Astronomické fórum

vla píše:Jen si nejsem zcela jistý s rozlišením, dva objektivy o průměru 100 mm + konstrukce, dávají "průměr" nějakých 220 mm. Mohlo by z toho vyjít lepší rozlišení binaru?

Nemám vůbec vyzkoumáno vlastní zkušenosti. Myslím, že to tak horký nebude. Aby se využil konstrukční rozměr ( 220mm) tak bys musel jít na zvětšení blízko 2D, jinak tam to rozlišení nebude. Jenže to je hodně a bude to tmavý a kontrast v háji. Moc taky nevěřím, že to kolimace dá. Věřím, že ale kolem 200x za dobré kolimace to bude pěkný. Dvě oči jsou výhoda a planety bez bina už ani neznám.

Vla: Dva objektivy 120m dávají zhruba světlo jako 170 mm refraktor s binohlavou. Co se týká rozlišení, tak jsem na to nečetl žádnou studii, nicméně si myslím, že rozlišení bude odpovídat +/- pouze 120 mm objektivu, nikoliv rozlišení dané vzdáleností obou objektivů.

vla píše: Jen si nejsem zcela jistý s rozlišením, dva objektivy o průměru 100 mm + konstrukce, dávají "průměr" nějakých 220 mm. Mohlo by z toho vyjít lepší rozlišení binaru?

Takhle pracují ale interferometry - že se jim zvětšuje základna. Ale světlo jde do jednoho okuláru, kde se sleduje interference a z toho vyhodnocuje úhlový rozměr objektů
Kdyby to fungovalo u binokolárů, tak to bychom měli u binokuláru 10 x 50 také rozlišení jak v 200mmm refraktoru

Praxus píše:Aha tak to jsem nevedel ze tu 120ku delaji i s tema nejlevnejsima sklama semi-apo.Vzdy jsem na nej narazil jen jako verze ED/SD . Ale za ty prachy me prijde teda lepsi ta verze 100 mm semi -apo .Stoji pulku co ta 120. Kazdopadne tyhle verze maji nejlevnejsi skla .Ten nazev semi -apo nema s apo nic spolecnyho .Jen marketing.

To FK-61 není úplně levné sklo, odpovídá to FPL-51, nicméně souhlasím, název semi APO je zavádějící při RC indexu 2,9. Na druhé straně každý centimetr průměru je znát a pro pozorování DSO při zvětšeních 25-60 je to úplně v pohodě.

No ale to fk-61 ma verze oznacena ED , verze SD ma flp-53 a ta verze oznacena jako semi-apo ma nejaky bezejmene low skla .Nikde jsem nenasel jake .
Kdyby to semi -apo melo ty fk-61/flp-51 tak za cenu okolo 35 000 je to nadhera ...jenze ona ma jine .Pokud nekdo zna presne jake budu rad.

Milan: Díky za vysvětlení.

Praxus píše:No ale to fk-61 ma verze oznacena ED , verze SD ma flp-53 a ta verze oznacena jako semi-apo ma nejaky bezejmene low skla .Nikde jsem nenasel jake .
Kdyby to semi -apo melo ty fk-61/flp-51 tak za cenu okolo 35 000 je to nadhera ...jenze ona ma jine .Pokud nekdo zna presne jake budu rad.

Pak v tom mají hokej, protože ED-APO označují u 100 mm verze FK-61, SD-APO u 100mm verze je FCD100 (cca FPL-53). Verze 120 mm nemá verzi ED, pouze má SemiAPO a SD-APO, tedy jsem předpokládal že SemiAPO má skla FK-61 a SD APO má skla FCD100. Verze 150 mm se dělají jen s FK-61 a FCD100. Pokud to tak není a SemiAPO je čistý Fraunhofer doublet achromát (např. BK7-F2), pak je to mizerie, protože RC index je 10, což je o něco lepší než Somet Binar a dobrý na to zvětšení 25-30x a ze strany APM to je podvod, protože nazývat semi APO dalekohled s RC indexem 10 se jinak nazvat nedá. Když to shrnu, verzi SemiAPO označuje APM jen 120 mm a ta stojí buď 2500 EUR (tedy ne 35 tis. ale dvojnásobek) a nebo SD-APO stojí 4300 EUR.

Tak jsem si psal s Markusem Ludesem a nepřímo potvrdil, že SemiAPO znamená achromát a tedy koukat do zvětšení 60x. Víceméně to bude koukat jako Bresser 152/760, tedy následný obrázek (ED80 versus R-152s) bude podobný rozdíl jako 120mm SD-APO a SemiAPO.

Za tech 35 k jsem myslel 100mm semi-apo.
https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... nglas.html
Jinak to je jak pises. A ten bresser 152s ma 4 cleny objektiv petzval takze pri f/5 je vada na urovni asi f/7 jinak by to bylo jeste horsi .
Uz davno jsem si pohraval z myslenkou z tech dvou bresseru postavit bino ☺ pri tech cenach

Nejsi prvni kdo o tom přemýšlel, bohužel je to velký stroj a ty výstupní zrcadlové členy jsou velmi drahé.

Psion píše:Vla: Dva objektivy 120m dávají zhruba světlo jako 170 mm refraktor s binohlavou. Co se týká rozlišení, tak jsem na to nečetl žádnou studii, nicméně si myslím, že rozlišení bude odpovídat +/- pouze 120 mm objektivu, nikoliv rozlišení dané vzdáleností obou objektivů.

Léta jsem pozoroval dalekohledem z objektivu z AD 800, tedy 56/800. Potom jsme ze dvou objektivů udělali binokulár. Nikdy jsem to exaktně nekvantifikoval, ale zkušenost byla opakovaná a zcela evidentní: zlepšilo se rozlišení úhlové i dostupná minimální magnituda, o dalších efektech jinde už mnohokrát popisovaných nemluvě. A to byl (je) dalekohled velmi amatérský, s řadou konstrukčních kompromisů a nedodělků. Netroufl bych si říci, jakému průměru ten dojem - a řada konkrétních úspěšných pozorování - odpovídal, ale jistě o kus většímu.

To větší rozlišení by chtělo dobře odpozorovat. Já si to vysvětluju tak, že bino má větší dosah v mag. a tím pádem i lepší kontrast. Když je pak třeba na Jupiteru nějaký rozmáznutý flíček, tak v binu díky tomu můžou dvě oči rozlišit, že jsou vlastně dva těsně vedle sebe.
Zkutečnou větší rozlišovací schopnost by chtělo zkoušet na dvojhvězdách. K AD 800 jsou okuláry na max. zvětšení 80x, takže nějak tam nacpat kratší okuláry, co dají asi 110- 120x aby se využil průměr objektivu by bylo dobré. A potom to porovnat jednak v mono pohledu a třeba i s dalekohledem 70-80mm.
Je nějaký konkrétní příklad v rozdílu mono vs bino?

Na planetách je rozhodně v bino vidět více detailů jak píše Artaban, ale zda se opravdu zvýší rozlišovací schopnost dvěma očima, měřeno v laboratorních podmínkách, to netuším. Troufnu si ale tvrdit, že na dvojhvězdách to rozlišení bude stejné v porovnání s monokulárem.

Taky se přikláním k tomu, že to bude stejné na dvojhvězdách. Jako příklad se asi dá použít to, že pokud by náš mozek pracoval tak, že by dokázal využít dvě oči na lepší rozlišení, tak by se to muselo ukázat i bez dalekohledu. Když si jedno oko zacloníme, tak pořád vidíme to samé, co dvěma očima. Nedochází k poklesu a pak naopak k nárustu rozlišení. V binaru to bude platit stejně. Jak už psal MiLan světlo z obou objektivů by muselo do jednoho oka. Takže potřebujem asi dva binary. Pro každé oko jeden .

Je tam ještě otázka vlivu seingu, jsou to dva tubusy vedle sebe, asi nebudou mít stejný seing, nebo se to může pozorovatelně měnit. Tam by snad mohl být nějaký přínos, otázkou je, jak moc viditelný. Předpokládám pozorování planet. Něco takového tuším naznačoval Pepa o pár příspěvků výše.