ač meteorář, u meteorům chválím redukci. Uvedení spousty nejistých rojů jenom motivovalo lidi hlásit haluze a slušný roje už člvoěk nemusí pracně hledat. Ale dejte tam rychlost taky ve stupních!
Honzo, tohle byly roje, které vybíral Vladimír a které byly spolehlivé, respektive z těch slabších byly vybrány ty, u nichž byla prokázána činnost...takže pokud se ti zjednodušení ve stylu IMO jeví jako krok kupředu, tak nevím, co na to říct...
Pokud nemám na to, abych dělal vizuálně roje se ZHR kolem 5, asi bych měl dělat něco jinýho než meteory...
Za tento bod má redakce ode mě kouli jak vyšitou!
Hvězdářská ročenka 2011
-
Algol77 (Jakub Koukal)
- Příspěvky: 1503
- Registrován: 26. 01. 2004, 21:47
- Bydliště: Kroměříž
- Věk: 48
- Kontaktovat uživatele:
Hvězdářská ročenka 2011
Vybavení: Newton 240/1200+refraktor 110/1600 na paralaktice z dob krále klacka, Dobson 200/1200, 1 x Watec 902H2 Ultimate, 1 x VE 6047, 7 x KPF 131 HR...a spacáky s terénní plechovkou Peugeot 405
Hvězdářská ročenka 2011
Já se zase přidám na stranu těch, kterým změna povětšinou vyhovuje. Nová grafická úprava je přehlednější, mapy samozřejmě ale nějaké změny potřebují. Kalendář úkazů sám docela používám, i fáze Měsíce se občas hodí - co mi v něm naopak přijde nadbytečné, jsou ty "konjunkce" s 5 a více stupni, vždyť ta tělesa jsou na obloze pěkný kus daleko, tak co to je za úkaz?
Jak už jsem psal tady dříve, úkazy Jupiterových měsíčků mi také chybí...
Diskutujeme tu, co je a není špatně, ale minimum z Vás tu napsalo, jak vlastně a kdy ročenku využívá - což je pro autory to nejvíce podstatné!
Takže já tu přidám přesně tohle:
Ročenku si hned, jak dorazí, pročtu a používám jako zdroj informací, co se kdy na obloze ten rok mihne zajímavého - ty hodně zajímavé úkazy si zapamatuji (zatím se mi to daří :D ).
Pro svá vlastní pozorování ji využívám minimálně, protože:
1. Buď mám chuť se jen tak kochat oblohou a pak se povětšinou koukám, na to, co znám - nebo si pomocí Go-To nechávám vyhledávat objekty, co neznám v daném kuse oblohy.
2. Jedu pozorovat s určitým cílem a pak si dělám pečlivou přípravu na počítači a podklady si vytisknu.
Využívám ji ale vždy, když dělám nějaká pozorování pro veřejnost (ať už v rámci MAČe, ČASu nebo jako demonstrátor hvězdárny). Kouknu se do ní, co je daný den zajímavého na obloze, co je vhodné pro ukazování veřejnosti - takže zase nějaké ty zajímavé úkazy (tady třeba chybí ty Jupiterovi měsíčky).
Na hvězdárně používám občas efemeridy pro nastavení dalekohledu podle kruhů.
A jak už jsem také psal dříve, uvažuji o e-readru, takže elektronickou verzi budu mít jako "tištěnou"...
To m.i.x.:
Hlavně je potřeba, aby bylo pdf dobře čitelné na čtečkách s 6" displejem, ideálně udělat i verzi ePub - čtečku máme a nabízíme možnost ladění a testování. 8-)
Jak už jsem psal tady dříve, úkazy Jupiterových měsíčků mi také chybí...
Diskutujeme tu, co je a není špatně, ale minimum z Vás tu napsalo, jak vlastně a kdy ročenku využívá - což je pro autory to nejvíce podstatné!
Takže já tu přidám přesně tohle:
Ročenku si hned, jak dorazí, pročtu a používám jako zdroj informací, co se kdy na obloze ten rok mihne zajímavého - ty hodně zajímavé úkazy si zapamatuji (zatím se mi to daří :D ).
Pro svá vlastní pozorování ji využívám minimálně, protože:
1. Buď mám chuť se jen tak kochat oblohou a pak se povětšinou koukám, na to, co znám - nebo si pomocí Go-To nechávám vyhledávat objekty, co neznám v daném kuse oblohy.
2. Jedu pozorovat s určitým cílem a pak si dělám pečlivou přípravu na počítači a podklady si vytisknu.
Využívám ji ale vždy, když dělám nějaká pozorování pro veřejnost (ať už v rámci MAČe, ČASu nebo jako demonstrátor hvězdárny). Kouknu se do ní, co je daný den zajímavého na obloze, co je vhodné pro ukazování veřejnosti - takže zase nějaké ty zajímavé úkazy (tady třeba chybí ty Jupiterovi měsíčky).
Na hvězdárně používám občas efemeridy pro nastavení dalekohledu podle kruhů.
A jak už jsem také psal dříve, uvažuji o e-readru, takže elektronickou verzi budu mít jako "tištěnou"...
To m.i.x.:
Hlavně je potřeba, aby bylo pdf dobře čitelné na čtečkách s 6" displejem, ideálně udělat i verzi ePub - čtečku máme a nabízíme možnost ladění a testování. 8-)
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis 
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3563
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Hvězdářská ročenka 2011
Honzo, tohle byly roje, které vybíral Vladimír a které byly spolehlivé, respektive z těch slabších byly vybrány ty, u nichž byla prokázána činnost...takže pokud se ti zjednodušení ve stylu IMO jeví jako krok kupředu, tak nevím, co na to říct...
Pokud nemám na to, abych dělal vizuálně roje se ZHR kolem 5, asi bych měl dělat něco jinýho než meteory...
Za tento bod má redakce ode mě kouli jak vyšitou!
Kolem 5? Ty roje, co chybí, jsou hlavěn všechny takový ty 3ky a podobně. já vim, že ty tyhle slabý roje vizuálně rozlišuješ, ve všech tvejch reportech jsou, ale já jsem k tomuhle poněkud skeptickej. Ty na to možná máš, abys tohle rozlišil, taky máš mnohem lepší statistiku než všichni ostatní dohromady, ale v tom si skutečně obrovská výjimka. A tobě taky stačí jeden výtisk
Běžnej člověk uvidí jeden "rojovej" meťas za noc, v nejelpšim. Jak mi kdysi bzučo vysvětlil (a je to naprosto logický), pozorování jednoho meťasu je ekvivalentní pozorování nuly. Prostě proto, že je to příliš slabej údaj, šance, že člověk ten jeden meťas špatně přiřadí je obrovská - alespoň zase u všech "normálních" pozorovatelů. Takže tyhle superslabý roje má smysl nějak studovat jenom když je pozoruje skutečně hodně lidí, aby to mělo nějakou signifikanci. Ale meteory u nás dost upadly. Jediná statistická síla, co z byla, je IMO - a to tyhle roje nepozoruje. Podle mě věděj, co dělaj.
PS: Ten tvůj výrok o "nemám na to - nemám to dělat", tos myslel vážně? Napsal bych ti, jako kdo přesně mluvíš, ale bylo by to proti pravidlům fóra. Ty si to domyslíš
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
-
Algol77 (Jakub Koukal)
- Příspěvky: 1503
- Registrován: 26. 01. 2004, 21:47
- Bydliště: Kroměříž
- Věk: 48
- Kontaktovat uživatele:
Hvězdářská ročenka 2011
To Honza Ebr: debata se ubírá trochu OT směrem, nicméně si neodpustím pod to něco připsat...ty "superslabý" roje vybíral Vladimír a co já vím, tak mu to dalo docela dost práce. Jakožto legendu pozorování meteorů u nás jej tedy respektuju a předpokládám, že věděl, co dělá...jelikož je to OT, tak ti můžu říct že IMO je celkem mimo ve své klasifikaci, vysvětloval sem ti to na Marušce, proč tomu tak je...ano, jeden meteor za noc nebo hodinu je neprokázaná činnost...
O mě ani tak nejde, já mám poněkud jiný zdroje, ale běžný pozorovatel je nemá...a když se podíváš na IMO, tak spousta pozorovatelů přidává v komentech spoustu tzv. "superslabých" rojů (Lynxidy, Umidy, Umady, listopadový Orionidy, beta Cassiopeidy), které skutečně mají ZHR v peaku kolem 5...když budeš vědět, co máš hledat, všimneš si jich, jinak jsou to SPO a je to podle mě k ničemu...
A narážky na podobnost mě a VK prosím vynech, trochu mě to irituje...
P.S.: píšeš, že si meteorář, ale spokojíš se s málem...a to není dobře...
O mě ani tak nejde, já mám poněkud jiný zdroje, ale běžný pozorovatel je nemá...a když se podíváš na IMO, tak spousta pozorovatelů přidává v komentech spoustu tzv. "superslabých" rojů (Lynxidy, Umidy, Umady, listopadový Orionidy, beta Cassiopeidy), které skutečně mají ZHR v peaku kolem 5...když budeš vědět, co máš hledat, všimneš si jich, jinak jsou to SPO a je to podle mě k ničemu...
A narážky na podobnost mě a VK prosím vynech, trochu mě to irituje...
P.S.: píšeš, že si meteorář, ale spokojíš se s málem...a to není dobře...
Vybavení: Newton 240/1200+refraktor 110/1600 na paralaktice z dob krále klacka, Dobson 200/1200, 1 x Watec 902H2 Ultimate, 1 x VE 6047, 7 x KPF 131 HR...a spacáky s terénní plechovkou Peugeot 405
Hvězdářská ročenka 2011
Musim sa zastat Algol77 - cely problem dnesnej meteorickej vizualnej astronomie je, ze sa na popud IMO hlasi menej rojov. Dosledkov je hned niekolko - kontaminovane data pre jednotlive "velke" roje, mensia fundovanost pozorovatelov, zvacsujuci sa antihelionovy zdroj. To su vsetko veci, ktore skodia a su mimo realitu, tym padom su skodlive. Ist touto cestou je teda slapnutie do ... viete coho ::)
Nastastie, nastala era viacstanicnych videopozorovani, ktore produkuju presne data aj s vierohodnymi radiantmi a drahami materskych telies, co je nespochybnitelne. Predpokladam, ze o rok-dva vznikne taky tlak na rekvalifikaciu aktivnych rojov, ze sa vratime spat k rozsirenej tabulke. Som zvedavy, ako potom zareaguju autori HR, ak im ide o to, zachovat rocenku aj ako referencny zdroj zakladnych informacii. Asi bude smiesne, ze kazdy rok bude ina tabulka meteorickych rojov
Nastastie, nastala era viacstanicnych videopozorovani, ktore produkuju presne data aj s vierohodnymi radiantmi a drahami materskych telies, co je nespochybnitelne. Predpokladam, ze o rok-dva vznikne taky tlak na rekvalifikaciu aktivnych rojov, ze sa vratime spat k rozsirenej tabulke. Som zvedavy, ako potom zareaguju autori HR, ak im ide o to, zachovat rocenku aj ako referencny zdroj zakladnych informacii. Asi bude smiesne, ze kazdy rok bude ina tabulka meteorickych rojov
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3563
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Hvězdářská ročenka 2011
S tim vizuálním pozorováním mě asi bduete přesvědčovat dlouho
Ale je pravda, že video už je hodně dosupný a vícestaničně je to jasný, že ty malý roje maj šanci.
možná by stačilo ty lepší mít tučně
Ale je pravda, že video už je hodně dosupný a vícestaničně je to jasný, že ty malý roje maj šanci.
možná by stačilo ty lepší mít tučně
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Hvězdářská ročenka 2011
...možná by stačilo ty lepší mít tučně
vidis, dobry napad
vidis, dobry napad
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
Hvězdářská ročenka 2011
Tak jsem ji dostal od Ježíška, prolistoval a musím víceméně souhlasit některými názory, které zde byli uvedeny. Tabulka soumraků najednou je dobrý nápad. Jinak ale to zeštíhlení je opravdu trochu moc. Planetky - prakticky nic, komety jsou na tom podobně,..... Takže jsem sedl k počítači a prozkoumal CD. Tam je rozsah údajů podobný jako v předchozích ročnících HR. Ale tu jsem si kupoval právě proto, abych nemusel PC zapínat.
Třeba zajímavé jsou ty interaktivní mapky. Pohybuji kurzorem v tabulce a daný objekt, Slunce a Měsíc mění svou polohu v mapce. Jenže, to by musely ukazovat objekty správně. U některých planetek to prostě ukazuje špatně. Třeba Iris. Od ledna do půlky února ji to zobrazuje v Rybách a pak skok a je v Raku! A v dubnu zase skok a je opět v Rybách. Podobně "zlobí" i Nysa, Thalia (ukazuje správně jen poslední řádek tabulky), ..... Dělá to i vám, nebo je to chyba u mě?
Třeba zajímavé jsou ty interaktivní mapky. Pohybuji kurzorem v tabulce a daný objekt, Slunce a Měsíc mění svou polohu v mapce. Jenže, to by musely ukazovat objekty správně. U některých planetek to prostě ukazuje špatně. Třeba Iris. Od ledna do půlky února ji to zobrazuje v Rybách a pak skok a je v Raku! A v dubnu zase skok a je opět v Rybách. Podobně "zlobí" i Nysa, Thalia (ukazuje správně jen poslední řádek tabulky), ..... Dělá to i vám, nebo je to chyba u mě?
DOBSON SW 200/1200, refraktor SW 100ED triplet (100/1000), setové okuláry 25 a 10 mm, Baader Hyperion 17mm a 10mm, Baader Ortho Genuine 7mm, TS HR planetary 5mm; triedr 10x50
Hvězdářská ročenka 2011
Tabulka soumraků najednou je dobrý nápad.
Tabulka soumraků tam ale byla přece vždy. Jen v HR nebýval nautický soumrak( v posledních x ročnících )
Tabulka soumraků tam ale byla přece vždy. Jen v HR nebýval nautický soumrak( v posledních x ročnících )
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Hvězdářská ročenka 2011
Ano, soumraky tam byly, ale rozdělené: v kapitole Slunce občanský a astronomický, v kapitole proměnné hvězdy nautický. Teď je všechno v jedné tabulce.
A co ty planetky na CD, už někdo zkoušel???
A co ty planetky na CD, už někdo zkoušel???
DOBSON SW 200/1200, refraktor SW 100ED triplet (100/1000), setové okuláry 25 a 10 mm, Baader Hyperion 17mm a 10mm, Baader Ortho Genuine 7mm, TS HR planetary 5mm; triedr 10x50
Hvězdářská ročenka 2011
A co ty planetky na CD, už někdo zkoušel???
Zkousel, zlobi to i me. Ale vsiml jsem si toho az na zaklade Tveho upozorneni.
Zkousel, zlobi to i me. Ale vsiml jsem si toho az na zaklade Tveho upozorneni.
Objevy planetek (2): 2002 EL163 and 2002 GX187.
Objevy proměnných hvězd (130): CzeV #245, 270, 323, 365, 370; SvkV 23 a spousta dalších...
Objevy proměnných hvězd (130): CzeV #245, 270, 323, 365, 370; SvkV 23 a spousta dalších...
Hvězdářská ročenka 2011
Nebo třeba u komety 9P/Tempel 1 je mapka pro kometu C/2009 P1 (Garradd), u které pak ale tato mapka chybí. A ve sloupci "nejlepší viditelnost" pro C/2009 P1 (Garradd) jsou podivné údaje 20.7., 14.8. a 8.9.
A ještě taková drobnost: u trpasličí planety Eris je uveden průměr 1200 km - to má být poloměr.
A ještě taková drobnost: u trpasličí planety Eris je uveden průměr 1200 km - to má být poloměr.
DOBSON SW 200/1200, refraktor SW 100ED triplet (100/1000), setové okuláry 25 a 10 mm, Baader Hyperion 17mm a 10mm, Baader Ortho Genuine 7mm, TS HR planetary 5mm; triedr 10x50
Hvězdářská ročenka 2011
Tak jsem dnes mel vice casu a rocenky jsem srovnal.
+ oproti verzi minule (rok 2010)
tabulka fazi Mesice
prehozeni sekci Planety a jejich mesice za zatmeni Slunce a Mesice
o kde mi zmena nevadi (kdyz jste tedy chteli rocenku z jakehokoliv duvodu redukovat)
redukce zakrytu hvezd
redukce planetek
redukce met. roju
kdyz uz jste zcela vypustili promenne hvezdy (coz mi nevadi), mohli jste vypustit i ten text a jen uvest, ze je v prilozenem CD
- kde mi zmeny vadi
cernobila verze je pro citelnost lepsi (zvlaste je u grafu mesicku Jupitera a Saturnu, po tme je druh cary lepe rozlisitelny nez jeji barva)
grafy viditelnosti planet byly v minule podobe vyrazne lepsi
absence ukazu mesicku zejmena Jupiteru
obecne horsi vyhledavaci mapky (u planet mi chyby i znazorneni pohybu planet (normalni x zpetny), vyhledavaci mapky komet)
komety jsou asi az moc redukovane
nechapu redukci kalendare ukazu, kdyz misto tam je (pak je tam zbytecne treba 1/3 stranky volna
mapky v kalendari byly v minule verzi prehlednejsi
No takze to je moje zhodnoceni. Nekomu se nemusi libit, je to totiz hodnoceni subjektivni.
A jedna se jen o srovnani papirove verze.
+ oproti verzi minule (rok 2010)
tabulka fazi Mesice
prehozeni sekci Planety a jejich mesice za zatmeni Slunce a Mesice
o kde mi zmena nevadi (kdyz jste tedy chteli rocenku z jakehokoliv duvodu redukovat)
redukce zakrytu hvezd
redukce planetek
redukce met. roju
kdyz uz jste zcela vypustili promenne hvezdy (coz mi nevadi), mohli jste vypustit i ten text a jen uvest, ze je v prilozenem CD
- kde mi zmeny vadi
cernobila verze je pro citelnost lepsi (zvlaste je u grafu mesicku Jupitera a Saturnu, po tme je druh cary lepe rozlisitelny nez jeji barva)
grafy viditelnosti planet byly v minule podobe vyrazne lepsi
absence ukazu mesicku zejmena Jupiteru
obecne horsi vyhledavaci mapky (u planet mi chyby i znazorneni pohybu planet (normalni x zpetny), vyhledavaci mapky komet)
komety jsou asi az moc redukovane
nechapu redukci kalendare ukazu, kdyz misto tam je (pak je tam zbytecne treba 1/3 stranky volna
mapky v kalendari byly v minule verzi prehlednejsi
No takze to je moje zhodnoceni. Nekomu se nemusi libit, je to totiz hodnoceni subjektivni.
A jedna se jen o srovnani papirove verze.
Newton 203/1200, dobson
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Hvězdářská ročenka 2011
Chtěl jsem dnešní elongaci Venuše, tak jsem si otevřel ročenku. Krom toho, co tu už bylo napsáno, bych ještě přidal, že u planetek nejsou uvedená čísla. To už autoři trochu přehnali, ne? U "ostatních" planetek do 10mag nejsou uvedeny ani okamžiky opozice. Vysvětlivky pod tabulkou neoodpovídají tabulce. Hlavně že je tam datum, místo a autor objevení...
jo a řeč je o té části na CD
jo a řeč je o té části na CD
LightBridge 12 palců; Vixen VMC 110L; triedr 10x50; okuláry Pan 24mm, Hyperion 17mm, SW Planetary 7mm; filtr Astronomik UHC-E; Atik 16IC; stativ Celestron s Alt-Az hlavicí; HEQ5 Pro
Hvězdářská ročenka 2011
Zrovna včra jsme tu narazili na dva problémy :
1/ zmizela tabulka elongace planet = tabulka , která nejvíce napoví o možnostech pozorování, zvláště u vnitřních planet
2/zmizely obzorníkové mapky pro vyhledání Merkura při elongacích.
Pokud tedy k pozorování (plánování) potřebuji PC planetarium, potom je užitná hodnota HR v této oblasti opravdu mizivá. K čemu jsou potom tabulky v HR, potřebuju -li stejně PC planetarium ?
...............
Nejzásadnější dotaz, který bych měl na tvůrce HR : pro koho je určena H.R. ?
Teprve, odpovíme-li si na tuto otázku, mají cenu připomínky a náměty. Protože v téhle podobě HR si nedovedu odpovědět sám.
1/ zmizela tabulka elongace planet = tabulka , která nejvíce napoví o možnostech pozorování, zvláště u vnitřních planet
2/zmizely obzorníkové mapky pro vyhledání Merkura při elongacích.
Pokud tedy k pozorování (plánování) potřebuji PC planetarium, potom je užitná hodnota HR v této oblasti opravdu mizivá. K čemu jsou potom tabulky v HR, potřebuju -li stejně PC planetarium ?
...............
Nejzásadnější dotaz, který bych měl na tvůrce HR : pro koho je určena H.R. ?
Teprve, odpovíme-li si na tuto otázku, mají cenu připomínky a náměty. Protože v téhle podobě HR si nedovedu odpovědět sám.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz