Jarní a letní pozorování

[Myval]

Pozoroval jsem 17.8. od 1.30 do 4h dobsonem 254/1200 pod 6mag. oblohou. Protoze jsem ted delsi dobu pozoroval 114tkou, tak to byl uplne jiny pohled. V Pegasovi je moc hezka dvojice pomerne protahlych galaxii NGC 7332 a 7339, prvni z nich ma napadne vetsi plosnou jasnost a koncentraci ke stredu a stelarni jadro, jinak jsou obe zhruba stejne velke a vuci sobe hezky natocene. Z galaxie NGC 7479 byla zretelne videt dlouha, tenka a mirne zvlnena pricka, ale spiralni ramena jsem presvedcive nevykoukal ani po docela usilovnem pohledu v XF 8.5mm (141 krat). Pritom jsem mel pri predchozim pozorovani 114 tkou na 7mag obloze pocit ze mi tam ramena problikavala jako zjasneni na koncich. Velmi jasna je dvojice eliptickych galaxii NGC 7619 a NGC 7626, v okoli je nekolik slabsich galaxii. U Stephanova kvintetu me prekvapilo jaky je rozdil v obtiznosti mezi tremi nejjasnejsimi cleny a dvema nejslabsimi. V Trojuhelniku je dvojice asi interagujicich galaxii NGC 672 a IC 1727, obe docela zajimave protazene, nicmene zadnych detailu jsem si nevsiml. Pobliz je rozlehla galaxie o trochu nizsi plosne jasnosti, NGC 784.

Potom me prekvapilo, jak je snadny prachovy pas v NGC 891. V BGO 12.5mm (96 krat) byl po chvilce koukani videt nepretrzite bocnim pohledem pres skoro celou galaxii, pri 141krat byl sice videt taky, ale celkovy zazitek z teto galaxie uz nebyl tak hluboky. Uz za svitani jsem zkousel galaxie v blizke kupe Abell 347, nemel jsem ale podrobnejsi mapu nez Uranometrii, prekvapilo me ze i presto se tam dalo snadno uvidet 5 galaxii. Nejjasnejsi z nich je NGC 910 (mozna se muze hodit jako vychozi galaxie pro nekoho kdo zatouzi kupu uvidet v malem dalekohledu) s jasnejsim centrem a rozsahlejsim halem, docela me prekvapilo jak je galaxie velika prestoze je 250 milionu svetelnych let daleko.

Elon: je fajn ze pozorujes temne mlhoviny, prestoze je hodne lidi opomiji, tak jsou nektere zajimave (nejsem ale na ne zadny guru). Mam treba oblibenou vypalovacku Barnard 168, jestli jsi ji jeste nahodou nevidel tak by se ti mohla libit.

[Michal1]

Normálně se nikdy nepřinutím sepisovat svoje pozorování na AF, ale tentokrát jsem viděl věci, že mi to nedá. Rád bych se podělil o zážitky z pozorování, která jsem vykonal během několika nocí kolem srpnového novu. Pozoroval jsem s poblíž města Votice dalekohledem Schmidt-Newton 203/812 na paralaktické montáži. Na žádný popisovaný objekt jsem nepoužil filtry, ani jsem neměl k dispozici fotografie nebo kresby. Se svým dalekohledem pozoruji už 8 let, ale stále mě nepřestává udivovat. Každý rok jsem se v pozorování kousek posunul, ať díky většímu tréningu, nebo vylepšením dalekohledu. Tento rok mi však pokrok připadá hrozně velký. Přičítám to dvěma věcem: Poprvé za dobu, co dalekohled vlastním, jsem ho kompletně umyl - jak korekční desku, tak zrcadla. Pak jsem si pořídil pásku, jež mi zakrývá oko, kterým se nedívám a u druhého, pozorovacího, oka mi zakrývá výhled mimo okulár. Výrazně tak vzrostlo pohodlí při pozorování oproti přehazování hadru.

NGC 6888 Crescent: První letošní pozorování jsem provedl v červenci. Klasické dva oblouky jsem rozpoznal docela rychle. Pak jsem si všiml něčeho, co jsem si myslel, že ani vizuálně pozorovat nejde. Mezi oblouky byla vidět výplň, jako na fotografiích, jen bez vláknité struktury. Jelikož se tu noc honily mraky, měl jsem podezření, že zamlžení ypůsobují ony. Do srpna jsem vypátral, že tato část Crescentu je v některých kresbách na internetu opravdu zanesena. A v srpnu se mi pozorování z předešlého měsíce potvrdilo. V okamžiku, kdy problikne slabší oblouk, zviditelní se i výplň. Kousek na J od mlhoviny se nalézá tmavý obláček. V těsné blízkosti také zaujme pěkný hvězdný pár. Jedna z těchto hvězd, SAO 69636, se třpytí neobvyklou měděnou barvou. Asi jako nová desetikoruna. Je to uhlíková hvězda s barevným indexem 2.99 mag. Pro srovnání, slavná Granátová hvězda mí Cephei má index "jen" 2.35 mag. Druhá z hvězd je podobně jasná a svítí světle modře.
Amerika a Pelikán: Touto dvojicí zahajuji každé pozorování, pokud je na obloze. Rozkoukám se na ní a posoudím kvalitu podmínek. Tentokrát v nich bylo tolik detailů, světlých skvrnek a tmavých pásků, že se to ani nedá slovy popsat. Obrys Pelikána a jeho zobák patřil k těm nejvýraznějším. Můj pozorovatelský "svatý grál", oko Pelikána, mi však i tentokrát uniklo. Možná je na vině blízkost jasné hvězdy.
Pickeringův trojúhelník: V minulých letech jsem ho spatřil jen několikrát při vynikajících podmínkách. Většinou velmi slabě, nebo jsem ho spíš jen vidět chtěl. Teď, když jsem přejížděl mezi dvěma oblouky Řas, na mě přímo vyskočil. Stejně nápadný byl i v dalších nocích, kdykoliv jsem ho zkoušel. Skládá se z několika provazců. Od teď mám nový oblíbený objekt.
Zámotek: Jasná, avšak bez detailů. Nalézá se v jednom z nejhezčích hvězdných polí. Od Zámotku se k severu táhne temná nudle B 168. Na konci se jako řeka rozšiřuje a vlévá se do rozsáhlého tmavého moře. Při dobrých nocích tuším pouhým okem v této oblasti tmavší flíček v Mléčné dráze. Pouhým okem je také vidět blízká hvězdokupa M 39.
Mlhovina NGC 7129 v Cep: vypalovačka. Na S leží slabší části. Na J se nalézá hvězdokupa NGC 7138, se kterou tvoří hezký pár.
B 169: Temná mlhovina ve tvaru smyčky ležící na Z od IC 1396. Je nápadná na každé širokoúhlé fotografii této oblasti.
Planetární mlhovina PK 101-8.1 v Cep: celkem snadná. Těžké určit tvar díky četným drobným hvězdám. Nejvíc mi připomíná Měsíc před poslední čtvrtí.
Barnardovo E: Sama temná mlhovina velmi snadná. Od jižní nožičky Éčka se vine tmavý oblouk. V okolí se nachází spousta jemných tmavých závojů.
Planetárka NGC 6781 v Aql: jasná, kulatá, rovnoměrný gradient jasu přes mlhovinu.
Planetárka IC 5117 v Cyg: Podle popisu má být stelární s jasně zelenou barvou. Já tam disk vidím a barvu ne.
Galaxie NGC 7466 v Peg, 13,6mag: Asi nejtěžší ze spatřených galaxií. Přesto jsem ji vzkoukával jen pár sekund. Nemážádnou centrální koncentraci. Určit spolehlivě tvar jsem nedokázal.
Galaxie NGC 7436 v Peg, 14,0mag: Na svou katalogovou jasnost velmi lehká. Pozorována dvě stelární jádra ve VZ směru uvnitř rozplizlé mlžinky. Na fotografiích je to těsná skupina galaxií.
Galaxie NGC 1 v Peg, 12,9mag: O tuto galaxii, zajímavou hlavně svým jménem, jsem se vloni pokoušel několikrát. Úspěšný jsem byl jen jednou a to o vyjímečné noci s viditelným zodiakálním mostem. Tentokrát mi nedělala žadný problém. Je drobná, protažená 1:2 ve směru rektascenze.
Galaxie NGC 7177 v Peg, 11,7mag: Jasné kulaté jádro, vněšek oproti tomu výrazně protažený 1:2,5.
AND I, satelit Galaxie v Andromedě, 13,2mag: Tak na ní jsem si ani neškrtnul. Podle jasnosti to vypadá, že by měla s trochou snahy jít vykoukat. Ani plošná jasnost není podle CdC nijak extrémě nízká, 13,5 mag/arcmin^2. Na snímcích SDSS se však na místě galaxie rozprostírá jen řídký shluk slabých hvězdiček.

...

[Michal1]

...

Mlhovina Pacman, NGC 281, v Cas: Nejjasnější část kolem hvězdokupy je vypalovačka největší. Vloni mi nicméně dělalo problémy na ní rozponat nějaké detaily. Protože letos vidím všechno 2x líp než vloni, zaměřil jsem se na ni znovu. A dobře jsem udělal. Rozpoznal jsem obrys známý z fotografií. Na J od hvězdokupy se nalézá slabší obláček. Obě části od západu témeř rozděluje tmavý zářez.
Mlhoviny u Gamma Cas, IC 59 a 63: Vloni jsem častokrát viděl jen jednu z nich. Letos jsem se na ně díval poprvé. Abych si byl jistý, že si je nebudu vymýšlet, našel jsem je nejprve bez mapy kroužením kolem hvězdy. Jedna je větší a slabší, druhá menší a jasnější. Pak jsem určené polohy porovnal s mapou. Shoda pozice byla perfektní. Klíčové je dostat Gammu ze zorného pole. Když jsem napínal zrak na mlhoviny a do okuláru se náhodou dostala Gamma, úplně to bodlo do oka, jako bzch se podíval do svářecího oblouku.
Stephanův kvintet: 3-4 kousky. Musím si konečně vytisknout detailní mapu, abych našel všechny.
Galaxie NGC 68 v And, 12,9mag: Přes svoji katalogovou magnitudu je lehká jako typická galaxie 10-11mag. Asi to bude tím, že je kolem ní několik dalších galaxií tvořících těsnou skupinu. V dalekohledu se jeví jako beztvará šmouha obsahující uvnitř napadně mnoho drobných hvězdiček.
M 33: Pozoroval jsem jen za svítání, ale naprosto mě ohromila. Pozorované detaily jsem zakroužkoval do tohoto obrázku z Wikipedie. Dvě nejjasněší ramena jsou velmi snadná. Oproti tomu rameno mířící na obrázku nahoru jsem dříve spíš jen tak chvílemi tušil. Tentokrát bylo zřejmé na první pohled. V levém ramenu vykukovaly dvě světlejší skvrnky a v pravém jedna. V něm se navíc nalézá jasná mlhovina patřící k M33. Napravo od galaxie se táhlo slabé rameno. Vlevo pod galaxií ležela slabá skvrnka. Uhodl jsem, že je to pokračování levého ramene, ale spojení jsem nevykoukal. Na středu pod galaxií slabě svítila další drobná mlhovinka. Spodní strana galaxie se jevila úplně hladká, bez jakéhokoliv náznaku vyčnívajícího ramene. Z tohoto obrázku je mi už jasné proč - pozoroval jsem jen nejjasnější část galaxie.  

[Sasa3]

to Myval a Michal: dik za zajimave a inspirujici reporty. Tesim se na dalsi.

[Myval]

Je dobre Michale ze jsi to napsal. Moc hezky zaznam z pozorovani. Spoustu z tech objektu jsem jeste nikdy nevidel, neco z toho priste zkusim.

to Sasa: Kdybych kvuli tobe nevedel co mam cekat od XF 8.5mm a neporidil si ho, tak bych toho videl vyrazne min. Diky.

[Tulen]

Potvrzuji pozorování "výplně" v Srpkové mlhovině. 5.9.2013, místo - Smečno, čas 23:15 SELČ, Meade LightBridge 12 palců, Panoptic 24mm, UHC-E filtr.

[Sasa3]

Včera se vydařila docela slušná noc. Pozoroval jsem skrze Zeiss AS110 z Ondrejova.

Začal jsem novou v Delfínovi. Snažím se, co nejčastěji určovat její jasnost. Včera to bylo kolem V=7,4. Světelná křivka, kterou jsem zatím změřil je když tak: tady.

Když už jsem tam byl, tak jsem musel znovu okouknout planetárku NGC6905, jestli se mi v ní nepodaří vypozorovat nějaké detaily oproti pozorování skrze 63mm refrák z města. Pořád to byla prakticky rovnoměrně jasná, mírně protažená kruhová ploška. Nicméně při 194x a 258x jsem si všimnul, že ji z východní strany lemuje trochu jasnější okraj.

Pak jsem se musel podívat na galaxii NGC6482. Nedávno mi ji připomenul Myval. Před pár dny jsem ji vyduchařil z města v 63mm. Mezitím jsem ale zjistil, že tato nevýrazná galaxie je velmi zajímavá. Jedná se totiž o nejbližší exemplář tzv. fosilní galaxie (nikdy před tím jsem o nich neslyšel) - pokud jsem to správně pochopil, tak to jsou galaxie, které požrali prakticky celou kupu galaxií a v její okolí už jsou jenom drobotiny (vyznačují se taky relativně silným rentgenovým  zářením). Viuálně to nebylo nic moc ani v 110mm refráku. Pořád to byla jen drobná eliptická skvrnka s PA~70° se silnou centrální kondezací. Při 165x bylo to jádro podezřele dvojité. Při 258x už šlo pěkně poznat, že kousek na západ od jádra je hvězda asi 12. magnitudy.

Dále bych  zmímil galaxii NGC6814, se kterou jsem měl z města taky problémy. Tady byla viditelná už při zvětšení 41x.

Dalším highlightem noci byla protoplanetární mlhovina PK80-6.1 přezdívaná Vajíčko. Pozoroval jsem ji zatím jen jednou, loni přes stejný dalekohled. Tehdy my přišla jako relativně těžký objekt. Včera bylo vše jinak. Už při 103x vypadala mlhovina jako krátká tenká jasná čára s PA~0°. Při zvětšení 258x tam byla  dvojhvězda s PA~180° ponořená do podlouhlého malého mlhavého závoje. Severní část byla jasnější. Zkusil jsem ještě zvětšení 485x, v něm ta severní mlhovina vypadala občas jako kometa s krátkým vějířovitým ohonem směřujícím na sever. Nevím, jestli jsem nebyl moc ovlivněn fotografiemi, přece jenom jsem nedávno pár snímků mlhoviny viděl, nicméně myslím, že to tam opravdu bylo.

Dalším hlavním objektem byla mlhovina NGC7538. Už dlouho jsem ji chtěl omrknout, protože jsem si na fotkách všiml, že je docela jasná. Před tím jsem ale znovu zkusil reflexní mlhovinu vdB1. Ani pod tmavší oblohou si pořád nejsem moc jist. Určitě tam nějaké mlhavo kolem trojice hvězd bylo, možná i trochu výraznější než u obdobně jasných hvězd, ale pořád si nejsem jistý. Zkusil jsem taky mlhoviny IC59 a IC63, ale ani s UHC jsem je neviděl - možná jen náznak nějakých partií IC63.

Velkým překvapením pro mě byla hvězdokupa M52, tedy ani ne tak samotná M52 jako blízká hvězdokupa Czernik43. Tuhle hvězdokupu jsem už pozoroval z města, ale tam nebyla nijak výrazná. Včera to byl při zvětšení 41x úplně jiný objekt. Bočním pohledem byla velmi jasná, prakticky stejně velká a bohatá jako M52. Při prvním pohledu mi chvíli trvalo, než jsem si ujasnil, která z nich je vlastně M52. Vypadaly jako slabší verze h a chi Per.

Po cestě jsem se ještě na skok zastavil u NGC7635 (Bublinka). Při 103x to byla s UHC filtrem bočním pohledem relativně zřetelná čárka u středně jasné hvězdy. Samotná mlhovina NGC7538 opravdu nezklamala. Byla hodně jasná a nepřehlédnutelná už při 41x. Myslím, že tenhle objekt je hodně zanedbávaný. V daném místě byl pár středně jasných hvězd vnořený do podlouhlého mlhavého obláčku. Větší zvětšení ukázala, že obláček je na jižní straně od dvojhvězdy trochu rozsáhlejší.

Pak jsem kouknul na dvě galaxie NGC7723 a NGC7727 ve Vodnářovi. Patří do seznamu Herschel 400 a z města se mi tyhle jižněji položené galaxie špatně pozorují. Včera ani jedna z nich nebyl problém. Když jsem viděl tu oblohu bez mraků, tak jsem se rozhodl, že musím vykoukat nějaký objekt ze souhvězdí Jižní ryby. Vybral jsem si nejseverněji položenou galaxii zakreslenou v Pocket Sky Atlase: NGC7314. Byla docela těžká, při 66x tam chvílemi problikovala velmi slabá asi 5' dlouhá tenká mlhavá čárečka s PA~0°. Povzbuzen výsledkem, kouknul jsem ještě na blízkou galaxii NGC7507. Ta byla ještě jednodušší.

Nakonec jsem se kochal trojicí M31+M32+M110. Paradoxně mi při 41x připadala M31 do modra, i když si pamatuji pozorování, kdy byla spíš do žluta. Vyvinul jsem ještě závěrečné úsilí a v M31 jsem vyhledal hvězdné mračno NGC206. Při 66x se to podařilo, i když mi to dalo chvíli zabrat. Mračno vypadalo jako slabý téměř kruhový obláček bez podrobností.

Čtyři hodiny uběhly bohužel moc rychle. Plný zápis z pozorování je když tak tady.

[Rekmarik]

To Sasa: shodou okolnosti jsem se na Czernik 43 dival vcera taky, bohuzel ale jen z mesta a registroval jsem skupinku hvezd oddelene od dalsiho spise vyraznejsiho seskupeni co byla m53 ale pripadalo mi jakoby misty objekty do sebe prechazely.  . . Pekne to bylo. Bublinku jsem nenasel skoda ze jsem si nevzal uhc filtr. .obloha byla desne presvicena. .

edit: abych to nepsal zbytečně jako další odpověď - tak jen dodám, že o pár nocí později tedy dnes - jsem se na tu bublinku kouknul s UHC filtrem, a hned se jí podařilo najít vnímal jsem kruhový tvar a jakési okrskové nástěnné zesílení .. takže radost

[Zbych]

Uplynulá noc byla parádní, hodně i díky tmavému pozorovacímu stanovišti s fantastickým nikde nestíněným výhledem, takže objekty ve Střelci třeba moc neznám, protože nemám možnost ho normálně pozorovat. Takže M8 s výraznou vnitřní strukturou neměla chybu.

Samozřejmě jsme dali M27 a 57, ale u mne vedou Řasovky v Labuti, s UHCčkem projíždět ty "nebeské řeky" je nezapomenutelné!

Další pěkný zážitek byl Uran, který jsem si dal později ještě jednou a zkusil i zvětšení 434x a byl jsem překvapen kvalitou seeingu, kotouč byl i v tomto masivním zvětšení na okrajích ostrý! Neptun byl jen o trochu menší a jasnější než Uran, ale pokochali jsme se.

Jinak jsem dal desítky dalších objektů (s Go-To se to pozoruje ), některé, které u Prahy ani normálně nevidím. Na závěr k ránu jsem si dal Jupiter a M42.  

Většinou vše pozorováno s 355mm zrcátkem a 200x zvětšením . Docela mne překvapila rosa, na všem byla i když ne velká, ale veškerá optika včetně triedru na stativu rosou netknutá.

[stana]

JJ.. Tomu se říká "Bingou! a takových výživných nocí, či jak to nazvat je fakt míň, než by našinec chtěl...
::)
Jinak O.K. děkuji za pěkný Report..

[elon254]

7.9.2013  jsem 14", z Beskyd, Pick. 7/10, v souhvězdí Vodnáře pozoroval kulovou hvězdokupu M 72, která je velice slabá a jevila se jako mlhavá skvrnka při zvětšeních 89x i 160x. Při 267x jsem pozoroval zjasnění západním směrem ve kterém problikávala nejasnější hvězda kupy. Východně od M 72 se nachází NGC 7009-mlhovina Saturn. Patrná již při malém zvětšení jako ne stelární objekt zelené barvy. Při 160x  bylo patrno protažení objektu ve směru východ-západ. Při použití OIII filtru se zvýšil kontrast mlhoviny, ale zůstalo mírné okolní halo, a za dobrých podmínek(v jiný den při Pick.9/10) jsem UHC filtrem pozoroval přívěsky na obou stranách objektu. Centrální hvězdu, ani vnitřní strukturu jsem nepozoroval. Pak jsem se ještě podíval na seskupení čtyř hvězd-M 73:-) a dále na M 2. Poté jsem pozoroval planetární mlhovinu NGC 7293 Helix . Protože už jsem jí dříve nenašel, použil jsem nejmenší zvětšení(53x)+OIII fitr a bylo to velice snadné. Po identifikaci, jsem si sundal OIII a myslel jsem, že sem si strčil do dalekohledu-protože v okuláru bez filtru Helix "nebyl". Musel jsem se snažit, aby začal být viditelný i bez fltru, a už chápu proč jsem ho nemohl najít. Poté jsem použil zvětšení 160x, a Helix jsem si zakreslil. Bez použití filtru jsem za daných podmínek pozoroval sice velké, ale éterické halo kruhového tvaru se středovým kruhovým ztmavením , taky jsem pozoroval centrální hvězdu a dalších 7 hvězd. Použitím OIII filtru(Astronomik) se zvýraznila kruhová struktura objektu a byl patrný pokles jasnosti kruhové struktury obálky JV/SZ směrem. Dále byla s OIII filtrem velmi výrazná severní část kruhové struktury, jižní část vynikla více než bez filtru. Zajímavou věc jsem pozoroval s OIII. Stalo se že mi z mlhoviny téměř"zmizely" hvězdy-daly se vypozorovat, ale už jsem po nich musel pátrat. Taky pozorování přes OIII filtr jsem zakreslil. Následně jsem použil UHC filtr(Baader) se kterým byl obraz mlhoviny nejlepší. V porovnání s použitím OIII došlo při použití UHC filtru ke zvýraznění jižní části, sice mírnému poklesu jasnosti severní části, ale krásně byly vidět hvězdy v mlhovině. S UHC jsem pozoroval výraznější pokles/y jasnosti kruhové struktury obálky JV/SZ směrem, než s OIII filtrem. I s UHC jsem si objekt zakreslil, a přikládám pro porovnání vizuální zákres výsledků pozorování s použitím OIII a UHC filtrů na NGC 7293.

[Rekmarik]

Paráda Leone !
Zajímavé srovnání Helixu s užitím filtrů - tak to je fajn, že UHCčko v tomto směru vede.
(protože ho mám) ;D

[Sasa3]

Pekny report Leone. Musel jsi mit u toho jizniho obzoru nejakou mlhu. Me prisla NGC7293 pri prvnim pozorovani kdysi davno pres N150 velmi jasna (50x). Byl jsem prekvapeny, jak dobre sla videt. I v 10cm refraku byla z Ondrejova docela zretelna. S UHC filtrem jsem si taky vsimnul toho, ze ta severni cast je jasnejsi.

[Sasa3]

Tady je moje pozorovani z predvcerejska. Byla to treti vynikajici noc v rade. Tentokrat jsem zase vyjel do Ondrejova zapozorovat si mym nejvetsim dalekohledem: 110mm refrakem.

Uz pri prichodu k pozorovatelne me fascinovala obloha. Hlavne to, jak barevne hvezdy byly i pri pouhledu pouhym okem. Nejen ty notoricky zname jako Antares ci Arcturus, ale i slabsi. V pameti mi utkvel oranzovy Kocab (beta UMi) a nacervenala delta Oph.

Zacal jsem jako vzdy urcenim jasnosti novy v Delfinovi. Odhad byl V=7.5. Opet mi prisla naoranzovela az nacervenala. Muze se jeji barva takhle v prubehu slabnuti menit?

Pak nasledoval neuspesny pokus o rozlousknuti 90 Her.

Potom jsem se pustil do NGC7009, kterou jsem noc pred tim zakresloval v Telementoru. Samozrejme tam toho ve vetsim dalekohledu pod tmavsi oblohou bylo vic. Pro porovnani (na klik trochu vetsi verze):

 

A tady je jeste starsi kresba pres N250.

Pobliz jsem zkouknul nadherny par NGC6939 a NGC6946. Pri 41x se oba objekty vesly do stejneho zorneho pole. NGC6939 se krasne rozpadala na mnoho desitek slabych hvezd. NGC6946 byla nezvykle jasna, ale ramena jsem stale nevykoukal.

Dalsi zastavkou byly reflexni mlhoviny NGC6914 a vdB132. O NGC6914 nebyl pochyb, protoze tenhle pri 41x prtavy mlhavy podlouhly oblacek byl nejjasnejsi kousek na vychod od slabeho paru hvezd. U vdB132 nevim, jestli jsem ji videl. V centru je totiz mnohem jasnejsi par a opet jsem si nebyl jisty, jestli to neni jen atmosfericke halo. Jinak vdB131 byla bez sance, protoze se ukryva v otevrene hvezdokupa Dolidze8. Samotna hvezdokupa byla jen ridkym seskupenim nekolika jasnejsich hvezd.

Vetsinu doby jsem stravil u galaxie NGC7331, resp. pri hledani jejich slabych satelitu a u blizkeho Stephanova kvintetu. Nekolikrat jsem si v 110mm refraku uz nabil u techto objektu drzku. Tentokrat jsem se ale vybavil fotografii oblasti a byl jsem mnohem uspesnejsi. Ze satelitu jsem spatril NGC7340 a NGC7335, byl to ale docela boj. Ze Stephanova kvintetu pak sla relativne zretelne videt NGC7320 (rozumej vzhledem k ostatnim galaxiim ze skupiny). Dokonce slo poznat i jeji protazeny tvar. Jeste sla rozumne videt NGC7318 (ne ale jeji dvojity charakter) a mozna tam problikovala NGC7317, to ale nebylo tak jiste, vzhledem k tomu, ze se schovava u hvezdy magnitudy 13.4.

Nakonec jsem jeste narychlo kouknul na NGC7009. Tato jasna planetarka vypadala pri zvetsenich 103x-258x jako tlusty namodraly prstynek s malou tmavou ploskou uprostred. Centralni hvezdy jsem si nevsimnul. Byla temer kruhova, jen mirne protazena pri PA~70deg. Na obou koncich male poloosy sly tusit prtave vybezky. Kdyz jsem ale nasadil zvetseni 485x objekt hodne ozil. V jasne centralni kruhove casti zacal totiz vylezat jeste jasnejsi silne protahly elipticky tenky prstynek. Jak jsem doma zjistil, tak presne takhle na fotografiich vypada. Uz jsem byl po tech 3 dnech docela unaveny, musim se k tehle planetarce jeste vratit. Mela by jit i vykoukat centralni hvezda, tu jsem ale nevidel.

Jinak plny zapis z pozorovani je: zde.

[Cassi]

Zacal jsem jako vzdy urcenim jasnosti novy v Delfinovi. Odhad byl V=7.5. Opet mi prisla naoranzovela az nacervenala. Muze se jeji barva takhle v prubehu slabnuti menit?
Ano, take jsem se na ni o vikendu dival, naoranzovela barva byla neprehlednutelna. Jinak podivej se na svetelnou krivku, nejjasnejsi je prave ve filtrech R a I.