David_V napsal: Vážení kolegové.Sice nejsem žáden odborník ale dovolím si oponovat a podpořit pana Skalského.Před 12 lety jsme se pustili do stavby zajmavého hybridního dalekohledu na naší hvězdárně. Mnělo to 4 zrcadla v tubusu. Byl to systém Newton 320/1800mm a zároveň Nasmyth 320/5000mm.Změna systému se udála vyšroubováním kazety v které bylo zrcadlo pro Nasmyth.Mněl 2 okulárové výtahy a kartitový tubus 400/1900mm.Optika p.Drbohlav.Po optické stránce parádní věc třeba takový Jupiter při 450x ve 2 vnoci je zažitek.Ale pak jsme přepracovali koncepci naší hvězdárny a musel pryč.Teď je někde tuším li správně na Slovensku. Koupil ho mladý klučina do své pozorovatelny.Takže i v naprostých amatérských podmínkách jdou takové zázraky dělat.
Rád se s vámi konečně setkávám..
Ten klučina se jmenuje Lukáš Loužecký z Neuměřic u Slaného.
všechny nároky na kolimaci a justáž optiky závisí na vlastním optickém návrhu soustavy. Asi by tu lidé žasnuli, jaký je rozdíl při výrobě dalekohledů Newton či Cassegrain se světelností primáru 1 : 3,5 nebo 1 : 4 a třeba 1 : 6. Totéž platí i o samotné výrobě optických prvků. Myslím, že řada ne zrovna střízlivě navržených dalekohlodů proto neukazuje tak, jak má.
Co se týče použití dřeva :
v 19. století se z něho vyráběly tubusy i pro refraktory s mikrometry. Clarkův dalekohled v Ondřejově měl též původně mahagonový tubus. V těchto případech nároky na přesnou justáž byly mnohem menší, než u dnešních Dobsonů se světelnými primáry. Za jednu z chyb považuji to, že k dané ohniskové vzdálenosti Dobsona - třeba f2000 se tu na astrofóru automaticky přiřazuje průměr primáru - 400 mm. Ten dalekohled by fungoval i s průměrem primáru 200 mm - 250 mm a dokonce velmi dobře. Pravda, s menší MHV. Avšak velice směle by mohl konkurovat podstatně dražším přístrojům s APO objektivy.
to : Astar
Na stránkách observatoře Úpice jsou uvedeny 2 Maksutovy, komora průměr 360 mm f840, která kdysi byla na společné montáži s Maksutov - Cassegrainem 260 mm / f2600. Kde se nyní nachází zmiňovaný Cassegrain, nevím, pouze vím o jeho opravě ve Rtyni.
Rád bych se zde zmínil o nejrůznějších vícezrcadlových mimoosových systémech z webu Cloudy Nights či německých amatérů astronomů. Většina z nich má průměry zrcadel 150 - 200 a jsou montovány do dřevěných tubusů.
Velice děkuji za foto už jsem ani nedoufal že našeho drobečka někdy uvidím. Tehdy to bylo prodáno trochu za hektické atmosvéry a zájemců bylo více takže ani nevim kde skončil. Byl to asi 23 naš dalekohled prodaný na zakázku ale tenhle byl původně pro naší pozorovatelnu.Byl velice dobrý a dodnes mně mrzí že ho už nemáme.Mněli jsme rozdělaný i větší Nasmyth500/2950/5000mm ale zrcadlo skončilo v Č.Těšíně na hvězdárně. Jak jsem to tam pak viděl chtělo se mi plakat! Takže mohu zodpovědně prohlásit že tyhle systémmy postavit jde fungují a není velký problém je vyladit a udržovat v provozu. A to se za odborníka v konstrukci dalekohledú nepovažuji spís jsem zručnější nadšenec.
Trochu jsem odbočil doufám že nebudu smazán.
pane Skalský, ale tady přeci, bavíme-li se o amatérských dalekohledech, je zcela zásadní ta stavební délka, a tedy i světelnost. Naprostá většina nás žije ve městech nebo na vesnici, a nemá pevnou pozorovatelnu (těch pár šťastlivců budiž vyjímkou). V takovém případě, pokud musím vyjíždět někam s dalekohledem, je z praktického hlediska na paralaktice nepoužitelný newton s tubusem delším než řekněme metr, a dobson s ohniskem dejme tomu přes dva metry.
řekněmě, že tedy chci dalekohled s průměrem 400mm (abych na těch deep-sky objektech něco viděl). Copak si mohu pořídit 4m dlouhé monstrum ! Podle mne naprosto zásadní zlom v dostupnosti levných velkých dalkohledů je možnost vyrobit světelné zrcadlo a použít korektor. Zrovna tak v astrofotografii, kde na světelnosti (narozdíl od vizuálního pozorování) prostě záleží.
Nechápu, proč tak trochu zatracujete ty soustavy. Jak jsou náročné na justáž, to tady většina z nás ví. Sám mám postavený malý světelný newton pro astrofotografi (primár f/3.3) a vím co to obnáší, to seřídit. Ale podle mne není jiné cesty ke kompaktním transportovatelným dalekohledům, než že nějaký základní prvek té soustavy prostě bude dostatečně světelný.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Pane Skalský děkuji za podporu. Samozřejmně kartit není dřevo. Spíš pevnější lepenka. Ale má mimořádné vlastnosti vhodné na tubus. Ale viděl jsem několi velice zdařilých kouskú ze dřeva a klobouk dolú za to provedení.To už byly umnělecké díla.
Vážený pane, ve svém příspěvku jsem myslel dalekohledy o rozměrech 200/2000 nebo 400/2000. Rozhodně jsem nemyslel 400/4000.
Tubus 200/2000 má stejnou stavební délku jako 400/2000.
Využít 200 v našich podmínkách z hlediska rozlišovací schopnosti na planetách, Měsíci či dvojhvězdách lze daleko snáze, nežli u 400.
Všimněte si, že hlavním parametrem určujícím kvalitu dalekohledu je zde kontrast, což není totéž, jako rozlišovací schopnost. Možná, že se mnou nebudete souhlasit, ale až jednou zde bude prezentovat Václav_01 SPOTdiagramy a MTF křivku SCT dalekohledů, vzpomenete si na tyto články.
To Jiri_Skalsky:
Poslal jsem vše e-mailem včetně souborů namodelovaných soustav dalekohledů v OSLO software a instalační soubor OSLO54LT.exe.Věřím, že budete mít dostatek materiálu ke studování. ;D
Newton 114/1000 pointační, Newton 150/750, ccd kamera ATIK-16, montáž EQ6 Pro SkyScan v blízké budoucnosti.
vaclav1: neslo by ty spot diagramy vystavit nekde na webu v graficke podobe? Rad bych se na to taky podival, ale nevim, zda by oslo bezelo v emulaci... navic s tim programem neumim, chtel bych jen videt nejaky graf
To Konihlav:
Mohu Ti e-mailem poslat OSLO soubor instalační a soubory s jednotlivými dalekohledy.Vystavit nemohu, nemám přístup na web astrofora z PC ve firmě.
Newton 114/1000 pointační, Newton 150/750, ccd kamera ATIK-16, montáž EQ6 Pro SkyScan v blízké budoucnosti.
Vážený pane, ve svém příspěvku jsem myslel dalekohledy o rozměrech 200/2000 nebo 400/2000. Rozhodně jsem nemyslel 400/4000.
Tubus 200/2000 má stejnou stavební délku jako 400/2000.
Využít 200 v našich podmínkách z hlediska rozlišovací schopnosti na planetách, Měsíci či dvojhvězdách lze daleko snáze, nežli u 400.
Všimněte si, že hlavním parametrem určujícím kvalitu dalekohledu je zde kontrast, což není totéž, jako rozlišovací schopnost. Možná, že se mnou nebudete souhlasit, ale až jednou zde bude prezentovat Václav_01 SPOTdiagramy a MTF křivku SCT dalekohledů, vzpomenete si na tyto články.
S přetelským pozdravem
Jiří Skalský
Pokud řešíte pozorování planet, tak samozřejmě nemůžu nic namítat. Pak je to pravda. Mě ale spíše více zajímají soustavy pro fotografování a pozorování deep-sky objektů (slabé mlhoviny, galaxie) a tam jsou požadavky poněkud jiné (rozhodující je průměr, a ruku v ruce s ním jde světelnost, má-li být soustava ještě prakticky použitelná). Nemyslel jsem to nijak zle.
Planetární dalekohled (dá li se tak nazvat nějaká konstrukce) bude vždy výhodnější s nižšími světelnostmi a z toho plynoucími nižšími aberacemi a nároky na justáž. Na druhou stranu, pozoroval jsem planety i několika newtonovými dalekohledy o světelnostech od f/3.7 do f/5, s komakorektorem, a pokud je soustava dobře udělaná a zkolimovaná, byl obraz vždy bezvadný, případně limitovaný stavem atmosféry (bohužel, ve většině případů).
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Jiri_Skalsky napsal:
..... Možná, že se mnou nebudete souhlasit, ale až jednou zde bude prezentovat Václav_01 SPOTdiagramy a MTF křivku SCT dalekohledů, vzpomenete si na tyto články.
Ahoj,
co se týká optické teorie, tak jsem laik a proto mám takovýto dotaz:
Z jiných diskuzí a názorů vím, že jeden z argumentů proti SCT je velké centrální zastínění a jeho dopady na kvalitu obrazu... V tomto a ještě dalším vláknu se řeší systémy s více zrcadly. Ale v těchto návrzích se objevují velká centrální zastínění - někde tu padlo dokonce i 50% !!
V těchto konstrukcích to nevadí? Jak to tedy s centrálním stíněním doopravdy je?
Díky moc za osvětlení této problematiky
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis
