Doporučuji odkaz
Doporučuji odkaz

Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
- MMys
- Příspěvky: 18401
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Doporučuji odkaz
Duk napsal: To by nemuselo být špatné 
http://technet.idnes.cz/novy-snimac-nab ... c_foto_vse
Duku, to je ale pěká s prominutím kravina. Současné senzory mají kvantovou účinnost obvykle mezi 30-90%, čili prostoru pro zlepšování už moc není. Rozhodně ne 100x. Při osvětlení 0,001lx navíc dnes "vidí" každá slušnější zabezpečovací kamera.
Jasně, mluvím tady o účinnosti, oni o citlivosti. To je sice něco trochu jiného (poměr mezi zachycenými fotony a vygenerovaným napětím signálu ze senzoru) ale vzhledem k tomu, že už dnes prakticky dokážeme počítat jednotlivé fotony, nemá další zvyšování citlivosti význam. Pouze případně zvýšíme napětí vygenerované jedním dopadlým fotonem, což je ale naprosto k ničemu. Větší dynamika, rozlišení ani nižší časy se tím nezískají. Prostě je to to samé, jako když ten signál z méně citlivého senzoru jen elektronicky zesílíš.
To zase bude nějaká novinářská dezinformace, když dotyčný pisatel nepochopil obsah nějaké výzkumné zprávy.
Ty obrázky jsou pěkně zavádějící. ten CMOS senzor se kterým to porovnávali musel být nějaký low-end. Obraz napravo (neznám sice expoziční čas, ale to je celkem jedno) odpovídá asi tak běžné situaci ze současných nejlepších zabezpečovacích kamerek.
http://technet.idnes.cz/novy-snimac-nab ... c_foto_vse
Duku, to je ale pěká s prominutím kravina. Současné senzory mají kvantovou účinnost obvykle mezi 30-90%, čili prostoru pro zlepšování už moc není. Rozhodně ne 100x. Při osvětlení 0,001lx navíc dnes "vidí" každá slušnější zabezpečovací kamera.
Jasně, mluvím tady o účinnosti, oni o citlivosti. To je sice něco trochu jiného (poměr mezi zachycenými fotony a vygenerovaným napětím signálu ze senzoru) ale vzhledem k tomu, že už dnes prakticky dokážeme počítat jednotlivé fotony, nemá další zvyšování citlivosti význam. Pouze případně zvýšíme napětí vygenerované jedním dopadlým fotonem, což je ale naprosto k ničemu. Větší dynamika, rozlišení ani nižší časy se tím nezískají. Prostě je to to samé, jako když ten signál z méně citlivého senzoru jen elektronicky zesílíš.
To zase bude nějaká novinářská dezinformace, když dotyčný pisatel nepochopil obsah nějaké výzkumné zprávy.
Ty obrázky jsou pěkně zavádějící. ten CMOS senzor se kterým to porovnávali musel být nějaký low-end. Obraz napravo (neznám sice expoziční čas, ale to je celkem jedno) odpovídá asi tak běžné situaci ze současných nejlepších zabezpečovacích kamerek.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Doporučuji odkaz
MMys napsal:
Duku, to je ale pěká s prominutím kravina. Současné senzory mají kvantovou účinnost obvykle mezi 30-90%, čili prostoru pro zlepšování už moc není. Rozhodně ne 100x. Při osvětlení 0,001lx navíc dnes "vidí" každá slušnější zabezpečovací kamera.
Jasně, mluvím tady o účinnosti, oni o citlivosti. To je sice něco trochu jiného (poměr mezi zachycenými fotony a vygenerovaným napětím signálu ze senzoru) ale vzhledem k tomu, že už dnes prakticky dokážeme počítat jednotlivé fotony, nemá další zvyšování citlivosti význam. Pouze případně zvýšíme napětí vygenerované jedním dopadlým fotonem, což je ale naprosto k ničemu. Větší dynamika, rozlišení ani nižší časy se tím nezískají. Prostě je to to samé, jako když ten signál z méně citlivého senzoru jen elektronicky zesílíš.
To zase bude nějaká novinářská dezinformace, když dotyčný pisatel nepochopil obsah nějaké výzkumné zprávy.
Ty obrázky jsou pěkně zavádějící. ten CMOS senzor se kterým to porovnávali musel být nějaký low-end. Obraz napravo (neznám sice expoziční čas, ale to je celkem jedno) odpovídá asi tak běžné situaci ze současných nejlepších zabezpečovacích kamerek.
Tak tady bych si zkusil oponovat. Nejdříve to shrnu: Mám-li např. 80% účinnost, dostanu ze 100 fotonů 80 vyraženejch elektronů.
A otázka zní: dá mi toto už měřitelnej proud? nejspíš asi těžko. A co pak ten jeden elektron. Jeden vyraženej elektron zjistím snad jen fotonásobičem.
Z toho odkazu vyplývá, že ten novej čip vidí stejně při 100x slabším nasvícení, je tedy 100 citlivější. Vůbec se tam nemluví o účinnosti.
Takže spíš má obvody, které dokážou pracovat se 100x menším počtem elektronů díky nejspíše jemnější struktuře. Tak jsem to pochopil já.
Duku, to je ale pěká s prominutím kravina. Současné senzory mají kvantovou účinnost obvykle mezi 30-90%, čili prostoru pro zlepšování už moc není. Rozhodně ne 100x. Při osvětlení 0,001lx navíc dnes "vidí" každá slušnější zabezpečovací kamera.
Jasně, mluvím tady o účinnosti, oni o citlivosti. To je sice něco trochu jiného (poměr mezi zachycenými fotony a vygenerovaným napětím signálu ze senzoru) ale vzhledem k tomu, že už dnes prakticky dokážeme počítat jednotlivé fotony, nemá další zvyšování citlivosti význam. Pouze případně zvýšíme napětí vygenerované jedním dopadlým fotonem, což je ale naprosto k ničemu. Větší dynamika, rozlišení ani nižší časy se tím nezískají. Prostě je to to samé, jako když ten signál z méně citlivého senzoru jen elektronicky zesílíš.
To zase bude nějaká novinářská dezinformace, když dotyčný pisatel nepochopil obsah nějaké výzkumné zprávy.
Ty obrázky jsou pěkně zavádějící. ten CMOS senzor se kterým to porovnávali musel být nějaký low-end. Obraz napravo (neznám sice expoziční čas, ale to je celkem jedno) odpovídá asi tak běžné situaci ze současných nejlepších zabezpečovacích kamerek.
Tak tady bych si zkusil oponovat. Nejdříve to shrnu: Mám-li např. 80% účinnost, dostanu ze 100 fotonů 80 vyraženejch elektronů.
A otázka zní: dá mi toto už měřitelnej proud? nejspíš asi těžko. A co pak ten jeden elektron. Jeden vyraženej elektron zjistím snad jen fotonásobičem.
Z toho odkazu vyplývá, že ten novej čip vidí stejně při 100x slabším nasvícení, je tedy 100 citlivější. Vůbec se tam nemluví o účinnosti.
Takže spíš má obvody, které dokážou pracovat se 100x menším počtem elektronů díky nejspíše jemnější struktuře. Tak jsem to pochopil já.
Doporučuji odkaz
Se zájmem jsem se podíval na toto video 
NA KLIK
NA KLIK
Triedr 10x50, Canon EOS20D
http://astrofotky.cz/~Prazan/
http://astrofotky.cz/~Prazan/
- MMys
- Příspěvky: 18401
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Doporučuji odkaz
Tak to jsi dost vedle. Současné senzory a A/D převodníky používané v kamerách jsou bez problému schopné dgitalizovat náboj po kvantech - elektronech, kdy změna napětí ve výstupním uzlu CCD vlivem 1 elektronu prvku je bez problémů měřitelná /A/D převodníkem a vygeneruje spolehlivě změnu alespoň 1 ADU. To znamená, že jsme prostě schopni počítat jednotlivé elektrony. Záležitost je to napěťová. Výstupní uzel CCD je nabitý na nějakou úroveň (precharge) a následně je tam vysunut z horizontálního registru patřičný náboj z pixelu. Ten způsobí pokles napětí (protože elektron má záporný náboj). Tento rozdíl napětí před a po vysunutí se obvykle digitalizuje pomocí A/D převodníku s technikou corellated double sampling. O žádných měřitelných proudech zde není řeč, jedná se o změny napětí na kapcitě výstupního uzlu CCD.
Z toho je vidět, že jediná cesta jak zvyšovat citlivost, je změna kvantové účinnosti, a tam už je rezerva malá.
Jistě, existují CCD, které mají na vstupu před každým pixelem navázaný miniaturní násobič (mikrokanálovou destičku). Zde pak jeden foton na vstupu násobiče vyprodukuje do CCD mnoho elektronů, takže změna signálu vyvolaná jedním fotonem je vyšší, ale stejně je to celé marné, protože stále počítáme ty primární diskrétní fotony. Takže ve finále sice je zisk třeba 100 ADU/e- místo 1ADU/e- oproti senzoru bez násobiče, ale výsledkem je signál s ohromným šumem. Ty videa z takových kamer znám. Prostě kde ty fotony nejsou v dostaečné četnosti, tak nic nepomůže. A pokud jsou, tak takovým umělým zvýšením citlivosti se moc nedosáhne, současně se signálem roste i šum. Jenom výstupní sinál je silnější, kvantovacý po více ADU, a tak je možná snadnější ho zpracovat levnějšími obvody a nejsou takové nároky na nízkošumové přesné zesilovače a podobně. Ale fyzikální zákony bohužel obejít nejde.
Mi.P. napsal:
Tak tady bych si zkusil oponovat. Nejdříve to shrnu: Mám-li např. 80% účinnost, dostanu ze 100 fotonů 80 vyraženejch elektronů.
A otázka zní: dá mi toto už měřitelnej proud? nejspíš asi těžko. A co pak ten jeden elektron. Jeden vyraženej elektron zjistím snad jen fotonásobičem.
Z toho odkazu vyplývá, že ten novej čip vidí stejně při 100x slabším nasvícení, je tedy 100 citlivější. Vůbec se tam nemluví o účinnosti.
Takže spíš má obvody, které dokážou pracovat se 100x menším počtem elektronů díky nejspíše jemnější struktuře. Tak jsem to pochopil já.
Z toho je vidět, že jediná cesta jak zvyšovat citlivost, je změna kvantové účinnosti, a tam už je rezerva malá.
Jistě, existují CCD, které mají na vstupu před každým pixelem navázaný miniaturní násobič (mikrokanálovou destičku). Zde pak jeden foton na vstupu násobiče vyprodukuje do CCD mnoho elektronů, takže změna signálu vyvolaná jedním fotonem je vyšší, ale stejně je to celé marné, protože stále počítáme ty primární diskrétní fotony. Takže ve finále sice je zisk třeba 100 ADU/e- místo 1ADU/e- oproti senzoru bez násobiče, ale výsledkem je signál s ohromným šumem. Ty videa z takových kamer znám. Prostě kde ty fotony nejsou v dostaečné četnosti, tak nic nepomůže. A pokud jsou, tak takovým umělým zvýšením citlivosti se moc nedosáhne, současně se signálem roste i šum. Jenom výstupní sinál je silnější, kvantovacý po více ADU, a tak je možná snadnější ho zpracovat levnějšími obvody a nejsou takové nároky na nízkošumové přesné zesilovače a podobně. Ale fyzikální zákony bohužel obejít nejde.
Mi.P. napsal:
Tak tady bych si zkusil oponovat. Nejdříve to shrnu: Mám-li např. 80% účinnost, dostanu ze 100 fotonů 80 vyraženejch elektronů.
A otázka zní: dá mi toto už měřitelnej proud? nejspíš asi těžko. A co pak ten jeden elektron. Jeden vyraženej elektron zjistím snad jen fotonásobičem.
Z toho odkazu vyplývá, že ten novej čip vidí stejně při 100x slabším nasvícení, je tedy 100 citlivější. Vůbec se tam nemluví o účinnosti.
Takže spíš má obvody, které dokážou pracovat se 100x menším počtem elektronů díky nejspíše jemnější struktuře. Tak jsem to pochopil já.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Doporučuji odkaz
Nové poznatky o černých dírách - http://www.denik.cz/ze_sveta/cerne_diry20080425.html
život chápu jako muzikál, pak se dá vydržet...
Doporučuji odkaz
Duk napsal: Lidstvo na pokraji vyhynutí
http://www.novinky.cz/clanek/138589-lid ... ynuti.html
Doporučuji si pročíst tu diskusi pod článkem - dobrá zábava ;D
http://www.novinky.cz/clanek/138589-lid ... ynuti.html
Doporučuji si pročíst tu diskusi pod článkem - dobrá zábava ;D
refr. 70/325,SC 6,triedr Zeiss 7x50,SW Flexi-tube 300,Lumicon UHC,barlow Ultima,
okuláry: ATC 4,Speer waler 7,6mm,Nagler 11,Ultrascopic 15,TV Panoptic 24,TV plossl 25,ATC 32, Hyperion 31, Explore 4,7 a 6,7
ve výstavbě ultralight 178/890 ATC optika
okuláry: ATC 4,Speer waler 7,6mm,Nagler 11,Ultrascopic 15,TV Panoptic 24,TV plossl 25,ATC 32, Hyperion 31, Explore 4,7 a 6,7
ve výstavbě ultralight 178/890 ATC optika
Doporučuji odkaz
cacik napsal:
Doporučuji si pročíst tu diskusi pod článkem - dobrá zábava ;D
Vidíš, to mě ani nenapadlo tam nahlídnout.
Na tvé upozornění jsem tam juknul, njn asi mě to už nepřekvapuje
Doporučuji si pročíst tu diskusi pod článkem - dobrá zábava ;D
Vidíš, to mě ani nenapadlo tam nahlídnout.
Na tvé upozornění jsem tam juknul, njn asi mě to už nepřekvapuje
Doporučuji odkaz
ladis napsal: Cloudy Nights - NEAF 2008 - CN Live Webcast
http://www.cloudynights.com/item.php?item_id=1782
CAM1 ready (26.4. 14:57 SELC)
http://www.cloudynights.com/item.php?item_id=1782
CAM1 ready (26.4. 14:57 SELC)

Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
Doporučuji odkaz
Simulátor pointace a driftového ustavení montáže:
http://www.petesastrophotography.com/in ... ngsim.html
http://www.petesastrophotography.com/in ... ngsim.html
Web: http://www.space-walk.info
Technika: FSQ85ED, SW70/500,15×70, QHY9,QHY8L Color,QHY5,
QHY 2"m.FW, 2"L,R,G,B,C,Ha, HEQ5, budka, i7 16gb, SSD&NAS, Nexus S+G.Tab, Wacom 4 L
Cloud: DropBox
Technika: FSQ85ED, SW70/500,15×70, QHY9,QHY8L Color,QHY5,
QHY 2"m.FW, 2"L,R,G,B,C,Ha, HEQ5, budka, i7 16gb, SSD&NAS, Nexus S+G.Tab, Wacom 4 L
Cloud: DropBox
- MMys
- Příspěvky: 18401
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Doporučuji odkaz
Ale to už se tady jednou řešilo, a dokonce to funguje chybně, tedy pokud to už autor neopravil:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... ;start=5#5
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... ;start=5#5
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Doporučuji odkaz
20” SW DOBSON GoTo, APM APO 152, Officina APO 130, TS APO 80, EQ8R, AZ-EQ6, AM5, Dobson SW 12", SW MAK 180, RASA 8, iOptron Pro AZ, 10" DK R. F. Royce; TeleVue EP; ASI: 294MC,462MC,662MC,2600MM,2600MCduo; Zeiss Bino; Quark Ha; ADC Gutekunst;