Uran a Neptun

[Maser]

michal.b napsal: Prumer Airyho disku ve 20cm dalekohledu je 0,6", Neptun se svymi 2" se tedy rozhodne neda povazovat za bodovy zdroj (ktery by vytvoril Airyho disk).
Tím průměrem Aryiho disku u 20cm dalekohledu můžeš vyjádřit rozlišovací schopnost, která u 8"SCT činí 0,56" což už vím.
Taky si myslím, že průměr Aryiho disku zavisí na světelnosti objektivu.

Netvrdím, že na snímku není kotouč planety Neptun, ale u tak (ůhlově) malého oběktu fotografovaném 8"SCT při světelnosti [glb]f/23[/glb] je to na hraně s Aryiho diskem.
Chce to udělat snímek hvězdy se stejnou magnitudou focený stejným způsobem a bude jasno.
Stejně musím znovu zdůraznit, že je to úctyhodný snímek!!!

[michal.b]

Maser napsal:

Tím průměrem Aryiho disku u 20cm dalekohledu můžeš vyjádřit rozlišovací schopnost, která u 8"SCT činí 0,56" což už vím.
Taky si myslím, že průměr Aryiho disku zavisí na světelnosti objektivu.

Netvrdím, že na snímku není kotouč planety Neptun, ale u tak (ůhlově) malého oběktu fotografovaném 8"SCT při světelnosti [glb]f/23[/glb] je to na hraně s Aryiho diskem.
Chce to udělat snímek hvězdy se stejnou magnitudou focený stejným způsobem a bude jasno.
Stejně musím znovu zdůraznit, že je to úctyhodný snímek!!!

Fyzicky prumer (tj. skutecna velikost obrazu v ohniskove rovine) zavisi na svetelnosti, uhlova velikost nikoliv. Pro hodnoceni, zda se jedna o kotoucek planety nebo Airyho disk je to ovsem nepodstatne, nebot jak planeta samotna, tak Airyho disk jsou zobrazeny ve stejnem meritku.

Pridavam simulaci z Aberratoru, vlevo Airyho disk hvezdy, vpravo Neptun (velikost 2,4"). Parametry dalekohledu: D = 200mm, centralni zastineni 35%, bez vlivu seeingu.

[MilAN]

Průměr Airiho disku je v úhlové míře nepřímo úměrný pouze průměru optické soustavy.
Nemá nic spoplečného s relativním otvorem systému.  Samozřejmě, to jak je obraz tohoto Airiho kroužku veliký  v milimetrech   v ohniskové rovině, závisí na výsledné ohniskové vzdálenosti celé soustavy.
.........................
michal.b. byl rychlejší .

[Maser]

michal.b napsal:
Pridavam simulaci z Aberratoru, vlevo Airyho disk hvezdy, vpravo Neptun (velikost 2,4"). Parametry dalekohledu: D = 200mm, centralni zastineni 35%, bez vlivu seeingu.



Díky za ukázku.

[Maser]

Díky vám oboum za odpovědi.
Já věděl, že si na fóru vytříbím znalosti. ;D

[PPos]

To Milan a VK

Verím, že som tie mesiace videl. Keď pozerám do Cartes du Ciel tak tam vidím presne to, čo v okulári. Mesiace sú dosť ďaleko od Uránu:
Titania 13.9m je vzdialený 23.4"
Oberon 14.1m je vzdialený 41.9"

Aj keď by som mal mať pri 153mm cca 13.6m limitnú magnitúdu. Ak mám primárne aj sekundárne zrkadlo pokovené nie na 86% ale na 98% a centrálne tienenie mám iba 13.13%. Preto si myslim že to čo som zazrel* "nie sústavne videl**" boly práve tieto dva mesiace.

* pod pojmom zazretie mám na mysli to, že objekt nevidim stále ale že ho opakovane na krátky čas vidim perifernym videnim

Pozoroval som to 13.9.2006 o cca 22:30 +-10min

** ak viečo vidím sústavne tak sa na objekt nemusim pozerať periférne ale vidím ho aj priamo a to bez toho aby som objekt chvíľami nevidel

[Kami]

No,trochu mi to připadá jako zázrak,vidět ve 150 Uranovi měsíce. Za předpokladu špičkových podmínek, průzračnosti ovzduší,perfektní tmy s vysokým MHV a ........,by se člověk mohl dostat k teoretické hranici právě použitého dalekohledu.
V běžných příměstských podmínkách spadne dosah dalekohledu i o 3mag.
PPos. Zkus to znova a nakresli polohy viděných měsíčků.Pak se můžem o tom bavit.
Nechci říci,že bych ti nevěřil,ale vypadá to spíše na zázrak. ::) Ale i ty se někdy stávají.

Jen tak dál ;D ;D

[MilAN]

Při pozorování bodových zdrojů už moc nemá vliv, pozoruje-li se v tmavém nebo příměstském prostředí, protože se pzoruje při silnějších zvětšeních. Já to pozorování nepovažuji moc za přesvědčivé, vím, jaký je problém vidět např. Hyperion, ( 14 mag) , i když je dost daleko od Saturnu, ve 400 mm dalekohledu.Měsíce Urana i Neptuna jsem zkoušel mnohokrát, bohužel nikdy nebyly ideální podmínky poblíž obzoru, kde se zrovna planety pohybují. A nestačila mě na ně 400 -ka.Přitom Pluto jsem bez problémů pozoroval mnohokrát i v menším dalekohledu.

[VK]

Pluto (málem jsem napsal "planeta Pluto"  ;D) měl v dřívějších letech jasnost běžně 13,7 - tedy větší, než v době objevu, kdy měl 15 mag. A celkem se dal pozorovat mimo jiné i díky větší výšce nad obzorem. Nachází se blízko nebeského rovníku a v jeho těsné blízkosti není žádná velmi jasná hvězda. Proto byl, resp. je "pozorovatelnější, než se obecně soudí".

Problematiku spatření slabých bodových objektů popisuje Roger N. Clark v článku How Faint Can You See? ve Sky and Telescope, myslím že 6/1994 (odkazuji na něj ze Souvislosti fyziologické optiky s amatérskou astronomií, tam je odkaz přesný). Přeložil jsem tento článek (téměř celý) do češtiny, takže kdo bude chtít, tomu ho můžu poslat.

Článek ovšem nedává odpověď, zda to, co PPos spatřil, jsou skutečně Uranovy měsíce. Abys prokázal, že Uranovy měsíce dokážeš pozorovat, musel bys je sledovat několik dní a zaznamenávat změnu jejich polohy (na základě vlastních pozorování). Na rozdíl od objevitelů Ty to máš snadnější, protože si to můžeš ověřovat v počítačových programech, které polohy Uranových měsíců předpovídají. Ale úplně se vykašlat na to, co jsem tedy teď napsal a nechat to jen na tom programu taky nemůžeš. Už jen proto, že při jediném uskutečněném pozorování sis vlastně nebyl stoprocentně jistý identitou pozorovaných objektů (měsíce nebo náhodné hvězdy?).

V. K.

[PPos]

Pevne verim ze po najblyzsom vyjasneni uvidim znova Uranove mesiace. Do programu sa pre istotu vobec nebudem pozerat aby som pripadne sam seba neklamal.
Ak by to co som videl 13.9. mali byt iba hviezdy a nie mesiace tak by sa od Uranu mali o nieco vzialit a svoju vzajomnu polohu nemenit.
Takze budem cakat a dufat ze sa len nestrapnujem.

[MilAN]

VK napsal: Pluto (málem jsem napsal "planeta Pluto"  ;D) měl v dřívějších letech jasnost běžně 13,7 -. A celkem se dal pozorovat mimo jiné i díky větší výšce nad obzorem. Nachází se blízko nebeského rovníku a v jeho těsné blízkosti není žádná velmi jasná hvězda. Proto byl, resp. je "pozorovatelnější, než se obecně soudí".

Nerad zase rozviřuji polemiku s Tebou, , ale současná deklinace Uranu je  -8° a Pluta  -16° - což je tedy dost daleko od rovníku. U toho se naposledy nacházel před 20 lety ! Současná jeho jasnost je 13,9 mag, takže nijak drastické zhoršení.

[VK]

MilAN napsal:
Nerad zase rozviřuji polemiku s Tebou, , ale současná deklinace Uranu je  -8° a Pluta  -16° - což je tedy dost daleko od rovníku. U toho se naposledy nacházel před 20 lety ! Současná jeho jasnost je 13,9 mag, takže nijak drastické zhoršení.

Já jsem to bral po paměti ;D

V. K.

[Nuny]

Dnes jsem se "vrhnul" na pozorování nejvzdálenějších planet naší sluneční soustavy..planet Uran a Neptun.

Vyhledání obou planet bylo bez problému a díky docela dobré kvalitě ovzduší byl relativně dobrý obraz.

Uran (19.1AU) byl 240-ti násobným zvětšením bez problému pozorovatelný jako výrazný kotouček nazelenalé barvy s úhlovou velikostí 1,8"..

Planeta Neptun (29.2 AU) byla krásně pozorovatelná jako namodralý kotouček,sice bez sebemenších detailů,ale byl tam.Vždyť úhlová velikost Neptunu je momentálně pouhých 1,1" !!

Je fascinující, jak se můžeme podívat do takových dálek a vidět např. planetu Neptun jako kotouček,i přes to,že je do Země úctyhodných cca 4.3 miliardy km..

[voko]

Máš pravdu, ale popletl sis průměr s poloměrem. Uran má průměr 3,66" a Neptun 2,29".

[VK]

Mně se nikdy nepodařilo rozlišit Neptun jako kotouček (refraktor 200/3500, zv. 280x). Dostal jsem se tak daleko, že jsem podle mapky ve Hvězdářské ročence našel místo, kde byl Neptun, a protože skutečnost byla podrobnější, než ta mapka, a bylo i víc hvězd, než na té mapce, nastal problém: v tom místě byly dvě hvězdy, poměrně blízko sebe, prakticky stejně jasné, ani jedna z nich nevypadala "plošně větší".

Prostě Neptun jsem viděl, ale nevím, která z těch 2 hvězd to byla.

Nepomůže zřejmě ani kresba, protože dostatečně podrobná mapka prostě nebyla k disposici.

V. K.