Vyhřívání

[mike]

Teplota vzduchu se určitě pod rosný bod nemůže dostat.

Není princip mlžné komory založený právě na tom, že to jde, pokud je vzduch dostatečně čistý?

[MilAN]

To už ale trochu nesouvisí s tématem.
K dosažení přesycených par v mlžných komorách dochází v uzavřeném prostou a to dodatečným přístrojovým ochlazením] ( expanzí nebo chladícím zařízením) a to bez přítomnosti kondenzačních jader

[mirkovacik]

Chlapi, akym mechanizmom vlastne dojde k ochladeniu dalekohladu pod rosny bod, ked teplota okoliteho vzduchu nemoze klesnut pod rosny bod?

[KpS]

Tepelným zářením především ve směru k chladnější obloze.

[mike]

Ona je to docela zajímavá otázka. Dalekohled samozřejmě vyzařuje všemi směry, ale rozdíl je v tom, že od země a okolních předmětů zároveň tepelné záření přijímá - od jasné oblohy ale zpátky nic nepřichází, takže je bilance záporná. Tím se taky vysvětluje, proč se kovový nebo skleněný předmět shora neorosí (nebo aspoň ne tolik), když je pod stříškou, ale volně pod oblohou ano. Spousta lidí si myslí, že je to tím, že rosa "padá" shora, ale skutečný důvod je právě ta nevyrovnaná bilance tepelného vyzařování.

[MMys]

Přesně tak, jde o rozdíl tepelných toků od země a od oblohy. Když si vezmeš infrateploměr, a namíříš ho na jasnou oblohu, změříš klidně -20 až -30°C. Pokud by těleso nebylo ohřívané vedením a konvekcí z okolního vzduchu, vychladlo by na tuto teplotu. Chladlo by radiací, vyzařováním svého vlastního tepla, až by se dostaly tepelné toky do rovnováhy. Pokud je ve vzduchu a z druhé strany má teplejší zemi, tak je situace lepší, a teplota se ustálí někde mezi.

[mike]

A tam, kde nemají atmosféru, která by rozdíly vyrovnávala, je rozdíl mezi denní a noční teplotou opravdu brutální, třeba na Měsíci nebo na Merkuru.

[dvader]

Ono stačí, když jsi na Zemi na nějaké velké poušti. Suchý vzduch je dobrý tepelný izolant, takže při velmi nízké vlhkosti jsou ty rozdíly také velké.

[Chemik1]

No ano. Proto mě čílí, když slyším slova jako "skleníkové plyny" nebo "skleníkový efekt". To je úplná blbost. Ve skleníku přece bráníme přenosu tepla zamezením proudění. U "skleníkového efektu" jde o radiaci . A navíc se většina tepla od zemského povrchu dostává na hranici atmosféry jinak než radiací nýbrž prouděním. Teprve z hranice atmosféry pak funguje pouze radiace. Kvalifikované odhady (jak to jinak nemůže být v případě otevřeného systému v nerovnováze) hovoří 60/40 ve prospěch proudění. Princip vzniku počasí je skutečnost, že vlhký vzduch je (za jinak stejných podmínek) lehčí než suchý vzduch + samozřejmě opravdu obrovský rozdíl v tepelné kapacitě vzduchu a vody a dalších fyzikálně chemických vlastností vody (b.v.) samotné. To ovšem propagátoři neověřitelné hypotézy o člověkem (CO2) způsobeném oteplování tiše zatajují. Nikdy nic takového, že CO2 otepluje vzduch/ klima nebylo naměřeno, přes nesčetné pokusy. Jsou to pouze počítačové modely se zhruba 300 (!) parametry (jejichž valná část se odhaduje). Tito věrozvěstové zkázy využívají nesporného faktu, že se současně otepluje a stoupá koncentrace CO2. Ale víme, že korelace neznamená nutně kauzalitu. Kauzalita je pravděpodobně úplně opačná. Ve vodě na zemi je totiž rozpuštěno ca 2x více CO2, než je v celé atmosféře. A víme, že Henryho konstanta je teplotně závislá pro všechny plyny, takže příčina je nejspíš oteplení a následný únik CO2 z oceánů - s dlouhou setrvačností desítek, ba stovek let.
Ale strašák je to dobrý a tahák na peníze ještě lepší.