Astronomické fórum

Dobře, tak vzduch přímo ne, ale jde o to že ten vzduch bude mít přibližně stejnou teplotu jako například vnitřní strana rosnice a optika. Když budu rosnici vyhřívat, tak ona pak předá tuto energii i do vnitřního prostoru, kde je vzduch. Nebo se pletu?

... vzduch bude mít přibližně stejnou teplotu jako například vnitřní strana rosnice a optika. ...

Tá rosnica je z nejakého kovového materiálu, alebo je z nejakého kompozitu / plastu? Pretože ak je z nejakej Al zliatiny, tak vonkajšia a vnútorná strana bude mať približne rovnakú teplotu, pretože Al je dobrým vodičom tepla.
S tou teplotou vzduchu vnútri rosnice to nie je také jednoduché. Tam sa už musí uvažovať s kondukciou, radiáciou a aj konvekciou. Radiácia, ako vyplýva z povahy zmesných plynov, tam bude mať zanedbateľný vplyv.

Je to originální rosnice toho refraktoru, materiál neznám, ale je to kov. Jsem si vědomí že to není tak jednoduché, ale zase to snad nemůže být tak moc složité aby rozdíly v teplotách naměřených kontaktním a bezkontaktním čidlem byly nějak propastně rozdílné. Jakmile navrhnu a vytisknu držáček tak mám v plánu udělat porovnání teplot, které budou měřit různá čidla. Mám doma dost různých teploměrů.
Jinak to MLX90614 čidlo má možnost změny nastavení emisivity, to je taky parametr, se kterým se dá pohrát.

Píšem o tom, že ak je rosnica z nejakého tenkého plechu, tak nemôže byť nejaký extrémny teplotný rozdiel medzi jej vnútornou a vonkajšou stranou. V prípade takéhoto materiálu s ohľadom na rýchlosť poklesu teploty bude jedno, či sa meria teplota na vonkajšej, alebo vnútornej strane. Nič nepíšem o tom, či sa meria kontaktným, alebo bezkontaktným čidlom.

Já bych řekl, že ta celé úvaha je trochu mimo. Pokud vyhřívám tubus, tak na rosnici měřím úplně něco jiného a na vnějším okraji měřím venkovní teplotu. Pokud ohřívám páskem rosnici, tak už 3 cm od pásku bude dost velký rozdíl. Takže mi nepřijde nějaké sofistikované měření a zpracování s přesnsotí 0,1°C, pokud je skutečnost o řád jinde, zrovna jako něco, co by něčemu pomáhalo.

A jak chces merit teplotu optiky tim cidlem ? Sklo je pruhledne ... Zkus zahrat na nejakou teplotu kus skla (je jedno jakeho) a pak na to sklo namir to cidlo. Merak s cidlem ti ukaze +- okolni teplotu a ne teplotu toho skla. Nebo je to jinak ?

Tak toto by zaujímalo aj mňa. Nedisponujem optickým snímačom teploty, ale myslím si, že nameria teplotu skla. Dôvod by mal byť pravdepodobne ten, že sklo bude pre dlhé vlnové dĺžky nepriehľadné. Pokiaľ som pozeral do tabuliek koeficientov emisivity rôznych materiálov pre 300 K, tak sklo je na tom podobne, ako niektoré nepriehľadné materiály (napr. niektoré kovy, papier, plasty, ...).

Ano bezne sklo je dost neprihladne pre IR dlzky ktore ten senzor snima. Ked si odmeriam teplotu okna zvnutra a zvonka tak dostanem izbovu teplotu alebo vonkajsiu. Problem bude s presnostou kedze tam ma dost velky vplyv emisivita povrchu a dokaze tam byt aj +-2C rozdiel.

Co sa neda odmerat je pokovenie zrkadla tam to odmeria teplotu toho co sa odraza v tom zrkadle.

Pokud měřím infra bezkontaktním teploměrem, zásadní problém jsou lesklé rovné povrchy, protože budu měřit nejspíš to co se v nich odráží. Typický tento problém je u měření termokamerou budov, pokud jsou hodně prosklený měří to nesmysl, resp měří to odražený obraz. Zásadní je emisivita a zda je povrch matný nebo ne.

Rozdiel teploty ± 2 °C bude z väčšej časti skôr v tom, že sa rozdiel teploty medzi interiérom a exteriérom prenesie aj vedením (prípadne niečo aj prúdením, ak sa jedná o viacvrstvové okno) a potom tá okamžitá teplota povrchu bude skutočne iná, ako je vonkajšia, alebo vnútorná teplota. Sklo má dosť vysoký koeficient emisivity pri 300 K v rozsahu 0.85 - 0.95.

biker.fm píše:Sklo je pruhledne ...

No já nevím - viděl jsi někdy sekundár zezadu?
Ty co jsem viděl, byly dost matné...

Mám to aktuálně zapojené na stole, vyhřívání rosnice jsem nastavil na 100% v manuálním režimu. Do rosnice k optice jsem umístil čidlo kontaktního teploměru, na hranici rosnice mířící na optiku je MLX90614 čidlo a ještě občas změřím optiku lékařským bezkontaktním teploměrem nastaveným na měření teploty povrchu. Nejméně spolehlivé je měření lékařským teploměrem, takže ho neberu v potaz. Čidlo kontaktního teploměru měří přibližně o 1°C víc než MLX. V kódu pro automatické řízení vyhřívání je konstanta 6°C a to mi přišlo moc. Toto číslo je použito jako offset pro cílovou teplotu nad rosný bod. Ale na druhou stranu to má asi autor ověřené exaktně, protože měří teplotu kontaktním čidlem, které má umístěné přímo ve vyhřívacím pásku.
Pro bezkontaktní čidlo by mohlo být dostatečné mít konstantu rovnu 4°C. Příště udělám test venku, dnes jsou sice dobré podmínky, ale dalekohled už by se mi nevytemperoval.

Delta 4°C by stačila, pokud bys měřil skutečnou teplotu plochy. Jenže ty měříš někde u vyhřívacího pásku, tady je teplota vyšší, proto bude nutný větší offset.

Bill píše:

biker.fm píše:Sklo je pruhledne ...

No já nevím - viděl jsi někdy sekundár zezadu?
Ty co jsem viděl, byly dost matné...

Sklo je pruhledne. Sekundar je samozrejme matny pohledem na zadni stranu. Vzhledem k te tloustce skla se to bude chovat jako skoro pruhledne sklo.

Infatilne video https://youtu.be/Fx49t4sv7f0?t=151 ale je vidno ako sa spravaju rozne materialy v infra oblasti. Teda sklo je v IR neprihladne a vylestene kovove povrchy ukazuju v IR teplotu okolia a nie svoju vlastnu. Co sa da obyst nalepenim kuska ciernej elektrikarskej pasky.