PACi napsal: rad bych se pripojil s vlastnim snimkem Marsiku:
Foceno v noci z 19.9.2005 na 20.9.2005 kolem pulnoci...
Dalekohled: Skywatcher Maksutov 150/1800
Kamera:Meade LPI
Nádherná ukázka špatně zdokumentovaného pozorování: "kolem půlnoci" není časový údaj - už proto, že není řečeno, jakého času (UT, SEČ, LSEČ?). Není uvedena orientace obrazu. Ono se na to sice z nouze dá přijít, ale to přece čtenář nebude dělat! Ten tyto údaje má obdržet spolu se snímkem.
Další důležitá věc: kolik je skutečných (neprůměrovaných) bodů na průměr kotoučku? Neboli co bylo mezi objektivovou podsoustavou dalekohledové optické soustavy a čipem kamery?
Je to pěkný snímek, ale chybějící údaje ho znehodnocují, a to je škoda.
V. K.
Mars 2005
Mars 2005
VK napsal:
Neboli zdokumentovaná pozorování (resp. jejich řady) nám umožní, aby to, o co se zajímáme, byla ještě - alespoň v nějakém smyslu - astronomie a ne jen primitivní zvědavost, co to udělá, když na Mars namířím foťák a "blejsknu".
Ale ja nejsem astronom. Daleko vic, nez pocasi na Marsu, mne prave zajima, co to udela, kdyz na Mars namirim fotak a neblejsknu, protoze nemam tak silny blesk, abych tam doblejsknul. Nebo je to nepripustne, aby se neastronom michal do astronomickych temat ? Ja se micham take do elektroniky, programovani, fotografovani, muziky atd. Ani jedno z toho nedelam profesionalne a doufam, ze to elektronikum, programatorum, fotografum a muzikantum nevadi. Ja jim take nemam za zle, kdyz se ve volnem case bavi fyzikalnimi vypocty procesu v jadernych reaktorech, kterymi se zivim.
Neboli zdokumentovaná pozorování (resp. jejich řady) nám umožní, aby to, o co se zajímáme, byla ještě - alespoň v nějakém smyslu - astronomie a ne jen primitivní zvědavost, co to udělá, když na Mars namířím foťák a "blejsknu".
Ale ja nejsem astronom. Daleko vic, nez pocasi na Marsu, mne prave zajima, co to udela, kdyz na Mars namirim fotak a neblejsknu, protoze nemam tak silny blesk, abych tam doblejsknul. Nebo je to nepripustne, aby se neastronom michal do astronomickych temat ? Ja se micham take do elektroniky, programovani, fotografovani, muziky atd. Ani jedno z toho nedelam profesionalne a doufam, ze to elektronikum, programatorum, fotografum a muzikantum nevadi. Ja jim take nemam za zle, kdyz se ve volnem case bavi fyzikalnimi vypocty procesu v jadernych reaktorech, kterymi se zivim.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
-
MaG
- Příspěvky: 11689
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Mars 2005
Tak teď už toho vážně mám dost 
Pokud u toho posledně uvedeného snímku nejsou patřičné údaje, pak to má jediný následek. Nevím jak byl udělán, abych dokázal tak pěkný snímek udělat taky.
Kazí mi to snad dojem z tohoto snímku? Kazí mi snad dojem z pohledu na Mars 28. 8. 2003 to, že nevím kdy přesně to bylo? Jediné co vím je, že to bylo nejlepší, co jsem kdy mohl vidět, že to nešlo ani nakreslit a že to byl bezva zážitek. Tady de statistika stranou.
A orientace snímku? Bezva údaj pro odborníka. Laik to pozná podle toho co viděl v dalekohledu nebo podle polární oblasti.
Trochu znalejší člověk si to odvodí podle tvaru kotoučku, neb fáze je kolem 90% a dá si to do poměru k tomu, kde je Mars vůči Zemi a Slunci. Pak mu musí být hned jasné, kde je sever a jih.
Odborník na to zřejmě potřebuje, aby tam byl údaj o délce a počtu expozic, šipka k severu a kdovícoještě a obrázek jako takový jde asi stranou ???
Pokud u toho posledně uvedeného snímku nejsou patřičné údaje, pak to má jediný následek. Nevím jak byl udělán, abych dokázal tak pěkný snímek udělat taky.
Kazí mi to snad dojem z tohoto snímku? Kazí mi snad dojem z pohledu na Mars 28. 8. 2003 to, že nevím kdy přesně to bylo? Jediné co vím je, že to bylo nejlepší, co jsem kdy mohl vidět, že to nešlo ani nakreslit a že to byl bezva zážitek. Tady de statistika stranou.
A orientace snímku? Bezva údaj pro odborníka. Laik to pozná podle toho co viděl v dalekohledu nebo podle polární oblasti.
Trochu znalejší člověk si to odvodí podle tvaru kotoučku, neb fáze je kolem 90% a dá si to do poměru k tomu, kde je Mars vůči Zemi a Slunci. Pak mu musí být hned jasné, kde je sever a jih.
Odborník na to zřejmě potřebuje, aby tam byl údaj o délce a počtu expozic, šipka k severu a kdovícoještě a obrázek jako takový jde asi stranou ???
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
-
MMys
- Příspěvky: 18039
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Mars 2005
To VK:
Nezlob se na mě, ale v dnešní době, kdy se na oběžné dráze kolem Marsu střídá jedna sonda za druhou, a po povrchu jezdí další naše výtvory, mi připadá význam našich pozorování (byť sebelépe zdokumentovaných) malými dalekohledy naprosti minimální, je-li vůbec jaký.
Prostě si myslím, že to věda už není. Řekl bych, že daleko větší věda je ten snímek dokázat udělat pořádně, přes naši rozhýbanou atmosféru a spoustu dalších vlivů.
Takže bys možná mohl příště místo toho kázaní vzít foťák, kameru nebo něco podobného, a ukázat nám, jak to má vypadat. Montáž a dalekohled máš přeci funkční
Další důležitá věc: kolik je skutečných (neprůměrovaných) bodů na průměr kotoučku? Neboli co bylo mezi objektivovou podsoustavou dalekohledové optické soustavy a čipem kamery?
Tenhle dotaz moc nechápu. Co máš namysli ? Skutečný průměr kotoučku na senzoru v pixelech nebo v mm? Předpokládám že tolik, kolik má na tom snímku. Průměrováním více snímků se obvykle velikost nemění, jenom se zlepšuje poměr signál/šum.
Ten údaj navíc nemá žádný smysl, ne ? Úhlový průměr Marsu pro daný den znáš, a tak si měřítko [třeba v arcsec/pixel] můžeš odvodit daleko lépe přímo ze snímku, než přes nějaký zdlouhavý přepočet přes ohniska objektivu, okuláru, velikost pixelů senzoru a jeho vzdálenosti od okuláru při projekci (kterou stejně pořádně nezměříš) a podobně.
Nezlob se na mě, ale v dnešní době, kdy se na oběžné dráze kolem Marsu střídá jedna sonda za druhou, a po povrchu jezdí další naše výtvory, mi připadá význam našich pozorování (byť sebelépe zdokumentovaných) malými dalekohledy naprosti minimální, je-li vůbec jaký.
Prostě si myslím, že to věda už není. Řekl bych, že daleko větší věda je ten snímek dokázat udělat pořádně, přes naši rozhýbanou atmosféru a spoustu dalších vlivů.
Takže bys možná mohl příště místo toho kázaní vzít foťák, kameru nebo něco podobného, a ukázat nám, jak to má vypadat. Montáž a dalekohled máš přeci funkční
Další důležitá věc: kolik je skutečných (neprůměrovaných) bodů na průměr kotoučku? Neboli co bylo mezi objektivovou podsoustavou dalekohledové optické soustavy a čipem kamery?
Tenhle dotaz moc nechápu. Co máš namysli ? Skutečný průměr kotoučku na senzoru v pixelech nebo v mm? Předpokládám že tolik, kolik má na tom snímku. Průměrováním více snímků se obvykle velikost nemění, jenom se zlepšuje poměr signál/šum.
Ten údaj navíc nemá žádný smysl, ne ? Úhlový průměr Marsu pro daný den znáš, a tak si měřítko [třeba v arcsec/pixel] můžeš odvodit daleko lépe přímo ze snímku, než přes nějaký zdlouhavý přepočet přes ohniska objektivu, okuláru, velikost pixelů senzoru a jeho vzdálenosti od okuláru při projekci (kterou stejně pořádně nezměříš) a podobně.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Mars 2005
VK napsal:
Nádherná ukázka špatně zdokumentovaného pozorování: "kolem půlnoci" není časový údaj - už proto, že není řečeno, jakého času (UT, SEČ, LSEČ?). Není uvedena orientace obrazu. Ono se na to sice z nouze dá přijít, ale to přece čtenář nebude dělat! Ten tyto údaje má obdržet spolu se snímkem.
Další důležitá věc: kolik je skutečných (neprůměrovaných) bodů na průměr kotoučku? Neboli co bylo mezi objektivovou podsoustavou dalekohledové optické soustavy a čipem kamery?
Je to pěkný snímek, ale chybějící údaje ho znehodnocují, a to je škoda.
V. K.Byl jsem přítomen při focení tohoto snímku, bylo možno vyzkoušet několik dalekohledů, popovídat si, vyzkoušet různé příslušenství dalekohledů, celkově to byla velmi příjemná pozorovací noc a to že u snímku nejsou přesná data pořízení bych viděl jako minimální problém, prostě bylo to setkání pár astronomů jen tak pro radost bez vyšších vědeckých cílů.
Nádherná ukázka špatně zdokumentovaného pozorování: "kolem půlnoci" není časový údaj - už proto, že není řečeno, jakého času (UT, SEČ, LSEČ?). Není uvedena orientace obrazu. Ono se na to sice z nouze dá přijít, ale to přece čtenář nebude dělat! Ten tyto údaje má obdržet spolu se snímkem.
Další důležitá věc: kolik je skutečných (neprůměrovaných) bodů na průměr kotoučku? Neboli co bylo mezi objektivovou podsoustavou dalekohledové optické soustavy a čipem kamery?
Je to pěkný snímek, ale chybějící údaje ho znehodnocují, a to je škoda.
V. K.Byl jsem přítomen při focení tohoto snímku, bylo možno vyzkoušet několik dalekohledů, popovídat si, vyzkoušet různé příslušenství dalekohledů, celkově to byla velmi příjemná pozorovací noc a to že u snímku nejsou přesná data pořízení bych viděl jako minimální problém, prostě bylo to setkání pár astronomů jen tak pro radost bez vyšších vědeckých cílů.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
-
MMys
- Příspěvky: 18039
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Mars 2005
Akorát mi tam nějak nesedí ta tmavší linka kousek od levého kraje směrem dovnitř. Ta tam určitě nebyla a vznikla až při zpracování nějakým necitlivým zásahem do mechanismu doostřování, že ? S tím se musí veeelmi opatrně.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
-
Psion
- Příspěvky: 12375
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 62
- Kontaktovat uživatele:
Mars 2005
MMys napsal: Akorát mi tam nějak nesedí ta tmavší linka kousek od levého kraje směrem dovnitř. Ta tam určitě nebyla a vznikla až při zpracování nějakým necitlivým zásahem do mechanismu doostřování, že ? S tím se musí veeelmi opatrně.
Kdepak Martine, je to zřejmě důsledek atmosferického jevu a rozlišení kamery. Objevuje se navíce fotkách - např. ZDE
Kdepak Martine, je to zřejmě důsledek atmosferického jevu a rozlišení kamery. Objevuje se navíce fotkách - např. ZDE
Mars 2005
VK napsal:
Je to pěkný snímek, ale chybějící údaje ho znehodnocují, a to je škoda.
Pěkný snímek BUDE POŘÁD pěkný i bez těch chybějících údajů. A když někdo chce mermomocí "dělat vědu", ať ji dělá. Ale proč kazit radost a znevažovat práci toho, komu o tu "vědu" až tolik nejde??
Je to pěkný snímek, ale chybějící údaje ho znehodnocují, a to je škoda.
Pěkný snímek BUDE POŘÁD pěkný i bez těch chybějících údajů. A když někdo chce mermomocí "dělat vědu", ať ji dělá. Ale proč kazit radost a znevažovat práci toho, komu o tu "vědu" až tolik nejde??
Mars 2005
VK napsal:
Nicméně provádíme pozorování.
Tak z toho mě klidně vynech. Já se prostě koukám a líbí se mi to.
Za pozorování nepovažuji to, že jsem již po 101.viděl rudou skvrnu na Jupiteru a že ve 22:15 UT prošla přes CM. Psát o tom hlášení mi nepřipadá smysluplné.
Nicméně provádíme pozorování.
Tak z toho mě klidně vynech. Já se prostě koukám a líbí se mi to.
Za pozorování nepovažuji to, že jsem již po 101.viděl rudou skvrnu na Jupiteru a že ve 22:15 UT prošla přes CM. Psát o tom hlášení mi nepřipadá smysluplné.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Mars 2005
PACi napsal: rad bych se pripojil s vlastnim snimkem Marsiku:
Foceno v noci z 19.9.2005 na 20.9.2005 kolem pulnoci...
Dalekohled: Skywatcher Maksutov 150/1800
Kamera:Meade LPI
Velice hezký snímek. Mars je na něm dost velký a šumu také není mnoho, přitom Meade LPI je oproti např. ToUcam Pro horší zařízení. Jaké bylo zvětšení? Z kolika fotek jsi to skládal? V jakém sw? Budu ti vděčný za odpovědi, pomohly by mně připravit se lépe na listopadový lov...
Foceno v noci z 19.9.2005 na 20.9.2005 kolem pulnoci...
Dalekohled: Skywatcher Maksutov 150/1800
Kamera:Meade LPI
Velice hezký snímek. Mars je na něm dost velký a šumu také není mnoho, přitom Meade LPI je oproti např. ToUcam Pro horší zařízení. Jaké bylo zvětšení? Z kolika fotek jsi to skládal? V jakém sw? Budu ti vděčný za odpovědi, pomohly by mně připravit se lépe na listopadový lov...
Mars 2005
VK napsal:
Nádherná ukázka špatně zdokumentovaného pozorování: "kolem půlnoci" není časový údaj - už proto, že není řečeno, jakého času (UT, SEČ, LSEČ?).
Kdyz rikam kolem pulnoci, neni jedno, ktereho casu? ;)
Snimek byl porizen kolem 0:30 SEC
(dohromady asi 6 min avi poskladane v registaxu)
Orientaci obrazu snad uz doplnovat nemusim, to kazdy zvladne hrave sam...
VK napsal:
Další důležitá věc: kolik je skutečných (neprůměrovaných) bodů na průměr kotoučku? Neboli co bylo mezi objektivovou podsoustavou dalekohledové optické soustavy a čipem kamery?
byl tam Barlow 5x - nevim, kam to zmizelo v puvodni verzi prispevku to bylo... udaje jsem doplnil i k obrazku....
Jinak obrazek byl skaldan ze
3 dvouminutovych avicek, nadale zpracovan Registaxem, vysledne BMP otevreno ve fotosopu, trosku zmeneny krivky, oriznut, ulozen jako JPG...
Nádherná ukázka špatně zdokumentovaného pozorování: "kolem půlnoci" není časový údaj - už proto, že není řečeno, jakého času (UT, SEČ, LSEČ?).
Kdyz rikam kolem pulnoci, neni jedno, ktereho casu? ;)
Snimek byl porizen kolem 0:30 SEC
(dohromady asi 6 min avi poskladane v registaxu)
Orientaci obrazu snad uz doplnovat nemusim, to kazdy zvladne hrave sam...
VK napsal:
Další důležitá věc: kolik je skutečných (neprůměrovaných) bodů na průměr kotoučku? Neboli co bylo mezi objektivovou podsoustavou dalekohledové optické soustavy a čipem kamery?
byl tam Barlow 5x - nevim, kam to zmizelo v puvodni verzi prispevku to bylo... udaje jsem doplnil i k obrazku....
Jinak obrazek byl skaldan ze
3 dvouminutovych avicek, nadale zpracovan Registaxem, vysledne BMP otevreno ve fotosopu, trosku zmeneny krivky, oriznut, ulozen jako JPG...
Dobson 405/1800 GOTO
Mak 127/1500
Ha Lunt 35/400
Mak 127/1500
Ha Lunt 35/400
-
Psion
- Příspěvky: 12375
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 62
- Kontaktovat uživatele:
Mars 2005
Prda napsal:
Velice hezký snímek. Mars je na něm dost velký a šumu také není mnoho, přitom Meade LPI je oproti např. ToUcam Pro horší zařízení. Jaké bylo zvětšení? Z kolika fotek jsi to skládal? V jakém sw? Budu ti vděčný za odpovědi, pomohly by mně připravit se lépe na listopadový lov...
Možná tomu nebudeš věřit, ale Meade LPI je lepší než ToUcam. Určitě přinesu v nejbližší době objektivní test LPI vs ToUcam. Na vlastní oči jsem měl možnost porovnat tu noc 3 kamery LPI, NexImager a ToUcam. LPI z nich vyšla skutečně nejlépe - co se týká šumu a barevného podání planety MARS.
Velice hezký snímek. Mars je na něm dost velký a šumu také není mnoho, přitom Meade LPI je oproti např. ToUcam Pro horší zařízení. Jaké bylo zvětšení? Z kolika fotek jsi to skládal? V jakém sw? Budu ti vděčný za odpovědi, pomohly by mně připravit se lépe na listopadový lov...
Možná tomu nebudeš věřit, ale Meade LPI je lepší než ToUcam. Určitě přinesu v nejbližší době objektivní test LPI vs ToUcam. Na vlastní oči jsem měl možnost porovnat tu noc 3 kamery LPI, NexImager a ToUcam. LPI z nich vyšla skutečně nejlépe - co se týká šumu a barevného podání planety MARS.
Mars 2005
Barevné podání má LPI asi opravdu přirozenější, i třeba na snímcích Jupiteru), ale co je dle mě u ToUcam lepší, je to, že je oproti LPI cca 1,5 krát větší výsledný zobrazený objekt.
To bych se chtěl zeptat - je to velikostí pixelu? ToUcam má 5,6 x 5,6 um, LPI má 8 x 8 um. Počty pixelů jsou přibližně stejné. Nemám ToUcam, abych porovnal vzájemnou celkovou velikost obrázku.
To bych se chtěl zeptat - je to velikostí pixelu? ToUcam má 5,6 x 5,6 um, LPI má 8 x 8 um. Počty pixelů jsou přibližně stejné. Nemám ToUcam, abych porovnal vzájemnou celkovou velikost obrázku.
e-mail: vokope(at)cmail.cz
-
Psion
- Příspěvky: 12375
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 62
- Kontaktovat uživatele:
Mars 2005
voko napsal: Barevné podání má LPI asi opravdu přirozenější, i třeba na snímcích Jupiteru), ale co je dle mě u ToUcam lepší, je to, že je oproti LPI cca 1,5 krát větší výsledný zobrazený objekt.
To bych se chtěl zeptat - je to velikostí pixelu? ToUcam má 5,6 x 5,6 um, LPI má 8 x 8 um. Počty pixelů jsou přibližně stejné. Nemám ToUcam, abych porovnal vzájemnou celkovou velikost obrázku.
ToUcam má má menší čip 1/4" - LPI má 1/3". Množství pixelů mají obě kamery přibližně stejné 330/310 tisíc, tudíž obrázek je pouze větší u ToUcam díky menšímu zornému poli a tedy je to stejný efekt, jako kdybych obrázek z LPI přiměřeně zvětšil. To výhoda není. Naopak větší pixely u LPI výhoda je, protože u dlouhého ohniska je větší velikost pixelu potřeba.
To bych se chtěl zeptat - je to velikostí pixelu? ToUcam má 5,6 x 5,6 um, LPI má 8 x 8 um. Počty pixelů jsou přibližně stejné. Nemám ToUcam, abych porovnal vzájemnou celkovou velikost obrázku.
ToUcam má má menší čip 1/4" - LPI má 1/3". Množství pixelů mají obě kamery přibližně stejné 330/310 tisíc, tudíž obrázek je pouze větší u ToUcam díky menšímu zornému poli a tedy je to stejný efekt, jako kdybych obrázek z LPI přiměřeně zvětšil. To výhoda není. Naopak větší pixely u LPI výhoda je, protože u dlouhého ohniska je větší velikost pixelu potřeba.