Astronomické fórum

Jo, rozhodně to nebyli žádná ořezávátka, taky bych chtěl takto vidět měsíce Jupitera.

Rozumim, ze je to super kvalitni optika a extremne zkuseni profesionalnmi pozorovatele. Nepochybuji, jen nechapu. Muze mi, prosim, nekdo vysvetlit pro mne rozpor s teorii, ze Europa ma dnes podle Cdc 0.724", Ganymed 1.218. Muze se to menit, ale ne radove. Podle Dawese, ktery je optimistictejsi nez Rayleigh je "Dawes Limit is 4.56 seconds of arc, divided by the telescope aperture in inches", coz mi pro 106 cm vychazi na 0.1", tedy pokud se vyjadrim fotograficky, 8 respektive 12 ocnich pixelu. Jak je mozne pozorovat takoveto detaily ?

Teď přesně nevím, jak velký má úhlový průměr Ganymed, ale myslím, že skoro 2" a ostatní měsíce trochu méně. Dobrý 100mm dalekohled tedy dokáže alespoň Ganymed rozlišit jako kotouček.
Když byl Jupiter před lety vysoko na obloze a byl hodně dobrý seeing, tak jsem zvětšením 341x přes R 172mm téměř určitě ( a to víckrát) viděl tmavé albedo na Ganymedu. 106 cm dalekohledem bude těch albed jistě vidět víc. Jsou to ale kresby a nemusí to přesně odpovídat realitě.
Podobně teď na Marsu 6,7" jsem bez problému viděl pod Velkou Syrtou světlé albedo Hellas jako pěkný oválek o velikosti možná ani né třetiny průměru kotoučku Marsu.

Je potřeba si říci, že nejen že optika (Cassegrain z r. 1963 USA výroba) byla kvalitní, ale byl totálně skvělý seeing a Cassegrain 107 cm je F17 !! tedy ohnisko přes 18 metrů a v ohnisku tohoto dalekohledu má obraz Slunce skoro 148 mm! Ganymed má cca 0.069 mm, tedy při daném zvětšení by měl mít výsledný obraz 69 mm, pokud nepočítám blbě.

Premeral som tie zakreslene albedove utvary a tie najmensie maju zhruba 1/10 priemeru Ganymeda takze by to zodpovedalo teoretickemu rozliseniu toho teleskopu.

Při vizuální observaci plošných útvarů planetárních, měsíčních nebo i slunečních se nám prolínají kvalita optiky, její aperura-rozlišovací schopnost, atmosférický seeing (tubusový beru jako že není ) a fyziologie vidění ! Tohle je asi nejméně probádaná oblast a ačkoliv lze na toto téma najít mraky informací, stále nevíme, jak to u nás a vůbec v celé živočišné říši funguje.
Nasaďte si na každé oko jeden převracející hranol a vydržte tu hrůzu z vidění světa "na hlavě" cca. 5 týdnů. Po této době se vrátí normální, vzpřímené vidění i přez hranoly na očích !
A po sejmutí hranolů ... uvidíte svět vzhůru nohama ! Naštěstí se to za pár týdnů opět srovná do normálu. Tenhle pokus někdo v minulosti skutečně realizoval a ukazuje, jak komplexní pochody se v našich a živočišných mozcích odehrávají. ( Vitus B. Dröscher: Magie smyslů v říši zvířat ).

Dekuji Vam za vysvetleni, vsechna jsou skvela, pro mne nejprinosnejsi asi to posledni.

Beda píše: Nasaďte si na každé oko jeden převracející hranol a vydržte tu hrůzu z vidění světa "na hlavě" cca. 5 týdnů. Po této době se vrátí normální, vzpřímené vidění i přez hranoly na očích !
A po sejmutí hranolů ... uvidíte svět vzhůru nohama ! Naštěstí se to za pár týdnů opět srovná do normálu. Tenhle pokus někdo v minulosti skutečně realizoval a ukazuje, jak komplexní pochody se v našich a živočišných mozcích odehrávají. ( Vitus B. Dröscher: Magie smyslů v říši zvířat ).

Děkuji, to je velmi zajímavé, zkusím si o tom něco zjistit! I kniha vypadá zajímavě, jdu jí splašit.

A když knihu neseženeš, tak vyzkoušej aspoň ty hranoly

Ja ji nasel zatim jen tady, vyzaduje to vytvoreni prihlaseni na zapujceni. Ale budu vecer hledat dulkadneji.

Artaban píše:A když knihu neseženeš, tak vyzkoušej aspoň ty hranoly

Pet tydnu, na to je i nas soucasny lockdown kratky

Beda píše: Nasaďte si na každé oko jeden převracející hranol a vydržte tu hrůzu

Mozek a jeho spojení oko - ucho ( "gyroskop") funguje znamenitě. Když čtete text na monitoru, je úplně jedno, jak natočíte hlavu, obraz a text vnímáte stále ve svislé poloze. A je možno se i předklonit a dívat se na svět s hlavou mezi koleny = stát na hlavě, a stále vnímáte svět normálně a zrovna tak můžete číst normálně orientovaný text. Zrovna tak při běhu vnímáte okolí nerozřeseně, na rozdíl od videa z GoPro kamery na přilbě, na jejíž záznam se nedá skoro dívat.

Je to opravdu překvapivě dokonalá souhra, jak zmiňuje Milan, a občas tu výhodu aplikuje každý, kdo sleduje TV v leže. Jsem trochu na rozpacích s uvedeným odkazem. "Magie smyslů v říši zvířat" od V.B. Dröschera je pomalu tak stará jako já , takže určitě už budou na trhu modernější publikace...Ale přezto obsahuje mnoho pozoruhodných zajímavostí a snad se vyplatí ji přečíst!
My, kteří pozorujeme vizuálně s pomocí binonástavce, víme ostatně moc dobře, jaký je to oproti mono pohledu rozdíl. Takže chvála té šedé hmotě, která sice nebolí, ale " furt se v ní něco děje " ( díky mistře M.D. !).
Když dcerka kdysi před léty onemocněla a byla nutná operace mozku, měl jsem možnost mluvit ,(nejen o té operaci), s p. Benešem. On je vášnivý sběratel brouků a nejen že je sbírá, ale studuje jejich nervový systém pro jeho jednoduchost . Nevím, co by řekl dnes, ale tenkrát poznamenal , že o tom, jak naše mozky vlastně fungují toho víme vlastně velmi málo a že všechno nebudem nikdy vědět a udělal posunek směrem nahoru !

Ten pokus provedl ing. Kolář a není na to třeba tolik času, říkal mi, že na to, aby si to mozek přepočetl, stačilo několik dnů.

Artaban píše:A když knihu neseženeš, tak vyzkoušej aspoň ty hranoly

Na hranoly kašlu, byl by to asi poslední krok, rodina by na mě hodila síť a skončil bych v Bohnicích. Už takhle je to na hraně.
Kniha se sežene snadno, tady je mnoho kusů:
https://www.trhknih.cz/kniha/1xp4t5alak ... hREALw_wcB

Achernarovi děkuji za upřesnění. Ono těch pokusů s hranoly bylo vícero, ale že to podle Ing. Koláře jde tak rychle jsem netušil. On byl také náruživý "binokulárník". Nevím, jest-li ještě funguje jeho dvojitý 6" refraktor pro soukromou hvězdárnu ve Vilémově, u kterého velmi originálně vyřešil paralaktickou montáž. Byla to malá hvězdárna s posuvnou střechou. Dodal jsem mu tenkrát pro ten projekt oba refraktory od Sky Watcher !