Polární záře

[Miloš Hroch]

Tak bylo to dnes tak trochu neskutečný. Za tímhle se jezdí na sever, ne?

[Maser]

Jedu autem domů, říkám si, co je to za ty fleky na obloze? No když jsem dojel, to už mi došlo, tak jsem hned vzal foťák, stativ a jel za město zkusit něco vyfotit. Měl jsem štěstí. Něco takového jsem u nás ještě neviděl!

[kavka]

Polární záři jsem pozoroval od 22:55 SEČ z městského parku v Turnově. Po druhé v životě. Tu první 17. listopadu 1989 z Bukoviny u Turnova. Ta včerejší byla výrazně silnější. Poděkování patří Homerovi, že neváhal mě na ni upozornit. Fotku z ruky sem raději dávat nebudu.

[Honza Ebr (honza42)]

Tohle bylo skutečně zajímavý. Viděl jsem lidi tvrdit, že to, co jsme viděli, byla rázová vlna a stlačený materiál před příchodem té CME, nevím, co je na tom pravdy, ale dávalo by to docela smysl.

Opatrně je potřeba přistupovat k interpretaci online grafů. Hodně lidí asi kouká na Bz z ACE, ale tam "hodnota na Zemi" je extrapolovaná na základě rychlost šíření slunečního větru. Rázová vlna je z definice nespojitost v rychlosti šíření, to znamená, že extrapolace mezi hodnotou na družici a na Zemi v tu chvílí nutně selhává, a proto z měření ACE se mezi 22-23 SEČ o Bz na Zemi dalo říct jenom velký kulový.

Co mi přišlo pozoruhodný na tom zážitku bylo, že jasností a dynamikou to skutečný bylo jako polární záře v polárních oblastech - ale ZCELA tomu chyběla jemná struktura. Čím to je? Můj první tip byl, že když ty částice cestujou takhle daleko od pólu, tak se tam akumuluje velkej rozptyl ve zpoždění propagace a tím se prostě ty struktury zprůměrujou - ale to pak zas moc nesedí s tim, že se to měnilo na škále skutečně jednotek vteřin. Tady by to asi chtělo vysvětlení od nějakýho odborníka, musim se zeptat lidí z fyziky atmosféry až je zas uvidim na nějaký akci

[juh]

... Co mi přišlo pozoruhodný na tom zážitku bylo, že jasností a dynamikou to skutečný bylo jako polární záře v polárních oblastech - ale ZCELA tomu chyběla jemná struktura. Čím to je? ...

O tom sa už písalo viac krát. Zelenú polárnu žiaru v našich zemepisných šírkach zväčša nespôsobujú elektróny pochádzajúce priamo zo slnečného vetra, ale elektróny pochádzajúce z Prstencového prúdu (Ring Current), alebo Plazmového plášťa (Plasma Mantle).

[juh]

To čo sa deje v L1 a v blízkosti Zeme sa dá zistiť porovnamím magnetomertov DSCOVR/ACE (L1) a GOES satelitov (GEO). Včerajšie porovnanie, výstupy z magnetometrov za posledný deň. Horný graf je z DSCOVR, spodný graf je z GOES 18 a 19.

[Honza Ebr (honza42)]

Díky!

[Stanislavxyz]

Tak včera to bylo solidní rošambó, jen co je pravda! Zima byla sice také kvalitní (byl jsem venku od začátku až někdy do půlnoci), ale rozhodně nelituji. Poslední zrakem viditelné (červené) světlo jsem detekoval kolem 1:50 SEČ. (Kolem půl třetí jsem vartování zabalil definitivně.)

Soustrast každému, komu počasí nepřálo, např.:

A ja mám ako naschvál nad severom deku A aj cez ňnu vidno divné svetlo, ktoré tým smerom nebýva!

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

(...)
Opatrně je potřeba přistupovat k interpretaci online grafů. Hodně lidí asi kouká na Bz z ACE, ale tam "hodnota na Zemi" je extrapolovaná na základě rychlost šíření slunečního větru. Rázová vlna je z definice nespojitost v rychlosti šíření, to znamená, že extrapolace mezi hodnotou na družici a na Zemi v tu chvílí nutně selhává, a proto z měření ACE se mezi 22-23 SEČ o Bz na Zemi dalo říct jenom velký kulový.
(...)

Aha, tak to jsem někdy někde asi nedával pozor, já myslel, že sonda ACE v grafu zobrazuje situaci u sondy ACE, tedy kolem bodu L1. To mi přišlo výhodné, protože co proletí kolem ACE bude za poměrně přijatelně predikovatelný čas na Zemi. Myslel jsem (zřejmě tedy mylně), že tím získáváme trošku větší náskok, jelikož magnetometry na Zemi reagují s velmi malým předstihem, vlastně asi spíše v reálném čase. Jinak za mě nejspolehlivější přehled o situaci (po vizuální kontrole oblohy a monitoringu vhodně orientovaných webkamer), přináší právě magnetometry. Třeba graf z mého oblíbeného magnetometru v německém Scheggerottu přesně odpovídá tomu, co jsem viděl (a to nejen včera).

Tie zelené pruhy su u nás neskutočné, vo výške okolo 30° a občas sa tiahnu od východu po západ.

A to bola komponenta Bz +50 až +60 nT (severná orientácia, nie južná).

A toto mi také není jasné, vždycky jsem měl za to, že hodnota Bz musí být záporná! Až do včerejška jsem žil v domnění, že pokud je Bz+, netřeba zvedat zadnici ze židle...


Ale řeknu na rovinu, že v tomto nejsem tak kovaný, takže se rád přiučím.

[MaG]

Taky jsem zvědv, zda si nějaký odborník najde čas a lépe vysvětlí co dělalo ty jasné záblesky. Co jsem koukal, část z nich vede podél slabého SAR oblouku a část vznikala uvnitř něj, tak to vysvětlení s jakýmsi pláštěm aurorálního oblouku zní taky zajímavě a pak je tu tedy ta možnost protonových spršek. Uvidíme.

Zde dvě oblohovky z mnoha set z maxima dění. Exp. 5 s, ISO 1600, clona 5, 8 mm na Canonu 6D, 19. 1. 2026 ve 22:37 a 22:41 SEČ

2237-41 oblohovky.jpg (1.36 MiB) Zobrazeno 569 x

[Karell]

Přidávám video z celooblohové kamery, bez jakýchkoliv úprav, jen je zpomalené na 50% aby vynikla rychlost proměn.

Polární záře na allsky kameře

[juh]

V tomto som len laik, podľa mňa to už nejde vysvetliť nejakými jednoduchými javmi. Moja predstava bola a je, že má na tom podiel dynamika zmien v IMF s následným dopadom na Prstencový prúd a Plazmový plášť Zeme. Počas magnetickej búrky, keď je orientácia zložky Bz IMF južná, sa vybudia do nejakého stavu a keď sa zmení orientácia zložky Bz IMF na severnú, tak sa začne meniť ich stav, pretože prestanú byť dotované elektrónmi, ktoré sú do atmosféry vťahované magnetickým poľom Zeme z IMF (za daného stavu už nedokážu udržať elektróny, ktoré tam boli natlačené). To pravdepodobne spôsobí, že elektróny z Prstencového prúdu začnú prúdiť smerom k povrchu Zeme, kde sa zrážajú s molekulami atmosféry. Preto zrejme pretrváva efekt polárnej žiary aj v čase, keď je už orientácia zložky Bz IMF severná. K takýmto zmenám došlo v noci v krátkom časovom slede 3 krát.

Pozmienka, že Bz musí musí byť záporná, platí skôr pre "komorné" polárne žiare, kde Bz dosahuje nižšie desiatky nT a zároveň nie sú nejaké extrémne výkyvy jej hodnoty. To, čo tu bolo v noci, patrí skôr medzi extrémy.

Spytoval som sa aj AI, čo sa udeje napríklad pri zmenách Bz z -50 na +60 nT n našich zemepisných šírkach (okolo 45° sš). Okrem iných efektov, podľa nej dochádza aj k efektu vzniku rázových vĺn: Náhle stlačenie magnetosféry extrémnym tlakom (+60 nT znamená vysoký dynamický tlak slnečného vetra) vytvorí prechodnú rázovú vlnu, ktorá prejde celou magnetosférou. Táto vlna krátkodobo (rádovo v minútach) destabilizuje častice v prstencovom prúde a spôsobí ich vysypanie – ako náhly záblesk žiary, ktorý by ste videli v nižšej zemepisnej šírke tesne po takejto zmene.

Čo sa týka protónových spršiek pochádzajúcich z IMF, tie by mali mať len minimálny dopad na prejavy polárnej žiary, ktoré sú pozorovateľné vizuálne.

[MaG]

Super, díky za vysvětlení, tohle zatím vypadá nejlépe.

Jinak koukám na Karla animaci, že pro opozdilce to docela pěkně bliklo ještě v 1:50.

Kdybyste viděli jak nádherný je ten snímek v planetáriu. A teď si to představte v animaci. Už se těším až ji vyrobím.

[midars]

Odkaz na moji AllSky - maximum po 22:30 a já v té době seděl v kopuli a doma a čuměl do NB a snímal Jupiter, který dopadl nic moc

[MaG]

Pěkný video, kolik snímků za minutu stíhala kamera dělat? Vypadá to tak na 2-3? Tys to teda neviděl? To mě mrzí

[midars]

Kamera je na střeše řadovky a snímá 30s expozice bez mezer ( jen cca 1s technická pauza).