Lidlskop

[shimoda]

To Habl.
Díky za tip,vyzkouším.Ten Saturn jsem díky času a pozorovacím podmínkám ještě neviděl :-[

[greatgig]

pulpy napsal:
Tím mě napadá, jak bych si mohl lídlskop nějak zkontrolovat ? Jsou nějaké jednoduché metody ? Určitě by to nebylo špatné ověřit.

Testování za dne:

- v nářadí Lidlu je (nevím jak teď, alespoň dříve byl) plechový trojúhelníček pro použití jako šroubovák, je na něm vyraženo SCREW DRIVER, tohle by mělo jít přečíst na 25 - 30 metrů s okulárem 4mm (ve skutečnosti je to něco přes 6 mm, myslím tak 6,2 mm), jestli bude možno tušit stěny písmen (prohloubení), tak by to už bylo velmi dobré;

- zkusit přečíst noviny s okulárem 4mm (= 6,2 mm) asi na 80 až 90 metrů, pokud si to pamatuji, jsou některá písmena 2 mm už čitelná (na hranici);

- podívat se někam do větví proti jasné obloze, jak dalece se projevuje barevná vada;

- podívat se 4mm (tedy 6,2mm) okulárem na nějaký dostatečně vzdálený jasný světelný zdroj, který se již projeví jako dostatečně bodový (odraz slunce např. na izolátoru elektrického vedení, na vhodných kovových nebo skleněných předmětech, světla na hodně vzdálených stožárech atp.) jako náhrada obrazu hvězdy a provedení testu na hvězdu /star test, sterntest/ za dne, t.j. zaostřit, zda to lze pěkně do bodu (a ne do křížku - astigmatismus nebo do šišky či kometky - koma), dál trochu rozostřit stejně na jednu i na druhou stranu od ohniska asi tak na 5 Fresnelových kroužků, zda se rozostřuje intrafokálně i extrafokálně (na jednu a na druhou stranu od zaostření) do stejných či velmi obdobných (když ne sférická vada) a stejně intenzivně vysvícených kroužků (když ne, tak zóny) a ne do nějaké šišky odchýlené od kruhu na obě strany stejným směrem (koma) nebo do elips s hlavními osami před a za ohniskem na sebe kolmými (opět astigmatismus).
Kvantifikace chyb se ovšem těžko posuzuje, je to spíše kvalitativní "že tam nějaká chyba je", test je velmi citlivý, rozhodující je nakonec stejně zaostřený stav na hvězdy, Měsíc a planety.

V noci stejný test na hvězdu skutečnou, nejlépe Polárku, protože neutíká z obrazu. V noci i za dne je potřeba klidný vzduch, což je snadněji k dispozici při umělé hvězdě, vytvořené např. odrazem slunce na ocelové kuličce na pár desítek či stovek metrů.

Při vysokém zvětšení a zaostření má hvězda (i umělá) kolem sebe jeden, dva ohybové (difrakční) kroužky, to není vada, ale normální ohybový jev, čím je však kroužků méně a čím jsou méně intenzívní, tím lépe, t. j. menší sférická vada (více světla konči v Airyho disku obrazu hvězdy).

Na Saturnu (při klidném vzduchu) by mělo být Lidlem vidět Cassiniho dělení prstence, na Jupiteru dva hlavní pásy a ztmavnutí polárních oblastí, detekovat Rudou skvrnu a stín měsíčku při přechodu přes kotouček Jupiteru. Dobrý Lidl by měl rozložit čtyřhvězdu epsilon v Lyře nebo podobné stejně, ale ne příliš jasné dvojhvězdy kolem 2 úhlových vteřin od sebe.

Přeji úspěšné testy.

Standa

[pulpy]

To Standa: děkuji za popis, určitě vyzkouším.

[Case]

ARny napsal:

A naozaj si to videl alebo si len chcel aby si to videl a potom si to videl  :D, kazdopadne ten mars bol v tom nakratsom okulary velmi slaby a ja osobne som  zistil ze je to planeta iba podla toho ze sa mi cez teleskop zvacsila.
Naozaj Jsem si tím jistý například proto, že jsem se na něj koukal, aniž bych něco takového očekával, a když jsem to uviděl, dost mě to překvapilo. Na fotce, kterou jsem dělal, jsem dokonce detekoval náznak světlejší skvnky v místě pólu, ale to už byla dost velká duchařina a ruku do ohně za to, že to skutečně byla stopa čepičky, bych nedal, na rozdíl od těch albedových jevů, kterými jsem si zcela jistý (byť byly samozřejmě také hodně nevýrazné, mluvíme tu o Lidlskopu).

[Noodless]

Čau.
Mohl by mi prosím poradit nějaký majitel ETX-70AT? Pokaždé když zapnu Autostar a použiju ustavení, tubus vyjede do kolmé polohy a referenční hvězdu nikdy nenajde. ??? Někdo mi poradil, že je to slabými bateriemi, že je lepší koumit NiMh. Co tomu říkáte? Nerad bych koupil nový baterky a dalekohled stejně nefungoval.

[MMys]

No refernční hvězdu bys snad měl najet ty, ručně, ne ?

[Noodless]

To jo, ale dalekohled vyjede úplně nahoru a jakoby se "zasekne". K referenční hvězdě se ani nepřiblíží. Referenční hvězdu by měl najít sám a pak jí stačí jenom vystředit.

[Nautikus]

Už jsem to tu jednou psal, klidně to napíši znova a podrobněji.
ETX-70AT má popisované potíže pokud jsou slabé baterie. Kdo si není jistý, může použít nějaký adaptér, z mých zkušeností vím, že opravdu stačí jakýkoli i z tržnice. Je pochopitelně nutné dát si pozor na polaritu a správné nastavení. Při nastavení 9V dalekohled funguje dobře, při 7,5V už vykazuje zmiňované problémy.
Takže pokud máte vyřešený tento problém, přistoupíme k ustavení. V menu si můžete vybrat ustavení EASY - to je na dvě hvězdy z databáze dalekohledu. Zde to předpokládá čistý výhled na všechny strany.
Další možností je ustavení NA DVĚ HVĚZDY, zde si zvolíme ze seznamu ty dvě hvězdy, které bezpečně poznáme a vidíme na obloze, to je dobré, pokud nám výhled na část oblohy něco stíní.
Na konec je tam ustavení NA JEDNU HVĚZDU, no to není vůbec přesné, raději nepoužívat.
Zvolíme si tedy jednu z těchto tří možností a potvrdíme, dalekohled sám začne najíždět na první ze zvolených hvězd. Šipkami vycentrujeme a potvrdíme. Tak postupujeme i u druhé hvězdy. Je nutné podotknout, že ustavení na dvě hvězdy musí proběhnout poměrně rychle, jinak nám dalekohled ohlásí chybu. Pokud tedy tápete na obloze a honíte tubus sem a tam, tak se vám tahle hláška určité objeví.

[MaG]

To je zajímavý postup? Nějak mi tam chybí poznámka, zda se nejdřív nemá dalekohled ustavit do vodorovné polohy a ve směru sever - jih. I tak mi ale není jasné, jak může sám najet na první hvězdu. Podle mně se musí nejdřív ručně najet na první hvězdu a vystředit ji, pak najet na druhou a vystředit ji. Jestli už na tu první najíždí sám, je to celkem geniální výrobek - takovou funkci bych čekal spíš od GPS dalekohledu.

[MMys]

Přesně to mi tam chybí. Prvotní pozice přeci musí být nějak definovaná. Buď nějaká konstantní v azimutu a výšce, to bude popsané někde v manuálu, a nebo prostě vybrat nějaký objekt.

Dalekohled sice nemám, ale varianta, že to postavíš na zem jakkoli a ono to najede zhruba první referenční hvězdu fungovat nemůže.

Mimochodem, proč nám tu zakládáš to téma dvakrát ?
To druhé, kde to neřešíme, jsem vymazal.

[Alien_MasterMynd]

Kdysi jsem ho mel, musi se opravdu ustavit vodorovne objektivem smerem na sever. Na prvni hvezdu opravdu najizdi sam, v Autostaru se vybira pozorovaci stanoviste, ale uz si nejsem jisty, jestli jdou zadat primo zemepisne souradnice.

[MilAN]

Pánové - MaG a MMys - , možná nemáte úplně pravdu. Tyhle systémy stačí ustavit zhruba vodorovně a v nějaké , montáží definované poloze směrem k severu. SW dovede sám zvolit hvězdu a najet na ni. Teprve potom  je na pozorovateli, aby ji nastavil do středu pole. Ta odchylka, s jakou dalekohled najede na 1. hvězdu může činit klidně 30°. Na druhou již najede s odchylkou v řádu  stupňů.  Možné jsou i další postupy.
......................
V Auostaru musí být zadáno pozorovací stanoviště, datum  a čas.
Podobně pracují i Celestrony  i S-W SS.

[Nautikus]

Doplním svoji odpověď. Nastavení ETX-70 je podrobně popsáno v manuálu. Pokud tam chybí čeština ( o čemž dost pochybuji)není asi možné na stránkách fora všechno vyřešit. Prvotně je samozřejmě nutné zadat do dalekohledu místní zeměpisné souřadnice. Pokud je majitel nezná, může použít přednastavené město v paměti (zde Prahu), pochopitelně zadat přesný čas, potvrdit nebo zamítnou letní čas a zorientovat dalekohled do vodorovné polohy směrem k severu (ta část, kde je okulár směřuje k jihu). Potom postupovat podle nastavení, které jsem popsal v předchozím příspěvku. Dalekohled opravdu sám z této základní polohy najede na první referenční hvězdu a pokud majitel neudělal nějakou chybu (stativ není v rovnováze, chybný směr k severu a pod.) objeví se referenční hvězda v zorném poli okuláru. Potom už zbývá dostředit a potvrdit. Ale jak už jsem psal, postup je opravdu podrobně popsán v manuálu dodávaného s dalekohledem

[MMys]

Pánové - MaG a MMys - , možná nemáte úplně pravdu. Tyhle systémy stačí ustavit zhruba vodorovně a v nějaké , montáží definované poloze směrem k severu. SW dovede sám zvolit hvězdu a najet na ni. Teprve potom je na pozorovateli, aby ji nastavil do středu pole. Ta odchylka, s jakou dalekohled najede na 1. hvězdu může činit klidně 30°. Na druhou již najede s odchylkou v řádu stupňů. Možné jsou i další postupy.
Ale tohle je mi jasné, vždyť píšu, že bych předpokládal buď nějaké nastavení v obzorníkových souřadnicích, nebo rovnou nějaký objekt.

Evidentně je to tedy ta první varianta, a přesnost prvního najetí bude odpovídat přesnosti tohoto počátečního natavení.

To Nautikus: No že bych od oka trefil sever a vodorovnou polohu tak, aby pak byla hvězda v okuláru ??? Ale budiž. Sever se ještě trefit dá, zaměřím polárku a sjedu do vodorovné polohy a nehýbu už azimutem. A jak se strefuje vodorovná poloha, je tam snad nějaká značka na ose ve výšce ?

[Noodless]

Děkuju za rady.
Podle manuálu stačí nastavit vodorovnou polohu a nasměrovat dalekohled na sever a první hvězdu by měl najít sám. Vím, že ji pravděpodobně netrefí a bude potřeba ji dohledat, ale jak dám ustavení Easy, dalekohled vyjede nahoru a začne se jakoby zaklánět, až v něm začíná praskat. To mi normální nepřipadá, ne? Když je 7,5V málo, tak 6 nabíjecích baterií, ze kterých má každá napětí 1,2V, asi stačit nebude. Ale když stačí 9V tak s normálními bateriemi by dalekohled fungovat měl, ne?