Astronomické fórum

Já nějak nechápu, co je to za mánii v poslední době na úzkopásmu dělat extrémně krátké expozice. Proč prosím tě 40 sec ? Pak vylézají přesně takovéhle artefakty z biasu. Žádný CMOS senzor jich není zcela prostý, a nejsou dost často úplně náhodné, aby zmizely průměrováním, ale zase nejsou tak systematické, aby zmizely kalibrací.

Zrovna včera jsem s jedním uživatelem řešil zbytkový banding u IMX445 senzoru. Skládal minutové expzoice. Při tříminutových už to skoro nebylo vidět. Na úzkopásmu prostě dělej alespoň 5min expozice, a nic takového tam mít nebudeš. Stejně jako to nemáš na RGB, kde je signál dostatečně silný a vůbec se to nemá šanci uplatnit.

Děkuji za doporučení. Určitě to takto provedu. Charakteristiku senzoru jsem vůbec nevzal v úvahu.

Přiznám se, že jsem koukal na všelijaká videa a pročítal různé články a příspěvky. Hodně bylo doporučováno v místech s velkým světelným znečištěním zkrátit expozice. Ono se to možná doporučuje spíše z důvodu eliminace průletů letadel a náhodných silných osvitů od automobilů, okolních bytů a podobně. Těžko říct.

Oki. Při nejbližší příležitosti se do toho pustím znovu. (On tento přístup ušetří i dost místa na disku...)

Koblizek píše: ↑13. 08. 2023, 18:54 Přiznám se, že jsem koukal na všelijaká videa a pročítal různé články a příspěvky. Hodně bylo doporučováno v místech s velkým světelným znečištěním zkrátit expozice.

Můžeš se m dát zdroje? Protože to může být pravda pro LRGB focení, ale pro úzkopásmo, jak píše Martin, kde ti na senzor dopadá málo signálu, prostě potřebuješ ty expozice natáhnout.

Bylo toho více, ale třeba tohle.

https://www.galactic-hunter.com/post/as ... m-the-city

Je fakt, že těch 40sec je dost málo. Ono jde ponejvíce o ten vliv světelného znečištění na celkové "pochytané" světlo. Při delších expozicích pak zanikají i jasnější hvězdy. Natož pak slaboučké mlhoviny. Ony ani ty úzkopásmové filtry nejsou samospasitelné. Ale je to i o přístupu k pořizování dat. Jak píšete. Je třeba najít kompromis, nebo se odstěhovat(přemístit) tam, kde to není takový extrém.

Pro úzkopásmo je jakékoli zkracování expozic nesmysl. Na internetu se píše spousta nesmyslů, nesmíš věřit všemu. Pokud nemáš nějaký speciální důvod (třeba omezení seeinngu - Lucky Imaging) je blbost zanášet si do obrazu vyčítací šum a všechny jeho nedokonalosti vícekrát, než je nutné. Stanov si expozici, při které ti ještě nebude vadit nějaké procento přeexponovaných hvězd. Obvykle to bude ale v řádu jednotek až desítek minut. Nikoli desítky sekund.

Argumentace že při delších expozicích zanikají na úzkopásmu hvězdy je holý nesmysl. Nezanikají ani při LRGB, jsou tam pořád, signál z nich nikam nezmizí. Zanikly by, až když bys dostal pozadí do sataurace. u LRGB spíš vadí světlejší pozadí ve smyslu, že si tam zaneseš jeho fotonový šum.

U úzkopásma to ale nehrozí, pozdí má zcela směšnou hodnotu pouze pár desítek až stovek ADU nad biasem a to i při docela dlouhých expozicích z města.
Já běžně na kameře C3-61000 používám 10 minut a maximální zisk. A je úplně jedno jestli za úplňku nebo v novu. A žádné SZ podle mě neudělá světlejší oblohu, než úplněk.

Ten tmavý flek není podle mě od SZ. Nepoužil jsi v PI funkci DBE ? A nebo je to blbě zkalibrované, nesedí FF.

Martine, ušetřil jsem kupu hodin dalšího experimentování.

Doufám, že bude v dalších dnech počasí. Těším se, jak to testnu.

---
Ano. Použil jsem po složení ABE a potom ještě DBE, protože to nechtělo zmizet.

A jak píšeš, je to možná blbě zkalibrované. Ale dělal jsem darky aj flaty při nominální teplotě -20°C. Proto jsem z toho trošku nešťastný, jelikož nevím, jak to tam vzniklo. Svedl jsem to prozatím na světelné znečištění. Ale podle toho, co jsem se teď dozvěděl si tím nejsem tak úplně jistý.

V loni na podzim jsem zkoušel nějaké snímky přes Ha a dopadlo to stejně - velké plošné nehomogenity na výsledných snímcích. Ačkoliv jsem důsledně dbal na pořízení kalibračních snímků atd.

Ještě to projedu celé znovu a udělám nové kalibrační snímky.

---

Díky za Tvůj čas.

Jak fotíš ty flaty ? Pomocí nějakého udělátka, flatboxu a nebo ze soumrakové oblohy ? A jak dlouhé expozice máš na těch flatech ?

Fotím to s pomocí flatboxu.

Tohoto: https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... info/p3512

A expozici mám dlouhou pro Halfu 3 sekundy. Tak, aby byl vrchol křivky histogramu zhruba uprostřed rozsahu. Na snímku jsou potom vidět hezky různé obrazce vznikající po ohybu světla na nečistotách. Něco málo tam je i když se mi okem jevila optika před sestavením čistá ...
---
Ještě koukám na předchozí příspěvky a napadlo mě, jestli není ten filtr upevněný obráceně... je tam tento filtr

https://www.novedalekohledy.cz/catalog/ ... _no_51386/

ale to je asi nesmysl.

No, pomocí flatboxu ty FF nemusí pasovat úplně dokonale. Vyzařovací charakteristika a chod paprsků jsou trochu jiné. Zkus FF z oblohy, okamžik vyber takový, aby vycházely jednotky sekund expozice, a musíš hýbat dalekohledem, ve snímku už obvykle jsou hvězdy, ale složením se pak eliminují.

Následně jsi to zřejmě dorazil zpracováním. Automatcický ABE je u tohoto objektu asi blbost. Vzorky se musí naklikat ručně, a vyhnout se mlhovině dostatečným odstupem. Takovéhle lokální ztmavení DBE také udělá, když do vzorku zasahuje hvězda.

Upevnění filtru na nic z toho co řešíš vliv nemá.

OK. Rozumím. Děkuji za dobré rady.

Přeji hezký večer a v následujících dnech čistou oblohu a dostatek času pro focení té nádhery tam nahoře!

Ještě si dovolím doplnit informaci o provedených opatřeních na základě včerejší diskuze.

Měl jsi Martine pravdu ve všech bodech.

Prodloužení expozice v podstatě eliminovalo proužkování. Takže půjdu směle minimálně do těch 5ti minut i s nastaveným větším ziskem.

Byly špatně nasnímané DF a sice proto, že jsem začal snímat hned po "vychlazení kamery", ale podle všeho je třeba začít snímat až po určité době - cca 30-40 minut . Než se čip teplotně stabilizuje s ohledem na možnosti chlazení, okolní teplotu a vnitřní uspořádání kamery. Na DF snímcích byla vidět do určité doby postupná a poměrně výrazná změna šumu v průběhu času.

Moc děkuji ještě jednou.

No paráda.
S těmi DF (obecně všemi kalibračními snímky) je u některých CMOSů trochu potíž. Tyhle čipy jsou někdy v pouzdře BGA, s kuličkovými vývody po spodku senzoru, takže nelze udělat přímý kontakt chladícího elementu na senzor (tenhle senzor je zrovna ten případ). Chladí se tedy přes co nejtenčí plošný spoj, a teplota se měří na něm. Vzhledem k tomu, že CMOS senzor produkuje dost velké množství tepla, tak chvíli trvá, než se ustálí teplota (rovnováha přívod/odvod tepla) bez ohledu na to, co ukazuje snímač teploty. 40min je možná moc. Ale já s tím nikdy nelaboroval, jen vím, ež tam tenhle efekt je. DF dávám fotit typicky po zavření kopule nad ránem, a to už je vše dávno stabilní.

Tak hlavně že to funguje.

Ahoj,

čím můžou být zapříčiněny dvojité difrakční kříže a hvězdy "ujetý" do jedný strany? Udělal jsem náhledy všech rohů. Na snímkách z předchozího týdne jsem takové artefakty nenašel. Přikládám i náhled z PHD2 log viewru za 2,5h, pointace běžela pěkně, tím taky si nemyslím že to bude. Kolimátor jsem teď zkolimoval, dalekohled zdá se taky v pohodě (záleží v jaké poloze dalekohledu točím kolimátorem v OV, ale obě zrcadla jsou označena na středu. Mohl by to být příliš utažený primár, nebo kamera mimo osu? Mám ji uchycenou Baader clickclockerm, ten by to vyosovat neměl.

a pak mám ještě jeden dotaz, může mi ta jasná hvězda házet takový odlesk? Na Flatech takový flek není, obávám se že to je odraz té jasné hvězdy a nepůjde pak při zpracování odstranit.

Ten odlesk je na 99% od tej hviezdy.