Astronomické fórum

Prosím  ??? ??? ???
Fuji Superia 800 XTRA teda moc vhodná na strofoto není. Z mlhovin tam toho mnoho není a zrnitost je už dost vysoká. Schwarzchildův jev je dost výrazný, citlivost je sotva srovnatelná se 400ASA Kodak Supra nebo inverzním Kodakem E200 pushnutým na 400ASA, při nesrovnatelně horším podání oproti uvedeným filmům.
Obloha je zřejmě pěkně tmavá proto, že film to slabé nasvícení (a samozřejmě ani slabé objekty) nevezme, respektive jsi uvažoval časy pro citlivost 800ASA (kterou to ovšem nemá) a díky tomu je to podexponované. Z čeho na to usuzuješ ? Jakým vybavením jsi to zkoušel a jakými časy ?  Můžeš někde vystavit ukázku ?

Nedoporučování Kodaku Supra 400 - proč ? Já ho používám (teda ten starý, nový má oříznutou citlivost v H-alfa, ale na objekty bez této emise je to film slušný). Kolega zkoušel už i nový film, a zbylé vlastnosti zůstaly shodné. Žádny zelený brčál jsem nepozoroval. Myslíš zelenou výslednou fotografii, nebo negativ ? Neni chyba ve zpracováni v LABu ? A opět otázka, na čem jsi to zkoušel (optika, objekt, podmínky). Máš totiž přesně opačné zkušenosti, než já  ???

MMys napsal: No, z diapozitivu neni celkem o cem vahat. Bud Kodak Elite Chrome 200 ci 400 nebo Fuji Provia 400 a mozna i levnejsi Fuji Sensia 400.

Už mám jenom jeden Kodak Elite Chrome 200, tak jsem chtěl koupit další, ale všichni říkali, že už dlouho nebyly a možná ani nebudou a do jednoho mně nutili Kodak Ektachrome200. Mám do toho jít?

Ano, jdi do toho. Ektachrome je profi verze filmu Elite, stejně jako Provia je profi verze Sensie. Takže s tím určitě nic nezkazíš, jen to je dražší a pokud ho potřebuješ teď ...

Mlhoviny jsem nezkoušel a mě dělá u tohoto filmu problém zrno. I na světlejší městské obloze je obrovské( kamarád Emil Březina nemohl uvěřit,že to je 400,myslel si,že to je tak 50).Na přesvětlenější oblohu se mi to zdá vhodnější a stejné zkušenosti mají i jiní známí.Každopádně ale uvítám každou připomínku(budu nesmírně potěšen).

Jan_Babovec napsal: Mlhoviny jsem nezkoušel a mě dělá u tohoto filmu problém zrno. I na světlejší městské obloze je obrovské( kamarád Emil Březina nemohl uvěřit,že to je 400,myslel si,že to je tak 50).
Tak to si nějak protiřečí, ne ? Zrno je podle tebe velké, a kamarád naopak nevěří že to je čtyřstovka a srovnává to s 50ASA ? (což není srovnatelné ani náhodou) 50-ka má zrno výrazně jemnější, nikoli hrubší. Obecně platí pravidlo, že čím větší citlivost, tím větší zrno (pokud se nejedná o nějaké speciální jemné filmy se specifickými plošnými zrny emulze a podobně). Takže jak to vlastně je. Mě osobně se zrno Kodaku Supra 400 zdá odpovídající citlivosti 400ASA (patrné, ale ne zase tak extrémně)


Na přesvětlenější oblohu se mi to zdá vhodnější a stejné zkušenosti mají i jiní známí.Každopádně ale uvítám každou připomínku(budu nesmírně potěšen).
Tak co se ti vlastně zdá vhodnější než co ??? Z toho to není jasné. Předtím si stěžuješ na zrno i na přesvětlené obloze , a teď je to zase vhodnější, než co ? Než ta Fuji XTRA 800 ???

To : Jan_Babovec
Možná, že by Ti stálo za to prostudovat základní vlastnosti fotochemického procesu, zpracování, senzitometrickou křivku, Schwarzschildův koeficient, dynamiku vyvolávání a pod. a vzájemné důsledky.
Ale běžně nelze obejít základní vztah mezi zrnem - citlivostí a strmostí :
vyšší citlivost =větší zrno =nižší kontrast
Velké zrno měl např. film FOMA 800 - nešel zvětšit více jak 5x a zrno již rušilo. Slušný film 200ASA lze zvětšit 15x a film 50ASA i 20-25x

Z toho KODAKu Supra 400 mám zvětšeniny na formát 20x30cm a jsou docela hezky "koukatelné" i zblízka, tj. z nějakých 40cm. Zrno tam samozřejmě vidět je, ale nijak neruší a nečiní snímek ošklivým.

Mimochodem, mluvíš o zrnu viditelném na fotografii, zvětšené klasickým analogovým procesem, nebo o nějakém scanu či snímku prohnaném v automatickém režimu digitálním minilabem ?

Tam totiž obvykle daleko více ruší šum vzniklý marným pokusem naskenovat snímek s vysokým výsledným kontrastem, popřípadě ještě dokonce se zapnutými nějakými ostřícími algoritmy ve skeneru/stroji v LABu. Při skenování astrosnímků, resp. i snímků třeba noční krajiny, obecně snímku, kde je kontrast malý, se musí postupovat dost obezřetně, a rozhodně se to nepovede v LABu, kde obsluha prostě bere jeden kousek za druhý, s nějakým jejich standardním nastavením mašiny na denní fotky. Tohle chce vždy individuální přístup a aktivní spolupráci obsluhy, nebo si to udělat sám.

Omlouvám se,už vím,proč to.Zaměnil jsem krabičky a ani v Labu to nepoznaly.Tak teď jsem tomu nasadil korunu!Tak za to si asi omlátím hlavu o zeď. :banghead:

Takže z poslední spršky odpovědí mám dva závěry:

1. Kodak Ektachrome 200 si půjdu koupit
2. Jan_Babovec si chce hlavu omlátit o zeď ...

Omlouvám se,už vím,proč to.Zaměnil jsem krabičky a ani v Labu to nepoznaly.Tak teď jsem tomu nasadil korunu!Tak za to si asi omlátím hlavu o zeď. :banghead:

Tak to nedělej. Záměna krabiček totiž nic nezpůsobí. Oba filmy se vyvolávají procesem C-41, a je úplně jedno, co to je za film. Já jim kolikrát nosím ustřižené kousky filmu, třeba jen 5 expozic, přemotané v úplně jiné kazetě, a na nic to samozřejmě nemá vliv. Dokonce ani nevědí, o jaký film se jedná.

Hledej chybu jinde.

A tou je díra ve vědomostech takže jdu dohánět.

P.S:I když jen na týden zmizí astronomie z podvědomí,je zle.

...Oba filmy se vyvolávají procesem C-41, a je úplně jedno, co to je za film. ...

Ked som vyvolaval cieronobiely film tak dlzka vyvolavania zavisela od citlivosti filmu. U farebnych to tak nie je? Da sa k tomu procesu C-41 dozvediet nieco viac?

Tak som pohladal na Internete a nasiel nieco k tomu C-41 procesu. Z najdeneho vyplyva, ze je naozaj jedno o aky film ide, cas vyvolavania je stale rovnaky. Zrejme preto aby mohli vo fotolabe jednoducho nastavit stroj a potom robit film za filmom...

Tu su odkazy k tejto teme:

http://www.kodak.com/global/en/service/ ... aC41.shtml

"The standard developer time for Process C-41 is 195 seconds at 37.8°C (100°F)."

alebo:
http://www.jobo-usa.com/instructions/in ... s_c-41.htm

odstavec "Push or Pull Processing for C-41"

Zkoušel jste někdo fotit na Agfa Optima 400, viděl jsem na jejich stránkách až zázračné křivky barevné citlivosti, takže nevím, jestli jsem je správně pochopil.

Průběh spektrální charakteristiky je dobrý, horší už je to se Schwarzschildovým koeficientem (řádově  0,75).  Hodně dobře  na tom jsou diapozitivy, naopak černobílé filmy s k < 0.7  jsou již problémem.