Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[Maser]

Chci si pořídit Canon EOS 1100D s objektivem 18-55 mm tak chci mít představu jakému zvětšeni to bude odpovídat ve srovnání s kompaktem. A nebo když ho dám na dalekohled s 1000mm ohniskem.Já sem měl SLR a koupil sem si k tomu 300mm objektiv. Když sem se díval skrz hledáček, viděl sem obraz podobně jako s 6x zvětšujícím triedrem. Dnes mám DSLR a také 300mm objektiv a v hledáčku vidím obraz asi jako s 10x zvětšujícím triedrem.
Je to relatvní a záleží na zorném úhlu.
Až budeš mít DSLR, nacvakni jej na to 1000mm ohnisko a můžeš viděný obraz porovnávat s obrazem viděným s různýmí okuláry. Kdyš najdeš okulár se kterým vidíš stejně zvětšený obraz jako v hledáčku DSLR, tak si podle něj spočítej zvětšení, protože do té doby prostě jednoznačnou odpověď nejspíš nedostaneš.

To co vypočítal JurajM, je zase jen poměr mezi ohnisky, né zvětšení.

[Bill]

Ahoj.

U foťaku záleží na velikosti čipu. Pro velikost kinofilmového políčka se počítá, že zvětšení 1x odpovídá ohnisková vzdálenost 50mm. U APS-C je to díky menšímu čipu méně cca 30 mm. Takže zvětšení u teleobjektivu 300 mm je cca 10x. Pro záklaďák 18-55mm je rozsah zoomu 3x, ale protože zoom je posazený zhruba doprostřed, takže reálné zvětšení je necelých 2x. Když má kompakt zoom 10x, tak taky nezvětšuje 10x, záleží nas tom, kde je začátek a konec toho rozsahu.

Bill

[MilAN]

Vím, že se vám nebude zamlouvat moje odpověď.
Ale objektiv nezvětšuje. Každý objektiv "vidí" (= zobrazí) předmět pod naprosto stejným úhlem, jako jej vidí naše oko.
To, co lze nějak charakterizovat jako "zvětšení", to je už jen ta naše manipulace s hotovým obrazem.

[MMys]

Ano, tak to je.

Jenomže tady se navíc ještě mixuje několik věcí. Původní dotaz zněl na zoom u kompaktu.

Zoom, tak jak je udávaný u kompaktů, je obvykle pouze POMĚR mezi nejdelším a nejkratším ohniskem. Neříká nic o skutečném měřítku obrazu (v úhlových jednotkách na pixel). Někdy je na kompaktu nebo ve specifikaci napsaný i skutečný rozsah ohniskových vzdáleností v milimetrech. Někdy je tam místo toho ekvivalent po přepočtu na fullframe kinofilmové políčko. Někdy tam není nic (jen rozsah zoomu např. 3x, což ale může být klidně 20-60mm zrovnatak jako 30-90mm)

to Bill:
to, co uvádíš pod pojmem zvětšení ty, je zvětšení soustavy objektiv-okulár hledáčku skutečné - optické zrcadlovky. Máš pravdu, že když se díváš fullframe (D)SLR s nasazeným 50mm objektivem, tak v naprosté většině případů je opravdu zvětšení = 1, tedy pohled skrz hledáček a pohled druhým okem souběžně je identický. U APS DSLR je to ohnisko při kterém je zvětšení rovno 1, jak píšeš, menší.

Toto ale nemá význam u kompaktu, protože tam žádný hledáček není. Je tam displej, a pak ale záleží, z jaké vzdálenosti na ten displej koukáš a jak je velký. Tam opravdu pojem zvětšení není definovaný, jak píše správně Milan. Objektiv samotný žádné zvětšení nemá.

[stana85]

objektiv "vidí" (= zobrazí) předmět pod naprosto stejným úhlem, jako jej vidí naše oko.
To, co  lze nějak charakterizovat jako "zvětšení", to je už jen ta naše manipulace  s hotovým obrazem.
Ale přece objektiv s ohniskem např. 500mm vytvoří v ohnisku menší obraz než objektiv s ohniskem 1000mm

[Maser]

objektiv s ohniskem např. 500mm vytvoří v ohnisku menší obraz než objektiv s ohniskem 1000mm   A to je právě ten Zoom, v tomto případě dvojnásobný.

[stana85]

Děkuji všem za příspěvky. Už mám dostatek informací. Ještě bych se chtěl zeptat co potřebuji abych připojil DSLR Canon na newton SkyWatcher? A jak se dá připojit DSLR za okulár?

[Maser]

Tady najdeš co potřebuješ.  ;)

[stana85]

Dají se předpovídat sluneční erupce? A jestli ano tak s jakým předstihem?

[BlackHole]

Tedy, tohle téma se sice jmenuje "Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď", ale na tohle jednoduchá odpověď není. Takže:

Pokud se dlouhodobých předpovědí týče, z korelace projevů aktivity plyne, že lze pravděpodobnost vzniku erupce odhadovat na základě počtu slunečních skvrn. Kromě přibližně jedenáctileté periody existuje několik empirických pravidel, např. že po podprůměrném cyklu následuje cyklus nadprůměrný a po kratším cyklu cyklus delší. Na základě chování Slunce v cyklu právě končícím tak lze odhadnout, jak se bude sluneční aktivita vyvíjet v cyklu následujícím.

Od začátku výzkumu Slunce se snaží vědci najít funkci, která popisuje průběh sluneční činnosti v čase. Podle posledních výsledků se zdá, že takováto funkce má tři volné parametry, které jsou konstantní během jednoho cyklu. Během začátku cyklu lze tyto parametry určit (tj. fitovat křivku na naměřená data) a na základě funkce extrapolovat chování Slunce během cyklu. Samozřejmě čím více dat je k dispozici, tím je odhad přesnější.

Existují i snahy o střednědobé předpovědi (v řádu měsíců). Bylo zjištěno, že počet slunečních erupcí vykazuje rovněž periodickou modulaci. Nejznámější je periodicita 152 dnů, která byla pozorována v letech 1980 až 1983. Další periody jsou např. 51 nebo 76 dní. Tyto periody jsou téměř celočíselnými násobky 25,5 dne (šesti-, dvoj- trojnásobek). I když tyto modulace nejsou stálé, ale epizodické, přesto je lze využít k předpovědím, pokud se zjistí, že právě některá z těchto period probíhá. Mnohé z těchto period jsou však klamavé.

Na konci roku 1981 bylo během projektu Solar Maximum Mission zjištěno, že velmi jasné sluneční erupce se objevují s periodou přibližně pěti měsíců. Tak byla předpovězena silná erupce v únoru 1982 a několik dalších (červen a červenec 1982, prosinec 1982, květen 1983 a listopad 1983).

Krátkodobé předpovědi lze konat rovněž z pozorování slunečních skvrn. Přestože přesné příčiny jsou stále předmětem výzkumu, korelací pozorovaných vlastností slunečních skvrn, které se později staly zdrojem slunečních erupcí, byly zjištěny podmínky, za kterých erupce nastávají nejčastěji. Změny v magnetickém poli skvrn které předcházejí erupci tak umožňují na základě pozorování stanovit pravděpodobnost, že ta která skvrna bude během svého vývoje doprovázena erupcí.

Na základě pozorování radiových emisí Slunce je možné předpovídat silné sluneční erupce na velmi krátkých časových škálách řádu desítek minut. Zde se jedná o velmi jasné bodové zdroje rentgenového záření či vysokoteplotní emisi v mikrovlnné oblasti mezi 6 a 20 GHz.

[Lentak6]

Dobrý deň, vedel by mi niekto povedať ako sa volal ten známi pokus s fotónom a doskou s dvoma dierkami (nie som si istý či to bolo takto)? Vopred ďakujem...

[egres]

Heisenberg

[KpS]

http://en.wikipedia.org/wiki/Double-slit_experiment

egres: Werner Karl Heisenberg byl teoretický fyzik, který jako první formuloval v roce 1925 pohybové rovnice kvantové mechaniky. Jeho jméno není odpovědí na otázku, kterou položil Lentak6. Pokud by odpovědí měla být osoba, byl by jí Thomas Young.

[Lentak6]

Áno KpS, to som hľadal, vedel som že to malo niečo spoločné s Youngom. A nevadí, aj o tom Heisenbergovi si niečo rád prečítam, rozhodne mi to neuškodí. Ďakujem

[egres]

KpS:
Ten pokus potvrdzuje princíp neurčitosti tak preto som dal Heisenberga.