Astronomické fórum

SIRIUS_758 píše:Kluci ze severu, čili z KALu, mají toho Vixena BT125 k dispozici a já se s ním koukal, když ho s sebou měli onehdá v Konojedech. Na přehledná pozorování oblohy se slušně širokým polem to bylo moc pěkné.
Spíš by mne zajímalo, jaký bude rozdíl mezi touto starší verzí a tou novou 126 mm, protože starší objektivy 125 mm jsou s f=760 ( čili F6,08 ), kdežto ty nové 126ky jsou světelnější - f=625 mm, tedy F 4,96. Což je dost velký rozdíl, obě verze jsou jen dublety.

Podle mě to bude opravdu hodně barevný a jen se tím zvětší aberace, pokud tam třeba nemají nějaký korektor.

To bude lepsi ten binar apm120 ma ed skla nez vixen 126, pujde pouzit vetsi zvetseni pouzit 100 a vice na planety mesic a cena maliko vyssi nez vixen muj nazor

Tak to je jasné, že to APM bude lepší. Na planety a Měsíc si myslím je stejně nejlepší větší průměr, alespoň 150mm, ideálně refraktor s binohlavou nebo kvalitní Newton. Tyhle světelné binokuláry bych viděl na zvětšení max do 60x na hvězdy a DSO.

Samozřejmě, ten rozdíl ( co se týče barevné vady ) mezi BT 126 a APM ED120 bude obrovský... Ten Vixen je logicky vývojově překonaný - Ludes tou jeho řadou binokulárů totálně drtí konkurenci... Vyrábí se to v Číně hodně ve velkém ( nabízí to ve svých barvách už několik firem ) a přitom o dost kvalitněji, než bylo z Činy cokoli v této kategorii před tím. Takže ti, co v Číně nevyrábí, nemohou cenou konkurovat... Budiž ke cti Vixenu BT, že ve slušném mechanickém provedení existoval jako jeden z mála binokulárů dlouho před tím, než přišlo APM s vývojem této velmi povedené řady.

Moc recenzí na srovnání staré BT 125 a novější BT 126 ( vyrábí se od roku 2014 ) k dispozici není... Ale jedna přeci jen nějakou vypovídací hodnotu má - Piergovanni Salimbeni ( web Binomania.it ) je už pamětník a pamatuji si, že na svém webu vzpomíná na staré verze BT 125ky, u kterých ještě nešly dát klasické 1,25" okuláry a prodávaly se buď s pevným zvětšením nebo se zoomem - to bylo kolem roku 2004. Prošly mu rukama i novější BT 125ky a posléze i inovovaná 126ka, viz. odkaz níže. I jeho kamarádi jsou názoru, novější BT 126 má barevnou vadu menší, i když má objektivy světelnější.

http://www.binomania.it/vixen-bt126-ss- ... dal-cielo/

V článku se zmiňuje, že nový 126SS je kompaktnější. Honza Z. říkal, že je naprosto stejně velký jako předchozí 125-a, jen ho "natřeli na bílo" a odpovídají tomu i rozměry (360x630) i váha (malá designová změna je u rosnice). Neměl ten Ital namysli ještě starší model dalekohledu? Netuším ale, jak se jim povedlo zmenšit ohniskovou vzdálenost o 135 mm při zachování stejné velikosti dalekohledu jinak, než nějakým dalším optickým členem. Při malých zvětšeních (30x) se stejně drží chromatická aberace na 125-A v pozadí a neruší a při soumraku zmizí ze středu FOV úplně.

Takže po 2 měsících s přestávkami jsem dopřeložil dnes slíbený článek s laskavým svolením autora.

Binokulární součtový faktor a jeho význam pro DSO pozorování

Ačkoli jsem se snažil, určitě tam naleznete chyby, dejte mi vědět a buďte schovívaví

Teď jsem vyhledal ve firemních stránkách Vixena ty rozměry a jsou opravdu stejné... Hledal jsem fotky binokulárů zpředu a mírně z boku, aby bylo vidět, jak hluboko jsou objektivy v rosnicích - nejdřív jsem našel BT 125, kde jsou objektivy dost mělce, ale pak jsem našel fotky BT 126 - hloubka objektivů v nich je taky stejná...

Koukal jsem tim starsim vixenem 125 u kluku v kalu na krajinu zvetseni myslim 48x a dost barvil hlavne kraje zorneho pole ale byl jsem zaneprazne koupi toho binaru omegonu 150 ,ktery jsem koupil s okulary f32 zvetseni 27x 70stupnovi

Je to achromát, takže chr. aberace tam je v dané míře toho designu. V noci nevadí, na denní pozorování stačí bohatě podstatně menší dalekohled ED nebo APO, nakonec je i dostačující APM 82 mm APO a je 2x levnější než Vixen 126ss. Dnes už ovšem 82mm nedává smysl, je pouze o 100 EUR levnější než 100mm.

Pepo,
díky za překlad,je to zajímavý článek, vyznívající dost optimisticky pro potenciální stavitele bino-dobsonů. Zajímavé, ale dá se tušit, že taky o dost náročnější, by bylo takové experimentální srovnání pro pozorování planet a Měsíce - protože sem by zásadní měrou vstoupil nás planetárníků úhlavní nepřítel, tedy seeing.

Chce to porovnat v praxi, planetárníci tvrdí, že různý seeing v obou tubusech dokáže mozek využít k částečné eliminaci chvění obrazu a udělat díky tomu jeho jakousi stabilizaci, což samozřejmě v binohlavě nelze.

Přesně tak... Smůlu máme v tom, že planetární binar z pořádných refráků asi hned tak neuvidíme. Postavit takový bino-dobson je dostupnější, ale ta nejčastější koncepce, kdy pozorovatel stojí mezi oběma tubusy, se s planetárním pozorováním moc neslučuje, protože sám pozorovatel je v tomto případě zdrojem dalšího seeingu..

Psion píše:Chce to porovnat v praxi, planetárníci tvrdí, že různý seeing v obou tubusech dokáže mozek využít k částečné eliminaci chvění obrazu a udělat díky tomu jeho jakousi stabilizaci, což samozřejmě v binohlavě nelze.

Nevím. co všechno ten mozek eliminuje, jestli to je chvění obrazu vlivem vlnění vzduchu, třes pozorovatele nebo různé mžitky v očích a podobně, ale v binohlavě určitě registruji více detailů .

Jasně Milane, na tom se všichni shodneme, jen říkám, že binohlava má své omezení oproti dvěma tubusům (viz článek).

Boris: Pořádný planetární bino je k dispozici, akorát za to dát ty peníze APM bino 140mm