Astronomické fórum

Psion píše:Tak samozřejmě, že to je o očích a mozku, já například pravým okem vidím ostře a levým rozmazaně .

Přesně tak Když si večer čtu knížku a kouknu na text jen pravým okem, je ostrý, ale jen levým je rozmáznutý. Oběma očima najednou ho vidím ostře. CML obraz opraví.

To by snad šlo, když tubusy budou od sebe dost daleko, ale pár cm nemůže mít vliv. Ten obraz bude stejný.

Bino má přece středy objektivu klidně 120 mm od sebe.

Můj binokulár 120mm vzdálenost středů objektivů 150mm, 200mm vzdálenost středů 260mm. Samozřejmě větší průměr větší vzdálenost.

To asi moc neznamená pár cm. Můj refrák má z jedné strany na druhou 172mm

Jako mám obraz v jednom tubusu, tak stejně zatížený obraz seeingem bude v binaru v každém tubusu. V těchto rozměrech nebude spíš žádný rozdíl. Výhoda binaru oproti velkému dalekohledu je v tom, že je méně zatížený seeingem, jako každý jiný menší dalekohled. Zároveň dá více světla při velkým zvětšení a je lepší kontrast. To pomůže vidět detaily. O zbytek se postará náš mozek. Je zajímavé, že né každému to binokulární pozorování sedí, i když má jinak oči v pořádku. Možná i v tom má prsty zase náš mozek.
Hlavní je, že pohled oběma očima je pěkný a pro pozorování je přínosem i co se týče únavy očí, nebo pocitu 3D pohledu.

V každém tubusu velkého binaru je obraz jinak deformovaný seeingem, tedy mozek dostává dva různé obrazy a skládá je jednoho nejlepšího, zatímco jeden tubus má jeden deformovaný obraz a tedy není co skládat.

To mi je jasný, jen jaksi nevíme, co to znamená pro rozteč středů objektivů třeba 150mm, nebo 260mm atd. Nebo co by to znamenalo pro hodně velkou rozteč např. 1m, nebo i víc? Třeba by to bylo ještě horší, jako v případě velkého dalekohledu. Navíc to bude pokaždý jiný. Vzduch se mele všelijak rychle. To, že něco mozek skládá asi není to správné pojmenování. Určitě ale víme, že nějak uklidňuje chvění obrazu. Dokáže to s jedním okem a se dvěma lépe. A je asi jedno, jestli se dívá do binokuláru, nebo do binohlavy.

Definici seeingu je dobré nastudovat a nevymýšlet teorie Karle

https://www.telescope-optics.net/seeing ... erture.htm

Ještě je docela pěkný článek, který říká toto:

Některá místa na světě s nejlepším seeingem mají průměr r₀ 10 až 15 cm, což znamená, že všechny dalekohledy s průměrem větším než asi 6 palců by fungovaly hůře než je jejich difrakční limit. Jak často se konají noci se skvělým seeingem? Graf shrnuje čtyři roky nočního měření r₀ v místě dalekohledu William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech. I toto skvělé pozorovací místo má mnoho nocí s relativně špatným seeingem: rozložení je pozitivně zkreslené a kumulativní pravděpodobnost ukazuje pouze 50% šanci na jakoukoli noc hodnot r₀ nad 14 cm a pouze 10% pravděpodobnost hodnot nad 25 cm nebo 10 palců. Na tomto vynikajícím místě tedy 10palcový dalekohled zažije alespoň nějaké omezení seeingem v 9 z 10 nocí.

https://www.handprint.com/ASTRO/seeing1.html

Jo, dalekohled s průměrem 16" nevyužiju do difrakčního limitu kvůli seeingu, ale i tak mi ukáže více, jak 6", který ten seeing využije na 100%.
To je vždy jen taková útěcha pro majitele menšího průměru.
Ano, ve velkém je obraz hrozný, ale detaily tam zase naskakují díky většímu rozlišení optiky. Esteticky možná nehezké, ale detaily i tak jdou s průměrem.

V této diskuzi jde spíše o to, zda je lepší například 2x150 mm bino nebo 200 mm refraktor s binohlavou a já říkám, že bino 2x150mm je lepší.

Dobře, nechme chvilku seeing seeingem, stejně si dělá co chce a má své vlastní vlákno.
Otázka, jestli bino 150, nebo refrák 200mm, to záleží na preferencích. Z pohledu výkonu je 200mm refrák lepší. Jde o rozlišení a to roste s průměrem objektivu. Např. Mars zvětšením 300x a pak 400x, je celkem znatelný rozdíl. Dobře to jde porovnat na dvojhvězdách. Dvojhvězda s rozdělením 0,6" bude pro 150mm objektiv jen hvězda. Pro 200mm už může být rozlišená na dvojhvězdu. Tohle využívám já při planetárním pozorování, nebo i na těch dvojhvězdách. Náš seeing bývá spíš ale horší a je to tak hodně o trpělivosti.
Opravdu kvalitní binar 150mm, který zvládá i planetární pozorování, bude hodně zábavná věc s pěkným výkonem. O tom nepochybuji. Vhodné zvětšení bude někde kolem alespoň 200x, aby nebylo až moc světla. Měl by se ale porovnávat se stejným typem dalekohledu a průměrem taky. V opačném případě bude pro někoho lepší 150mm bino a v jiném případě 200mm refrák s binohlavou, protože má větší rozlišení.

Vyjmenoval jsi věci, kde by mohl mít 200 mm navrch, pak je nutné vyjmenovat věci, ve které bude mít navrch binokulár a tím nemyslím jen přenositelnost.

Tohle je celkem výživné vlákno. Je tu 659 příspěvků, a ani z jednoho nejde odpovědět na to, co to je planetární speciál. Možná ani neexistuje, když ho nejde pojmenovat