Astronomické fórum

Na AF přibylo několik nováčků a hodně z nich řeší, jaký okulár a zvětšení na pozorování planet.  Je to pořád dokola, ale zese trochu přípomenu jak to asi je. Pozorovatelé planet se na vhodných zvětšeních celkem dobře schodnou. U ostatních, třeba i jinak zkušených pozorovatelů, to tak už neplatí.
Nejvíc podrobností, je vidět na Jupiteru. Většina těchto detailů, je vidět při zvětšení asi 150x. Já používam 165x
Za trochu lepšího seeingu, je lepší zvětšení 200x Já mám 207x.  Dle zkušeností pozorovatelů Jupitera, je další zvětšování téměř zbytečné. Samozřejmě krom supr seeingu, kdy se dá i 300x
Možná někdo nevěří, že může byt znát rozdíl ve zvět. 150x vs. 200x. Znat to je docela dost a hlavně to platí, když se snažíme o pozorování tvarů detailů.
Dále jen v rychlosti.
Na Saturn se často dá použít trochu větší zvětšení např. 240x a na Mars i 280x. I tato hranice se ještě může posunout nad 300x za dobrýho seeingu.

Nejčastěji používaná zvětšení, jsou přibližně taková.
Průměrný a nadprůměrný seeing.
Jupiter: 150x-200x
Saturn: 200x-240x
Mars:   240x.280x

Pro náhodného zvědavce, je někdy lepší dát ještě větší zvětšení. Bude nadšen a nepozná, že detailů trochu ubylo

 

Tak jsem čekal trochu tý kritiky na můj předcházející příspěvek, ale až na kolegu stanu, se nikdo neozval. Tak asi zkušenější souhlasí a jsem rád. Stana svůj příspěvek s vůní slivovice pak smáznul. Stana se ptal co to melu, když jsem neuvedl, pro jaký dalekohled (průměr) to platí. Ten průměr dalekohledu jsem neuvedl z běžných důvodů o zvětšení a 2D.
Je to určeno začátečníkům a tak stana má pravdu a trochu to rozvedu.
Tabulka platí pro zrcadlové dalekohledy o průměru asi 15cm a vic.
U refraktorů to je podobné, jen snad hodně kvalitní APO a nebo aspon ED optika, by stačila od průměru asi 130mm.
Pro kvalitní pozorování planet, především Marsu, je tedy potřeba dalekohled o průměru asi 15cm. Např. pokud se začátečník rozhoduje, jestli koupit Newton 130/650, nebo Newton 150/1200, tak větší Newton bude především na Marsu už znát a to i díky vhodnému delšímu F8 ohnisku.
Pozorování planet není nijak složité. I tady je ale dobré znát pár věcí o problematice s lovením detailů na planetách. Pročtením vlákna lze většinu těchto záludností zjistit . Možná to tady časem dám na jednu ucelenější hromadu.

Zeptám se tedy polopatě: mám Newtona 150/750, vím, že pro pozorování planet není světělnost f/5 úplně optimální - ale planety jsou pro mě spíš jen doplňkovým programem. Na pozorování planet jsem si pořídil Omegon LE 5mm - uvažoval jsem původně o 6mm, ale nakonec jsem zvolil 5mm (zv. 150x). Z výše uvedeného příspěvku mi vyplývá, že bych se nemusel bát "tomu naložit o trochu víc". Má tedy smysl (zatím čistě teoreticky) uvažovat o nějakém okuláru 4mm (zv. 188x = 1,25D)?

Ježo: Smysl to rozhodně má mít větší zvětšení. Otázka je, která planeta bude častěji v zorném poli.
Třeba na Mars, bych ti doporučil zvětšení 250x.  Na Jupiter je takové zvětšení už celkem dost a bude vyžadovat nadprůměrný seeing. Na Jupiter by byl proto dobrý okulár 3.5mm zvět. 214x.  To může byt problém s nabídkou okulárů. Jisté řešení je pomocí barlow. Radši s ED optikou.
Když by šlo hlavně o pozorování Jupitera, tak rozdíl mezi zvět. 150 vs. 188x není nijak velký, ale znát to bude.
Navíc zvět. 188x je velice výhodné na kvalitu seeingu. Dá se řict, že na Jupiter, by to bylo často používané zvětšení.

Od včera můžete nalézt naše kresby planet http://planety.g6.cz/ také na http://www.astro.cz/.
Stalo se tak díky členu a moderátoru AF MaGovi.
MaGu děkujem

Taky se připojuji s díky,Martine. [smiley=thumbsup.gif]

Já děkuji za vaši propagaci kreslení, líbí se mi to moc. Málem jsem vaše příspěvky smazal, jsme mimo téma

Máte solidní základ webu, doporučuji zkusit tam přidat sekci, kam vložíte nejvíce osvědčené rady z tohoto vlákna.

Nechtěl jsem "oftopikovat" vlákno Jupitera,ale těch 99 či 100 kreseb je super [smiley=thumbsup.gif] , o jejich kwalitě nemluvě. Teď už je Jupiter vidět zvečera, přidá se i Mars, tak snad taky brzo nějakou přispěju , včil vidím jako největší problém počasí

Jeste se vratim k tem Artabanovym cislum ohledne zvetseni pro pozorovani planet. V tom predvanocnim shonu jsem na to zapomel. V podstate s nima souhlasim, jenom bych si dovolil jeste jednu obecnou pripominku. Kazdy ma jine oko, jiny zpusob pozorovani a ten se navic v case vyvyji (stejne jako pozorovatelova zkusenost) a tomu odpovida i pouzivane zvetseni. Moje doporuceni je ono novozakonni "Všeho zkuste; což dobrého jest, toho se držte." Proste se nebat experimentovat s ruznymi zvetsenimi (a to nejen pri pozorovani planet). Jedine tak clovek zista zkusenost. Prikladem je treba znamy kreslir Sol Robbins. Ten podle jeho popisu pozoruje planety s velmi velkym zvetsenim. Jak pise, nedela rozdil mezi pozorovanim planet a DSO a i pri pozorovani planet strida bocni pohled s primym a tak se to velke zvetseni hodi.

Planety Mars, Jupiter a Saturn jsem též pozoroval a kreslil ještě pokud jsem vlastnil refraktor AS 110/1650 mm. Pro Mars jsem používal zvětšení
224x, Jupiter 165x až 212x, Saturn 165x až 212x, vše se odvíjelo podle seeingu. Použitá technika tehdá byla tečkováním do připraveného kotoučku. U Saturnu se předem zakresloval i obrys prstenců šablonou pro planetární sekci ČAS. Teď už mne oči tolik neslouží, ale rád se na planety podívám a vyhodnotím seeing.  

Habl

Tabulka by měla být nápomocná hlavně začátečníkům, kteří často tápou nad tím, jaké zvětšení si pořídit na planety. Taky ukazuje, že zvětšení pod 150x se na planety moc často nepoužívá, krom hodně špatnýho seeingu. Tabulka je určená pro najčastější dalekohledy, které máme a to 150-250mm, případně větší.
U větších průměrů 300mm a víc (výbava spíš pokročilích amatérů ) to nemusí moc platit. Větší průměr je víc omezován seeingem a často se používa ta spodní hranice zvětšení. Velká rozlišovací schopnost velkého průměru to vynahradí a naopak výborný seeing umožní detaily menšímu průměru nedostupné. To jsem už ale odbočil od běžných průměrů.
Menší průměry než asi 150mm, jsou pak limitovány zvětšením 2D. Viz. příspěvek č. 69 od kolegy Habla. Refrák AS Zeiss 110/1650 je kvalitní dalekohled, ale pozorování Marsu za zvětšení asi 280x má už jisté omezení.
Jak psal Sasa3, že Sol Robbins používá hodně velká zvětšení, tak to chce už hodně velkou zkušenost a nejen tu. Samozřejmě taky dobrý podmínky a určitě kvalitní a dobře seřízenou optiku. Jinak by velké zvětšení nevedlo k lepším detailům.
Tyhle možnosti a limity si musí každý opravdu vyzkoušet sám.

Artaban - super pomocna tabulka. Dle moji dnesni zkusenosti mohu potvrdit s dalekohledem N150/1200
Jupiter: jsem sledoval mezi 18:00 - 19:30 a 21:15 - 22:10 seeing neumim urcit ale s ok.10mm (120x) hezke i chvilkami ostre ale na detaily mi to prijde male, jenze dalsi mam az ok.5mm (240x) kde to bylo uz vetsi ale vice mazle takze detaily zamlzene, hodilo by se doopravdy neco jako ok.8mm-7mm.
Mars: mezi 21:15 - 22:10 a 0:30 - 1:10 pouzil jsem ok5mm (240x) dnes trosku mazle ale videl jsem polarni cepicku a tak nejak roznal i ruzne mapy, po 0:30 lepsi min mazle ostrejsi, rozpoznatelne mapy. Pri mensim ok.10mm (120x) ostrejsi ale mensi, cepicku rozeznam ale mapy uz ne.
Venuse: 18:00 - 19:30 zde mi prijde jedno jaky ok. pouziju, dnes mi prislo stejne jak ok.10mm tak i 5mm.
Saturn: 0:30 - 1:10, s ohledem na to, ze je jeste nizko + blizko mesic tak ok.10mm (120x) krasne ostre, vcetne prstence ale bez detailu. Pri pouziti ok.5mm (240x) jiz mazle, obcas rozeznatelny nejaky detail, takze znovu by to chtelo spise neco mezi ok.7-6 (200x).

Mohu poprosit o radu, takovou lehkou pomocnou tabulku jake pouzit filtry na ruzne planety ? (to Lukemon, diky)
Jenom nechci nijak zdvojovat vlakna ale co jsem vycetl a pochopil :
Venuse ... filtr OIII, #15 - zluty .... muze pomoci zvyraznit detail
Mars ..... #21 .... zvyrazni mapy ale utlumi cepicku
Saturn .... #15
Jupiter .... OIII

Jaky vyrobce filtru OIII se vyplati za rozumnou cenu ? Mam mlhovinovy UHC.

Web http://planety.g6.cz/ je v současné době mimo provoz. Dostupný bude od 1.4.

Zdravím Vás.Vstávám v noci okolo 3hod a koukám na Jupiter s měsícema a Venuši.Zjistil jsem ale,že je lépe koukat tak ve 4.30-5.15 kdy je obloha trochu prosvícena slucem.Planety jsou vejš,tak že se tolik obraz nevlní a hlavně nemusím tlumit silnou svítivost filtrem,používám šedý 12.% a 25%.Myslím,že jsou i více pozorovatelné detaily na Jupiteru.Pak,když už slunce prozáří oblohu více,tak už se vše zase vlní.To vstávání je sice brutus,ale určitě to občas stojí za to.Dnes jsem koukal přes barlow 250× a docela to šlo