Achromatický objektiv

[Psion]

A navíc měly některé dalekohledy i ovládanou irisovou clonu, např. na Lickově observatoři má 36" dalekohled F19 s clonou, pokud se dobře pamatuju, dosahovali až F38, což je na  zacloněný, tedy 18" objektiv už celkem v pohodě.

Ještě zajímavé povídání o tomto dalekohledu, na snímku Saturna je holt vidět omezení tohoto dalekohledu, nicméně na jeden snímek je to uctihodné rozlišení.

http://www.cloudynights.com/page/articl ... ctor-r1967

[Sasa3]

Pro me osobne prijde na visual jako kriterium hranice, kterou Zeiss udaval pro semi-apo. Tj barevny index SN2 do 2.0. AS80/1200 je prave na hrane (Zeiss u nej udaval hodnotu 2.0) a nemam pocit, ze by barevna vada mela vliv na kresbu pri velkych zvetsenich. U Telementoru, s objektivem C63/840 a hodnotou SN2=2.4, si myslim, ze vidim mekkci kresbu prave diky barevne vade. Obdobne je to u AS110/1650. Mam jeste 82mm refrak s SN2=1.1, tedy temer apochromat, a musim nekriticky konstatovat, ze ma oproti AS80/1200 neco navic.

Nicmene, pokud jde o detaily, staci se podivat na kresby planet pres "obycejny" Skywatcher 150mm, ktery je jen f/8, a je jasne, ze i takovy kratas toho dokaze hodne (par se jich ted objevilo na CN, dotycny ovsem musel objektiv vyladit...)

[Artaban]

A navíc tyhle velké refraktory měly prováděnou retuš plochy objektivy za účelem minimalizace vad, takže už tehdá se pracovalo s asférickými plochami
I můj refrák má retuš optických ploch.

[Psion]

Co se týče zvětšení u velkých amatérských refráků 150mm a víc   , tak ani tady se na planety nepoužívá zv. 3D. Většinou to je do 250x max. 300x a pak seeing víc nepustí.

Velký achromát přes 30" často může používat 0,5D, ale většinou menší Když jsem pozoroval 8" refraktorem F8, měl jednu zásadní výhodu, na DSO slušný průměr, pěkný kontrast a relativně velké zorné pole. Na planety stačilo zastínit objektiv na 140cm (tím pádem F11) a dalo se velmi pěkně pozorovat, dokonce i fotit. Podle mě to byl jeden z nejpříjemnějších velkých achromátů, se kterými jsem pozoroval a otevřená konstrukce byla naprosto dokonalá.



Saša: Problém SN je, že si ho málokdo umí změřit či spočítat a tak raději používám ratio průměr/F. Navíc ani SN není všespásné a autor Zerochromátu hraje spíše na korekci sferochromatismu než na samotnou chromatickou aberaci. Ta totiž nevychází nikterak příznivě, ovšem po pohledu do dalekohledu může člověk s klidem prohlásit, že kouká do semi APO a nikoliv standardního achromátu, jak vychází výpočtem SN. Už rozdíl v spotu mezi achromátem a zerochromatem je opravdu výrazný.

[kavka]

to Artaban:
Zvětšení 3D je použitelné na těsné dvojhvězdy. Na planety maximálně 2D (v případě Marsu) a menší.
Na tato zvětšení se např. u 80/1200 dostaneme, aniž by barevná vada obraz výrazně degradovala.

to Psion:
Přiznám se, že teď nemluvím z vlastní vypozorované zkušenosti. Čistě teoreticky by ale objektiv průměru 140mm (při stejném ohnisku) měl být lépe korigován, než objektiv průměru 200mm na 140mm cloněný (pakliže není už na toto zaclonění optimalizován).

[Artaban]

Když jsem pozoroval 8" refraktorem F8, měl jednu zásadní výhodu, na DSO slušný průměr, pěkný kontrast a relativně velké zorné pole. Na planety stačilo zastínit objektiv na 140cm (tím pádem F11) a dalo se velmi pěkně pozorovat, dokonce i fotit. Podle mě to byl jeden z nejpříjemnějších velkých achromátů, se kterými jsem pozoroval
Tomu věřím, ikdyž 200/F8 moc dobře nezní. Byl to asi předváděcí kus. Nebyl objektiv vymazlen retuší?
Né, prostě na Tebe ten refrák udělal dobrý dojem. Kdyby to byla Tvoje hranice jak velikostí, tak peněženkou, tak bys možná bral i tenhle kraťas.
Špatný, je když člověk od dalekohledu čeká víc, než je možné. Když mu ale sedne, tak dobrý. Je zajímavé, že občas se někdo ozve, že už Dobson né a že by rád zkusil pozorovat planety achromátem. Tady jsou často velká očekávání a pak radší tyhle snílky vracím ke svému Dobsonu, nebo k jiné zrcadlové soustavě.
Na větším achromátu, co se ještě dá odnést alespoň pár desítek metrů, je zajímavá možnost pozorvání, jak těch planet, tak DSO s dobrým výsledkem.

[Psion]

Ten Istar 200/F8 měl naopak objektiv postižený zonální vadou a vzhledem k tomu, že jsem měl už objednaný Zerochromat, tak jsem do něho nešel, ale ta konstrukce byla dokonalá. Čínani retuš neumí a když, tak to dělá běloch

Nedávno jsem viděl zajímavý výpočet ideálního zvětšení pro dalekohled, kde se vypočítalo SN = 735*D*dF/F a následně se vypočítá:
Ideální maximální zvětšení = ((SN-10.7)/-5.0)*D
kde D je průměr dalekohledu v mm, dF je defocus mezi čarami CF, F je ohnisková vzdálenost/D. dF je obecně 1/1800 pro achromát, 1/2500 pro vylepšený achromát, 1/6000 pro FPL-51 dublet, 1/10000 pro FPL-53 dublet, 1/16000 pro CaF2 dublet. Tedy ideální max. zvětšení pro vylepšený achromát 200/F8 je kolem 134x, za tímco u zastíněného 200mm na 140mm je ideální max. zvětšení 200x.

Kavka: těžko říci o kolik je lepší standardní 140/F11 a zastíněný 200mm na 140/F11, já si myslím, že někdy zastíněný bude mít daleko lepší kraje, protože řada běžných achromátů má vyšší optické aberace právě na okraji objektivu.

[Artaban]

Čínani retuš neumí a když, tak to dělá běloch
Retuší se objektiv nejen vylepší, ale především prodraží. A na to si číňam nehraje.

To počítání zvětšení je zajímavé, ale myslím, že u achromátu není třeba. Kdo pozoruje refrákama nějakou dobu, tak si to odhadne i na refráku, kterým nikdy nekoukal.
A jako bonus máš u odhadu ruzná zvětšení, pro různé objekty
, protože jedno zvětšení je trochu málo.
Např. dejme tomu, že těch 134x pro 200/F8, může platit pro Jupiter, který má kolem 45" a zároveň velké procento jemných málo kontrastních útvarů, které horší kresba dalekohledu snadno vymaže. Takže dejme to mu OK.
Ale zkus pozorovat Mars při 134x? Myslím, že brzo dáš kolem 200x, nebo i víc.
Proto řikám, že různé tabulky a vzorce, můžou mít své opodstatnění, ale vizuál to trochu stejně překope. A krom toho, každý má jiné oči.

[Psion]

Alespoň jsem naznačil jak se počítá ten SN (RC index)

Ten Mars je zrovna pro achromát smtelný, alespoň v tom Istaru, co jsem zkoušel já. Na Jupiteru a Saturnu to celkem šlo, ale jakmile jsem tam dal Mars a větší zvětšení, už to byla mizerie, právě díky jeho barvě. Po zaclonění to šlo, dokonce jsem i zkoušel fotit.

[Artaban]

Ten Mars je zrovna pro achromát smtelný, alespoň v tom Istaru, co jsem zkoušel já. Na Jupiteru a Saturnu to celkem šlo, ale jakmile jsem tam dal Mars a větší zvětšení, už to byla mizerie, právě díky jeho barvě. Po zaclonění to šlo, dokonce jsem i zkoušel fotit.
Je jasný, že to je na velký zvětšení krátký. A to má vylepšení o R35. Kdyby to byl alespoň 200/F10-R35. Takhle je v dosahu detailů na planetách někde na úrovni např. ED100, nebo max. ED120. I tak si myslím, že to je povedený achromát.
Dostat z něj dobrý výkon, je záležitost na mnoho pozorování a zkoušení všeho možného.
Vzpoměl jsem si na achromát Zeiss 200/1370, který se používal i na kresby Měsíce a to i za velkého zvětšení http://www.jihocas.cz/category/domu/akt ... cas-20131/
http://mesic.astronomie.cz/galerie/blazek.htm
Jestli to tedy je čistokrevný achromát?
Holt pěkný!

[MilAN]

Zeissův objektiv 200/1330 byl achromat typ D

[Psion]

Těžko říci, co je ten hledač komet Zeiss zač, v seznamu objektivů Zeiss jsem nic takového nenašel, samozřejmě může to být objektiv (dublet nebo i triplet), který má třeba lepší RC index, než ten Istar 200/1600.

P.S. Jestli to je jak říká Milan, pak je to klasický AK objektiv Zeiss s ohromnou chromatickou vadou RC index někde kolem 25.

[Artaban]

Jestli to je jak říká Milan, pak je to klasický AK objektiv Zeiss s ohromnou chromatickou vadou RC index někde kolem 25.
No právě a musí to pěkně barvit. Jenže pozorování Měsíce není tak náročné na dobrou kresbu optiky, jako Jupiter, nebo Mars a Venuše.
U planet je dobrý kontrast důležitý.
Pozorování Měsíce bude asi zatíženo velkou barevnou vadou, ale pořád bude hodně drobných detailů.Udělat snímek, tak to bude asi dost špatný.  Samotná kresba, je dobrá a klidně může vypadat jako třeba přes APO refraktor.
Je ale pěkný, že i tak krátký refrák dokáže dobré pozorování. Už jsme zhýčkaný kvalitnější optikou.
Navíc, na Měsíci se špatně poznává hranice možností u takového refráku a 2D nebylo použito.

[Psion]

Já ti nevím, kresba 200/1370 na Měsíci při zvětšení třeba 100x už nebude nic moc, 80mm achromát F6 bude proti tomu apochromát.

[Artaban]

Možná se někdo ozve s osobní zkušeností. Taky si řikám, že kdyby byl obraz vyloženě špatný, tak by Milan Blažek refrák nepoužil.
Dvoustovka a asi dobře udělaná detaily dá, byť bude obraz nekvalitní. Zvětšení je asi 0,8 až 1,3D a tonení zase tak hrozný.