Mimozemské civilizace

[3J]

VK napsal:

Četl jsi tu Koukolíkovu knihu? Ono je to komplexnější.
V. K.
Ne nečetl.
Psycho mě zas až tak nebere. Je to nevypočitatelné a každý dochází k různým závěrům.
( klasika - Psychoanalýza Sigmunda Freuda).
Osobně nevěřím že někdo odhadne mojí osobnost podle toho, co vidím ve shluku skvrn .
Jen doufám ,že to tak i zůstane.

Matika, fyzika atd. je pro mě krásná právě proto, že 1+1=2 platí v US , Číně a bude platit i u emzáků. ;D

[css94381672]

Ale, považuji se za věřícího. Protože pokuď nemá smysl VESMÍR, tak nemá smysl LIDSTVO a nemá smysl ani MOJE EXISTENCE....myslím, že i za předpokladu, že vesmír má "smysl", aby se mohlo takhle uvažovat, muselo by lidstvo být onen vrchol --- teprve pak bychom měli "právo" mluvit o smyslu celého vesmíru v souvislosti s námi. Stejně si však myslím, že vesmír smysl nemá --- aneb - jaký smysl má třeba pomáhat druhým? To má smysl pokud se pohybujeme na úrovni populace...jaký to má ale smysl pro sluneční soustavu? Připadá mi, že je to jako s potenciální energií --- vždy je nutné určit vzhledem k čemu...

·mozek delfínů je strukturován stejně jako lidský a je větší - lze předpokládat, že je schopen obdobné aktivity jako lidský
...ok -- při čtení jsem si za tu pomlčku a před to před to 'lze' do té věty mimoděk doplnil slůvko 'proto' ...je pravda, že jsi tam doopravdy nic

[css94381672]

nevyvodil. Též na mě věta působila - to 'podobné aktivity jako lidský' jako že myslíš 'podobného výkonu jako lidksý' ...což by byla sice blbosť, ale opět jsi to tam tak nenapsal...tudíž se omlouvám.

Předkládáš zde pravdy, jakoby si osobně vedl 20 let výzkum delfínů a jsi expert na definici inteligence.
ale to je skutečně pravda! Expert být nemusím - stačí vobčas jít do škole...

----------------
Doufám teď, že se na mě nevrhneš s dalšími argumenty a zkus respektovat subjektivní názor druhého člověka - on to prostě tak má, a Ty ke svému životu přece nepotřebuješ, aby všichni viděli svět stejně, nebo ano?

[css94381672]

nepotřebuji...ale diskuze jsou od toho, aby se diskutovalo ne? Tudíž se mimo jiné vyjadřuji k názorům zde prezentovaným stejně tak jako se jiní vyjadřují k mým názorům, které zde prezentuji...
Ke svému pronikavému intelektu bys časem mohl přidat trochu normální lidskosti (ale to je moje subjektivní vidění)..hoops?!

[lefty2]

Moc pěkně se mi tahleta diskuse čte, je to přesně moje gusto.Chtěl jsem jen poznamenat můj názor nad smyslem lidské bytosti na zemi a ve vesmíru.Ať už je parazitem a devastátorem všeho co příroda vytvořila, má jedinečnou možnost tomu všemu alespoň trochu pochopit a obdivovat, jak je makosvět i mikrosvět vlastně dokonalý a proto se nepřestane nikdy zabývat otázkou, zdali je to všechno jen Darwinova teorie.

[Eryn]

MilAN napsal: Mělo by se to najít v jakékoliv encyklopedii astronomie.
Jinak to pravidlo  je matematický vztah a výsledkem je tabulka . V obou odkazech je .
.........
Ale abych to tak jednoduše neodbyl :
Encyklopédia astronómie .
Vydavateĺstvo Obzor, Bratislava , 1987

nebo : http://cs.wikipedia.org/wiki/Titius-Bodeovo_pravidlo
Pozrela som sa do Veľkej encyklopédie vesmíru na to Titius-Bodeho pravidlo. Píše sa tam, ako dostaneme vzdialenosti planét v astronomických jednotkách (k číslam 0,0 - 0,3 - 0,6 - 0,9... pripočítavať konštantu 0,4), ale aj to, že každé číslo je zároveň dvojnásobkom predchádzajúceho. Tú vzdialenosť v astronomických jednotkách síce dostaneme pomerne presne, ale ten dvojnásobok nie. Aj v encyklopédii sa píše, že výnimka je Venuša, ale Zem je predsa omnoho väčšia výnimka. Veď ani v polovičnej, ani v dvojnásobnej vzdialenosti Zeme nie je žiadna planéta!
Keby sme však Zem nebrali do úvahy, ostala by porucha v tých astronomických jednotkách, ale dvojnásobky vzdialenosti planét by ostali zachované. Takže možno zhrnúť, že Zem je aj nie je výnimka z Titius-Bodeho pravidla.

[MilAN]

Eryn, jednak v tá řadě, co opisuješ, máš chybu ( nemá tam být číslo 0,9) a jednak ten text zní :  vzdálenost  planet od Slunce  v AJ dostaneme, jestliže k číslům  (0-0,3-0,6-1,2 ...atd. přidáme číslo 0,4. V této řadě  ( až na druhý člen)   je každé následující číslo dvojnásobkem předešlého( myšlena ta řada v závorce  !)

Takže žádná vyjímka ( Venuše, Země), jak píšeš.  ( a ani a té encyklopedii se to nepíše !!!) Navíc ten vztah i tabulky jsou ve všech odkazech, co jsem Ti uvedl.
Přečti si ještě jednou Bodeovu řadu v encyklopedii, uvidíš, že je to naprosto jasné a srozumitelné

[Eryn]

MilAN napsal: Eryn, jednak v tá řadě, co opisuješ, máš chybu ( nemá tam být číslo 0,9) a jednak ten text zní :  vzdálenost  planet od Slunce  v AJ dostaneme, jestliže k číslům  (0-0,3-0,6-1,2 ...atd. přidáme číslo 0,4. V této řadě  ( až na druhý člen)   je každé následující číslo dvojnásobkem předešlého( myšlena ta řada v závorce  !)

Takže žádná vyjímka ( Venuše, Země), jak píšeš.  ( a ani a té encyklopedii se to nepíše !!!) Navíc ten vztah i tabulky jsou ve všech odkazech, co jsem Ti uvedl.
Přečti si ještě jednou Bodeovu řadu v encyklopedii, uvidíš, že je to naprosto jasné a srozumitelné
Aha, tak potom som si to zle zapamätala (neodpisovala som to totiž priamo z knihy, ale až dva dni potom, ako som to čítala).

V každom prípade, nás to na krúžku učili tak, že vzdialenosť každej planéty je dvojnásobkom predchádzajúcej. Zrejme nás to učili zle, ale je zaujímavé, že to aj tak (až na Zem a Neptún) platí.

[MilAN]

Učí se a píše ledacos, ale  vzdálenosti planet od Slunce jsou :

0,4 - 0,7 - 1 - 1,5 - 5,2 - 9,5 - 19 - 30  - 39

Takže s tím dvojnásobkem toho nesedí více ,že ?

[MilAN]

Jednak to byli význační hvězdáři 18.století, jednak jimi definovaná řada velmi dobře souhlasí s pozorováním skutečnosti ( bez vyjímek) a popisuje uspořádání planet , a jednak tato řada ukázala mezeru  v řádu - mezi planetami Mars a Jupiter. Na základě tohoto byla uskutečněna velká pozorovací kampaň, jejíž výsledkem bylo objevení 1. planetky a následně dalších - právě v oné mezeře.
.......
Titius a Bodeus by možná patřili do starého Říma, tady jsme v18. století a není dobré komolit jména. Bode byl jinak ředitelem Berlínské observařoře- takže určitě v Evropě té doby jeden ze 3 nejvýznačnějších hvězdářů.

[alex.sky]

MilAN napsal: Jednak to byli význační hvězdáři 18.století, jednak jimi definovaná řada velmi dobře souhlasí s pozorováním skutečnosti ( bez vyjímek) a popisuje uspořádání planet , a jednak tato řada ukázala mezeru  v řádu - mezi planetami Mars a Jupiter.Nechcem znevážiť prácu týchto významných astronómov, ale ich pravidlo by sme nemali brať vážne, lebo by už dávno bolo vyrátané pravidlo pre ostatné gravitačné vzťahy, ako napr. pre prstence Saturna (pre prílišnú šírku v 3 častiach):

Už by to mohol konečne niekto vypočítať

Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/cassi ... 07873.html

[Eryn]

MilAN napsal: Učí se a píše ledacos, ale  vzdálenosti planet od Slunce jsou :

0,4 - 0,7 - 1 - 1,5 - 5,2 - 9,5 - 19 - 30  - 39

Takže s tím dvojnásobkem toho nesedí více ,že ?

No dobre, však nás učili, že podľa tej zjednoduchšenej verzie Titius-Bodeho pravidla - nazvyme to Bystrické pravidlo - to má platiť len veľmi približne. Ale ani podľa správnej verzie Titius-Bodeho pravidla tie vzdialenosti vzdialených planét nie sú celkom košer, však? Už pri Saturne vypočítané vzdialenosti začínajú pokrivkávať za skutočnými a Neptún a Pluto sú úplne mimo.

Mimochodom, v časopise Kozmos (6/2005) je článok o tom, že Zem by mohla vzniknúť v páse asteroidov a až potom "preparkovať" na súčasnú dráhu. Ak by Zem vznikla v páse asteroidov a aj tam zostala, potom by vraj boli logaritmické vzdialenosti planét pekne rovnomerné.

Takže, Zem možno vznikla medzi Marsom a Jupiterom a nebyť nejakej zrážky, ktorá ju premiestnila, v Slnečnej sústave by nebol žiadny život.

[MIZ]

Eryn napsal: Mimochodom, v časopise Kozmos (6/2005) je článok o tom, že Zem by mohla vzniknúť v páse asteroidov a až potom "preparkovať" na súčasnú dráhu. Ak by Zem vznikla v páse asteroidov a aj tam zostala, potom by vraj boli logaritmické vzdialenosti planét pekne rovnomerné.

Takže, Zem možno vznikla medzi Marsom a Jupiterom a nebyť nejakej zrážky, ktorá ju premiestnila, v Slnečnej sústave by nebol žiadny život. To mě zajímá. Čím tam pro tuto hypotézu argumentují? Přeparkování planety nepovažuji za snadnou věc a navíc se o pásmu asteroidů tvrdí, že tam žádná "normální" planeta nemohla vzniknout právě kvůli příliš silnému gravitačnímu vlivu Jupiteru.

[Eryn]

Nuž, "preparkovanie planéty" nie je až také ťažké. V tom článku písali, že sa tak mohlo stať, keď sa Zem v dávnej minulosti zrazila s telesom o veľkosti Marsa a po zrážke sa sformoval Mesiac. Je to zatiaľ najviac uznávaná teória vzniku Mesiaca a zároveň vysvetľuje, ako mohla Zem tak veľmi zmeniť dráhu.

S tým vymietaním hmoty Jupiterom to vraj nie je celkom pravda. V článku sa píše, že Jupiter mohol svojou gravitáciou vymiesť najviac niekoľko desiatok percent pôvodnej hmoty, ale určite nie 99,9%. Podľa počítačových modelov vraj malo byť v páse asteroidov toľko hmoty, že sa tam mohlo sformovať teleso (telesá) o veľkosti Marsu až o veľkosti Zeme.

[MIZ]

Eryn napsal: Nuž, "preparkovanie planéty" nie je až také ťažké. V tom článku písali, že sa tak mohlo stať, keď sa Zem v dávnej minulosti zrazila s telesom o veľkosti Marsa a po zrážke sa sformoval Mesiac. Je to zatiaľ najviac uznávaná teória vzniku Mesiaca a zároveň vysvetľuje, ako mohla Zem tak veľmi zmeniť dráhu. Vznik Měsíce srážkou beru, ok. Že to mohlo snížit oběžnou rychlost Země, ok. Ale co zastavilo a stabilizovalo Zemi na nové oběžné dráze kolem Slunce?

Eryn napsal: S tým vymietaním hmoty Jupiterom to vraj nie je celkom pravda. V článku sa píše, že Jupiter mohol svojou gravitáciou vymiesť najviac niekoľko desiatok percent pôvodnej hmoty, ale určite nie 99,9%. Podľa počítačových modelov vraj malo byť v páse asteroidov toľko hmoty, že sa tam mohlo sformovať teleso (telesá) o veľkosti Marsu až o veľkosti Zeme.Množství hmoty je 1 věc, ale její zformování do jediného tělesa druhá. Neboli prstenec malých částic kolem planety obsahuje stejně hmoty jako případný měsíc, ale ten tam už existovat nemůže, kvůli silným slapovým silám.