Re: Istar 150 F12 R35
Napsal: 07. 11. 2016, 11:32
Za poslední léta, co jsem s dalekohledy pravidelně cestoval především na Šumavu, ale i jiná místa... a měl možnost posuzovat seeing v různých lokalitách a současně v různých typech dalekohledů, tak jsem si ještě víc uvědomil, že doma na Praze 6 mám opravdu nadprůměrný seeing, navzdory paneláku a dalšími okolo. Mohu tudíž často používat zvětšení nad 200x při téměř zcela klidném obrazu. A díky těmto podmínkám se i relat. často dají fotit ronchigramy na hvězdu ( u těch refráčků cca 100mm jde o expozice např. 0,5 sec. i při vysokém ISO ). Ale mám kolem spoustu pouličního osvětlení, takže o nějaké adaptaci oka na tmu se určitě nedá mluvit. A díky tomuto i já říkám, že přes binohlavu je v průměrech 100 - 120mm na Saturnu opravdu málo světla. Ve slušné tmě na Šumavě mám zase pocit, že se na planety dívám o dost větším průměrem, než ve skutečnosti, a Jupiter v 200mm dalekohledu se mi zdá přezářený i v binohlavě i při oněch 200x zvětšení.
Ta kvalita objektivu, a teď mám na mysli především kontrast, dělá samozřejmě hodně, především u větších zvětšeních. Výborná korekce barevné vady tripletu není všechno, pokud je vzduchový. Po otestování několika takovýchto tripletů a jejich porovnání s Vixeny 81 a 103mm mne už teď v Zubří nepřekvapilo, že jinak barevně výborně korigovaný APM 107/700 držel se stejně velkými dublety ( Takahashi 100/900 a Vixen ED 103/795 ) krok v ostrosti, ale brilance byla, obzvlášť při zvětšeních nad 250x, už mírně horší. A protože barevně jsou na tom oba dublety více než dobře, tak je právě toto ten případ, kdy v daném rozměru je lepší volbou na pozorování pořídit kvalitní dublet ( přitom za cenu 103ky Vixena už velmi slušný vzduchový triplet pořídíte..). Kvalitní drahé ED sklo samozřejmě kontrast zvyšuje, především s rostoucím zvětšením. Artaban může potvrdit, když se o tom přesvědčil s Vixenem ve dne na Měsíci - navíc ještě binohlava udělala ten rozdíl v brilanci oproti velkému achromátu dobře viditelný.
SW ED 120 je už optickým schématen při své světelnosti za optimem a zápasí s větší sférochromatickou vadou, která způsobuje viditelnou ( a o dost větší, než u SW ED100 ) barevnou vadu u větších zvětšeních i přesto, že Rc-index je blízko hranice apochromátu. Zde by tedy i ten vzduchový triplet prospěl. Ono se to nezdá, ale ta sférochromatická vada roste se světelností dost rychle - např. u Psionova Taka je při světelnosti F9 až 1,8x menší, než u stejného designu s fluoritem, ale světelností F7,4, který je nyní v nabídce.
Ta kvalita objektivu, a teď mám na mysli především kontrast, dělá samozřejmě hodně, především u větších zvětšeních. Výborná korekce barevné vady tripletu není všechno, pokud je vzduchový. Po otestování několika takovýchto tripletů a jejich porovnání s Vixeny 81 a 103mm mne už teď v Zubří nepřekvapilo, že jinak barevně výborně korigovaný APM 107/700 držel se stejně velkými dublety ( Takahashi 100/900 a Vixen ED 103/795 ) krok v ostrosti, ale brilance byla, obzvlášť při zvětšeních nad 250x, už mírně horší. A protože barevně jsou na tom oba dublety více než dobře, tak je právě toto ten případ, kdy v daném rozměru je lepší volbou na pozorování pořídit kvalitní dublet ( přitom za cenu 103ky Vixena už velmi slušný vzduchový triplet pořídíte..). Kvalitní drahé ED sklo samozřejmě kontrast zvyšuje, především s rostoucím zvětšením. Artaban může potvrdit, když se o tom přesvědčil s Vixenem ve dne na Měsíci - navíc ještě binohlava udělala ten rozdíl v brilanci oproti velkému achromátu dobře viditelný.
SW ED 120 je už optickým schématen při své světelnosti za optimem a zápasí s větší sférochromatickou vadou, která způsobuje viditelnou ( a o dost větší, než u SW ED100 ) barevnou vadu u větších zvětšeních i přesto, že Rc-index je blízko hranice apochromátu. Zde by tedy i ten vzduchový triplet prospěl. Ono se to nezdá, ale ta sférochromatická vada roste se světelností dost rychle - např. u Psionova Taka je při světelnosti F9 až 1,8x menší, než u stejného designu s fluoritem, ale světelností F7,4, který je nyní v nabídce.
