Deep Sky v malých dalekohledech

[MiniMistr]

Dnes ráno jsem v ED-čku 125/975 vykoukal kometu C/2020 R4 Atlas.
Měla mít 12,5 mag, byla to těžká duchařina, ale podařilo se to.
Petr

[Sasa3]

Vcera jsem zkusil z Rican v 60mm refraktoru pozorovat mlhoviny skrz Hbeta a OIII filtry. Nejhezci byla mlhovina NGC281, Hbeta zde fungoval lepe, v O III jsem vykoukal jen jeden flek, kdyz nepocitam halo/mlhovinu kolem nejjasnejsi hvezdy v mlhovine. V Hbeta byl lepe viditelny a slo vypozorovat i par dalsich flicku, kdyz se to posklada dohromady, tak to trochu tvarem pripomina Pacmana. Tady je hruba kresba primo od okularu (par slabsich hvezd dokresleno bez filtru pri zvetseni 23x)

[g]

V APO125 F7.8 na slušné obloze Kokořínska (SQM 21.25 dle mapy) bez filtru v f=18.2mm bočním pohledem jen duchovitá sugesce výseče kruhu kolem jasné hvězdy... asi budu muset opět filtr vyzkoušet (nejspíš začnu UHC).

[g]

ještě dodám, že jsem vytáhl bino 82mm a APO125, u mnoha objektů mě překvapil lepší vzhled v binu 29x82 - M81/82, M33, Karolína růže, M51, M101..
U kolovek a planetárek vítězil s přehledem dalekohled, u galaxií dalekohled předčil bino např. u NGC6503 v Dra, M108 UMa a NGC6207 Her (u M13).
Noc byla úžasná, k ránu poklady otevřenek ve Vozkovi a Plejády. Meteorů poskrovnu, ale byly... jedno z přání bylo ukončení čekání na recenzi SD115 a okulárů TAK ortho od Sirius_758...

[ladin]

První půlku včerejší noci jsem testoval doma v Hodkovicích použitelnost CzSky map na mobilu v červeném nočním módu, přičemž jsem pozoroval rok starým, vytištěným binolídlákem. Jelikož jsem jím loni v Jizerkách vykoukal NGC891, ta mě napadlo podívat se na NGC7008 - Fetus nebula aneb Embryo, které se dost často vyskytuje v zorném poli mého dospělejšího 400mm dobsona. Úplně naposledy na nás s Ládisem Embryo vřískalo z okuláru na Zhůří, kde při zvětšení 600x mělo už skoro dospěláckých 14 stupňů a na jeho těle bylo možné vysledovat množství podrobností. Najít NGC7008 v malém dalekohledu vyžaduje mapku, narozdíl od většího dobsonu, v jehož případě se reddot jednoduše zapíchne někam doprostřed cesty mezi Denebem a Alderaminem a krátkým zametením nebo několika zakverdláními dalekohledem se o mlhovinu nakonec nevyhnutelně zakopne. Takže jsem si musel v lídláku, držíce mobil s mapkou v ruce, připomenout hvězdný řetezec lemující zorné pole kolem Embrya ze západu, a z jeho severního meandru vyrazit na východ, směr mlhovina. A vskutku nebylo těžké objekt, přisátý ke své placentální dvojvězdě, na první pohled rozpoznat. Zkusil jsem ještě větší zvětšení 80x, ve kterém mlhovina připomínala NGC7048 z dobsona 250, tedy podobnou plošku parazitující na blízké hvězdě. A exploze radosti a údivu nad krásou objektu mohla naplno vypuknout. Stejně jako před mnoha lety, kdy jsem v temných jizerských hvozdech v pozdních nočních hodinách, přisátý na okulár dobsona 250, na otázku neznámých hlasů: "Co zde děláte?", odpověděl, "Koukám na Embryo". Načež protistrana odpověděla otázkou: "Tak vy zde hledíte o půlnoci na embryo?" a následně jsem se musel legitimovat...

[ladin]

Noční binolídl-skopový slalom mezi otevřenkami z katalogu Herschel 400 jsem měl obohacený o bonusové planetárky Sněhovou kouli, která si v Lídláku bočně pěkně poblikává, s čímž jsem domácích podmínkách moc nepočítal. Další v pořadí byl sice mrňavý, ale o trochu výraznější Blue Flash a nakonec Modrá sněhová koule. Při zvětšení 40x a 80x v malém průměru spousta zábavy na celý večer.

[ladin]

Kupodivu se včera nezatáhlo a tak se dalo využít ještě příjemné počasí k pozorování. V plánovači v czsky jsem si přeházel pár objektů z wishlistu pro lídlskop do pozorovacího plánu, který obsahoval vesměs otevřenky severně od Wéčka Kasiopeji. Ono vůbec není špatný si do pozorovacího plánu dát pouze objekty z malého území na obloze. Člověk nemusí tolik cvičit s dalekohledem, židlí a stolem, a hlavně se seznámí sousedícími hvězdnými poli při starhopingu. Ještě lepší je, když to jsou objekty stejného typu, což v případě otevřenek lze dobře realizovat právě a nejen v Kasiopei. Z těch pár objektů zhlédnutých (nebo shlédnutých, když člověk používá zenitová zrcátka?) včera v lídlskopu, vyčnívala NGC225, zbytek byly na příměstské obloze sotva patrné mlžinky, nicméně v poměrně bohatém hvězdném poli velice oku lahodící objekty. Plán včerejší pro inspiraci je dostupný zde:

https://www.czsky.cz/session-plan/41/overview

mapa je na druhé záložce na stránce, objekty v seznamech jsou zakroužkované

https://www.czsky.cz/session-plan/41/ch ... tview=true

[Sasa3]

Vcera jsem zkousel 3.3mm okular (TOE3.3) na DSO. Na me refraky f/20-f/13 by to bylo moc a tak jsem vysrouboval z Tak FOA60-Q prodluzovaci korektor. Tim vznikl kratky f/8.8 dublet. I v nem poskytoval okular vystupni pupilu o prumeru jen 0.38mm, coz se je na vetsinu DSO uz moc malo. Zameril jsem se na planetarky a tesne dvojhvezdy. IC418 byla porad velmi droboucka, ale uz to byl zretelne nestelarni jasny kotoucek. S NGC2022 jsem neuspel (ani v mensich zvetsenich a ani s OIII filtrem). Z dvojhvezd byl asi nejzajimavejsim ulovkem kappa Lep (4.4+6.8, 2.2"), tam sla sekundarni slozka chvilemi videt jako chomacek dotykajici se hlavni komponenty pri PA~350. Prisla mi taky oproti hlavni slozce vic namodrala. Nejvetsi prekvapeni ale byla M42. I pri takhle male vystupni pupile byly centralni partie po rozkoukani velmi zretelne se spoustou detailu. Tady je pokus o jejich zachyceni primo z deniku. Mensi obrazek vystihuje vic vjem v dalekohledu, vetsi je pak na kliknuti

[mike]

Jaké zkušenosti máte s NGC6826 ("Blikající planetární mlhovina")? Karkoschka k ní píše: "ve velmi zvětšujícím dalekohledu je vidět bočním viděním, při přímém pohledu neuvidíme mlhovinu, ale jen centrální hvězdu (10.5 mag)". Včera, když už byl Měsíc moc nízko, jsem ji zkusil se svým AR127/1200 a bylo to spíš naopak: při 240x jsem bočním viděním viděl jednolitý kotouček a přímo jasnou tečku se slabším kotoučkem okolo (vnější část o něco slabší než vnitřní), zatímco v 39x jsem bočním viděl jasný malý kotouček a přímo nic. Obloha byla tou dobou už snesitelně tmavá, ale nic hvězdného (~20.7 MSA).

[MilAN]

Nevím, co bylo naopak - ale vždyť potvrzuješ přesně to, co tam píše Karkoschka : ve velkém zvětšení mlhovinu bočně, hvězdu přímo.

[mike]

Opačně bylo to, že v tom velkém zvětšení jsem pořád viděl i tu mlhovinu, zatímco v malém mi zmizela (ale tam jsem pak neviděl ani tu hvězdu).

[MilAN]

No píšeš : při 240x jsem bočním viděním viděl jednolitý kotouček a přímo jasnou tečku
Zrovna tak to píše ( a je myšleno ) Karkoschka. Právě tím, jak měníš boční pohled za přímý, tak ten objekt vidíš jako by blikal -odtud název

[mike]

Tahle část je v pořádku, co mi nedává smysl, je to, proč jsem ve 240x pořád viděl celou mlhovinu (i když slabší, takže vynikla ta hvězda), zatímco v 39x při přímém pohledu zmizela. Čekal bych to spíš obráceně, v menším zvětšení by objekt měl být menší, ale výraznější.

[MiniMistr]

Tady máš vysvětlení:

Ve středně velkých amatérských dalekohledech si kromě namodralého či nazelenalého odstínu mlhoviny můžete také všimnout zajímavého jevu, který způsobuje kombinace rozdílné citlivosti částí sítnice lidského oka a podoby záření planetárních mlhovin. Pokud budete okem těkat po zorném poli dalekohledu, jistě si všimnete, že jas mlhoviny se nápadně mění při přímém a bočním pohledu. Díky tomuto jevu si NGC 6826 vysloužila mezi astronomy přezdívku“ Blikající planetární mlhovina“. Tento jev je ovšem pouze optickým klamem, iluzí lidského oka - jasnost objektu se ve skutečnosti nikterak nemění. Tohle zdánlivé blikání můžeme pozorovat i u některých dalších planetárních mlhovin, u žádné z nich však není tento efekt tak výrazný jako u NGC 6826. Kromě jasné vnitřní plynné obálky obklopuje ještě centrální hvězdu vnější obálka o velikosti přes 2 úhlové minuty, která je však velmi slabá a pozorovatelná až na fotografiích.

Jinak řečeno, každý objekt vyžaduje jiné zvětšení v závislosti na jeho plošném jasu a výkonu dalekohledu.
Petr

[MilAN]

Při malém zvětšení ( zde průměr výstupní pupily je nějaké 4 mm) je obloha nedostatečně ztmavená a nevyužije se dostatečně dosah dalekohledů. Proto se obecně doporučuje používání zvětšení, kdy je průměr výstupní pupily 2-2,5 mm, kdy už se dostatečně ztmaví obloha, ale zatím se příliš nezeslabí vlastní objekt.