Astronomické fórum

Gabrieli, to chce jednoznačne niečo väčšieho, šošovkového, a možno na pevnom základe. CFF napríklad?

Zdravím,

mám v plánu začít se sledováním vesmíru, jak naší sluneční soustavy, tak daleký vesmír. Sice jsem pročetl pár stránek pro začátečníky, podle jakých parametrů bych se měl řídit atp., ale stále tomu nějak moc nerozumím.
Chtěl bych tedy poradit co bych si měl koupit za dalekohled.
Chtěl bych sledovat jak naší sluneční soustavu, tak daleký vesmír. Pokud se to v dalekohledech vzájemně nevylučuje.
Dále mám potřebu, abych mohl na dalekohled jakýmkoliv způsobem připojit/namontovat svou zrcadlovku Nikon D5100.
To jsou pro mě asi dva nejdůležitější požadavky.
Dále by bylo asi fajn, kdyby to nebylo náročné na ovládání - jak jsem četl na nějakém webu, mohlo by mě složité ovládání odradit od sledování, čemuž docela i věřím. Zas na druhou stranu, jsem dost učenlivý.
Budget bych řekl, že může být docela neomezený, ale asi bych to viděl spíš na hračku do 40k + nějaké hračky k tomu. Jako filtry, redukce na připojení foťáku atp.

Vím, nenapsal jsem moc specifikací, ale pokud byste měli nějakou radu, co vám vyhovuje a splňuje mé dva požadavky, budu moc rád.

Děkuji moc.

benvoluto001 : Ahoj na AF.
Když nemáš vůbec žádné zkušenosti, tak by bylo lepší začít jen pozorovat abys poznal oblohu atd. A jestli bys rád rovnou dělal ty pěkný snímky jaký tu jsou třeba na AF, tak je většinou třeba foto-sestava za víc jak 40 tis. V tom případě řekni co bys hlavně rád fotil a rovnou se ptej co koupit.
Je ale třeba spíš několik let než měsíců než se dopracuješ aspoň průměru.
Jinak na pozorování jak mlhovin, galaxii ( DSO) tak planet a Měsíce se hodí Dobson 200-250mm,
Větší bych zatím nekupoval. I tím se dá udělat snímek Měsíce, ale slabších objektů už moc ne.

Na propojení dalekohledu s Nikon 5100 je potřeba T2 adapter. Tento výrobek je složen ze 3 částí, z nichž jedna patří do foťáku místo objektivu, druhá do dalekohledu a ta prostřední je vlastně nepovinná a může se vyšroubovat a spojí se jen ty dvě krajní. Takhle se fotí DSO. Na planety je vhodné mít i tu prostřední část, do které se vloží okulár do obvodu 37mm (širší se nevleze) a s ohniskem např. 10mm. Pak to trochu víc zvětšuje ale na úkor světla - proto se to nepoužívá na DSO i když by se hodilo víc přiblížit.
Dále se fotograf neobejde bez dálkového spouštění např.. Umožňuje to nastavit jakoukoliv délku expozice a zadat kolik snímků chci a podobně.
Jinak, záleží jaký typ dalekohledu vlastně člověk chce. Já třeba preferuji refraktor, nejen z důvodu jednoduššího ovládání, ale je to asi i pocitová záležitost. Já mohu zapůjčit SW 900/90 (bez montáže a trojnožky) se kterým se dá vidět i velká skvrna na Jupiteru. Po vyzkoušení vlastně člověk pochopí, co chce a nemusí tolik prodávat nehodící se zde na fóru.
Montáž s trojnožkou je možná ta nejdůležitější investice. Nedoporučil bych na focení nic menšího než EQ5, spíš HEQ5, např. zde

Co je ale úplně nejlepší je jet na nějaký sraz, já jezdím do Konojed. Tam se dají vidět různé kusy vybavení, nejen refraktory.

Za mne tomu zadani nejlepe vyhovi Schmidt-Cassegrain, ktery bude mit pri stejnem vykonu melsi naroky na montaz nez Newtony nebo refraktory projevujici se na montazi vetsi pakou. Maji take vetsi prumery nez refraktory, proto ukazuji lepe DSO na visual.
Pro foceni je lepe posadit dalekohled na paralaktickou montaz, at uz rucne navadenou ( ale s motorky na obou osach, aby pri foceni sledovala objekt ) nebo GoTo. ( Samozrejme se da koupit i pohromade. )
Jako priprava na foceni je idealni se podivat zde na astrofotky, kde jsou u kazde fotky udaje o dalekohledu i montazi, jak byly foceny.
A samozrejme mit na mysli, ze 1. neexistuje jeden dalekohled idealni na vsechno 2. pokud to cloveka hodne chytne, nezustane nikdy u jednoho ( ale muze mit jednu montaz na vice dalekohledu, proto doporucuji paralaktiku ).
Uplne nejlepsi radu napsal stmare, dojet se podivat ruznymi dalekohledy nez se clovek rozhodne. Jak na poznani ruznych dalekohledu, tak na presnejsi predstavu co vlastne clovek v nich vidi. Nejsou to fotky jako z Hubble, ale je to krasa.

Dobrý večer,

měl bych trochu jinou prosbu/dotaz než co se tu opakuje. Pročetl jsem si co se dalo a rozhoduju se mezi 6" a nebo rovnou 8" SW Dobsonem, ohnisko oba 1200, (plus filtry na Měsíc, mlhoviny, Slunce, atp.), co mají na Supra (6",8").
Jediné co potřebuju vědět, jestli se opravdu vyplatí dát rovnou více peněz za 8" - hlavně ženě se to zdá moc na první dalekohled.
Ze zahrady/pergoly vidím horizont od východu po západ, směrem na jihovýchod mám Bílé Karpaty. Začnu určitě Měsícem - už jen pohled spektivem z lidlu mně nedá pokoj a prostě chci pořídit něco opravdu lepšího s tím, že pak přijde řada i na planety a pak snad DSO.
8" má F6 a to mi přijde, že na zahradě by mohlo být moc světla pro cokoliv jiného než Měsíc a pár opravdu výrazných objektů a tak jedině jezdit za dědinu. S tou 6" a F7.8 bych mohl něco víc pozorovat s rodinou rovnou ze zahrady.
Co jsem tu ale nedohledal je přímá zkušenost někoho, kdo by mohl říct, kolik toho nakonec ukáže ta 8" navíc oproti 6".
Budu moc rád za Vaše rady. Několikrát jsme jeli do Uh. Brodu na hvězdárnu, ale vždycky se stihlo pokazit počasí a neviděli jsme nic, tak chci něco pořídit domů.

Předem děkuji!

Pepa217 píše: ↑13. 08. 2022, 22:31 Co jsem tu ale nedohledal je přímá zkušenost někoho, kdo by mohl říct, kolik toho nakonec ukáže ta 8" navíc oproti 6".

Tak ono se to tu asi píše v různých pozorování, ale tohle se špatně hledá.
Asi tak. Půjčku bych si na to nebral, ale 8" přeci jen ukáže trochu víc. Spíš jde o to, že pro někoho to je opravdu o trochu víc a pro jiného to může být celkem o dost víc.
Rozhodně nečekej barevný vesmír jak na fotkách a to ani půlmetrem. Rozdíl se těžko popisuje a lepší to je porovnat na vlastní oči třeba na nějakém astrosetkání.

Děkuju, zkouším hledat k té 8" aspoň trochu něco jako je zde k 6" Skywatcher N150/1200 - kratka recenze

Jen malá poznámka, Saša má v očích malé CCD kamery, tedy tam kde on vidí v 6" Newtonu ramena galaxie, ty uvidíš pravděpodobně jen tmu

snad to nebude problém. Já zase při "pozorování" krajiny přes mířidla SA58 viděl ještě na 400m věci, co jiní už taky neviděli

ad Pepa217: "zkouším hledat k té 8" aspoň trochu něco jako je zde k 150/1200" - vycházet můžeš prakticky z téže recenze. Chování montáže je stejné. Výhoda 8" F6 SW leží v pyrexovém zrcadle, obecná kvalita primárů 8" F6 od SW je bezvadná (nejlepší z celé řady). Bohužel asi od r. 2015 (nevím přesně, téměř plácnuto) se přestal u 6" a menších používat pyrex. Kvalita u 6" F8 z novější doby není tak vysoká jaká byla v minulosti. Přesto je dobrá, určitě nad garanci 1/4 lambda a neviděl jsem špatný SW 6"F8 dobson (GSO ano), průměrných ovšem dost. U 8" a větších zůstala kvalita zpracování optiky min. zachovaná.
U F6 je ještě snesitelná koma pro okuláry s užším polem:
viewtopic.php?p=456469#p456469
Kombinaci SW(!) Dobson 8" F6 a kvalitní APO 80mm jsem vždy považoval za naprosto univerzální kombinaci, doplnil bych pro široká pole kvalitním triedrem - např. Helios Lightquest HR 16x70. Pro opravdu tmavou oblohou lze vždy v budoucnu pořídit 12" F5 dobson s koma-korektorem
V roce 2009 jsem si koupil SW dobson 6" F8 a jde o skvělý kus, nikdy jsem neměl opticky lepší.

Môžem sa obecne vyjadriť k rozdielu medzi 8" a 6" ďalekohľadmi.

1. Svetelný zisk. Tu je rozdiel menší, než by sa čakalo. 8" má oproti 6" (200/150)^2 = 1.78x väčší svetelný zisk. Keďže oko je logaritmický detektor, pri vizuálnom pozorovaní bude rozdiel ešte menší. Avšak, kde je tento rozdiel významný, sú slabšie objekty, najmä DSO, kde je takpovediac každé svetlo k dobru. Priznám sa, že nikdy som nevidel Trapéz E+F v 6" ďalekohľade; v 8" to za lepších podmienok už ide. Podobne 6" ďalekohľad moc nerozloží guľové hviezdokopy, s výnimkou väčších (M13).

2. Rozlíšenie. Tu je rozdiel 6" oproti 8" poznať. K dvojhviezdam sa vyjadrovať nebudem, lebo ich skoro nepozorujem. Pri planétach a Mesiaci je rozdiel v rozlíšení za dobrých podmienok poznať, a úmerne s apertúrou sa zvyšuje i kontrast drobných detailov. 8" ďalekohľad je slušný planetárny nástroj, a to i fotograficky. Za priemerných a zlých podmienok naopak môže byť naopak väčší priemer mierne na škodu (integruje viac turbulentných ciel pozdĺž zorného lúča).

3. Veľkosť a s ňou ruku v ruke idúca prenosnosť. U Dobsonov 6" f/8 vs. 8" f/6 je to skoro jedno, keďže sú rovnako dlhé; akurát 8" je mierne širší. U SCT je naopak 6" cestovný prístroj, zatiaľ čo 8" už vyžaduje inú montáž a v aute zaberie miesto skoro jedného človeka. O refraktoroch nehovorím, 6" už nie je malý a 8" tu transportoval málokto.

Keby som kupoval svoj prvý Dobson, vybral by som 8" verziu a neobzeral sa späť. Teda aspoň pokiaľ financie dovolia.

Mel jsem stejny dilema.. 6 nebo 8 od skywatcheru. Vybral jsem pred mesicem 8.. a jsem nad miru spokojen.

78% svetla navic je opravdu dost za mirny narust ceny. Simuloval jsem 6tku tak ze jsem si dal ruku pred aperturu.. a i u takove Andromedy (kterou uvidis ze zahradu) byl znat rozdil. V pohode jsem nasel galaxii m81/82 i pri plnem mesici a mirne oblacnosti.. 6tka by to nedala za techto podminek i kdyz mam bortle 4 sky.

Myslim ze 6tka nema Crayford focuser ale rack and pinion.

Vsude kde jsem mrkl v zahranici , treba na cloudynights tak je 8cka f/6 s Crayfordem 2’’ nejdporucovanejsi teleskop ever.

f/6 je i s levnyma cinskyma 68 FOV okularama v pohode. Coma az uplne ke konci… takze ta f/8 u 6tky neni takova vyhoda

V posledni rade, vic svetla ti da o asi 33% lepsi rozliseni mesice a planet… coz je znat.

Yarkho píše: ↑14. 08. 2022, 12:16 1. Svetelný zisk. Tu je rozdiel menší, než by sa čakalo. 8" má oproti 6" (200/150)^2 = 1.78x väčší svetelný zisk. Keďže oko je logaritmický detektor...

Proto je IMHO názornější to místo poměru množství světla vyjádřovat jako rozdíl 0.6 mag nebo - fotografickou mluvou - 0.8 EV.

Ať tu nespamuju reakcí na každý předchozí příspěvek - moc všem děkuju za komentáře a rady! Ta SW 8" mi taky přijde jako lepší investice a asi je to rozhodnuté.
Ještě jednou teda díky všem!