Pozorování za mrazu

[vla]

Když už jsme u těch akumulátorů a výpočtů, umíte někdo spočítat ztrátové teplo, které vzniká při vybíjení akumulátoru? Myslím, jestli by nestačilo strčit při cca 20 stupních akumulátor do izolovaného obalu a spoléhat, že tepelné ztráty při odběru proudu budou stačit na ztrátu tepla přes izolaci, alespoň částečně, takže by ohřev vůbec nebyl třeba. Jinak já používám pro napájení montáže zatím akumulátor, který mám v autě a zatím jsem vždy odjel, navíc tam nehrozí tak drastický pokles teplot, aby to akumulátor nějak výrazně ovlivnilo. Vzhledem k hmotnosti výbavy, kterou vozím stejně mohu pozorovat jen tam kam dojedu, takže i externí akumulátor bych nechal v autě a než to vychladne na teplotu okolí to taky nějakou hodinku potrvá.

[MMys]

To ztrátové teplo bude minimální. Takový AKU má vnitřní odpor v řádu desítek miliohmů, takže nějakých pár ampér ho prakticky neohřeje.

[Paaja]

2MMys: Přesně, nenechat ho vychladnout a držet třeba jen 10-15°C, to by stačilo. Slyšel jsem, že se někde někdy (2.WW?) používala energie akumulátorů ve vojenských vozidlech v zimě k jejich vlastnímu ohřevu aby měly následně dost šťávy (spíš malý vnitřní odpor) pro nastartování. Tam se aku samozřejmě potom dobíjel motorem, ale princip lze použít i pro naše účely.

[Simbi]

Dovolím si i já dát několik podnětů k "horkému tématu - mráz na krku" :sick2: Patřím k těm šťastnějším, co za pozorováním jezdí autem a podle toho si také vybírám pozorovací stanoviště ( ne že bych nikdy nezapadl). Využívám akumulátoru v automobilu, kam jsem raději koupil akumulátor 55Ah a energii pro montáž, počítač, dobíječku na baterky a dokonce i žárovku na 22O V napájím z měniče na autozásuvku z 12 na 220 V se stálým výkonem 300W (ve špičkách až 900W). To je skvělá pomůcka v hodnotě cca 1500,-Kč , která krom toho, že transformuje, tak i zvukově hlásí poklesy napětí na akumulátoru a to dokonce ve třech úrovních, kdy ta třetí už může být krizová pro nastartování automobilu, tak se raději sám vypne. Takto vím, kdy mám nastartovat na cca 10 minut, horkým vzduchem vyhřeji i automobil, kde mám schovanou dřevěnou bedýnku na okuláry a občas se chodím ohřívat i sám. Odkaz na trafa různých typů je zde :http://www.autolamp.cz/indexframe.php?id=katalog a ještě přidám informaci, že pro případ přehřátí mají určité typy už v sobě zabudovaný větráček (což ovšem v zimě nehrozí, ale pár okulárů by taky sám o sobě vyhřál).

Další zajímavá věc, kterou zatím nemám příliš odzkoušenou je možnost přibalit s sebou elektrický kobereček, který jsem koupil přítelkyni pod nohy ke křeslu. Rozměr má cca 40x60cm a je vyhříván na cca 55 stupňů Celsia při příkonu 70W. Napadlo mě, že si koupím taky a to sice pod bedýnku s okuláry (abych nemusel lítat 5m do auta. Na stavebním veletrhu v Praze jsem našel firmu, která dělá podobné koberečky a to již s příkonem jen 30W ale menší teplotou ( sháněl jsem to pro psa). Kromě těchto koberečků firma vyrábí i odporové pásky a omotávky, které se používají pro prevenci proti zamrznutí potrubí, vyhřívání motorů aut před startem atp. Nemám to nyní v hlavě, ale vyhledám výroce a dám Vám vědět. Nebylo to totiž nijak drahé a měli už tenkrát před dvěma roky spoustu variant, vše ale na 220V ( jsou to výrobci vyhřívaných sítí do podlah ).

[vla]

"kobereček " na 12V se nechá koupit např. v OBI , stává v akci do 300 kč a v originále je to vyhřívaná vložka na sedačku.

[vodnik]

Topné koberečky s příkonem 220, ale i 12V najdeš na www.terko.cz.

[Hadra]

Opět pomalu aktuální téma co? ::) Já jsem se rozhodl jednou s kámošem z Nitry probivakovat 4 noci po ježíškovi v Tatrách a v Mlynickej dolině myslím u okrůhleho plesa kolem 2000mnm jsem se donutil vylézt ze stanu a udělat foto na zenita 11(jednou ho dám na net), takže žádné pozorování. Rukavici jsem sundal asi na 1min. udělal jeden obr. a ruku necítil půl hodiny, celá akce zabrala nevedno koľko času. V Poprade ve zprávách v hospodě bylo, že teplota byla -32. Zmrznul nám aj dobře zaizolovaný šampus v báglu, všechno jídlo(dehydr. nebylo) a vařič si skoro neškrtnul. Obloha bola ale ako obrázok :rotflmao:...

[SKYMASTER]

eMartin napsal: Měl sem včera chabých -14  :D

Byl sem venku asi půl hodiny a stačilo ... ještě že nefoukal vítr. Odvod par je asi potřeba vyřešit  ;D

Rekord mám na Geminidy 2001, kdy sem sice ze spacáku vysrčil sotva oči a stačilo, ale vydržel sem to asi 2,5 hodiny, s cestou asi 3,5 hodiny. Bylo -18. Již nikdy víc....  ;)
:rotflmao: To zname asi vsichni. Pri foukani vetru je docela dobra i je nejaka zastena, prodavaji se pro deti jako takove polostany k vode. Pak ted prodavaji vyhrivane boty, taky dobry. Pri tehle teplotach uz leze ven skoro jen sebevrah :rotflmao:

Ale zase je nekdy kurna ta nejlepsi obloha

[alien5]

Uz dlouho sem resil jak v mrazu zahrat nohy.Ikdyz sem mel zimni boty nad kotnik a s berankem uvnitr a 3 vrstvy ponozek stejne mi tak po 2-3 hodinach promrzli nohy a musel sem jet domu nebo zalest z balkonu domu.Ja trpim na nohy jakmile mi vychladnou sem nachlazenej potom pomuze akorad honem zalest do horke vany s vodou.Takze sem se koukal na internetu po botach jake maji horolezci nebo boty, ktere jsou urcene pro extremni podminky coz napr dnesni zimu -20 a mene bylo a nasel sem tyto boty : http://www.svetoutdooru.cz/Users/Clanky ... clanku=972 Nevyskousel sem je ale pujdu se na ne informovat do jedne prodejny u nas v Mlade boleslavi.Jine podobne stavene boty sme nenasel, radeji se jeste zeptam v prodejne.Pokud budou dobre tak je koupim a otestuji a poznatky samozrejme zdelim tady na foru.
Doufam ze uz pak vydrzim aspon 5 hodin pozorovani v zime v Ralsku kam jezdim a hlavne cajicek sebou

[Martin Vyskočil]

Kluci, kteri jezej v zime litat s vetronema do Krkonos do vlny, pouzivaj elektricky vyhrejvany ponozky

[VK]

MMys napsal: No, na první pohled to až tak zle nevypadá. Ale realita bude asi jiná (horší). Dosti zjednodušený výpočet dopadl takto:

Uvažoval jsem aku 45Ah, pro zjednodušení mPb=12kg olova a mH2O=1kg vody. Dokonale izolované, takže všechno teplo bude ohřívat AKU.

cPb=0,129 kJ.kg-1K-1
cH2O=4.2 kJ.kg-1K-1

Na ohřátí aku o 30oC (uvažoval jsem z nějakých -20 na +10oC) tedy padne
Q=(mPb . cPb + mH2O . cH2O).dT = 172kJ

Budu uvažovat třeba ohřev výkonem P=12W (tj. proud 1A). Jak dlouho to asi potrvá.

t = Q/P = 14333 sec. = 4 hod.

Uff... doufám, že jsem počítal dobře, zkontrolujte to někdo. Ale to nezní špatně, sežere to tedy za ty 4 hodiny 4Ah a aku má 45Ah. Ale plně nabitý při nějakých 20 stupních.
Při -20 může mít klidně jen 5Ah Takže by se asi ani neohřál.

Ale mohl by fungovat jiný přístup - nenechat ho vychladnout - tj. zapnout ohřev, když je ještě teplý, a nejlépe ještě mít termostat, který by to reguloval na nějakou konstatní rozumnou teplotu.

Nevím ovšem, jak dobře by se to dalo v reálu zaizolovat, ale celý AKU v bedně vyložené polystyrenem a ohřev nalepený přímo na plášti by nemusel být z toho hlediska tak zlý. Nechcete to někdo zkusit, já bohužel nemám čas.

Já si myslím - a teď nevím, jestli mám pravdu nebo ne - že podle zákona zachování energie kdyby ten systém akumulátor-ohřívač neztrácel teplo odvodem do okolí, a kdyby kapacita akumulátoru lineárně rostla s teplotou (neroste, ale snad na nějakém malém intervalu teplot to tak může být), tak to, co se získá ohřevem, se také spotřebuje na ohřev samotný. Prostě bychom za těchto podmínek přeměňovali jednu energii na druhou.

Když to ale bude v nelineárním skutečném prostředí, podle mě kombinace akumulátor-ohřívač pouze umožní, z toho akumulátoru "rychleji vytáhnout energii", jestli mi rozumíte. Ale nebude jí více, dokonce ani stejně, protože tam jsou ztráty odvodem tepla do okolí.

Protože když se akumulátor podchladí, klesne sice jeho kapacita, tím pádem nepůjde ani pořádně vybít, ale když se potom na jaře zase oteplí, energie "se mu vrátí". Neboli mráz - lidově řečeno - ten akumulátor "uspává".

V. K.

[VK]

Ještě bych tady měl jeden dotaz - doufám, že se nebude opakovat případ s Pavlem Karasem - znáte článek "Zimní pozorování", autor Tomáš Hynek (http://thynek.wz.cz/zima.htm).

V. K.

[MilAN]

Moná by bylo dobře se inspirovat tam, kde se zimou  mají podstatně  více zkušeností  : u horolezců, turistů  a pod. Možná  že by se tam potom neobjevovala bavlna a podobně, ale doleko modernější a vodnější materiály typu Moira a pod.
Proč se snaší astronomové vymyslet něco svého , pokud existují obory, které s těmi materiály podstatně masověji žijí?

[VK]

Podle mě autor (nebo autoři, jistě to není jen dílo Tomáše Hynka) nevěděl, jakým způsobem má předložený problém řešit a kde hledat informace, a prostě hledal řešení (metodou pokus-omyl - a jsme zase u těch veverek a oříšků).

Horolezci, turisté a pod. mají samozřejmě zkušenosti, ovšem jejich zadání je trochu jiné: oni přitom ještě musejí podávat fyzický výkon a řeišt odvod potu z těla. To astronom-pozorovatel většinou nemusí (až na stěhování dalekohledu - ovšem pokud má dalekohled na pevném stanovišti, nemusí ani to). Proto řešení popisované v článku může vyhovovat, i když se může zdát méně sofistikované.

V. K.

[3J]

VK napsal: Podle mě autor (nebo autoři, jistě to není jen dílo Tomáše Hynka) nevěděl, jakým způsobem má předložený problém řešit a kde hledat informace, a prostě hledal řešení (metodou pokus-omyl - a jsme zase u těch veverek a oříšků).

Horolezci, turisté a pod. mají samozřejmě zkušenosti, ovšem jejich zadání je trochu jiné: oni přitom ještě musejí podávat fyzický výkon a řeišt odvod potu z těla. To astronom-pozorovatel většinou nemusí (až na stěhování dalekohledu - ovšem pokud má dalekohled na pevném stanovišti, nemusí ani to). Proto řešení popisované v článku může vyhovovat, i když se může zdát méně sofistikované.

V. K.Z tohoto úhlu pohledu jsou nám nejblíže nimrodi ,
kteří prosedí bez hnutí několik hodin na posedu při
" číhání na zvěř "