CCD MII

Sasa3 · #61

To, co tady citoval Ondra.P, jsou jenom orientační čísla, aby člověk získal trochu citu, co je a co není důležité. Plyne z nich, že při focení MALÝM rerfaktorem v binování 1x1 by mělo být chlazení do -30C dostatečné i při takovém extrémním focení jako jsou 30ti minutové snímky přes úzkopásmové filtry.

Situace ale může být jiná při focení větším dalekohledem v binování 2x2. Tam je obecně potřeba chladit víc, protože temný proud jednoho pixelu, je teď 4x větší. Tedy limit se posune dolů o 12C někam k -40C. To ovšem za předpokladu, že pozadí oblohy bude zanedbatelné, čili prakticky to bude asi jen u velmi úzkopásmových filtrů (kolem 3nm) na temné obloze nějakým méně světelným dalekohledem. Velice extrémní případ.

Pozor, to je ale pro kameru QHY9 s šumem 10e-, kterou jsem měl v ruce. Pokud má MII menší vyčítací šum (specifikace 8e-), tak se limity na teplotu posunou dolů o pár stupňů celsia, konkrétně o 4C. Pořád mi ale vychází, že chlazení někam k -30C by mělo být dostatečné.

Při chlazení na menší teploty je zde další problém. Nedávno mě na něj upozornil Konihlav. Tzv. Residual Bulk Image (RBI), kdy část náboje zůstane v pixelech i po vyčtení a tak se předešlý snímek objeví i v tom následujícím (samozřejmě ne v plné intenzitě). Čím nižší teplota čipu, tím déle tam zůstane. U KAF-8300 uváděly hodnoty i několik hodin při teplotě -40C. Kamery FLI to prý řeší tím, že mezi jednotlivými snímky vymažou ten předchozí za pomocí infračerveného světla. Tohle asi nebude problém při dělání pěkných obrázků. I když zrovna u té Ha si dovedu představit i to.

#62

vyborne, toto som potreboval. Potrebujem ten problem identifikovat a odstranit. Ostatni sa nepridaju? Sprav potom prosim snimku obrazovky s tou zalozkou chladenia kamery, aby bolo vidiet priebeh. Este raz diky.
To to budu muset zopáknout v SIMSu, já to zkoušel v MaxIm DL. Tak zas večír, až bude větší kosa, teď je na zaskleným balkoně celkem teplo, jak tam chodíme...

Připadá mi to spíš, jak kdyby od určité teploty blbě snímalo to čidlo. Tedy skutečná teplota senzoru bude asi nižší, protože chlazení jede na 100%, jen do PC udávaná hodnota je chybná.

#63

To co se týká RBI, nás nemusí asi moc trápit,

1) Ona to není vlastnost konkrétní kamery, ale vlastnost CCD senzorů obecně (někeré tím trpí více, jiné méně). Výrobce za to pochopitelně nemůže, prostě je to fyzikální jev.

2) Pro naše účely, kdy snímáme obvykle jeden objekt a většinou i pointovaně, to ani neuvidíme. Osobně jsem zkoušel prohlédnout sadu DF snímanou hned po focení objektu, a žádný reziduální obraz jsem tam nenašel. Chápu, že to ale bude mít vliv třeba na přesnou fotometrii, kde se detekují setiny magnitudy a níže.

Proměnáři tenhle jev dobře znají

Sasa3 · #64

to MMys: pro normální LRGB a většinu úzkopásmového focení určitě ne. Pro fotometrii je to problém, ale stejně tak si dovedu představit i situaci, kdy je to problém v úzkopásmové fotografii a to přesně ve stejné situaci, kdy by akorát člověk využil to lepší chlazení - tj. Ha, málo světelný dalekohled a/nebo velmi tmavá obloha (tj. pozadí oblohy zanedbatelné oproti šumu kamery). Bude to dělat kolem jasných hvězd "mlhoviny", jak se bude hvězda mezi jednotlivými expozicemi hýbat. Viz. http://www.narrowbandimaging.com/images ... _paper.pdf, strana 4 (tohle je pro čip KAF-0900, ale dají se najít podobné obrázky i pro KAF-8300)

Jinak jasně, je to vlastnost čipu, ne kamery. Resp. některé modely kamer se zvýšeným chladícím výkonem (jako třeba FLI) mají speciální obvody na odstranění tohoto problému.

Moje zkušenost s RBI je nulová (Sony chipy se nemusí tollik chladit), jenom mi to tak připadá, že když už někdo bude fotit tak, že mu viditelně pomůže chlazení na -40C vůči třeba -30C, tak to bude už v takové oblasti malých světelný toků, že by RBI mohlo hrát roli i u "obyčejných" snímků.

#65

Prostudoval jsem to PDF-ko (dík za odkaz), každopádně je to zajímavý jev. Někdy si to zkusím s G2-8300.

Pokud jsem to pochopil, tak to osvícení IR světlem (které lépe proniká do hloubky substrátu) nelikviduje RBI obraz tím, že by ten jev eliminovalo, nýbrž přednaplní tu ovlivněnou vrstvu, kde se elektrony zachycují, rovnoměrně, takže pak už se v té vrstvě nezachytí snímaný obraz (už není místo pro další e-).

Edit:
tak to zkouším, při -25 stupních s KAF-8300, a není to nijak dramatické. Při běžné expozici (snímek není v saturaci, ale nejjasnější partie scény se blíží FWC) a následném 5min DF je RBI v něm takřka neviditelné, dá se pouze tušit.

Při silné přeexpozici scény (obraz od 1/2 dynamického rozsahu v nejtmavších partiích, většina plochy přeexponovaná) je RBI v 5min. DF krásně vidět (rozdíl mezi tmavou oblastí, a oblastí, kde byla předtím saturace je okolo 30-40 ADU.

Zkouším ještě 15min. DF, aby měly elektrony delší čas k přesunu do vrstvy, ze které jdou vyčíst. Ale rozdíl je minimální, a další DF už je takřka čistý. -25 stupňů je pro tento senzor asi málo, elektrony uniknou celkem rychle. Po další půlhodině už tam není prakticky nic vidět. A to všechny pokusy dělám v binningu 4x4.

Každopádně si myslím, že u KAF-8300 bude tento jev zanedbatelný, i při úzkopásmovém snímání a omezí se v podstatě pouze na pár přeexponovaných hvězd, a to ještě za předpokladu, že hvězda bude po senzoru "cestovat".

u KAF9000 jak je prezentováno v té práci, je efekt daleko výraznější.

Ondra.P · #66

Ahoj, taky pridam svoji zkusenost s RBI.

IC405_0001_900s_Ha_7nm_-30°C IC405_0004_900s_Ha_7nm_-30°C Dark_0007_900s_-30°C Dark_0018_900s_-30°C

Nez jsem vsechno sestavil, ustavil, nasteloval kompozici a zaostril, tak se samozrejme zatahlo, takze ze ctyr lightu, jsou na trech jenom mraky

- Ten light #0004 je foceny skrz huste mraky a hodne stretchnuty.
- Darky jsou focene cca 20-30min po poslednim ligtu.
- Z 20. Darku je RBI zretelne videt zhruba na prvnich 15.
- 16. a 17. dark uz je skoro cisty a na 18. - 20. neni po RBI ani stopy.

Kazdopadne o den driv jsem fotil Rosettu(opet 900s, Ha 7nm, -30°C), mezi 1. a 2. expozici jsem zmenil kompozici o 90° a po RBI ani stopy.
Bohuzel jsem si ty prvni dva snimky pozdeji omylem prepsal, takze nemam dukaz.
Kazdopadne mam ale 3. snimek a nic tam proste nevidim a pokud tam neco je, je to naprosto zanedbatelne

Jinak po te Rosette jsem jeste nafotil 6 snimku IC405 pres ridkou oblacnost a potom sadu 20. darku a kromne prvnich dvou, jsou vsechny krasne ciste.
Ty prvni dva dark jsou pouze nepatrne svetlejsi, ale je to sotva znatelne i pri extremnim stretchnuti.
Bohuzel se rano zaplo topeni a chlazeni nestihalo, takze je to nafocene pri -30°C az -27,5°C, proto jsem ty darky nasledujici den fotil znovu.

EDIT:jeste jsem pridal light #0001.

#67

No, v takovémto režimu při focení reálného objektu se RBI opravdu neprojeví. Ten obraz který předchází temnému snímku musí být pořádně saturovaný (nejlépe mnohonásobně přeexponovaný). Podle mě to musíš udělat pouze v umělých podmínkách, doma, nebo třeba snímáním Měsíce, aby se to projevilo. Reálným objektem to za běžné časy neproexponuješ tak, aby elektrony uvázly v dostatečném množství v té pasti, a pak pomalu difundovaly zpět.

Ondra.P · #68

Jasny, mne jenom trochu vylekala ta ukazka v tom PDF dokumentu z odkazu od Sasy3, ale opravdu to neni problem, aspon teda s moji sestavou

Ted jsem zrovna nafotil flaty pro Ha a OIII (40x11.5s a 21s) a protoze k tem flatum chci nafotit jeste darky,
osvitil jsem chip infra diodou z ovladace od TV a ten osviceny light je krasne cisty, histogram je uplne prazdny.
Nevim teda jestli to ma nejaky vyznam, kdyz se ten chip neosvicuje IR pred kazdou expozici, ale jsou to jen darky pro flaty, tak snad o nic nejde

#69

Ne, tady to opravdu nemůže mít žádný vliv. FF je proexponovaný tak do půlky histogramu, a DF pro FF je ve zlomcích, max. jednotkách sec. Za tu dobu žádný zachycený elektrony (a že jich tam bude minimum) zpátky do pixelů neprolezou.

#70

Pokud jste ještě nezaregistrovali, byl uvolněn opravený plugin pro MaxImDL (testoval jsem o víkendu před uvolněním, a vše vypadá vpořádku). Obraz je už orientován správně a vyčítání výřezu je už také OK. Více zde:

http://ccd.mii.cz/art?id=381&cat=1&lang=405

Jinak se v produkovaných datech evidentně nic nemění, stávající kalibrační snímky mi stačilo zrcadlit, a pasovaly.

Ovladače pak zde: http://www.gxccd.com/download?id=371&lang=405

P.S. na XP-čkách nezapomeňte nainstalovat MSVCR90.DLL, pokud ji už nemáte (viz. poznámka v bílém poli).

P.S. 2 - nezapomeňte si vymazat z adresáže s MaxIm ty staré pluginy (nové totiž mají jiný název a tak ty staré nepřepíšou). Pokud si tam necháte i ty staré, dává MaxIm na výběr oba a oba fungují, ale pozor, je potřeba vybrat filtrové kolo i kameru od stejné verze driveru. Když jsem to testoval, tak jsem opomněl nastavit filtr kolo po novu, a chvíli marně hledal chybu, když se nehýbalo.

FunTomas · #71

Neboj zaregistrovali ešte pred silvestrom. Tu ale ešte nebola jediná jasná noc.

#72

Tento ovladač tam ale před silvestrem ještě nebyl, objevil se někde o víkendu. Ony byly opravy dvě, jedna opravovala ten problém s názvem kamery a kolam, když se Maxim provozuje přes scripty, a řešila převrácení obrazu. A pak následovala ještě drobná oprava, která řešila problém s převráceným výřezem při ostření. A tuhle poslední verzi 1.2 jsem dostal k testování někde minulý týden, a o víkendu to pak bylo vydáno.

P.S. S počasím je to hrůza, tady taky nic :'(

FunTomas · #73

Pre silvestrom síce nebol, ale dostal som ho emailom...

#74

jj, v tom případě je to OK. To bude on.

#75

Zrovna teď koukám, že kamery řady G4 jsou oficiálně na světě: http://ccd.mii.cz/art?id=383&cat=1&lang=405