Astronomické fórum

To: Homer
Mám zkušenosti z fi: KANKOL Praha s dodatečnou opravou cihelného klenutí v pražských kanalizacích a tak jednoznačně by jsem cihly nezatracoval. Na tyto cihly musí býti příslušný atest, včetně záruky na provedené dílo. Tradičně se ještě občas používá i této technologie. Cena je samozřejmě vyšší než u železového betonu.
Je ale pravdou, že se daleko více používá železobetonových základů a pilířů pro osazení těžších stabilních paralaktických montáží.

Habl

To Homer, Duk, Habl:

Děkuj za poskytnuté rady a názory.

Risben napsal:
Celou dobu jsem mluvil o pilíři nad zemí a jen jsem citoval člověka který je praktik a v tomto oboru se pohybuje celý život. Argumentoval na přednášce velmi věcně s praktikými ukázkami.
Jinak malé odbočení a poznámka k cihlám, že pod zemí nevydrží. Před dosti lety jsem se účastnil vykopávek v Mikulčicích. ze země jsem tam po 1000 letech vyndal cihli, které pocházeli z původních staveb z dob Římské říše (velkomoravané je pouze opětovně použili na své stavby) to znamená, že byly ještě podstatně starší. Ty cihli po vyndání ze země a poklepu zvonili, byly doslova jak vové (jejich autenticitu potvrzovali římské značky). Divil bych se, kdyby z dnešními technologiemi by jsme nebyli schopni podobné cihly vyrobit.
PS: Cihly to byly samozřejmě pálené, tmavočervené barvy.
Risben

Jen krátký dovětek k technologiím stavebních prvků doby římské.Jako stavební materiál používali Římané nejčastěji cihly, kámen, mramor, dřevo a beton. Cihel bylo několik druhů. O výrobě a správném složení cihel existují samozřejmě opět rozsáhlá teoretická díla. Kupříkladu se v nich radí, že nejlépe je cihly nechat sušit zjara, než až v létě (kvůli prudkosti letního slunce, které cihly navrch vysuší avšak uvnitř je nechá stále nedoschlé). Rovněž radí sušit cihly najednou a nechat je takto nejlépe prosušit až dva roky. Jinak hrozilo poškození stavby pro narušení zdiva. Nejčastěji užívané cihly měly rozměry 1,5 x 1 stopy a tento druh cihel se nazývá lýdský. Vyráběny byly však i cihly poloviční velikosti, které se užívaly zejména pro zpevňování zdiva.
Stejná pozornost jako cihlám byla věnována i písku a vápnu, ze kterých již Římané uměli připravovat beton. Lišilo se vápno na omítku (z děrovaného bílého kamene - vápence) a vápno užité ve zdivu (z bílého kamene hutného a tvrdého). Dbalo se rovněž na to, aby se k sobě daný druh vápna a písku co nejlépe hodil.
D.

To Duk:
Díky za doplnění informací . Sám se zabývám zděním pouze jako kutil na chalupě, nemaje v tomto hlubší vědomosti ???. Pouze jsem buď citoval jiné, nebo psal své postřehy .
Risben

To Habl:
To je pravda, ale já měl na mysli běžné cihly. Vůbec mne nenapadlo, že by se místo žel.betonu na základ pilíře mělo použít zdění ze spec. cihel určených na zdění stok. Tyto cihly jsou za zcela jiné peníze, z jiných materiálů, vypalované na bod slinutí materiálu. nedají se vůbec sekat, jen řezat diamant. kotoučem.. Jsou koncipovány jako chemicky a biologicky odolné s min. nasákavostí a tím i mrazuvzdorností. Z toho zdít obyčejný pilíř je principielně sice možné, ale nesmyslné. Teď se mi nechce na webu shánět aktuální cenu, ale odhaduji cenu 1 m3 takového zdiva tak 3x dražší než žel.betonu.
To Duk:
přesné informace. Římané stavěli podle přísných kritérií, ale zdaleka ne všechny stavby a ne všechny jejich části. I tehdy byli mazaní stavitelé Jen ty, kde to mělo smysl a vyžadovala se dlouhá životnost. Chrámy, cesty pro armádu, patricijské domy - tam, kde byl bohatý investor . Ale ani v těchto případech nestavěli např. základy z nejkvalitnějšího mramoru.....
Proto i předmětný pilíř nemá smysl stavět zbytečně draze a pracně - není k tomu jediný důvod. Vyšlo by to několikanásobně dráž. Homera

Risben napsal:
... toto téma jsme probírali na astrokurzu. Tam bylo panem Příhodou jasně řečeno, že uložení sloupce s montáží na betonovém pilíři je špatné. Beton je pružný a montáž má údajně chvění, což bylo doloženo konkrétními příklady (již si je bohužel nepamatuji). Bylo doporučeno stavět z cihel.
RisbenPružný (ohebný) je každý materiál, ale zde se má pravděpodobně na mysli to, že cihlový pilíř bude mít výrazně lepší útlumové charakteristiky, než železobetonový monoblok.

KpS napsal:
Pružný (ohebný) je každý materiál, ale zde se má pravděpodobně na mysli to, že cihlový pilíř bude mít výrazně lepší útlumové charakteristiky, než železobetonový monoblok.

Nemyslím, že to v tomto případě bude mít ten správný efekt.

KpS napsal:
Pružný (ohebný) je každý materiál, ale zde se má pravděpodobně na mysli to, že cihlový pilíř bude mít výrazně lepší útlumové charakteristiky, než železobetonový monoblok.
Tak nějak to bylo myšleno, ale je opravdu otázkou jestli se tím v amatérských podmínkách má cenu zabývat. Homer má také nesporně pravdu, že ty cihly by byly dražší řešení.
Risben

Je to opravdu zajímavé téma, a je zvláštní, že tento problém netrápí žádné stavitele obřích dalekohledů. Ty v tom mají zřejmě naivně jasno : pilíř z betonu a hotovo.
např. :
http://www.astro.cz/clanek/1294

To MilAN:
To bude nejspíš tím, že ta sranda stojí 30 milionů amer. ;D

To MilAN : Díky.Už mi docházely síly Homer

Homer napsal: To MilAN : Díky.Už mi docházely síly HomerPoznámka o útlumu a doporučení stavět pilíř cihlový jsou dvě různé věci. Pokud lze horší útlum vykompenzovat větší robustností a přitom ještě i laciněji, není co řešit.

MilAN napsal: Je to opravdu zajímavé téma, a je zvláštní, že tento problém netrápí žádné stavitele obřích dalekohledů. Ty v tom mají zřejmě naivně jasno : pilíř z betonu a hotovo.
např. :
http://www.astro.cz/clanek/1294
To, že se běžněji používá klasického železobetonu jsem psal, ale přesto jsem tu jobovku našel:
Ta hvězdárna leží Hulwänu v Egyptě a díky agresivní a
tlakové vodě (říční písky) bylo na štěrkový zpevněný základ použito hydroisolací a chemicky odolných cihelných bloků (slinuté materiály). Ten dalekohled má 188 cm zrcadlo je skotské provenience. Berte to spíše jako perličku ;D

Habl

Dovolte mi jeden konkrétní dotaz ještě k technologii výstavby pilíře.

Je něco zásadně špatného na tomto plánovaném provedení?:

1) Vykopání 1,5m hluboké díry
2) Vyložení vykopané díry lepenkou (hydroizolace)
3) Vysypání spodku drobnými kamínky do výše 30cm
4) Vyložení stěn polystyrénem po celé výši jámy
5) Vložení 2,2 dlouhé kovové roury (jaké parametry?) na dno jámy až do výše 1m nad zem
6) Vybetonování okolí betonem + kameny jako pojivo
7) Vysypání roury pískem
8) Na vršek roury přišroubovat hlavu montáže

Předpokládám, že hmotnost hlavy montáže + přístrojů bude maximálně 75kg.

Předem děkuji za Vaše fundované odpovědi. Nejsem stavař a nerad bych se dopustil nějaké chyby...

S pozdravem
Luboš Brát

7) Vysypání roury pískem ?

Kdybys ji vylil betonem s armaturami, potom nemusíš betonovat kolem a nemusíš kopat jámu a stačí Ti vrt o patřičném průměru.