Astronomické fórum

Milane, žádný speciál neexistuje, to je jednoduché

Ale kam se poděl, když ho tu všichni hledají

Je to jen mýtus, jako Staré pověsti české

Tak se zeptáme kolegy SpaceMan proč to vlákno založi

.

Psion píše:Vyjmenoval jsi věci, kde by mohl mít 200 mm navrch, pak je nutné vyjmenovat věci, ve které bude mít navrch binokulár a tím nemyslím jen přenositelnost.

No pravda moc jsem se nerozepsal, tak jako Ty

.

Psion píše:V této diskuzi jde spíše o to, zda je lepší například 2x150 mm bino nebo 200 mm refraktor s binohlavou a já říkám, že bino 2x150mm je lepší.

A tak jako hlavní výhodu vidím v tom, že bude mít pěkný kontrast při hodně velkých zvětšeních kolem 2D. Tedy pokud to zvládne

Jenže Karle Ty pořád myslíš jen na planety a dvojhvězdy, je spousta pěkných objektů do zv. 100x. Samozřejmě jsou i binokuláry, které zvládnou všechno, pak už to ale je špatně přenositelné. Ideální je bino 2x120-130mm s ohniskem do 700 mm a váhy 12 kg.

MayJ se v příspěvku č. 616 ptal na C9.25 vs C11
C9.25 má prý "papírově" lepší optiku/kresbu naproti tomu C11 nasbírá o 44% +/- víc světla. Patrně nedokážeme v našich podmínkách plně využít jejich optických možností. Rozměrově jsou si podobné a montáž co unese C9.25 unese určitě i C11. Byť jsem majitelem C9.25ky (držím si ji, nejen pro Alt-Az montáž, tak i papírovou optiku) bral bych C11 ... světlo a rozlišení navíc se hodí.
Musím se ale přiznat, že pošilhávám a zajímalo by mě, jak dobře jsou na tom opticky Toscano optics a jejich CDK https://www.toscanoptics.com/cassegrain-dall-kirkham

S planetárním speciálem je to jako s manželkou slavného detektiva Columba

.
Byla vždy opředena jistou dávkou tajemství. Nikdo ji nikdy nespatřil, ale prý existovala

.
Můj názor je poněkud odlišný: planetární "speciál" má mnoho z nás doma, pokud má alespoň 5" aperturu ! Na vizuál se doporučuje doplnit dobrým binonástavcem. Kvalitní pokoukání ale předpokládá dobrý seeing !
Navíc je možné téměř každý refraktor od 4" výše, rozšířit o "lyotův" nástavec, tedy optický systém s integrovanou a nastavitelnou lyotovou clonou. Ta, podobně jako u protuberančního teleskopu, odstraní rozptyl, který vzniká na okraji objektivu a znatelně navýší obrazový kontrast. Konstrukce je relativně jednoduchá a lze ji realizovat s komerčně dostupnými prvky. První prototyp nyní testuji na mém Meade ED 178mm.

Pepo máš pravdu. Já na nic jiného nemyslím

. Nebo aspoň né v tomto vlákně

. Tím pádem zvětšení 100x mě moc nezajímá. Jinak bino z TEC 140mm musí být pecka a to i na ty planety. Na druhou stranu refrák TEC 200mm bych na planety bral víc.
K planetárnímu speciálu: Ten název je asi trochu nešťastný a jak jsi psal,, žádný ani neexistuje. I tak jsou ale dalekohledy, které se na planety moc nehodí ( třeba především levné pro začátečníky) a jsou taky přeci jen ty trochu vhodnější. Vlákno by podle mě mělo ukazovat na výhody a nevýhody dalekohledů ohledně planetárního pozorování. Podle toho si někdo může zvolit, ten který mu bude nejvíc vyhovovat.

Beda souhlas.
To je délka

. Pak dej vědět, jak to pomohlo.

Artaban píše:Vlákno by podle mě mělo ukazovat na výhody a nevýhody dalekohledů ohledně planetárního pozorování. Podle toho si někdo může zvolit, ten který mu bude nejvíc vyhovovat.

Ano, souhlasím, musím říci, že jsem u sebe mnoho let neviděl planety tak dobře, jako binokulárem APM 120.

Psion píše:Definici seeingu je dobré nastudovat a nevymýšlet teorie Karle

https://www.telescope-optics.net/seeing ... erture.htm

Ještě je docela pěkný článek, který říká toto:

Některá místa na světě s nejlepším seeingem mají průměr r₀ 10 až 15 cm, což znamená, že všechny dalekohledy s průměrem větším než asi 6 palců by fungovaly hůře než je jejich difrakční limit. Jak často se konají noci se skvělým seeingem? Graf shrnuje čtyři roky nočního měření r₀ v místě dalekohledu William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech. I toto skvělé pozorovací místo má mnoho nocí s relativně špatným seeingem: rozložení je pozitivně zkreslené a kumulativní pravděpodobnost ukazuje pouze 50% šanci na jakoukoli noc hodnot r₀ nad 14 cm a pouze 10% pravděpodobnost hodnot nad 25 cm nebo 10 palců. Na tomto vynikajícím místě tedy 10palcový dalekohled zažije alespoň nějaké omezení seeingem v 9 z 10 nocí.

https://www.handprint.com/ASTRO/seeing1.html

Nojo, jenomže to platí pro delší expozice. Já když jsem si před pár dny pustil 400-ku v kopuli s ostřením na nějaké trochu jasnější hvězdě abych tam mohl mít třeba 20 fps, tak sice naprostá většina obrázků hvězdy měla nějaký patvar, oválek, ocásek někam, ale co chvíli se tam objevila ukázková tečka na 2 pixely. A to jsem průměrem optiky tak 2-3x nad r0. Takže stačí aby vhodný SW vyselektoval ze záznamu ty nejméně mázlé partie jednotlivých snímků, a ty poskládal. A tím se dostaneš na difrakční limit i s přístrojem s větším průměrem než je v míste obvyklý Fried parameter. Vlastně všichni kdo fotí planety, měsíc, sluníčko, takhle fungují. Statistika je holt mocná zbraň.

Jo takhle by to šlo, jenže u krátkých expozic, jakmile jsou delší expozice, je konec. Bohužel tohle oko neumí, když by zachytilo za minutu 5 dobrých obrázků které by trvaly 1/20 sekundy.

No Pepo, s tím bych úplně nesouhlasil. To jsou ty mžiky, kdy na tebe vyskočí i v hrozném seeingu detaily a mozek je zaznamená. A je skoro potřeba. aby se dívaly obě oči, proto má velký význam binohlava.

Já si také myslím, že to právě na tomto principu funguje. "Rychlost" oka je udávaná zhruba 1/10 sekundy.To už na zachycení těch vzácných okamžiků klidu stačí, a mozek má tu vlastnost, že si obraz pamatuje, a po delším čase pozorování z těch střípků vytvoří v mysli celou skládanku, a šikovnější z nás jsou to schopni i nakreslit. Vždyť i ta kresba vzniká déle, doplňuje se pokaždé když se někde objeví nějaký detail, až je skládanka skoro kompletní. Byť je to trochu subjektivní. A samozřejmě, dvěma očima je to lepší.

A pokud je to ještě skutečný binokulár, s roztečí objektivů větší než je aktuální Fried p., tak si myslím, že může nastat, že se četnost výskytů ostrých okamžiků v alespoň jednom oku znásobí. Vlnoplochu sbíráme ve dvou různých místech, každá je poškozená jinak a jindy.

Mě to vyskakování ostrého obrazu jednou za čas fakt nebaví. Nedávno, když jsem pozoroval při skvělém seeingu, tak ten obraz byl prakticky, až na malé výpadky, pořád parádní. Za týden ve stejném místě se jednou za minutu objevil na kratinkou dobu ostrý obrázek, tak jsem to po pár minutách uklidil.

Astronomické fórum

Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál

Re: Planetární speciál