CG-5 Advanced - problém

[adam..]

Dík za odpověď. Kolimaci určitě dnes zkusím znovu. Je mi jasné, že to může být špatně, když jsem kolimoval poprvé v životě:) Myslím si, že kolimace byla třeba, protože dalekohled jsme několikrát převáželi na chalupu a zpět. Navíc, hned ten den, kdy jsme koupili dalekohled (byl koupen z druhé ruky), jsme měli autonehodu. Bylo mi tehdy 12 nebo 13, tak už si to moc nepamatuju, ale řidič, co do nás zezadu narazil se prý s bržděním moc nepáral Takže z toho důvodu si myslím, že po té době je kolimace potřeba, ale je fakt, že žádnou chybu v obraze tehdy neměl, tak to možná vydrželo i tohle.

Co se týče rozdílu jasnosti toho Saturnu, tak rozmazaný klon byl o něco slabší. Ale dost jasný na to, aby rušil. Hrubým odhadem byla jeho jasnost kolem 70% jasnosti Saturnu. Plus mínus.

Píšu hlavně zdůvodu, že vlastně ani nevím, jak vypadá obraz, když je dalekohled nezkolimovaný. Takže jestli tu kolimaci mám hodně řešit nebo tam má spíš velký vliv můj horší zrak.

[michal.b]

Pouhy naraz / prevazeni kolimaci pokazit nemusi. Pokud bylo vsechno dobre utazene a nikde nebyly vule, tak bys musel dalekohled opravdu fyzicky zdeformovat (proslapnout tubus, ohnout drzak sekundaru...) aby si nejak vyrazne rozhodil kolimaci. Pri jeho relativne mensi svetelnosti neni uplne presne serizeni zas tak kriticke, nejakou tu odchylku ani nepoznas.
Vyraznou vadu kolimace poznas pokud si dostatecne rozostris obraz hvezdy - pokud je stin sekundaru (cerny kruh) vicemene uprostred, pak je kolimace zhruba dobre. Pokud je ujety ke strane, tak je kolimace mimo. Samotny rozostreny obraz by mel byt kruhovy.

[adam..]

Aha, to jsem netušil, že kolimace je schopna "vydržet" tak dlouho. Co jsem zde na fóru pročítal věci kolem kolimace, když jsem hledal návod, jak na to, tak to na mě spíš působilo tak, že dalekohledy jsou na rozhození kolimace dost citlivé.

Dobře, zatím díky za informace, já si s tím dnes dost pohraju a uvidím, jaký bude výsledek.

[Sasa3]

Aha, to jsem netušil, že kolimace je schopna "vydržet" tak dlouho. Co jsem zde na fóru pročítal věci kolem kolimace, když jsem hledal návod, jak na to, tak to na mě spíš působilo tak, že dalekohledy jsou na rozhození kolimace dost citlivé.

Jak ktere, zalezi na mechanicke konstrukci.

[Dedkas]

Na základě toho, co vím o optice, se mi nezdá, že by špatná kolimace způsobila vytvoření druhého obrazu. Chyba v kolimaci znamená, že se okulárem díváme mimo osu obrazu vytvářeného zrcadlem v ohniskové rovině. To u dalekohledu s parabolickým zrcadlem vytvoří tzv. komu. Hvězdy se promění jakoby v kometky, jejichž ohony míří ve směru od optické osy zrcadla. Na rozdíl od skutečných komet mají ohony zvýrazněné kontury na okrajích. U kulového zrcadla se ten obraz bude asi jen nepatrně lišit.
Za šera mi jedno oko dává dvojitý obraz. Ale to vidím i bez dalekohledu. Takže pokud dvojitý obraz bez dalekohledu nevidíte, nemyslím si, že by chyba mohla být v oku.
Co ale může dělat podivné deformace obrazu, je pnutí v primárním zrcadle. Po kolimaci se musí zajišťovací šrouby dotáhnout jen velmi zlehka.

Edit: Vymazal jsem část o možném vlivu poškození pokovení sekundáru. Myslím, že to určitě nemůže způsobit popisovaný jev.

[MilAN]

Jak je vidět, je zbytečné tady stále psát, že je zbytečné kolimovat, čistit, rozebírtat montáž nebo něco mazat. výsledkem je vždy, že něco dokonale zmrvíme.
Takže k věci. Kolimací to nebude, na vině je z 90% přetažený některý z kolimačních šroubů nebo šroubů, držících zrcadlo. Takže vše povolit a lehcerukou dotáhnout.

[adam..]

Díky za Vaše rady, dalekohled jsem před chvílí vyzkoušel a už ukazuje, jak má Opravdu to bylo v přílišném utažení šroubů u primárního zrcadla.

[stana]

Jo, přesně! Deformace plochy vznikla přílišným utažením některého z aretačních šroubů.
A to máš dle mého názoru ještě štěstí, že jsi to "neopravoval" před deseti lety a teprve teď pozoroval /bráno teoreticky/. Pak bys tu plochu nejspíš zdeformoval už nafurt.

[Bill]

Mám ještě jeden problém - s napájecím konektorem. Originální šňůra má pojišťovací kroužek, který by měl konektor zajistit. Ale někde bratři v Číně udělali chybu a konektor je moc dlouhý a nedá se zajistit.

Konektor, který by tam pasoval a šel zajistit asi nikdo neviděl? Já jsem s tím nikdy neměl problém, ale asi ten konektor mírně zoxidoval a je to teď háklivé na pohyb kabelu.

Bill

[Bill]

me se to u CG5 nikdy nepodarilo nastavit.  

Hmm. Ono to ani jít nemůže - když je dalekohled otočený na jih před meridiánem, tak hned za meridiánem narazí kryt DEC motorů do krytů od RA motorů. Holt tvůrce původní CG5 s těmi motory nepočítal. Starší firmware prý opravdu narazí, novější se zastaví bez ohledu na limity. Nové nastavení limitů je prý slušně popsáno u CGEM, ale ani jsem to nestudoval - prostě mechanicky není šance

CGEM s novějším FW meridián přejet umí - ale ručka si testuje s jakou montáčí má tu čest a dává si majzla, aby nenarazila!

Tohle by mohla být zajímavá informace pro nové zájemce.

Bill

[Bill]

A ještě jeden (možná) odstraněný problém - měl jsem (teda netestoval jsem, takže možná pořád mám) problémy s pointováním v DEC ose.

Zajímavé bylo, že problémy před meridiánem byly mnohem menší, než za ním. Přičítal jsem to tomu, že jsem montáž blbě postavil a je to vyvážením ap. Ale všimnul jsem si, že po přeložení montáže se dotýká kryt DEC motorů o ustanovku. Vyřešil jsem to tím, že jsem kryt nahřál horkovzdušnou pistolí a trošku promáčknul - pokud to chcete mít pěkné, tak je třeba kryt demontovat a ohýbat to o něco rovného - jinak tam budete mít důlky od palců jako já

Bill

[Bill]

Hmm. Tak nepomohlo

[Doktor]

Byl jsem včera konečně vyzkoušet svůj vánoční dárek (Sky-Watcher 150/750) a narazil jsem na problém, o kterém jsem sice věděl předem, ale netušil, jak vážný bude: v dalekohledu jsem viděl jakýsi malinkatý výřez, u kterého nešlo absolutně poznat, kam se vlastně dívám. Teoreticky by mi měl pomoci optický hledáček (seřízen byl správně, za pomoci Měsíce, který jediný jsem byl díky jeho velikosti schopen dalekohledem zaměřit), ale ani s jeho malým zvětšením jsem nebyl schopen říci, co je to za hvězdu, kterou právě vidím v nitkovém kříži.

Nakonec jsem použil řešení ve stylu Pat a Mat, ovšem funkční: přesunul jsem se poblíž skupinky stromů a postavil se tak, aby vybraný objekt byl téměř v zákrytu se špičkou nápadné větve. Pak jsem poponesl teleskop na dané místo, větev zaměřil od oka a objekt nalezl naletím těsně vedle.

Sice jsem si díky tomu ověřil, že v Herkulovi je opravdu kulová hvězdokupa, ale do budoucna to bude chtít vymyslet něco jiného. Laicky mě napadá zkusit:
1) nainstalovat red dot hledáček
2) koupit okulár s menším zvětšením (nyní 30x, pak 20x)

Je ještě něco, co bych měl zkusit? Rada "to chce víc praxe" je fajn a jistě bude pravdivá. Potíž je v tom, že nevím, co přesně dělat jinak či lépe, aby se to postupně zlepšovalo.  :-?

P.S. Radu "pojeď s námi, my tě to naučíme" naopak uvítám.  ;)

[elon254]

nainstalovat red dot hledáček

ANO.
Pak najít ochotného astroamatéra v okolí, ten vysvětlí zbytek.

[Regulus]

ANO.
Pak najít ochotného astroamatéra v okolí, ten vysvětlí zbytek. No, já bych spíš zkusil využít to co je k dispozici, tj. nejmenší zvětšení a optický hledáček, než hned kupovat RD hledáček  :) Co to zkusti takto, to vyhledávání objektu:
- samozřejmě nejdříve jen očima vybrat jasnou hvězdu/planetu od které se dá "odrazit" nebo kterou chci pozorovat (tj. vybrat přibližný směr a natočit tam dalekohled)
- levým okem se dívám na hvězdu, pravým okem do hledáčku, který nastavím tak, že vidím tu samou hvězdu na kříži i v něm (je to trochu divné, ale s trochou tréninku to jde - dívat se současně na tutéž hvězdu jedním okem volným, druhým vyzbrojeným hledáčkem).
- pokud je hledáček seřízen, hvězda bude v zorném poli okuláru dalekohledu, a měla by tam být např. i při zvětšeních 100+, ne jen při těch malých