Astronomické fórum

Pridam aj ja niečo Pito

Škoda té horší oblohy, trochu chybí kus komy směrem dolů, jinak je to vynikající fotka. Díky, že si ji sem dal.

Musím se přiznat, že poněkud s úsměvem nyní vídám odhady jasu komety mezi 3,0 a 4,0 mag, které kolují po netu. Chápu způsob vzniku takového odhadu. Bohužel dostáváme se do situace, známé u větších difúzních komet nad 10 mag, které bývají jen obtížně viditelné i v dalekohledu většího průměru a přesto čteme jejich odhady na úrovni 8-9 mag, ačkoli reálně nevypadají ani jako objekt 13. velikosti.
Proč to píšu?

Ptám se a doufám, že to sem do tématu ještě patří, jak si představujete odhad jasu komety podobné této - existuje nějaký jiný způsob, který vychází realisticky a ne jako tyto sice správné, ale v reálu nepoužitelné údaje? Všichni přece vidíme, bez ohledu na Mirfak (viděl jsem ji i když od něj byla dál), že její jasnost již nedosahuje ani 4 mag. Naposledy řekněme 16.11. jsem její středovou část viděl na cca 4 mag a vnější bočním viděním patrnou část na cca 5,5 mag. Takovýto odhad jasu by podle mně i laikovi více ukázal, jak je kometa jasná a ne jen suše napsat, že koma má 30' a jasnost 3,0 mag. To je podle mně nesmyslný a matoucí údaj.

ceres napsal:

Nesuhlasim. Fotime objekty mimo atmosferu, tak sa snazime eliminovat jej vplyv. Ked je snimka oranzova vplyvom poulicneho osvetlenia/svetelneho znecistenia, tiez ju taku nikto nenechava. To iste by malo platit aj pre rozptylene svetlo Mesiaca - to je tiez pri foteni oblohy svetelnym znecistenim. Proste, vesmirne pozadie vo viditelnom svetle mimo zemsku atmosferu je cierne, take by teda malo byt aj pozadie na snimkach.

Hadam som sa vyjadril jasne...Vyjádřil si se zcela jasně a děkuji. Přesto si dovolím oponovat, že stejně přirozené pozadí, jak ty říkáš černé, je i to naše pozemské různě barevné. Nemohu si přeci nechat vymluvit, že kometu, kterou jsem dnes pozoroval na modravém nebi vlivem Měsíce, uveřejním na modravém nebi i na fotce. Prostě tak byla vidět a víc neřeším. Nejsem ve vesmíru - která realita je tedy přesnější a vhodnější?

Ahoj.Před chvíli jsem se na kometu díval a vzhledem k podmínkám(světla na ulici,svit Měsíce,opar - tak byla v triedru 20x60 sice vidět ale podstatně hůře než včera.Už to není na pozorování z osvětleného města kde je sice vidět ,ale nic z toho není - podrobnosti žádné(i když v triedru ty podrobnosti nejsou také téměř žádné s vyjímkou prosvítajích hvězd v komě) Milan

Vizuální odhad jasnosti komety takového úhlového rozměru je dost obtížný a diskutabilní.

Jediné podle mne funkční řešení je fotometrie pomocí nějakého SW, prostě integrovat signál z oblasti komy, a vyloučit (nejspíše manuálně) ze zpracování hvězdy prosvítající skrz komu. Vzhledem k jejich ploše vůči ploše komy by to výsledek moc nemělo ovlivnit.

Jak to myslíš realisticky ? To co se uvádí, je správný odhad celkové jasnosti, ale ten přeci neurčuje přímo viditelnost, stejně jako je tomu u DSO. Jediný rozhodující údaj je plošná jasnost v mag/arcsec^2 A to už určitě budeš sám vědět, jak k němu dospěješ Když si ho pak porovnáš s plošnou jasností některých známých DSO, hned budeš vědět, jaký vizuální vjem očekávat.

MaG napsal: Škoda té horší oblohy, trochu chybí kus komy směrem dolů, jinak je to vynikající fotka. Trochu jsem to celé zesvětlil. Na monitoru ve PS  vypadá fotka světleji, než když projde přes  odkaz  na Foto Galerii.
Na té obloze jsem jen s obtížemi  našel Persea - také bych si přál příznivější podmínky.

Díky ta fotka teď vypadá vážně moc dobře. Oproti mně ti optika nezpůsobila halo kolem Mirfaku, i když ono i bylo průzračněji, než třeba na Ještědu, co jsem fotil já, nebo u Loun, co fotil Libor - Bíba.

Když si vzpomenete na ty fotky od E. Barnarda (konkrétně z prosince 1892) tak jakmile bude vnější koma špatně detekovatelná fotograficky, začne kometa na fotce vypadat jako na Barnardově fotce. Tzn. bude mít doutníkový charakter, jak je vidět už na Milanově snímku a možná ten doutník bude obklopen velmi nenápadným halem.

Kéž by ještě jednou zjasnila, bylo by jistě zajímavé pozorovat, co by to udělalo s jejím vizuálním vzhledem.

Neviděl jsem v životě ještě moc komet, ale je mi jasné, že dosud žádná nevypadala pokaždé natolik odlišně. Jak psal někdo výše a přirovnával to k výbuchu supernovy. Nemá to svou ojedinělostí k podobnému jevu daleko.

Trochu jiný pohled...

Poslední úlovek z 19.11. 2007. Fotografováno přes Sonnar 2,8/200, cloněno na 1:4 na Canon 300D. Součet expozic 315s.

MaG napsal:
Ptám se a doufám, že to sem do tématu ještě patří, jak si představujete odhad jasu komety podobné této - existuje nějaký jiný způsob, který vychází realisticky a ne jako tyto sice správné, ale v reálu nepoužitelné údaje? Všichni přece vidíme, bez ohledu na Mirfak (viděl jsem ji i když od něj byla dál), že její jasnost již nedosahuje ani 4 mag. Naposledy řekněme 16.11. jsem její středovou část viděl na cca 4 mag a vnější bočním viděním patrnou část na cca 5,5 mag. Takovýto odhad jasu by podle mně i laikovi více ukázal, jak je kometa jasná a ne jen suše napsat, že koma má 30' a jasnost 3,0 mag. To je podle mně nesmyslný a matoucí údaj.
Kometa neni jen jadro a centralni cast, ale i rozsahla koma, ta k ni samozrejme patri a musi se zahrnout do odhadu CELKOVE jasnosti.To je preci stejne jako u DSO, nebo tam se odhaduje jen okoli jadra galaxie a ramena uz se nepocitaji? Myslim si, ze je to podobne.

Ziskat kvalitni odhad celkove jasnosti komy je pomerne slozitou zalezitosti a do vysledku se promita velmi mnoho faktoru, takze i ti nejzkusenejsi pozorovatele se od sebe bezne lisi kolem 0.5 mag. a podobne je to i u CCD fotometrie ... a nikdy to nebude lepsi. Slozita metodologie se vsak alespon snazi o vneseni jisteho standardu a tim dava sanci na moznost nasledneho zpracovani a vyuziti pozorovani ...

Jinak pro "laickou" predstavu, o ktere si psal, by krome jasnosti a prumeru komy, bylo vhodne udavat jeste jednu polozku z ICQ formatu a to DC = degree of condensation. Toto cislo na stupnici od 0-9 totiz dava naprosto presnou predstavu o tom jak kometa vypada.

Ve strucnosti popsane 4 zakladni body vypadaji asi nasledovne: DC 0 zcela difuzni bez stredoveho zhusteni, DC 3 normalni, DC 7 velmi silna kondenzace a DC 9 znamena, ze ma kometa stelarni vzhled. Jinak ve skutecnosti je stupnice jeste mnohem jemnejsi, protoze v pripade nerozhodnosti je mozne uvadet kondenzaci na pul stupne. Napriklad 4/

Martin

Pěkná fotka ze spaceweather, polární záře, je tam videt i kometa.

http://www.spaceweather.com/aurora/imag ... White1.jpg

Tak to je jednoznačně nej snímek přes teleobjektiv, co sem kdo zatím dal. Fakt se mi moc líbí.

Ahoj Zrovna jsem se dodíval na kometu a mohu říct ,že dnes se mi v jevila daleko zřetelněji než naposledy(20.11)a to i přesto že Měsíc září intenzivněji než před 2 dny.A bude to také asi tím že už se vzdaluje od Mirfaku a vzduch je průzračný bez oparu,který byl když jsem kometu naposledy pozoroval.Pozoroval jsem triedrem 20x60 .Milan

SKLP napsal: Pěkná fotka ze spaceweather, polární záře, je tam videt i kometa.

http://www.spaceweather.com/aurora/imag ... White1.jpg

Tak tahle je opravdu velice pěkná.

Napriek velkej fáze Mesiaca som sa v utorok 20.11.vybral sa pozrieť, poprípade si ju odfotiť. Pohľad cez dalekohľad ma dossť sklamal, obloha bola priveľmi prežiarená, tak som si ju aspoň chcel odfotografovať. O to viac som bol prekvapený, pri ohnisku f 300 mm sa dalo ešte uspokojivo exponovať 60s, no v Newtone 175/860 som nakoniec skúsil aj 6 minút, Na snímkach vidno nedoostrenie, ale ako spomienka stačí.