dobré rozlišení, ale taky se hodí víc světla.

[Beda]

Artaban píše: " Další zkušenosti jsou zjištění, že na planety je třeba jistě dobré rozlišení, ale taky se hodí víc světla."
No a co třeba kvalitní Cassegrainy, nebo SCT od 8" f/10 výše ? U těch je přeci vše zmiňované pro úspěšnou vizuální observaci planet dáno a zaostření binonástavce, díky posuvnému primáru, nebo OV Crayford, také není problém. ( Nehledě na bezkonkurenční planetární videa s nimi natočená, ale to sem nepatří !). Ovšem, mají jednu zásadní nevýhodu, nejsou to refraktory !
U lomených refráků je, jak známo, nutná perfektní kvalita povrchu zrcadel, jejichž cena není u větších apertur zanedbatelná. Méně kvalitní spolehlivě degradují odraženou vlnoplochu:
https://www.edmundoptics.eu/f/precision ... ors/11907/
nebo eliptická od Antares:
https://antaresoptics.com/product/secon ... 1-20-wave/
Ale upřímně, kolik amatérů u nás si takový teleskop bude stavět ? Číslo bude nízké, spíše blízké nule.
Přezto vyzývám : Balkonnauti, planetárnici a sluníčkáři všech krajů a zemí českých, spojte své snažení, seeing nesmí zvítězit !!

[midars]

Zrovna včera jsem to taky objevil

[Artaban]

Beda: Cassegrain ano, ale od asi 10" a pořádně udělaný. SCT určitě ne. Navíc by potřeboval stálé stanoviště aby byl hned vytemperovaný. Čekat na temperaci, tak nemám šanci kápnout na lepší seeing a vůbec si zapozorovat. Někdy začínám pozorovat když jsou mraky pár km daleko a tak mám třeba jen 20-30 minut. V mém případě by to asi moc nešlo. Navíc nechci dva dalekohledy a R172 mám na kochání menším zvětšením.
U refráku vim, co od něj můžu čekat. Stačí dobrý seeing. Zrcadláče jsou hodně náladové. Stačí změna teploty a všechno je jinak.