Astronomické fórum

Jaké dso jsou nejlepsí na shlednutí v dalekohledu s 130 prumerem?

Koncem minuleho tydne jsem si po dlouhe dobe konecne poradne zapozoroval, spachal jsem to u obce Kristanov s 250tkou ultralightem.

Pozoroval jsem severni cast Severni Ameriky, na tmavsi obloze jsou tady moc pekne temne mlhoviny, treba Barnard 352, 353 a nedaleka otevrena hvezdokupa NGC 6996 vytvari moc hezke zakouti. Zajimavy tvar pismene U ma otevrena hvezdokupa Bar 2 (tak je oznacena na Uranometrii, nevim co ta zkratka znamena) pobliz hvezdy pi Cygni. Narazil jsem na ni nahodou pri lovu temnych mlhovin. Pekne byly galaxie NGC 6822 a IC 1613 pri malem zvetseni, ani ta druha neni za techto podminek velka ducharina. Drze jsem potom zkusil trpaslika v Pegasovi, UGC 12613 ale nedal jsem ho, mozna ze zvetseni 37krat ktere jsem zatim pouzival uz tady nebylo to nejlepsi.

Kvuli dobremu jiznimu obzoru se mi podarilo detekovat tri nejjasnejsi galaxie ve skupine Hickson 88 (zvetseni 200krat), byla to docela ducharina, take jsem zkousel Hickson 87 ale u te jsem nevidel vubec nic. Dalsi zajimava skupinka galaxii byla kolem NGC 68.

Galaxie NGC 7479 ma hezkou a snadnou pricku, docela dost casu jsem ztravil snahou vykoukat ramena ale nepodarilo se mi to. M 77 je zajimava galaxie, z okolniho slabsiho hala narusta ve stredove partii prudce plosna jasnost az do stelarniho jadra. Po pozorovani jsem se docetl ze lze videt u teto Seyfertovy galaxie jadro modre barvy, toho jsem si ale nevsiml, pri pozorovani galaxii me totiz nenapadlo se zamerit na barvy. Z dalsich galaxii me vice zaujaly NGC 660 a NGC 959 tim ze maji trochu mensi plosnou jasnost nez obvykle galaxie. Pokousel jsem se na nich rozlisit nejakou strukturu ale nepodarilo se. Naopak, v M 33 bylo videt hned nekolik ruzne velkych zjasneni.

Hlavne bych chtel podekovat Sasovi nejenom za to ze mi pujcil sveho Powermata ale taky ze me podporoval pri stavbe toho ultralightu.

Včerejší pozorování na Švarné Hance začalo poněkud dramatickým výjezdem. Nejdříve nám cestu přebíhalo stádo jelenů, museli jsme úplně zastavit, vypadalo to, že půjdou přes kapotu. Zcela nahoře nás čekal sníh. Přece jenom jsme byli téměř v 1000m.n.m. a v místech kde nesvítí slunce byly na neprotažené cestě zbytky nafoukaného sněhu. Těžšímu z dvojice vozidel se podařilo projet, lehčí vozidlo mělo i s řetězy problémy a 2x jsme museli protlačovat. Nakonec jsme se usadili v cca 20 hodin kousek od chaty, naštěstí tam nikdo nebyl ubytovaný a byla tma. Seřídili jsme stroje(10" a 14"), do asi 22 hodin nás provázel měsíc a po celou dobu pozorování mírný zákal, který se občas vytratil. Zákal se podepsal i na poněkud horší viditelnosti detailů v DSO, než jsou pro tuto lokalitu obvyklé. Objekty jsme pozorovali celkem chaoticky, v reportu je mám alespoň částečně postupně. Jupiter jsem se snažil pozorovat po celou dobu. Ve 20 hodin to ještě nebylo ono ale ke konci pozorování bylo na Jup. použitelné zvětšení 267x a šel by i pěkný na zákres, celkem dost detailů bylo vidět v NEB i SEB s výraznými turbulencemi, zjasnění byla pozorovatelná v STB. GRS(pokud přecházela) jsem nepozoroval. Následovaly galaxie ve Lvu z nichž M 65, M 66 a NGC 3628 byl celkem výrazné a ve 14" se vešly do setového SPL 25mm. Následně jsem pozoroval Markariana(bez identifikace galaxií), ve Vlasech pak byla velmi pěkná NGC 4565, stejně jako M 104 v Panně-obě galaxie jdou vidět z boku a jsou u nich dobře pozorovatelná prachová mračna, která překrývají středovou rovinu galaktického disku. Na základě upozornění Michala jsem ve Vlasech "objevil" M53. Je od nás vzdálená 60 tisíc světelných let a nejjasnější hvězdy v ní mají 13 mag. Okrajově šla rozložit při při 90-160 x s centrální granulací, celou jsem jí rozlousknul až při 267x(zákres níže-no jak ho vidím vložený na AF mohlo to být lepčí!).



Při dobře vytemperovaném zrcadle(primár 5,6 okolí 5,2 st.C) šla snadno rozložit dvojhvězda Izar-epsilon Pastýře-tam by se vlezl i autobus, jak někde psal Artaban:-). V Honících psech byla působivá M51 společně NGC5195. Vzdálená je od nás asi 25 mil. světelných let, v M51 byly viditelné spirální ramena a taky spojovací příčka s NGC 5195, kterou M51 "pojídá". Následovala M101-bez nároku na struktury jen "flek". Málo výraznou M 101 vynahradila M82 zvaná doutník-vzdálená asi 11 milionů světelných roků, se ztmaveními a detaily při 160x v disku a M 81 s náznaky spirální struktury. Následovala planetární mlhovina M 97 zvaná Soví, v jejíž blízkosti se nachází galaxie NGC 3556, U M 97 byly viditelné "oči", zkoušel jsem ji s UHC filtrem, ale bez filtru to bylo lepší. Pozorování jsme zakončili kolem 24 hodina Jupiterem. Michal si půjčoval některé moje okuláry s různými ohnisky, ale dá se říct, že si po celou dobu vystačil s Ethosem 13mm.

M53. Je od nás vzdálená 60 tisíc světelných let a nejjasnější hvězdy v ní mají 13 mag. Okrajově šla rozložit při při 90-160 x s centrální granulací, celou jsem jí rozlousknul až při 267x
Pěkně se to čte a závidím, protože se mi poslední dobou nedostává času vyjet mimo městskou oblohu.

Pozoroval jsi v M53 nějaké rozdíly v barevnosti hvězd ? já si zkoušel taktéž již nakreslit kulovku, jak na papíře, tak digitálně a je mi jasné, že to není zrovna moc o tom tečkovat každou hvězdu, a tak by mě zajímalo, vnímal jsi tam nějaký detail, který by šel v kresbě vystihnout ? vytáhnout ? Nebo působila symetricky ?

A když zmiňuješ ten Ethos .. já si poslední dobou říkám, že mi vpodstatě budou stačit na DSO dvě zvětšení, Delos 10mm a k tomu nějaký kochací sklíčko třeba právě ten Ethos 13mm

M 53 byla úplně symetrická-i když na kresbě se to může jevit jinak. Něco víc v kulovkách než jen "kouli" vidím např. u M22 a M 71, M 13. U M 13 tam jdou při větších zvětšení vidět řetízky hvězd až se točí hlava. Barvy hvězd u kulových hvězdokup jsou pozorovatelné, ale pro mě nenakreslitelné. Ta "kresba"M 53 zde je syntetická-je to ve PhotoFiltre 7, takže bez tečkování. Na brouzdání se mi jeví 123x(u mě 13mm a ještě k tomu 100 stupňů Ethose) ideální, ale některé objekty jsou jednak hodně drobné a taky některé detaily vidím lépe při větších zvětšeních. Dá se říct, že 160x používám nejčastěji, 200x mi teď chybí. Jak čtu ladisovy reporty, taky bych chtěl vyzkoušet binohlavu. Vyzkoušet ve smyslu, že bych jí měl doma , aby to nebylo jednorázové podívání jako můžu na astro srazech-to je samozřejmě dobrá zkušenost ale, mít jí doma a netlačit na čas, tak věřím, že v Panně, Vlasech, Honících psech a Velké medvědici strávím i déle než jen 3 hodiny.

Super report, tiez som prave spisal moj z 2 dni pozorovania. Nuz ako to citam vidim ze za nejaku (nie dlhu) dobu ma tiez nemine nejake vacsi UL Dobson

2 kvalitne pozorovacie noci v Poloninach

Postupoval som podla zoznamu galaxii, ktore som este nevidel(alebo videl mizerne) o okrem toho zname a pekne objekty.

Optika:  Achromat 150mm F8 na manualnej CG5
Seeing 2/5 - 3/5 premenlivy
Transparentnost cca 80% - 90%
Okulare ES 100° 20mm (60X) a FOV cca 1.7°,GSO superview erfle 42mm (28X),  2" Barlow 1.6X - 3X


Klasika:  V.H. v Orione, bola mimoriadne kontrastna so silnou mramorovitou strukturou a o dost vacsia ako som zvyknuty. Plejady z okamzite viditelnou reflexnou hmlovinou pri najjasnesich hviezdach (nebolo treba ani UHC). Samozrejme sme pozreli aj Lovejoyovu kometu momentalne v Kassiopei, uplne "vypalovala oci". Bol videt aj tenky chvostik asi velkosti komy. Jupiter len tak ne chvilu a potom sup na Galaxie. Bodeho a Cigarova (M81,M82) boli krasne aj bez vacsej adaptacie na tmu. Potom Virova M51. Ta bola paradna aj z jednym vyraznejsim a jednym slabuckym spiralovym ramenom a priveskom. Veternik M101 bol slaby ale velky, ziadne detaily.

Lev:
Nie uplne rychlo ale podarilo sa mi najst 2 skupiny galaxii v levovi. Prva skupina cca 5 galaxii :  M95,M96,M105.. sa sice nedala videt spolu v zornom poli (4 sa dali) ale bolo to celkom tesne a velmi lahko, sa preslo z trojice na dvojicu. Druha skupina M65,M66 a hlavne NGC3628 (duch krala Hamleta) boli uchvatne, hlane ich geometricke usporiadanie a tvary.
Este som pozrel NGC2903, prekvapivo jasna a pekna galaxia predlzeneho tvru z jasnym jadrom. NGC3521, pekna ovalna galaxia a potom sup do panny.

Panna:
Co musim prve napisat tak ma naozaj prekvapilo to monoztvo dobre viditelnych galaxii v tejto kope. Kedze sme sa celkom intenzivne zohrevali Araratom ci Rumom (ja trosku menej, predsa len som nechcel rozbit optiku) tak padli aj take vyrazy ze tych glaxii je tam jak hovien, ci hnoja . Ale k veci. Prve som sa odrazil od dvojice M59,M60 potom M58,M89,M90. Vela krat sa mi stalo ze som videl rozne male galaxie po okoli a bolo ich celkom vela ze som tam aj zabludil a zistil som ze som asi pri NGC4526 a M49. Tak som sa vratil lebo som chcel jednoiznacne identifikovat Virgo A, ale v tej zaplave to nebolo take lahke. Nakoniec som ju jendoznacne nasiel a pokracoval dalej k Markarianove retiazke ktoru som este pred tym nikdy nevidel. Bola tam a bola paradna, najviac sa mi podarilo videt v jedno zornom poli asi 6 kusov z toho lava glaxia z centrlanej priamky sa mi javila ako jedna vacsia ale vskutocnosti to boli dve. Nevedel som rozlisit ziadne detaily ale ved pri zvacsa eliptickych galaxiach sa to ani velmi neda. Kazdopadne uzasny pohlad.
Potom som sa este vratil ponize a dopozeral M61 a okolie a hlavne M104 Sombrero. Skoda ze Sombrero nevyslo vyssie nad obzor ale jej typicky tvar bol jasny. Spodnu cast galaxie a teda aj prachovy disk som dokazal identifikovat iba bocnym pohladom.

Vlasy Bereniky:
Potom som este pozrel M88, M91, NGC4459. M91 som videl priecku ale nie samotne ramena.
M100 uplna parada M99 ahlavne M98 boli tiez vyrazne a potom hromada slabsich ako NGC4216(silver streak) a okolie.
Dalej M85, NGC4394 dvojica bez detailov. Pekna galaxia ovalneho tvaru bola aj NGC4725 a velmi vyrazna bola M64 monokel, kde bolo videt aj to ze cast je tmavsia ale trebalo sa na to sustredit. Pre mna jednoznacne najkrajsi objekt tohto suhvezia bola NGC4565 Ihla. Bola velmi dlha z krasnym ziarivym jadrom, prachovy pas sa mi nepodarilo vykukat ale zene ano.
Este sme obdivovali gulove hviezdokopy M3,M53 ktore sa pekne rozpadali na hviezdy a opet to bola ina podivana ako z okolia mesta.


Polovne Psi:
Zacal som som M63 Slnecnicou, disk bez vyrazneho jadra, zato z vyraznou hviezdou vnutri disku. M94 mala zas velmi vyrazne jadro. M106 bola pekne a vyrazna galaxia kde sa mi aj marili nejake naznaky spiralovej struktury. Dalej som pozrel galaxiu NGC4490 Kokon bola nepravidelneho tvaru. Pekna dovjica NGC4244, NGC4214, jedna podobna Cigare a druha ciastocne nepravidelna. Dalsia pekna dvojica bola NGC5005,NGC5033 ale pre mna najkrasia dvojica galaxii v tomto suhvezdi bola jednoznacne NGC4631 (Velryba) a NGC4656 (Hokejka). Na tuto dvojicu som sa nevedel vynadivat, boli v nich badatlne svetlejsie a tmanvsie miesta (hlavne vo velrybe).

Ostatne :
Nad ranom som este pozrel M13 v Herkulovy a uplne mi vyrazila dych,  cela sa mi rozpadala na hviezdy a hlavne dali sa rozlisit farby hviezd, teda skor spomedzi mnostva studenych bielych az modrastych hviezd vyliezali hviezdy v teplej bielej farbe obcas az do zlta - uzasny pohlad.

Este som zabludil do Skorpiona, pozrel Antares, M4, ktora ale bola pomerne nizko nad obzorom a celkom pekny Saturn s asi 5 mesiacmi zakladnym cassiniho delenim. Pozrel som este Labut a Riasovu hmloviu, bola pekne viditelna aj bez UHC ale to uz pomaly zacinalo svitat tak som to zabalil.

Naozaj vyborne miesto tieto Poloniny, snad sa mi raz podari vychytat aj 100% pocasie, ale tento rok to bolo lepsie ako minuly.

4Brunco tak toto je super report! Kam se hrabe ten můj. Kresby taky parádní, jak vidno na Poloninách netřeba ani větší sklo.

Leon by toho viděl i víc, ale v mezidobí mi svítil do míst, kde najít nové věci. S někým, kdo to umí se i lépe učí. A taky smekám klobouk před kvalitou Leonových okulárů. Jeden Ethos mi fakt stačil na celý večer, jen na Izar jsem si půjčil Delos a pro mne celovečerní zážitek i když ta obloha nebyla nejlepší.

Klucíí dík za reporty a kresby. Moc to sem nepatří, ale když se už Leon zmínil Jupiter jsem se snažil pozorovat po celou dobu. Ve 20 hodin to ještě nebylo ono ale ke konci pozorování bylo na Jup. použitelné zvětšení 267x a šel by i pěkný na zákres, celkem dost detailů bylo vidět v NEB i SEB s výraznými turbulencemi, zjasnění byla pozorovatelná v STB. GRS(pokud přecházela) jsem nepozoroval.Já jen, že si nedokážu představit, že by se GRS dala přehlídnout. I za hodně špatného seeingu a horší průzračnosti ji pořád relativně slušně vidím. Ikdyž je těsně před východem, nebo akorát zašla, tak to jde poznat na tvaru SEB.
Samozřejmě myslím normálním dalekohledem a né např. malokukem, nebo prckem Newtonem 76mm a pod.
Toš asi tak.

Máš pravdu Karle, přehlídnou ve 14" určitě nejde, špatně jsem se k GRS vyjádřil. Jupiter jsem nepozoroval kontinuálně, tak jsem to myslel, že mi mohla utéct. Dle foto přecházela, zrovna jak jsme se brouzdali sněhem a rozbalovali dalekohledy.

Já jen, že si nedokážu představit, že by se GRS dala přehlídnout
No já mám snížený barvocit a s N200/1000 jsem ji tušil snad jednou. Jinak mám smůlu. Už jsem zkoušel i nějaké filtry, ale moc to nepomohlo

Bille např. v N6" už GRS nevidím červeně, ale(v porovnání s N14") ČB. GRS přehlédnout nejde ani v N6" a v ČB "modu". Jedním dechem dodávám, že snížení barvocitu si nedokážu představit, protože nemám problém, tak nemůžu posuzovat.

No já mám snížený barvocit a s N200/1000 jsem ji tušil snad jednou.
Hm,tak to mě je líto. Jediný co mě napadá, tak vychytat GRS, když je asi uprostřed planety. To je vidět nejlépe. Vyzkoušet vhodné zvětšení. Jednak podle seeingu, ale i s ohledem na lepší viditelnost GRS. Nejspíš to bude klasika 150x-200x, ale lepší kontrast by možná mohl být kolem 120x. Bude záležet na celkové zkušenosti s pozorováním planet. Tohle nejde natrénovat za jednu noc.
Barva GRS vidět je, ale nemá stejnou intenzitu. Spíš problikává. Asi podle seeingu a taky jak to zrovna bere oko. Nemám tušení, jakou máš šanci se sníženým barvocitem jí barevně vidět. GRS je ale oproti okolí trochu tmavší a tak je snad šance jí natrénovat a pak jí pozorovat častěji. Přeju hodně štěstí a dej vědět o svém pozorování.
Kdyžtak to ještě můžem probrat po SZ. Něco mě napadlo.

Včera jsem měl možnost vyjet s Honzou Ebrem a KaoSem na Vysočinu na své úplně první pozorování pod temnou oblouhou. Ve svém předevčírem pořízeném dobsonu jsem s vydatnou asistencí kolegů našel a uviděl první galaxii - M51a, první kulovou hvězdokupu - M13, první mlhoviny M57 + M27 a na závěr třešničku v podobě závoje NGC6992 (a k tomu hromadu pidigalaxií v Honzově 400mm dalekohledu, ale na to radši zapomenu, abych byl ještě někdy v životě šťastný s tím svým )
No zkrátka nováčkovské orgie a přehlídka největších vypalovaček pod temným nebem (kam se hrabe Praha). Díky klukům za výjezd a odpovědi na všechny mé dotazy. Dnes se chystám všechny zmíněné zopakovat ještě jednou na předměstí, abych si "ošahal" rozdíl. Vím, že je tenhle report zbytečný, ale musel jsem to prostě někam napsat