Astronomické fórum

Já jsem ve svých výpočtech a porovnáních používal výpočet Rohra, tedy tento

http://rohr.aiax.de/RC_Index.png

Ten mnou uváděný výpočet v příspěvku #456 se mi líbil, že je obecný a snaží se přibližně určit parametry dalekohledu bez znalosti přesných hodnot, které lze získat pouze měřením na optické lavici v laboratoři.

Ovšem jak píšeš, často je velmi důležitá sferochromatická vada, jak jsem psal v příspěvku #453.

Často mi přijde, že tato čísla jsou ale spíše teorie a pozorovatelé dokáží pozorovat i ty nejmenší podrobnostmi dalekohledy, které naše vzorce zavrhnou jako nepoužitelné
Jo to je stejny, jako ten vzorec, co pouzival Zeiss. Onech 920 (presneji je to 915) je prave 1/0.001092148.

Vzorce jsou jen vzorce, davaji jakesi cislo. Bez zkusenosti je velmi tezke udelat si predstavu, co znamenaji. Jinak mimochodem ten Sacek venuje na tom svem webu hodne prostoru debate chovani mene svetelnych achromatu. Dochazi k zaveru, ze se chovaji o neco lepe nez by clovek prave na zaklade tech cisel cekal. Zhruba receno jde o to, ze tradicni pristup hodnoti kvalitu objektivu, kdyz je zaostren v zelene (e-care). Jak Sacek zjistil, nejlepsi ostrost (definovana jako maximum poly strehl cisla) je ale pri mirnem rozostreni. Kdyz vezmu ty jeho vzorecky a aplikuji je treba na Artabanuv dalekohled (neco jako 172mm prumer a svetelnost 9.6) pak v tom nejlepsim poly strehl ohnisku kresli obdobne jako dalekoled o svetelnosti kolem 12 v tradicnich analyzach Sidgwicka ci Condradyho. Neni to samozrejme nic zasadniho, ale podle me Sacek vystihnul podstatu, proc i ty relativne kratke achormaty nejsou na tom tak spatne, jak by clovek naivne cekal.

Ovšem 200mm F6.8 achromat by na tom měl být již poměrně špatně, kdy RC index vychází opravdu hodně špatně a přesto zřejmě lze dalekohledm pozorovat na hranici teoretické rozlišovací schopnosti.

RC index vychází opravdu hodně špatně a přesto zřejmě lze dalekohledm pozorovat na hranici teoretické rozlišovací schopnosti.
                   
Třeba má kvalitní retuš, ikdyž ani ta to nemůže zachránit. Pozorování blízko terminátoru, je pro krátký achromát příhodné. Je tam dobrý kontrast. Myslím, že jamky v Plato budou mnohem větší oříšek.  Zrovna tak Jupiter a Mars. Kresba bar. vadu nezachycuje a tak se nám to zdá hodně dobrý. Detaily tam, ale prostě jsou. 

Retuš může dostat objektiv na teoretické hodnoty, ne ale za tuto hranici. Chrom. aberace samozřejmě kontrast výrazně sníží i když na Měsíci se to tak neprojeví jako na Jupiteru nebo Saturnu.

Řešíme to tu statečně, tak snad to achromát opravu je .
Ani to stejně moc neprokouknem, páč jediný co máme, jsou kresby od jednoho autora a kolega Cztwerec, byl překvapen dobrou kresbou objektivu.
Víme, že objektiv dokáže bez problému detaily jamek kolem 2km v průměru za zvětšení do 300x. Otázka, jestli by R200/1370 dokázal využít zvětšení nad 300x do 2D.
Podle zkušeností u krátkých achromátů, je asi poslední třetina užitečného zvětšení, už hodně zatížená barevnou vadou.
Myslím, že i tenhle objektiv musí mít stejný problém. Jinak to snad ani není možný.
Refraktor ukazuje, že i krátký achromát, je schopen pěkných pozorování. Kdo chce velký čočkáč a nemá na drahou optiku, tak s trošku přihmouřeným okem, může mít velký achro. Důležité je dobře svolit ohnisko a průměr s ohledem na nejčastější druh pozorování.
Já se už těším, až se konečně udělá pěkně a zde zmíněné krátery budou na programu noci.

Já jsem kdysi koukal dalekohledem König (180/3430) na Petříně na Saturn a obraz mi přišel naprosto úžasný. Jenže před těmi 30 lety jsem to neměl s čím porovnávat. Někdy se tam budu muset zastavit a podívat se na obraz s dnešními zkušenostmi. Každopádně, pokud by byl obraz skvělý v achromatu 200/F6.8, pak by nebylo potřeba stavět ty šílené mnohatunové dalekohledy. Ten Zeiss může být kombinace kvalitnějších skel se skvělými parametry navíc, jak ukázal několikrát Rohr, skleněný hranol může snížit chrom. aberaci i na poloviční hodnotu, pokud to optici navrhnuli dohromady apod. Třeba nám nějaký report podá i p. Blažek.

Tahle diskuze ukazuje, že ne vše je tak jednoznačné a poskytla myslím i zajímavé infromace pro řadu lidí na foru.

No jo, ale vy tu teď mohutně diskutuje o nějakém achromátu, ale vůbec o něm, kromě rozměrů nic nevíte. Nevíte nic o druzích skel, o geometri, o dalších vadách... To přeci nejde srovnávat s jiným dalekohledem a tvrdit, co s ním jde /nejde.
Kdysi jsem se díval SW 150/1200 a byla to barevně hrůza. To bych , na základě toho musel tvrdit, že ten Artabanům nemůže ukázat už vůbec nic a že to bude také hrůza.

Tak o Tebe Milane víme, že to je achromát typu D a víme jaká skla používal Zeiss v té době v těchto KA objektivech, prostě ta základní. Samozřejmě nevíme, zda tam je vůbec objektiv Zeiss, zda tam není vložena clona apod. Každopádně fyzikální zákony platí a pokud je objektiv udělaný správně, pak i achromát ledasco ukáže, ale nelze to srovnávat s apochromátem. To žes viděl SW 150/1200 kde barevná vada byla ta nejmenší aberace, co tyto objektivy mají, pak se nedivím, že se Ti obraz nelíbil.

Pro ilustraci barevné vady.
Zleva doprava:
SW 152/1200, týž s chromacorem, VOD 135/1602 a týž s chromacorem, SW ED 80/600.
Jedná se o zvětšený výřez, jinak bez úprav.

Jenže my nevíme, jestli v tom je opravdu objektiv Zeiss typ D- na to by se musel někdo podívat. Já jsem psal jen to, co nabízel o dost později Zeiss za objektivy - jak vidíš, F není přesně totéž, takže nemůžeme tvrdit, že to je on. Hvězdárna uvádí že je to Zeiss, pořízený v roce 1921

Koukám, že se tady rozvášnila debata o kapku záhadném objektivu co by 200mm hledače komet od Zeisse.. Tak se taky přidám, protože do pozorovacího domečku na Petříně jsem měl možnost chodívat. Na první zkušenost si pamatuji velmi dobře - byl velmi slušný seeing a přitom nadprůměrně průzračná obloha. A mne tehdá zajímalo, jaký bude rozdíl na Jupiteru a Saturnu oproti dlouhému Königu. Navíc s tím hledačem komet je spřažen 110mm refraktor, ne tak světelný, takže se dalo udělat přímé porovnání.. Velmi dobře se pamatuji, že obraz mne svojí kvalitou překvapil, rozhodně jsem ho čekal horší. A tak jsem si tehdy říkal, že ten hledač komet musí být triplet, za účelem snížení barevné vady. Pohled na Saturn s rodinou měsíčků byl díky jejich lepší viditelnosti, oproti té 110tce prostorovější právě v tom 200mm refráku, prostě se mi v něm líbil víc.. Jupiter byl kontrastnější v tom 110mm refraktoru, snažili jsme se vykoukat rozdíl v detailech. Nicméně je třeba podotknout, že nebyla moc velká možnost výměny okulárů.. A jakým zvětšení jsme tehdy pozorovali, si už nepamatuju..

No a nakonec zjistíme, že to je klasický triplet VA 200/3000 s reduktorem

Hledač komet Zeiss 200/1330 je podle katalogu Astro-30 skutečně triplet:

Tak to by pak hodně věcí vysvětlovalo

Hledač komet Zeiss 200/1330 je podle katalogu Astro-30 skutečně triplet:
To je výborné, že se ti tenhle originál podařilo najít. Já tu mám novější katalog, a jen tužkou a svojí rukou tam  mám napsáno, že ta tříčočková konstrukce je D typ.  Ale tím bych , bez ověření, určitě neargumentoval
Možná by stálo za to, aby se někdo na hvězdárně podíval, co je na objektivu skutečně napsáno - jednak typ a jednak ohnisková vzdálenost.. Je klidně možné, že Zeiss po roce 21 upravil ohnisko (?)