Astronomické fórum

Skoda, vypada to ze letos to pocasi zdaleka nevychazi jako vloni...
Byt Vami rezignuji na Mazin a zkusim ostrovy (Lastovo, Vis, Korculu nebo Mljet).

U tech zaberu je videt velke svetene znecisteni, ktere na Mazinu (ani letos na Korcule) nebylo (pamatuji si cerne a nikoliv zlute mraky...) ten Knin asi nebude nic moc... a zrejme jiz sviti strediska na pobrezi (Split, Sibenik...).

Drzim palce

5. 8. slaví Chorvatsko každoročně Den vítězství a díkuvzdání vlasti. Nacionalističtí Chorvaté tento svátek opravdu uznávají...ne jako my...

Měření SQM-L: Ladisovo 21,12-17, MaGmetr 21,27-34 v okolí zenitu a hlavy Draka kolem 22:30.
Martine, ty mas obe SQMka u sebe? Pokud ano, tak udelej jejich srovnani (zkus s nimi promerit nekolik stejnych mist na obloze).
Ale prekvapujou me ty nasvicene mraky, na lonskych fotkach si pamatuji tmave cirry Jak dlouho tam jeste budete?

edit: Jo uz vidim proc jsou tam zlute mraky - je to focene o poradny kus jizneji nez loni.

Ano, mraky jižněji jsou světlý. Ale u Lapače je to úplně jiný. SQM měřením mraků v reportu to dokazuji. Ladisovo SQM mi při prvním pokusu (opakovaném v různých směrech) ukazovalo o 0,15 méně než moje. Mám tedy opravdu optimistické ale ukazují vůči sobě pořád stejně, ještě to ověřím.

Dnes navečer se sever vyčasil, na jihu nízké mraky, modlíme se konečně v nějaké astro pokusy a zítra v pořádnou noc.

Ano je to smůla na počasí, ale pořád jsme na tom lépe než doma, kde sme málem vyplavený.

Zde je včerejší report:

Pá 6.8.2010

Počasí naplňuje naši představu. Škoda, že není možné fotit, protože jinak je tu skvěle a nic nám nechybí. Bohužel včera začlo dokonce pravidelně pršet, takže to vypadá dost tragicky a do všeho nám došel kredit na internet už po 30 MB. Paní domácí je příjemná, dokonce nám nabídla své oblíbené domácí koblihy. Karlovi je z nich až blbě, jak se přejedl. Nicméně pustila nás ke svému počítači, takže jsme si rychle natahali modely a satelitní snímky. Jenže model vůbec nevychází, asi kvůli výškové tlakové níži, která se snad rozpadne než odjedem. Satelitní snímek ukazoval velkou díru nad Jadranem sunoucí se k pobřeží a směrem na nás, tak jsme jeli prozkoumat ještě místo jižně od Gračace. Odpoledne bylo polojasno, večer v sedm bouřka, potom zataženo středně vysokou oblačností a tak to vydrželo dlouho do noci, kdy začalo zase pršet. Výjezd se vydařil, našli jsme další zajímavé místo, které má nejlepší výhled na jižní obzor, co jsem kde v Chorvatsku viděl. Ale podobně jako jižně od Kninu už to není tak tmavá lokalita. Hůře dopadl Mazin, kde přístupová cesta byla při našem příjezdu ve středu pro Karla problematicky sjízdná, kvůli nižšímu podvozku, ale stejná jako loni, s opatrností třeba s Felicií v pohodě. Dneska nás čekal šok - cesta byla zcela nesjízdná pro všechna auta. Projel tam po dešti traktor, nebo náklaďák a je tam rýha hluboká asi 40 cm. Pokud jde o Mazin, o něco níže vede kolem pahorku ještě jedna kvalitní cesta, kterou bych doporučil prozkoumat. Končí v 977 metrech s výhledem stejným jako má loňské místo, které je jen o 60 m výše na druhé straně pahorku. I zde bude skvělý jih a nízký obzor od jihovýchodu po jihozápad. Pokud se tam dostanu, poreferuji. Naše zkušenost je nicméně taková, že rozdíl v tmavosti oblohy je výrazný mezi oblastí Donji Lapace a místy jižně od Gračacu a Kninu. Při cestě zpět jsem měřil jas oblačné pokrývky. Jižně od Gračacu to bylo na SQM-L 21,20, jižně od Lapace v Brontji to bylo 22,30 a v Lapaci u baráku mezi lampami 21,20. V Lapaci nad obcí mimo lampy na cestě u vodárny měly mraky 21,40 a díra s hvězdami měla kolem 21,50. Při jasné obloze lze tedy očekávat dobré podmínky. Nezbývá než počkat, zda pofotíme alespoň jednu noc, než pojedeme domů. Rádi bychom už v sobotu, ale situace je taková, že občas prší a nehodlá se to lepšit.
---

Závěr je poněkud mně pozitivní, ale pokud bychom zažili jednu super noc, jako loni, myslím, že bude panovat spokojenost. Dvě noci berem jako super, ale kdyby vyšlo něco i dnes, bylo by to už fantasické.

Karell říkal, že přejezd na jih je letos další komplikace a má pravdu, museli bychom hned po příjezdu balit a nacpat opravdu úplně plný auto. Takže sme rádi a užíváme si to i tak. Díky všem za přání a Vabrovi za tip na bankomat, díky čemuž jsme zase na netu.

Vyznačeno místo s nej vhledem jižně od Gračace / Výhledy ze silnice / Mazin, hluboká kolej

Další report, tentokrát z nejlepší noci.

So 7.8.2010

Vývoj počasí nabral v sobotu opravdu raketový a nečekaný spád. Ráno pršelo a po celý den visely těžké nízké mraky. Sem tam se během dne objevila modrá díra a vysvitlo i Slunce. Byl to vlastně příjemný víkendový den. Opět jsme si udělali výlet do centra obce a najedli se. Paradoxně stále na jednom místě v malém bufetu-restauraci nedaleko supermarketu. Zatímco první dva dny jsme si dali "čevap" (jistě poznáváte čevapčiči) s lukem (cibulí) a kruhem (chlebem-vekou) a druhý den s lijepajou (plackou podobnou bramboráku či lívanci), tak tentokrát to byly dva plátky kuřecího prsního plněného sýrem a šunkou s hranolkami. Musím podotknout, že tu jednak vaří velmi dobře, všem to ohromně chutná a jednak jsou to porce jak pro koně. Např. Čevapčiči obnášelo vždy cca 15 válečků masa a kuřecí bylo dva velké kusy ve zmíněné úpravě. Prostě tohle by vám doma v běžné restauraci nedali. A tak to vlastně odpovídá i cenově, kdy zde za jedno jídlo se salátem a pivem dáte cca 50-70 kun, což bude nějakých 170 – 250 Kč. Podařilo se nám dokonce najít zde bankomat, takže jsme mohli obnovit přístup na internet a vy nás teď virtuálně vidíte.
Ale zpět k dalšímu vývoji. Stalo se něco neuvěřitelného. Ještě v pět odpoledne bylo skorozataženo, ale pak se začlo rychle vyjasňovat. Nízká oblačnost se rozplynula především nad Lapačem a postupně se soumrakem i nad kopci na jihu a zbyly jen cirry, které ale v podstatě od setmění nevadily. Nebudu vás napínat, zažili jsme jasnou až skorojasnou noc, která měla jedinou hrozbu a tou byla neuvěřitelná vlhkost. Mám pocit že voda teče Karlovi z primáru ještě teď odpoledne další den, kdy to píšu. Hned po setmění bylio na tubusu 25 cm dobsonu tolik vody, že se dala shrnout rukou a umýt si ruce. Optika se samozřejmě rosila taky, ale dalo se to řešit. Problém byl jen s fotoobjektivy a v pozdní části noci i s okuláry.
MartinB fotil na EQ5 od Ladise a učil se, jaké to má úskalí (příliš těžké závaží), rosení optiky. Přesto mi ukázal dneska krásné záběry Mléčné dráhy a k ránu jsme společně nafotili pěkné celooblohovky.
Také já jsem fotil širokoúhle na své montáži GSO. Nejprve jsem padesátkou zkusil panoramaticky čtyři záběry od štíra po střelce a později na 17 mm Mléčnou dráhu od Střelce do Labutě. V druhé části noci jsem se vrátil k padesátce do Kefea a zkusil plánované pole. Zatímco nad jihem jsem s CLS filtrem exponoval 6 minut při 1600 ISO a cloně 4, tak v Kefeovi šlo použít dokonce 20 minutové expozice. Padesátku mám obalenou asi 1 cm silným molitanem a ani zde v této extrémní noci se nerosila, což je test jako hrom.
Karel fotil s newtonem 305/1500 na N-EQ6, tedy extrémní sestavou a vybral si slabou reflexní mlhovinu v Kefeovi NGC 7129. Jak sám přiznal, nebyla to šťastná noc, neboť mu zlobila pointace, zatímco doma to bylo v pohodě a navíc mu později klekly baterie. I tak to byla zajímavá zkušenost a nejvíc vypovídající je histogram složené expozice po dobu tři hodiny, který vypadal jako tenká čárka. Prostě tam skoro nic nebylo. Hrůza.
Tmavost oblohy na Lapači je celkem dobrá, takže mně nekamenujte za to "celkem", pokud se vám bude zdát to slovo nepřiměřené. Ono totiž když tu v noci jste a rozkoukáte se, máte dojem že nebe je nějaké světlé, ale realita je pochopitelně jiná. V okamžiku, kdy odešla oblačnost, zkoušel jsem opakovaně měřit různé směry. MaGmetr (SQM-L) ukazoval nejprve hodnoty kolem 21,50 po setmění a postupně to rostlo na 21,56 před půlnocí a kulminovalo někdy kolem půl jedné s hodnotami 21,62 a tyto hodnoty se držely asi hodinu, kdy kolem dvou už byl znát vzestup k 21,55. Špičkové hodnoty bylo možné naměřit v okolí hlavy Draka a také 15° nad Polárkou. V obou místech bylo stabilně 21,62 s jednou hodnotou 21,63 a extrémní 21,71. Velmi zajímavé jsou hodnoty měření Mléčné dráhy. Oblast kolem Denebu a Sadru s výrazným oblakem Mléčné dráhy měla pravidelně o 0,2 méně, tedy 21,42 – 21,43. Nebylo tedy možné zjistit teoretickou hodnotu v zenitu, neboť tam byla zmíněná Mléčná dráha a naopak nejtmavší oblasti byly oněch 60° nad severem až severozápadem. Okolo jedné hodiny jsem provedl měření, kde v Draku bylo 21,62, v Labuti 21,42, v předních nohách Pegasa 21,51 a v hlavě Pegasa 21,56. Jak vidíte, v létě nelze použít rozumnou metodiku, neboť zvečera se teprve stmívá a v době, kdy se setmí docela, máte v zenitu Labuť. Spíše mně překvapila jasnost Mléčné dráhy, která se opravdu pohybuje od 0,15 do 0,20 oproti místům bez ní, a to jak v zenitu tak např. ve Štítu. Ještě jsem znovu porovnával SQM-L MaGa a Ladise a opět se jejich hodnoty stabilně lišily v průměru o 0,15. Jistě můžete podotknout, že hodnoty uvedené v databázi SQM jsou nesouměřitelné a to navíc i tehdy, když někdo používá jiný SQM (širokoúhlý, optimistický apod.). Ale je třeba vzít do úvahy, že souměřitelné jsou hodnoty určitého přístroje a pokud vám ve špičkové noci v Jizerkách váš přístroj měří 21,35 – 21,40 a zde v tomtéž místě 21,55 – 21,60, jistě to o něčem vypovídá. Ostatně pok

Ale je třeba vzít do úvahy, že souměřitelné jsou hodnoty určitého přístroje a pokud vám ve špičkové noci v Jizerkách váš přístroj měří 21,35 – 21,40 a zde v tomtéž místě 21,55 – 21,60, jistě to o něčem vypovídá. Ostatně pokud nejdelší expozice oblasti kolem Polárky, kde je tmavo je v Jizerkách stejně dlouhá jako zde v oblasti Kefea, kde je Mléčná dráha, tak to je zcela výmluvné.
Když začalo svítat, mohli jsme konstatovat, že až na příšernou vlhkost to byla mimořádně povedená noc s výbornou průzračností. Koho by to napadlo o den dříve, na to se raději neptám. Venku je polojasno a krásně modrá obloha až k obzoru, takže se pokusíme dnes dojet na Mazin a budeme doufat, že ta druhá cesta bude pro naše auto sjízdná. Donji Lapac má totiž tu nevýhodu, že je zde asi tak o 2° vyšší jižní obzor a především na jihu svítí přeci jen nepříjemně lampy a občas i jedoucí auto dálkovými světly, což by vizualitsta opravdu moc neocenil. Nemůže být asi nic krásnějšího, než zažít podobně krásnou oblohu v úplné tmě. Třeba se nám to vyplní.

Foto:

Cepheus 3x20min, ISO1600, cl.4 CLS clip


výřez mozaiky 3x6min


Mlha nad ránem

Diky za podrobne zpravodajstvi...

Jeste si vzpominam ze jsem Vam nechaval dobrou radu, ze v Chorvatsku nebude s rosenim optiky zadny problem

Drzim palce at Vam to pocasi vydrzi.

PS: Jeste ten snimek 50tkou by si zaslozil urcite vetsi verzi.

Kluci, gratuluji k paradni noci! Konecne se vam pocasi umoudrilo. urcite nasledujici noci vyjdou a tak cekame ty nej nej reporty. Uzijte si to a tesim se na povidani live!

Temne a jasne nebe do Chorvatska! Jsme tam s vami!

Lada

Jak vidíte, v létě nelze použít rozumnou metodiku, neboť zvečera se teprve stmívá a v době, kdy se setmí docela, máte v zenitu Labuť. Spíše mně překvapila jasnost Mléčné dráhy, která se opravdu pohybuje od 0,15 do 0,20 oproti místům bez ní, a to jak v zenitu tak např. ve Štítu.
Z hlediska metodiky nevidim vubec zadny problem, pokud se nejedna o srovnani stanovist s velkym (>20°) rozdilem zemepisnych sirek. Mlecna draha nevadi pokud je dodrzen postup mereni v zenitu a 60°. Naopak ve chvili kdy zacnes merit nejaka nestandardni mista na obloze aby ses vyhnul Mlecne draze, tak je porovnani jednotlivych stanovist dost problematicke.
Jinak gratuluju k jasne noci. Jen tak dal

edit: taky jsem se dival na mereni provadena tvym SQM (MaGmetr) a vypada to ze dava oproti "standardu" zhruba o 0.15MSA tmavsi hodnoty jak uz si zjistil pri srovnani s ladisovym strojem - viz. i mereni z Rozdroze 18.4. (srovnani se Severakem) a z 12.7. (srovnani s Vicovo SQM).

Z hlediska metodiky nevidim vubec zadny problem, pokud se nejedna o srovnani stanovist s velkym (>20°) rozdilem zemepisnych sirek. Mlecna draha nevadi pokud je dodrzen postup mereni v zenitu a 60°. Naopak ve chvili kdy zacnes merit nejaka nestandardni mista na obloze aby ses vyhnul Mlecne draze, tak je porovnani jednotlivych stanovist dost problematicke.Michale tohle bude dost problematické, protože na nejtmavší obloze se ti to bude hýbat s každým stupněm, ověřil jsem si to při měření s SQM-L položeným na hledáčku dobsona. Dokonce kdo měří s L-kem jen tak z ruky tak se může dopustit výrazných chyb v rozdílném míření. Opakovaně jsem zjistil, že jsem z ruky i s opřením o něco schopen měřit stále jednu a tutéž hodnotu. Ale třeba to nedovede každý.

Zbytek najdeš v reportu podrobněji. Na tmavé obloze jsou momentálně nejtmavší místa cca 60 - 65° vysoko a co nejdál od Mléčné dráhy. Níže a tedy i dále od Mléčné dráhy zase hodnota stoupá. Není to jednoduché vyhodnotit. Kdyby tam ale Mléčná dráha nebyla, tak bys v zenitu měřil hodnoty jako v 60°nebo vyšší, proto je to problém teď, když tam Mléčná dráha je a zvyšuje hodnotu asi o 0,3 mag/arcsec.

Tak doteď jsem byl v pohodě, ale jak tu tak sedím nad obrázky, tak mi padaj oči

Tak tady je holt něco co jsem nafotil na Mazinu a zbytek postupně od zítra!

Provizorní report vč. už zveřejněných částí. Doporučuji část Ne-Po 8./9.8.2010 Mazin

Antares vysoko nad jihem:



Neupravená celooblohovka a snímek jižní Mléčné dráhy:

obojí 8 minut expozice ISO1600





Zvířetníkové světlo a Mléčná dráha nad východem (chtělo by to aplikaci darku ..)

Nazdar Martine, peknej report, preju at nadseni vydrzi co nejdele. K jednotlivym hodnotam SQM-L mereni nemuze mit nikdo zadny vyhrady, ale pokud chceme srovnavat mereni z ruznych mist v urcitem rocnim obdobi, potom by bylo prinosny pouzit dohodnutou metodiku 4 svetovy strany plus zenit. To ze na tmave obloze SQM-L hodnoty krapet litaj je proste fakt, nicmene prumer z mereni tenhle nedostatek castecne odstrani. V tomto se pripojuju k Michalovi - pro http://www.skyquality.com potrebujeme srovnatelna mereni.


Michale tohle bude dost problematické, protože na nejtmavší obloze se ti to bude hýbat s každým stupněm, ověřil jsem si to při měření s SQM-L položeným na hledáčku dobsona. Dokonce kdo měří s L-kem jen tak z ruky tak se může dopustit výrazných chyb v rozdílném míření. Opakovaně jsem zjistil, že jsem z ruky i s opřením o něco schopen měřit stále jednu a tutéž hodnotu. Ale třeba to nedovede každý.

Zbytek najdeš v reportu podrobněji. Na tmavé obloze jsou momentálně nejtmavší místa cca 60 - 65° vysoko a co nejdál od Mléčné dráhy. Níže a tedy i dále od Mléčné dráhy zase hodnota stoupá. Není to jednoduché vyhodnotit. Kdyby tam ale Mléčná dráha nebyla, tak bys v zenitu měřil hodnoty jako v 60°nebo vyšší, proto je to problém teď, když tam Mléčná dráha je a zvyšuje hodnotu asi o 0,3 mag/arcsec.

Dobře argument pro srovnatelná měření beru. Přesto se domnívám, že zásadní chyba v metodice vznikla, když někdo (Tharos?) navrhl, že se bude měřit v 60°. Moje zkušenost SQM-L vs. SQM-W je, že se mělo měřit v 50°. Ale zpět k tématu, SQM prosím rozeberme v jiném vlákně bude-li třeba. Já jsem provedl pečlivě měření 60-60-60-60-90 dvakrát za noc, takže z nejlepší noci mám velmi použitelná data pro skyquality.com

Ani sebelepší SQM měření nenahradí celooblohovku. Tam vidíš hned, na čem jsi Jsem rád, že jsem ji vzal. A to sem na Mazinu nemohl najít matice a oblohovka držela v montáži jen silou vůle

Obě oblohovky jsou orientovány jihem dolů. Obě jsou upraveny na stejný jas (Jizerky s clonou 4 jsem ztmavil o 1EV a Mazin jsem jas ponechal).. 25.4.2009 a 9.8.2010, 8 minut pointovaně, ISO 1600. Škoda že jsem nevěděl, že z domova mám foto na clonu 4, ale když jsem clonil na 5,6 na Mazinu, tak snad zesvětlit o 1EV je totéž.. Snímky jsou bez úprav tak jak vypadly z foťáku.

Když se na ně dívám, je vidět, že zrovna tu noc byl dole docela zákal, přesto loni tam třeba v nejlepší noci nebyl. To znamená, že pokud jde o obzor, byla letos kvůli vlhkosti horší noc, ale pokud jde o zbytek oblohy, nemohl být rozdíl. Zas tak vlhko nebylo, když se zrcadlo v noci nezarosilo. Jako doplněk SQM měření je to ale dobré. Mazin bude asi čistá Bortle 2 už kvůli zbytkovému světlu u obzoru viditelnému na jihu jen díky dlouhé expozici a díky snadné viditelnosti protisvitu v Kozorohu a pásu. Ten pás (nejslabší část) je vidět dokonce i na oblohovce..



50% verze obou oblohovek v původním jasu, jak vypadly z foťáku.

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 18/127#127][splithere][/link][splithere_end]

Takže diskuze o SQM je v příslušném tématu, dále pokračujme k diskuzi o Chorvatsku 2010.

Jaký je váš názor na ty celooblohovky? Je možné fotku s clonou 4 a clonou 5,6 porovnat, když stahnu tu na clonu 4 o 1EV?

Myslím, že pokud to dělám dobře (stažení 1EV v Camera RAWu) tak výsledné foto je evidentně tmavší i v zenitu, což krásně ukazuje, že na světě jsou ještě tmavší lokality