Astronomické fórum

Ten sw počítá centroid z celého definovaného pole, nejen z těch 2x2 pixelů.

No pokud jsou ty pixely v okolí těch 4 slabé, klidně i 10-20x a vůči pozadí třeba jen 2x , tak to už nemá pro výpočet středu význam význam.

můj problém je,že nemám s čím srovnávat,když chybí zkušenosti,takže raději konzultuji se zkušenějšími, než bych hned kupoval jinou kameru. Nejde o to,že by to nefungovalo,ale pořád mám pocit,že je to jaksi na hraně spolehlivosti. Zatím stále testuji na CS RASA, ED100/600,N200/800. Žádná dlouhá ohniska nezkouším.S kamerou QHY163CCol se zatím do nějakých superdlouhých expozic nepouštím. Max 300-600 s. Montáž NEQ6.Na montáži jsem vyměnil strašná čínská ložiska,nechal udělat nová ozubená kolečka.Ta stará byla běs a hrůza.PE je asi slušná a při kvalitním ustavení hvězda stojí jak přibitá 10 min,nicméně až budu zkoušet delší časy s Canonem 60D,tak bych rád,aby pointace fungovala naprosto spolehlivě.Takže opět otázka. Je nějaká vhodnější kamera, která nestojí majlant a poskytne vyšší spolehlivost?

Pointace a její přesnost zrovna nestojí na kameře, ale na sw a seeingu a na montáži. To, že sedí 10 minut montáž v pointaci, ještě nic neznamená pro to, co dělá obraz na hlavním dalekohledu. Zkus dt potom třeba 1. a 10. snímek na sebe bez registrace a uvidíč, co se děje s celou sestavou během focení.
Nevím, co si slibuješ od výměny kamery - co by se mělo dít lépe ?

No,já měl na mysli,že hvězda sedí 10 minut bez pointace a tu kontrolu jsem dělal právě srovnáním 1. a 30. snímku.U sebekvalitnější montáže je zásadní přesné ustavení. Když dokonale ustavím,10 minut to sedí dokonale,ale stačí ustavit s větší odchylkou a už to plave po pár minutách. Programy jsem vyzkoušel asi všechny,které jsou běžně dostupné a výsledky v nich jsou skoro totožné. Ty algoritmy se nejspíše moc neliší. Změřil jsem si přesně mrtvoly v obou osách,po výměně šmajdavých čínských koleček klesly na třetinu,mrtvoly jsou jen ve šneku a to vcelku přijatelné. Dneska zkusím pointovat delší ohnisko 1800 mm a uvidím,co z toho vyleze.Zatím dík za komentáře.

Mám k těmhle prohlášení absolutní nedůvěru
Na ohnisku 1800 mm a obvyklé kameře budeš mít rozlišení tak 0,5"/ pixel. Běžné PE těchto montáží je +/- 6-10". Takže bez pointace to nejde. Sebelepší ustavení niz nezmění na tom, že se kondtrukce montáže + dalekohledů celá kroutí a prohýbá, a to o větší hodnotu, než PE. Něco eliminuje pointace, něco zůstvává. Z větší části to pak řeší teprve OAG. Lepší ustavení montáže jen eliminuje množství zásahů pointace ( ale to zase není v normální frekvenci ničemu na škodu) , určitě nevede k tomu, že to půjde bez pointace. Navíc ti k tomu přibude refrakce při změny výšky nad obzorem - s tím tyhle montáže nepočítají. Zrovna tak nepočítají s tím, že se vlivem refrakce oblaha otáčí zdánlivě kolem jiného bodu než je pól a navíc dráha, po níž se pohybuje hvězda kolem pólu není kružnice .....
Mrtvý chod není zásadním problémem pro chod montáže a pointace - tohle je stejně nutno řešit rozvážením soustavy.

Mrtvolu u šnekového převodu rozvážení soustavy neřeší.To funguje jen na ozubené převody.Špatně změřená,nebo proměnlivá mrtvola zhoršuje pointaci.Program hůř koriguje polohu.

Pupak píše:Mrtvolu u šnekového převodu rozvážení soustavy neřeší.To funguje jen na ozubené převody.Špatně změřená,nebo proměnlivá mrtvola zhoršuje pointaci.Program hůř koriguje polohu.

Prosím tě, netvrď tady nesmysly, kterým by mohl někdo, kdo s tím nemá zkušenosti, naletět. V DEC je šnek/kolo při focení jednoho objektu zhruba na jendom místě a pokud není motnáž rozvážená, tak vůli kompenzuje z větší části pointační program při kalibraci. RA osa běží jedním směrem a pokud je mírně rozváženo proti pohybu, tak se žádná vůle ani mrtvola neprojeví!

MilAN píše:Mám k těmhle prohlášení absolutní nedůvěru

To eufeministicky řečeno. Je to úplná blbost. Já mám EQ6 bez kol (jenom řemínky a šnek) a už po několika vteřinách montáž míří někam do háje. Ohnisko 1800 musím pointovat 2x/sec za ideálního seeingu, jinak jsem bez šance.
Jedině s jiným šnekem - ale i to mi přijde jako pohádka.

Včera som prvýkrát skúl pointovať cez OAG, ale ani náznak hviezd. Keď zasvietim do tubusu tak kamera to zaznamená. Skúšal som rôzne vzdialenosti kamery a aj rôzne kamery, stále to isté. Používam OAG pre 2" ZWO FW + 3" korektor. Môže byť problém 74mm sekundár?

Ne, s 3" korektorem to musí být v pohodě. Dej tam expozice kolem 3 sec. a prostě musíš najít správnou polohu pointační kamery, aby se hvězdy objevily.
ZWO OAG nám funguje i na 2" ASA 0.73x korektoru. Sice už to není s tvarem hvězd moc extra, ale jde to.

Zkontroluji si, jestli máš správně vzdálenost korektoru od senzoru, pak odečti od téhle vzdálenosti vzdálenost zrcátka OAG od korektoru, a rozdíl té vzdálenoti by měl být ve směru do boku od toho zrcátka k senzoru pointační kamery. Nakresli si to.

Vzdialenosť korektor/snímač mám mať 61mm + 1mm "filter 3mm" = 62mm čo mám úplne presne. Vzdialenosť osi zrkadla OAGu od korektoru "OAG M68" je cca 24,75mm, takže 61-24,75=36,25mm je vzdialenosť od osi zrkadla OAGu po snímač pointačnej kamery.
Kamery som skúšal ASI 120mm a Lodestar vrvej verzie. Obe som skúšal osve a fungovali bez problémov.
Takže nakoniec som včera pointoval klasicky.
Toto je ten OAG:
https://astronomy-imaging-camera.com/pr ... xis-guider

Vzpomínám si, že jsem řešil podobný problém. OAG kamera skrz úzkou šachtu viděla jen střed primáru, který je zastíněný sekundárem. Vyřešil jsem to pootočením hranolu.

Ako si ho pootočil? Nemyslí že sa ten môj bude dať točiť, jedine asi pôjde posunúť hlbšie.

Mám nějaký no-name OAG ale ten ZWO OAG vypadá podobně. Samotný skleněný hranol je zajištěný v kovové šachtě ze strany malým šroubkem. Ten jsem mírně povolil, pootočil hranol o nějakou desetinu mm a šroubek jsem opatrně utáhl.

Předtím doporučuju zkusit laserem, kde končí paprsek, který projde šachtou.