Astronomické fórum

ano objekti sa sklada z dvoch sosoviek

Co to je za značku toho refráčku?

Měl jsem Hama 60/700, použitelné zv. 35x, ostatní zv. o ničem, ale tehdy jsem viděl poprvé oblačné pásy na Jupiteru a Saturna s prstenci.

ano objekti sa sklada z dvoch sosoviek
No tak to je fajn a takhle tady budem do léta.
Prosímtě popiš co jsi s tím všechno prováděl.
Asi jsi to rozebral na dvě čočky. Nejsou tam 3 tenké plíšky?
Udělal jsi si nějaké značky jak to k sobě patří?
Jak hodně jsi pak ty čočky utáhnul v objímce?

Nazdar Gaara,

jsi docela odvážný kus chlapa. Když rozděláváš nějakou plně funkční optickou hračku, musíš ji složit stejně tak, jak byla v objímkách předtím.
To znamená, že  záleží i na tom, jak byly orientované plochy čoček vůči vstupu a výstupu paprsků.
Pokud to spleteš, soustava nebude fungovat správně.
Na úložiště jsem dal obrázek achromatického dubletu, pro názornost trochu kratšího, aby schéma bylo výrazněji vidět.
Ten objektiv asi musíš nejspíš znovu rozdělat a jeho první čočkou bude spojka. Určitě víš, že spojka soustřeďuje sluneční paprsky do ohniska a zvětšuje předměty. Ta má ale dvě různě vypouklé plochy a vsadil bych se, že tady jsi udělal tu hlavní chybu, dal jsi ji obráceně.
Vstupní plocha toho objektivu, tedy venkovní plocha musí podle schématu mít poloměr křivosti delší, je na ni menší kopec, je plošší.
Pokud bys dal na střed plochy opatrně pravítko, na krajích by měla být mezera mezi plochou a pravítkem menší než když toto provedeš na druhé, vnitřní ploše objektivu.
Napíšu fígl, nad kterým vstávají vlasy : Kdybys měl vyndané čočky z objímky,plochy dokonale očištěné a položil bys spojku do konkávní, duté plochy rozptylky,/zmenšující čočky/ bez krajních distančních plíšků, dostal bys dvě možnosti uložení podle možných poloh spojky.
U většiny achromátů z klasických skel by se čočky dotýkaly na středu a pod úspornou žárovkou nebo zářivkou bys viděl pěkně uprostřed interferenční kroužky. Jen u výjimek je toto splněno není.
Pokud bys spojku položil plošší plochou na dutou plochu rozptylky, spojka bude sedět na kraji rozptylky a nejspíš kroužky neuvidíš.
Když takový objektiv rozložíš, nesmíš si taky moc "omrmlat" krajní distanční  proužky. Když se už toto stane, musíš vzít šupléru nebo mikrometr a zjistit jejich tloušťku. Pak sehnat plíšky co nejbližší tloušťky. Úplně přesně stejné  u takového  dubletu  být nemusí.
Já někdy použil i Al plech z plechovek od piva, vybral jsem si pěknou stříbrnou část, vystříhl proužek a narovnal jej.  Pak jsem Dia pilníkem na nehty obrousil krajové otřepy ze střihání.
Když takový objektiv položíš pod úspornou žárovku, správně uložený dublet s distančními podložkami by měl ukazovat interferenční kroužky přesně uprostřed.
Aby proužky seděly pěkně v krajích, opatrně jsem na ně kápnul minikapku Kanagonu a přilepil je k rozptylce.
Pak znovu skla se uloží do objímky. Znovu bys měl zkontrolovat koncentričnost interferenčních kroužků.
Všechny šrouby a kroužky bys měl utahovat jen decentně,žádné hrubé násilí.
U většiny dnešních objektivů - achromátů je spojka vždy vpředu.
Ale u Zeissových semiapochromátů nebo série SW apochromátů je vždy vpředu rozptylka.
Ať se Ti dílo zdaří a můžeš zase koukat pořádným dalekohledem. Ještě jsem doplnil pro "znalce" refraktorů spoty takového dubletu a porovnání s komerčním apochromátem 80/600.  
Po mnoha předešlých marných pokusech o ukázání vlivu sférochromatismu na výsledný obraza porovnání dalekohledů.
http://files.uloziste.com/1c6f6f5e48263ece/

J.S.

takze vsetko je uz poriadku stacilo obratit sosovku.dakujem vam za rady.

Gaaro,
tohle je častá bota nejenom amatérů, ale i docela velkých potentátů. Až se to tu zase někomu stane, tak mu taky můžeš poradit nebo odkázat na tenhle příspěvek.

Zdraví a pěkné pozorování přeje J.S.

dakujem

Zdravím všechny, jsem tak trochu začátečník :-/ a potřebuji poradit z otázkou jestli ( když vlastním TSC/SKY NEWTON 153/1200mm 6” DOBSON + okuláry 4,6,10,12,25,30 Plossl ) mi bude k něčemu Barlow násobič na měsíc,planety a slunce? Pozorování slunce přes solar folii a 4 mm až 10 mm okulár jsou nádherně vidět i jeho skvrnky.Chtěl bych samozřejmě trochu větší a ostřejší zobrazení.Mám NONAME násobič 3x ( vím že je nanic) z prvního dalekohledu a nemůžu vůbec zaostřit.Byl by vhodnější kvalitní Barlow 2x?
Moc díky  :)

Pokud máš 4mm okulár, tak už žádný další barlow nepotřebuješ. To je zvětšení 300x, což je na 153mm průměru až, až. Větším zvětšením už nic nezískáš, jen to bude rozmazané.

Dekuju za odpověď.
Co se toho Barlow nasobice týká,při jakých pozorováních ho mohu naplno vyuzit a když si chci pořídit nějaký kvalitní,poradite mi prosim jaky?Na trhu je jich dost a ceny se také dost lisi.
Dekuji

okuláry 4,6,10,12,25,30S takovou škálou okulárů se ti bude na jakýkoli barlow násobič jen zbytečně prášit.

Asi jsem to pochopil  8-)
Mě spíš zajímá,když ho můžu kliďánko nahradit okulárem,na co konkrétně ho používáte a jestli je to základní vybavení k dalekohledu které bych měl mít ? Nebo se bez něj uplně obejdete?  :-/

Jak už bylo řečeno, tak barlow v podstatě nepotřebuješ. Okulárů máš dost. Snad jedině v případě, že bys chtěl pozorovat hodně těsné dvojvězdy. Tady se za dobrého seeingu dá jít do prázdého zvětšení nad 2D. Např. 400x i trochu víc. Jiný účel tak velké zvětšení nemá a většinou Ti bude stačit zv. 300x.
Jestli nemáš třeba kvalitní okulár 6mm na planety, tak bych radši investoval tam.
To bude asi užitečnější. Nebo lepší širokáč na DSO, je taky dobrá věc.

Asi jsem to pochopil  8-)
Mě spíš zajímá,když ho můžu kliďánko nahradit okulárem,na co konkrétně ho používáte a jestli je to základní vybavení k dalekohledu které bych měl mít ? Nebo se bez něj uplně obejdete?  :-/
Ja ho pouzivam na rozsireni rady velkych zvetseni (bez barlowa bych mel 146x, 220x, s barlowem mam 146x, 193x, 220x, 321x a 480x). V dobe kdy jsem ho kupoval, to bylo ekonomicky vyhodnejsi reseni nez porizovat 2 slusne kratkoohniskove okulary. Zakladni vybaveni to ale urcite neni a da se bez nej v klidu obejit, pokud mas dostatek okularu s potrebnymi ohnisky (coz ty mas).

Moc děkuji za rady.Raději mít tedy lepší okuláry.
Co se dalekohledu týče,Před tím jsem měl Celestron Powerseeker 60 AZ což byl levný refractor ale také jsem s ním viděl dost,třeba prstenec na saturnu byl krásně vidět,tak doufám že jsem si trochu polepšil[/color].Za rok za dva zase popojdu dál ale asi zas do Dobsona,který mi vyhovuje lépe.Ještě poslední dotaz na ten muj Newton 153/1200.V těchto dnech mám na jihu večer jak Venuši,Jupiter,měsíc a později i Mars takže dost objektů na pozorování,nemluvě o slunci ( samozřejmě přes filtr).Nicméně Venuše je jako zářící koule na kterou potřebuji filtr.Takže jaký filtr nejlépe použít a s jakou kombinací okuláru pro nejlepší přiblížení s mým dalekohledem?